Neuplyne prakticky ani den, aby někdo neprorokoval neodkladný propad trhů. Ano, důvodů je pro to mnoho. Americká bankovní krize není zdaleka za námi, i když akcie tamní regionální banky PacWest přidaly za posledních pět dní neuvěřitelných 25 %. Možná za to může zveřejnění pohybů největších portfolií za první čtvrtletí.
Velký spekulant a hráč Michael Burry totiž nakoupil obrovské balíky akcií amerických bank. Scion Asset Management má přes 28,6 % portfolia zainvestovaných do finančního sektoru. Najdeme tu Capital One Financial, New York Community Bancorp, Wells Fargo, Wester Alliance Bancorp, nyní ostře sledovanou PacWest, ale také už zkrachovalou First Republic Bank. Burry totiž koupil přes 150 000 kusů akcií dnes již neexistující peněžní instituce, kterou pohltila banka JP Morgan.
Velcí investoři na nákupech
Na to, že ještě v březnu Burry odvážně tweetoval, že je všechno potřeba prodat, dostal Burry nečekaný nákupní apetit, a to navíc ve velmi rizikovém sektoru. Zajímavé je, že Warren Buffett se taktéž rozhodl této hry zúčastnit a i on nakoupil akcie amerických regionálních bank. Zatímco Burry si pořídil jen 75 000 akcií Capital One Financial, Buffett nakoupil akcií rovnou 9,9 milionu. Přitom u to u něj znamenalo pouze 0,86% změnu v portfoliu.
Burry naopak do akcií Capital One Financial investoval ze svých prostředků výrazných 6,74 %. Warren Buffett je opravdový investorský hegemon. Síla a možnosti jeho Berkshire Hathaway jsou prakticky neomezené. Zde také vidíme, že zkušení investoři jako Buffett a Burry nevnímají situaci okolo amerických regionálních bank coby katastrofu, ale naopak příležitost k nákupu.
To je opravdu zajímavé, protože každý z těchto osobitých investorů má úplně jinou investiční strategii. Pro mě osobně bylo zajímavé, že fond Billa Gatese prodával jen akcie fondu Berkshire Hathaway a nic nenakupoval. Do řady spekulantů, kteří vidí příležitost v americké bankovní krizi, můžeme zařadit i čínského investora Li Lu, který nakoupil přes 2 miliony akcií East West Bancorp.
Tato banka je zajímavá tím, že je americko-čínská, tudíž je na ni dvojnásobný tlak. Jednak jako na regionální banku a pak proto, že zvláště utrpí zhoršením americko-čínských vztahů. Li Lu, přezdívaný čínský Buffett, otvírá vždy velmi málo pozic a jeho nákupy jsou tak velmi promyšlené. Už z tohoto důvodu bude velmi zajímavé sledovat, jak se celá situace kolem amerických regionálních bank vyvine.
Jsou před námi týdny bezvládí?
Trhy jsou ve fázi určité hibernace. Nepozorujeme zásadní pohyby nahoru ani dolů. Recese tu ještě není, ale zároveň se k ní vše schyluje. Dokud ovšem nepřijde, trhy nebudou reagovat. Stejně tak vzrostla pravděpodobnost, že Fed na příštím zasedání znovu zvýší svoje sazby o 25 bazických bodů. Vzhledem k již tak vysokým sazbám by to ovšem nemělo bezprostřední vliv. Trhy už s dramatickým růstem sazeb nepočítají, jde v podstatě o kosmetické úpravy. Tudíž se nedá spekulovat ani na zvedání úrokových sazeb, ani na jejich snížení, protože to není na pořadu dne. Trhům chybí zásadní impulz.
Pro nás investory je tato doba nepříjemná, protože nás často nutí jednat, i když nemusíme. Potřeba něco udělat roste každým dnem, kdy se na trhu nic neděje. A to je pro investora velké pokušení. Neobchodovat je však někdy dobré obchodní rozhodnutí. Na světových trzích se nyní vyplatí strategie stock picking, neboli velmi cílené nakupování akcií. Pokud se akcie, které jsou dlouho na našem watchlistu, dostanou na zajímavou cenu, investor je samozřejmě může koupit. Avšak pro bezhlavé nakupovaní nebo prodeje není dobrý čas.
