Trhy pod lupou: Medvědi pomalu přicházejí na scénu!

Nad Wall Street se poslední tři týdny stahují mračna. Tuto skutečnost lze krásně pozorovat na týdenním grafu amerických indexů. Abychom celou situaci trochu zrelativizovali, nejde zatím o žádné dramatické ani panické poklesy.

Na druhou stranu, pokud tato sestupná tendence bude pokračovat ještě dva nebo tři týdny, mohou se trhy dostat do dlouhodobé medvědí fáze. Z jistého úhlu pohledu je to pochopitelné.

Na rozdíl od panických výprodejů, které letos způsobilo především vyhlášení cel Donaldem Trumpem na tzv. Day of Liberation 2. dubna, stál za tehdejším poklesem trhů pouze jediný spouštěč. Nyní je situace nebezpečnější v tom, že máme souběh několika negativních faktorů najednou.

Automaticky tedy nebude platit, že jakmile se jeden problém vyřeší, burza se okamžitě nadechne k dalšímu růstu. Daleko pravděpodobnější je opačný scénář: vyřešení jednoho problému naopak zkomplikuje situaci na jiných frontách nebo odhalí další dosud skryté problémy. Pojďme si tedy postupně ukázat, jaké druhy problémů trhy aktuálně trápí.

Nejistota kolem měnové politiky Fedu

První velkou nejistotou je měnová politika amerického Fedu. V minulém týdnu byl zveřejněn podrobný zápis z posledního zasedání. Zápis pouze potvrdil to, co si všichni mysleli a co Jerome Powell řekl jednou větou na tiskové konferenci: prosincové snížení sazeb není hotová věc. Naopak se množí důvody, proč sazby nesnižovat.

Aby toho nebylo málo, dlouhotrvající shutdown způsobil absenci klíčových makroekonomických dat. I když na poslední chvíli se zdá, že by misku vah ve prospěch snížení sazeb mohl znovu naklonit zpomalující americký trh práce, hlubší problémy Fedu přetrvávají. O jaké problémy jde?

Především jde o to, že prakticky rok a půl trhy stoupaly s nadějí, že se opět blíží doba levných peněz. Fed si sice dává na čas a snižuje sazby pomaleji, než se původně čekalo, ale všichni věděli, kde je cílová stanice – návrat k nízkým nebo dokonce nulovým sazbám. Levné peníze přitom znamenají především obrovskou likviditu pro akciové trhy a další riziková aktiva.

Tuto snahu o co nejnižší sazby navíc aktivně podporuje sám americký prezident Donald Trump. Trump zatím vždy dokázal prosadit, co si předsevzal, a na podřízení Fedu svým politickým vizím kontinuálně pracuje – potvrzuje to například odvolání guvernérky Lisy Cook. (Mimochodem, v lednu bychom se měli dozvědět, jak dopadne její soudní spor ohledně napadení tohoto kroku.)

Riziko politizace Fedu a návratu inflace

Je zde velké riziko, že se Fed přestane řídit ekonomickou realitou a začne plnit především politické zadání. Samozřejmě – pozorný čtenář oprávněně namítne, že Fed nikdy nebyl úplně nezávislý na politicích a že věřit tomu by bylo naivní. Má dozajista pravdu. Já se však nyní bavím o něčem jiném: o scénáři, kdy by Fed začal výrazně snižovat sazby bez ohledu na své primární poslání, tedy udržení cenové stability. A to je velký problém.

Je totiž velmi reálný scénář, že inflace se v USA znovu vyšplhá na 3 % nebo výše, zvláště pokud by sazby začaly klesat rychleji nebo by trhy očekávaly výrazné snížení v příštích měsících.

Pokud se ukáže, že nové vedení Fedu ignoruje ekonomickou realitu, budu mít velký problém já i mnoho dalších investorů. Jenže problém nastane i v opačném případě – pokud například Stephen Miran najednou otočí a prohlásí, že sazby nemohou jít dolů, protože hrozí návrat inflace.

U Trumpa a jeho týmu nejsou takové názorové kotrmelce ničím výjimečným – naopak jsou často prezentovány jako projev pragmatismu. V takovém případě by ale trhy mohly velmi rychle vystřízlivět z iluze, že doba ultranízkých sazeb je hned za rohem.

Co říká cena zlata?

Velmi zajímavým vodítkem pro celou situaci může být cena zlata. Ta se po předchozích propadech z rekordních hodnot ustálila na 4 065 dolarech za trojskou unci. Velký výprodej zatím nepřišel. Proč?

Právě kvůli přetrvávající nejistotě ohledně úrokových sazeb. Cena zlata totiž v poslední době koreluje mnohem více s očekáváním měnové politiky než s aktuální inflací. Vývoj na zlatě nám tedy naznačuje, že investoři stále věří v brzký konec restriktivní politiky Fedu.

