Trhy pod lupou: Bitcoin balancuje nad propastí a problém slabého amerického dolaru

Máme za sebou týden, který byl především o očekávání pátečního zveřejnění údajů o inflaci PCE. Trhy opět ukázaly, jak blízko mají k lidské psychologii. Člověk, který dlouho čeká na očekávanou událost, se začne nudit. Během tohoto čekání si v hlavě vytváří různé, více či méně pravděpodobné scénáře. Z klidné fáze čekání se tak rychle může stát drama. Přesně to jsme tento týden zažili.

Měl to být v podstatě poklidný týden, kdy trhy pomalu posunou svá předchozí maxima. Místo toho jsme však zažili dvě po sobě jdoucí klesající obchodní seance, což se v tomto optimistickém nastavení trhu už dlouho nestalo. Kdo za to mohl?

Video: Bitcoin je mimo hru

Jerome Powell a jeho váhání

V úterý vystoupil se svým projevem šéf amerického Fedu Jerome Powell. Všichni očekávali, že jasněji potvrdí rozhodnutí o snížení sazeb tento měsíc a dodá trhům optimismus zdůrazněním, že Fed plánuje do konce roku sazby snížit ještě dvakrát. To se však nestalo. Powell přednesl typický neurčitý projev, z něhož nebylo jasné, co si myslí.

Přesněji řečeno, z jeho slov vyplývalo, že sám nemá jasno. Snižování sazeb je potřebné, ale nesmí se přehánět. Inflace zůstává problémem, ale není to katastrofa. Pracovní trh zpomaluje, ale nejde o masivní vlnu propouštění, se kterou by si americká ekonomika neporadila. Fed zůstává závislý především na datech. Jeho projev tak připomínal spíše „princeznu Koloběžku“ – chvíli oblečenou, chvíli neoblečenou.

Právě tato nejistota trhy zneklidnila. Pokud guvernér Fedu nemá jasnou vizi, kam směřuje americká ekonomika, jak mohou mít jasno investoři, kteří od Powella očekávají pevné vedení?

Když kormidelník neví, kam pluje, posádka těžko zůstane klidná. Tento neklid investory vyděsil. Aby toho nebylo málo, Powell vypustil z úst ještě jednu větu, která trhy rozkolísala: „Akcie jsou nyní drahé.“ Tím jen podtrhl paradox aktuálních rekordních hodnot trhu. Jedna věta navíc dokázala své.

Není světlo na konci tunelu

Situace je zvláštní v tom, že trhy dosahují rekordních hodnot navzdory obecné makroekonomické nestabilitě. Trumpova cla překreslují dodavatelské řetězce a zaběhlé obchodní modely. Inflace zůstává problematická.

Dluhová krize západního světa nemá zatím žádné řešení kromě předstírání, že tento problém neexistuje. Jen v srpnu činil deficit amerických veřejných financí více než 345 miliard dolarů. I když je to o 30 miliard méně než loni, díky clům, dobrá zpráva je, že cla fungují. Špatná zpráva však je, že vůbec neřeší problém amerického státního deficitu. Aby se tato „černá díra“ zaplnila, musela by cla být jedenáctkrát vyšší, což je nerealistické. Americký dluh se každým dnem propadá do horší situace. Světlo na konci tunelu není vidět. Proč tedy trhy dosahují rekordních hodnot?

Na druhou stranu, pokud by investor při této vizi neinvestoval, zmeškal by příležitosti. Tento postoj dobře ztělesňuje Ray Dalio, který jasně vysvětluje příčiny současné situace. Systém je neudržitelný, ale kdy se zhroutí, je otázkou. Už v osmdesátých letech bylo zřejmé, že komunistická ekonomika prohrává, přesto trvalo deset let, než se zhroutila. Tady to může být podobné.

Problém slabého dolaru

Dalio si může dovolit stát mimo trhy, protože má zajištěné prostředky a držení hotovosti v dolarech mu vynáší. Pro české investory je to však složitější. Pokud drží hotovost v dolarech, její hodnota v korunách klesá. Nikdo neví, kam až může Donald Trump zajít se svou vizí slabého dolaru.

Osobně by mě nepřekvapilo, kdybychom v budoucnu atakovali hranici 18 korun za dolar. Pokud se do Fedu dostane Trumpova klika a sazby se budou rapidně snižovat, může se to stát velmi rychle. Situace není jednoduchá.