Americký dluh
V poslední době se čím dál víc mluví o americkém dluhu. Vláda USA má do 1. června čas najít řešení pro navýšení dluhového stropu. Trhy sice na tato jednání reagují, ale jsou to jen povrchní reakce. Nikdo doopravdy neočekává, že se USA ocitnou v platební neschopnosti. Tamní politici se jako vždy domluví. Kapříci si přece rybník nevypustí.
Je tu ovšem otázka kredibility amerického dluhového stropu. Ray Dalio dobře ukázal, že dlouhodobě nemá cenu si nalhávat, že je dluh pod kontrolou. Mechanismus dluhové brzdy prakticky nefunguje, protože se politici vždy dohodnou na zvýšení stropu namísto opravdového vyřešení problému. Situace je dlouhodobě neudržitelná a zavede americkou ekonomiku do slepé uličky. Buď si USA budou muset půjčovat na vyšší úrok, a tím rychleji spadnou do dluhové pasti. Anebo začne americký Fed pro obsluhu dluhu tisknout nové peníze. Tohle řešení je značně inflační a prakticky by to znehodnotilo současné úsilí ztělesněné zvedáním sazeb.
Dalio jen nekritizuje, ale naznačuje i možnost, jak z celého problému ven. Politici by se měli zaměřit na zvýšení produktivity práce. Což je hlavní problém. Pokud budou Američané víc vydělávat, získá vláda větší manévrovací prostor pro řešení dluhového problému. Dalio tak připomíná známý princip, který ovšem platí i pro rodinnou ekonomiku. Chceme-li zlepšit svou finanční situaci, jediná cesta nutně není spořit, ale lze i hledat, kde vydělat.
Zákon o ČEZu způsobil pád akcií
I když se na světových akciových trzích mnoho neděje, máme tu náš ČEZ. Vládou prošel zákon, který umožňuje schválit zásadní změny v jeho struktuře na valné hromadě za pomoci 75 % hlasů přítomných akcionářů. Před tím bylo ke stejnému kroku potřeba 90 % hlasů. Jelikož český stát vlastní prostřednictvím ministerstva financí přes 70 % akcií a na každé valné hromadě jsou jeho zástupci, potřebují opravdu už jen pár procent, aby si s ČEZem mohli dělat prakticky, co chtějí.
Jeho akcie spadly z 1180 na 1022 Kč. Tento pohyb je zcela pochopitelný. Ať už zákon projde celým schvalovacím procesem v této podobě, či nikoliv, je to jasný signál, že práva drobných akcionářů leží vládě na srdci nejméně. Pro pražskou burzu je to velká rána, protože akcie ČEZu jsou nejobchodovanější a s největším objemem. Nyní se diskutuje prakticky o dvou variantách: buď o rozdělení ČEZu na více firem, nebo jeho zestátnění, jako to provedla Francie s EDF.
V druhém případě jsou však problém peníze, český stát nyní nemá zrovna na rozhazování. Navíc se teď akcie ČEZu obchodují historicky vysoko. Stát by tak musel vyplatit jejich současnou cenu plus prémie. Možná se inspiroval od Francie, kde dlouho kolovaly různé spekulace, které srážely cenu EDF. Francouzský stát tak díky tomu výrazně ušetřil.
Dno ceny Čezu po dividendě?
Akcie ČEZu se stále obchodují s nárokem na dividendu. Ta bude obří a bude mít minimálně tři cifry. Dividenda tak dosáhne 10 % ročního výnosu. Jelikož je tato akcie oblíbená u drobných akcionářů právě pro svou dividendu, můžeme očekávat, že ti, kteří nebudou chtít spekulovat proti státu, se rozhodnou se akcií ČEZu zbavit. Právě po rozhodném dni na výplatu dividend se ukáže nové dno těchto akcií. Jestli spadnou dolů hodně, bude z toho mít radost především stát. A naopak, bude-li akcie ČEZu silná, začne se schylovat k bitvě mezi většími akcionáři proti státu.