Pokud by se však cena zlata v příštích týdnech začala výrazně propadat, byl by to velmi nebezpečný signál – znamenalo by to, že trh už nepočítá s dalším výrazným snižováním sazeb v roce 2026. A to je varianta, kterou si akciové trhy zatím vůbec nepřipouštějí. Už jen tento jediný problém nás tedy nutí být na finančních trzích extrémně obezřetní.

Japonsko v slepé uličce expanzivní politiky

Zatímco Fed se ještě nemusí vydat na cestu proti ekonomickým zákonům, Japonsko rázně vykročilo do slepé uličky. Nová premiérka Sanae Takaichi totiž nedbá na zrychlující japonskou inflaci, která dosáhla v říjnu 3 %, a nadále prosazuje expanzivní měnovou politiku.

Podotkneme, že ve společnosti s tak velkou demografickou krizí je tříprocentní inflace něco nevídaného. Takaichi chce stimulovat japonskou ekonomiku ve výši 17,7 bilionů jenů – tedy více o 27 % než za předchůdce, který byl za tento krok ostře kritizován. Novinkou v této měnové politice je i jednorázový příspěvek 20 tisíc jenů na dítě.

Tato uvolněná politika se nelíbí japonskému dluhopisovému trhu. Investoři logicky očekávají problémy s inflací a chtějí mít více peněz za své půjčky. Japonský desetiletý dluhopis dosáhl výše 1,8 % – takto vysoko byl naposledy v roce 2008, tedy v roce velké finanční krize. Třicetileté dluhopisy jsou na svém maximu 3,39 %. Avšak tento maximální úrok stěží pokryje inflaci, takže už z tohoto prostého důvodu je tu prostor pro další růst výnosů.

Reakce centrální banky a riziko carry trade

Uvidíme, jak bude reagovat japonská centrální banka. Pokud zůstane přísně racionální, měla by zvednout sazby, což by spustilo problém carry trade, který jsme zažili před rokem v srpnu. Na to nesmíme zapomínat, protože mnoho investorů si půjčilo na velmi nízký úrok japonský jen na nákup dolarových finančních aktiv.

Kdyby však japonský jen začal rychle posilovat, investoři by museli tyto pozice uzavírat. Před rokem se ukázalo, že tyto pohyby jsou velmi nebezpečné pro burzy. Ve velmi krátké době se trhy mohou doslova zřítit.

Umělá inteligence: bublina nebo revoluce?

Poslední a možná tou nejdůležitější nášlapnou minou na finančním poli je otázka, zda umělá inteligence je bublina, nebo nikoliv. Na tuto otázku jsme měli dostat odpověď v podobě zveřejnění výsledků hospodaření aktuálně největší burzovní kapitalizace na trhu, společnosti Nvidia. Nebudu čtenáře napínat: odpověď jsme nedostali ani v nejmenším. Naopak se nejistota v otázce umělé inteligence stala všudypřítomnou.

Po uzavření trhů jsme se dozvěděli, že společnost dosáhla za třetí kvartál roku 2025 tržeb 57 miliard dolarů, což odpovídá robustnímu meziročnímu růstu 62 %. Zisk pak dosáhl 32 miliard dolarů.

Všechno to překonalo odhady a očekávání analytiků. Společnost navýšila výhled tržeb na další čtvrtletí na 65 miliard dolarů. Po čipech Blackwell je velká poptávka. Co tedy čekat víc? Prakticky nic. Výsledky Nvidia byly skutečně výjimečné. Trhy se radovaly a cena akcie rostla v after marketu.

Druhý den evropské akcie, ale i cena bitcoinu poskočila s tím, že výsledky společnosti Nvidia vylučují hypotézu investiční bubliny na sektoru umělé inteligence. Změna však přišla v 10 hodin 37 minut, kdy se někdo na trhu rozhodl prodat obrovský balík akcií Nvidia. A od té doby se to vezlo. Nečekaný zvrat.

Nejasnosti kolem AI a varování investorů

Do teď se přesně neví, co stálo za touto náhlou změnou názoru. Jedno je však jisté: investoři se ještě více ptají, zda investice do umělé inteligence jsou oprávněné. Začaly se objevovat zprávy, že v USA existují dark datová centra, která jsou vybavena zbrusu novými čipy od Nvidie, ale tyto centra fungují na prázdno. Nejsou pro ně žádné výpočetní úkoly.

Najednou se investoři začali vzpomínat na to, co minulý týden říkal o umělé inteligenci Michael Burry. V každém případě je jasné, že dobré výsledky lídra v sektoru neodpovědí na otázku, kdy se začnou na umělé inteligenci vydělávat ostatní firmy. A jakou vlastně AI přináší revoluci?

Není na to lehké odpovědět – a to možná bude důvod, proč v nadcházejících týdnech mnoho investorů se rozhodne vybrat zisky, než by zkusili si dát odpověď na tuto složitou otázku.