Znovu zdůrazním, že klíčové bude sledovat americký dluhopisový trh. Pokud výnosy dlouhodobých dluhopisů porostou navzdory snižování sazeb, znamená to, že investoři nevěří, že politici zadlužených států najdou řešení.

Dluhopisový trh je racionálnější než akciový a vyžaduje pádné argumenty, aby změnil svůj pohled. Pravidelné sledování tohoto trhu je proto klíčové. Pokud výnosy začnou stoupat, je třeba upravit investiční strategii a portfolio.

Inflace trhy uklidnila, kritického investora nikoli

Naštěstí vše dopadlo dobře. Páteční údaje o inflaci PCE splnily očekávání. Meziměsíčně vzrostla inflace PCE o 0,3 % a v meziročním vyjádření zrychlila na 2,7 %. Jádrová inflace PCE zůstala stabilní na úrovni 2,9 %. Pozitivní je, že analytici dokážou vývoj přesně odhadovat. Nepřicházejí žádná nepříjemná překvapení, predikce jsou spolehlivé.

Na druhou stranu to znamená, že ceny v USA stále rostou. Tento růst je způsoben především tím, že dopady cel se projevují postupně. Obchodníci vyprodávají staré zásoby a konkurenční boj je nutí zdražovat pomaleji. Hlavní poselství však zůstává nezměněno: ceny v USA rostou.

Nejde o druhou silnou inflační vlnu, ale o stabilní růst směrem vzhůru. Z tohoto pohledu Amerika svůj problém s inflací zdaleka nevyřešila. Trhy to však příliš nezajímá. Důležitá je současnost, a ta ukazuje, že růst inflace nepřekračuje očekávání analytiků.

Pomalá transformace společnosti Nvidia

Z firemního světa bychom neměli přehlédnout jednu klíčovou zprávu. Společnost Nvidia oznámila obří kontrakt za více než 100 miliard dolarů se společností OpenAI. Předmětem tohoto kontraktu je výstavba nového datového centra, které umožní ještě pokročilejší výpočty pro ChatGPT. Ačkoli jeho spotřeba elektrické energie bude srovnatelná s denní spotřebou letního New Yorku, očekává se, že tento pokrok v oblasti umělé inteligence tento dopad vyváží.

Zpráva zpočátku nadchla investory, a cena akcií Nvidia reagovala pozitivně. Společnost ukazuje, že její cílem není pouze využívat vydělané peníze na zpětný odkup akcií nebo investice do vlastního vývoje.

Nvidia se pomalu, ale jistě transformuje – od výrobce grafických karet pro herní průmysl přes dodavatele nejpokročilejších čipů pro umělou inteligenci až na globálního lídra v této oblasti.

Nvidia nedávno investovala značnou částku do společnosti Intel, který bude vyrábět čipy, jež nebudou přímo konkurovat těm od Nvidie. Partnerstvím s OpenAI získává Nvidia privilegovaný přístup k této společnosti. Může upřednostňovat OpenAI při dodávkách čipů před jinými velkými hráči, jako jsou Microsoft, Google nebo Meta, a tím zajistit OpenAI významnou výhodu v závodu o nejlepší jazykový model.

Osobně by mě nepřekvapilo, kdyby Nvidia v příštích měsících či letech oznámila vytvoření strategické divize služeb spojených s umělou inteligencí. Tím by se společnost zcela transformovala. Kdo věří, že se Nvidii podaří tyto plány uskutečnit, může její akcie považovat za dlouhodobě atraktivní investici, protože jejich aktuální cena by stále byla relativně nízká.

Kritické hlasy spolupráce mezi Nvidií a OpenAI

Několik dní po zveřejnění této spolupráce se však objevily i kritické hlasy. Nvidia především dodá materiál, čímž si zajistí poptávku po svých čipech na několik let dopředu. V podstatě tak investuje do umělé poptávky po svých produktech, což může v jistém smyslu nafukovat bublinu kolem umělé inteligence.

Společnost OpenAI se navíc vystavuje riziku: pokud by se objevila konkurence pro Nvidii, OpenAI ji nebude moci snadno využít. Pokud by dominance ChatGPT nesplnila očekávání, mohlo by to výrazně otřást trhem a boomem kolem umělé inteligence.