Světové indexy: výrazný propad tureckého indexu
Dnes začne náš krátký přehled světových indexů v Turecku. Tamní burza reagovala na vítězství Recepa T. Erdogana v prvním kole prezidentské volby šestiprocentním týdenním propadem. Přestože je před námi ještě druhé kolo, bylo by velkým překvapením, kdyby Erdogan volby nevyhrál. Do dějin ekonomiky se zapsal svým ojedinělým přístupem k boji s inflací, již se rozhodl vyřešit snížením úrokových sazeb. To je v rozporu prakticky se vší teorií i praxí centrálních bank.
Turecké sazby jsou nyní na úrovni 8,5 % a světe div se, tamní inflace klesá a dosahuje nyní už „jen“ 43 %. Erdogan sice zachránil tureckou ekonomiku, která se nepropadla, ale prakticky zničil všechny úspory v turecké liře. Z jeho strany to byl politický kalkul, protože se rozhodl obětovat střední třídu, která ho nikdy nevolila. Pro lidi, kteří nemají úspory, což jsou hlavní Erdoganovi voliči, je důležitější mít práci než silnou a stabilní měnu.
V Asii trhy obchodovaly smíšeně. Hongkongský Hang Seng oslabil o 0,9 %, zatímco burza v Šanghaji posílila o 0, 34 %. Vítězem se však stal japonský Nikkei se ziskem 4,83 %. Warrenu Buffettovi se tak podařilo rozjet vlnu zájmu o japonské akcie.
V Evropě se burzám dařilo. Německý Dax přidal 2,27 %, francouzský CAC vzrostl o 1,04 %, zatímco britský FTSE jen skromně o 0,03 %. Při pohledu na tyto týdenní přírůstky to na příchod silné korekce opravdu nevypadá.
V zámoří trhy taktéž rostly. Průmyslový Dow Jones stoupl o 0,38 %, index S&P 500 přidal 1,65 %. Nejlépe dopadl technologický Nasdaq se ziskem 3,04 %. Navzdory vysokým sazbám se technologickým firmám pořád daří. Akcie AMD a NVIDA přidaly přes 10 % za pouhý jeden týden.
Bitcoin zůstal stabilní
Velmi poklidný týden jsme zažili u bitcoinu. V době psaní článku byl jeho týdenní přírůstek zanedbatelný, 0,78 %. Z pohledu technické analýzy si vytvořil silný support na hranici 27 000. Bude-li bitcoin klesat, měl by se zastavit na rezistenci 24 000 dolarů. Pokud se mu naopak bude dařit, čeká ho horní rezistence na 31 000 dolarech. Avšak vzhledem k tomu, že se bitcoin již nějakou dobu neobjevuje v hlavních médiích, očekávám spíš pozvolný pokles k hranici 24 000 dolarů. Což by mohla být pro jeho kupce dobrá úroveň.
Závěr: Jak na navýšení stropu amerického dluhu zareagují trhy?
Navýšení dluhového stropu bude pro americké trhy samozřejmě pozitivním růstovým impulzem. Jelikož se z hlediska technických úrovní pohybují vysoko, může tento impulz prorazit dlouhodobé rezistence. V krátkodobé perspektivě se tak můžeme dočkat silného růstu, který ovšem může kdykoliv skončit v důsledku zveřejnění špatných makroekonomických údajů.
25. května budeme mít znát jak očištěné americké HDP za první čtvrtletí a zejména čísla nezaměstnanosti v USA. Den předtím se dozvíme výsledky hospodaření NVIDIA, což je dnes nejúspěšnější akcie z technologického indexu Nasdaq. Ukazatel PER dosahuje astronomických 177, což ale investorům nevadí. Stejně tak jako dlouhodobý sestupný trend výroby nových PC. Každá doba však potřebuje svého růstového hrdinu. Loni to byla Tesla, pro rok 2023 je to jednoznačně NVIDIA.