Akciové indexy: Strach na trzích pokračuje

S výjimkou moskevské burzy, která posílila přibližně o 6 % díky naději na možné příměří na Ukrajině, zakončily všechny významné světové indexy týden v červeném. Síle propadu akcií vázaných na umělou inteligenci nedokázal odolat nikdo.

Šanghajská burza ztratila 4,45 %. Hongkongský index Hang Seng odepsal výrazných 5,09 % a stal se jednoznačným poraženým uplynulého týdne. Japonský Nikkei klesl o 3,15 %. Problémy s růstem výnosů na japonských dluhopisech rozhodně ani tamnímu akciovému trhu nesvědčí.

V Evropě situace nebyla o nic lepší. Německý DAX odepsal 3,29 %, francouzský CAC 40 ztratil 2,29 %. Jak už bývá v nejistých časech zvykem, nejlépe si vedl londýnský FTSE 100 se ztrátou „pouhých“ 1,64 %.

V zámoří týden rovněž skončil v červených číslech. Nejvíce pochopitelně trpěl technologický Nasdaq se ztrátou 2,74 %. Index S&P 500 klesl o 1,95 %. Průmyslový Dow Jones odolával nejlépe a odepsal „jen“ 1,91 %. Tato relativně mírná ztráta jen potvrdila dočasný návrat zájmu o defenzivní akcie.

Uvidíme, zda půjde o dlouhodobou změnu trendu, nebo jen o přechodnou vlnu, která rychle opadne, jakmile se technologickému sektoru zase začne dařit. Osobně sázím na druhou variantu – defenzivní akcie totiž splní svůj účel jen tehdy, když je investoři drží opravdu dlouho. A právě dlouhodobé držení dnes mezi investory příliš v módě není. Nejde jen o to nakoupit defenzivní tituly, ale změnit celou investiční filozofii.

Kryptoměny: Dojde k obratu?

V době psaní článku se bitcoin obchodoval za 87 120 dolarů. I když se z počátečních propadů oklepal, tato cena stále znamená více než 6% negativní týdenní výkonnost. Bitcoin prochází těžkým obdobím.

Nepomohly mu ani výborné výsledky Nvidie – což jen potvrzuje, že cena bitcoinu nemusí nutně korelovat s vývojem technologických akcií. Propad se vysvětluje buď blížícím se koncem halvingového cyklu, nebo obavami, že Fed nakonec bude restriktivnější, než se dosud předpokládalo.

Přes všechny propady a obecně negativní náladu však můžeme říci, že tu máme jasný support na 80 000 dolarech. Tuto hranici bude potřeba udržet, aby si bitcoin uchoval naději na stabilizace a případného obratu trendu. Pokud by ji trh z ničeho nic prolomil, byl by to velmi varovný signál. Bitcoin by mohl ztratit půdu pod nohama a na trh by se mohla dostavit opravdová panika.

A když už by další výprodeje přišly, není to vlastně ani úplně špatná zpráva. Bitcoin by tak jasně potvrdil vstup do medvědí fáze cyklu – a to téměř přesně podle teorie halvingových cyklů.

Naopak rychlý návrat nad 100 000 dolarů by tuto teorii znevěrohodnil a investoři by neměli čeho se chytit. Potvrzení medvědího trendu by paradoxně pomohlo bitcoinu získat status předvídatelného finančního aktiva. A předvídatelnost trhy a investoři milují – i když je to často jen falešný pocit jistoty.

Osobně vnímám situaci tak, že se z dlouhodobého hlediska nic nemění. Bitcoin má svůj smysl právě v opozici vůči špatnému řízení fiat měn. Jak jsme viděli v úvodu článku, ani USA, ani Japonsko nesměřují k nějaké výrazně racionální měnové politice. Dluhy se budou opět řešit inflací. Ta jednou přijde – ať už za půl roku, nebo za dva roky. A právě na tuto alternativu je dobré být připraven držením bitcoinu.

Závěr: Co čekat v příštím týdnu?

Hlavním makroekonomickým údajem příštího týdne bude středeční zveřejnění inflace v USA. Pokud bude vyšší, než se očekává, může se na trhy velmi rychle vrátit volatilita. V závěru týdne pak přijdou první odhady listopadové inflace v eurozóně. Zde se žádné velké překvapení neočekává.

Výsledková sezona v USA prakticky končí. Poslední opravdu důležité čísla zveřejní společnost Dell. Bude to velmi zajímavé – Dell se totiž také snaží přeorientovat na umělou inteligenci, což nebude vůbec jednoduché ve světě, kde to teď chce dělat každý.

Akcie Dell je navíc zajímavá i z jiného důvodu: analytik z Morgan Stanley nedávno zmapoval nadměrné zastoupení některých titulů ve velkých fondech a mezi překoupenými akciemi figurovala právě Dell. To prakticky znamená, že při vyvažování portfolií se jí velcí hráči budou zbavovat. Pokud tedy společnost při zveřejnění výsledků jakkoli zaváhá, cena akcie může spadnout opravdu hluboko.