Akciové indexy: Nepřesvědčivý týden, nepřesvědčivé výkony

Celý týden byl značně rozpačitý a investory zmítaly pochybnosti, což se propsalo do nejednotného pohybu hlavních burzovních indexů. V Asii se dařilo šanghajské burze, která vzrostla o 0,48 %.

Čínské tituly však nebyly jednotné – kontinentální indexy skončily v plusu, zatímco hongkongský index Hang Seng zaznamenal ztrátu 1,57 %. Japonský Nikkei přidal skromných 0,25 %.

V Evropě probíhalo týdenní obchodování bez výrazných pohybů. Německý DAX zakončil týden se ziskem 0,42 %, francouzský CAC 40 přidal kosmetických 0,22 % a londýnský FTSE 100 zaznamenal nejvýraznější růst o 0,74 %.

Páteční pozitivní seance nedokázala zachránit týden plný pochybností na amerických trzích. Průmyslový Dow Jones poklesl o 0,15 %, index S&P 500 ztratil 0,31 % a technologický Nasdaq po dlouhé době skončil jako týdenní poražený se ztrátou 0,65 %.

Kryptoměny: Bitcoin balancuje nad propastí

V době psaní článku dosáhla cena bitcoinu, nejslavnější kryptoměny, 110 014 dolarů, což představuje týdenní pokles o 1,83 %. Nervozita na trhu s kryptoměnami roste. Každým dnem klesá pravděpodobnost, že zažijeme vrchol halvingového cyklu.

Naděje sice umírá poslední, a někteří analytici připomínají, že při minulém cyklu bitcoin prvního října zaznamenal výraznou ztrátu, aby následně odstartoval růstový trend.

Jak to dopadne, nevíme, necháme se překvapit. Je však jasné, že s ubývajícím časem bude nervozita na trzích narůstat. Z pohledu technické analýzy i psychologie má bitcoin těžkou pozici.

Pohybuje se v rozmezí 108 000 až 118 000 dolarů. Toto pásmo je dostatečně široké, aby většina obchodníků byla spokojená s obchodováním uvnitř něj. Bitcoin tak zůstává mezi jasným supportem a silnou rezistencí.

K překonání hranice 118 000 dolarů bude potřebovat výraznou zprávu. Tu by mohl přinést Donald Trump, který naznačil, že držitelé kryptoměn by neměli prodávat před čtvrtým čtvrtletím 2025.

Trump má v rukávu eso v podobě možné zavedení nulových daní z obchodování s kryptoměnami. Pokud by však tato zpráva přišla v době, kdy bude bitcoin na supportu 108 000 dolarů, nemuselo by to stačit k dosažení nového historického maxima (ATH).

Dodávám, že uplynulý týden byl rušný i na Solaně. Tato kryptoměna prakticky smazala celý svůj měsíční růst a nyní se obchoduje za 202 dolarů. Osobně jsem cílil na vrchol 260 dolarů, ale ten se nepodařilo dosáhnout. Následně jsem ve dvou kolech zredukoval svou expozici vůči této kryptoměně.

Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál. Platí však stejné jako u bitcoinu: pokud budou propady pokračovat i příští týden, naděje na vrchol halvingového cyklu budou slábnout. Na druhou stranu, pokud se dostane brzo na rezistenci 118 000 dolarů, tak může být veselo.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Minulý týden byl z hlediska dat relativně klidný. To však neplatí pro nadcházející týden. Investory čeká odhad inflace za září v zemích eurozóny. Zvlášť zajímavá bude situace v Rakousku, kde inflace v posledních měsících roste, což zvyšuje napětí v Evropské unii. Země jako Francie a další zadlužené státy potřebují co nejnižší úrokové sazby, zatímco pro jiné státy nejsou současné sazby na euro vůbec restriktivní.

Nejdůležitější však budou data z amerického pracovního trhu. V úterý to bude zpráva JOLTS a v pátek Non-Farm Payrolls za září. Klíčové bude, zda dojde k revizi údajů o nových pracovních místech z předchozích měsíců, jak jsme byli zvyklí.

Zde však platí obrácená logika: dobrá čísla z pracovního trhu by pro trhy nebyla pozitivní zprávou, protože by Fed neměl důvod snižovat sazby. Inflace zůstává problémem. Naopak, pokud by se ukázalo, že pracovní trh výrazně oslabuje, reakce trhů by mohla být ještě volatilnější, protože by se začaly objevovat názory, že Fed může snížit sazby více, než se dosud očekávalo. Příští týden tak může být na trzích velmi rušný.