Společně s tím, jak kryptoměnový průmysl roste, roste i počet diskusí nad regulačními rámci a v poslední době je toto téma aktuálnější více než kdy dřív. Tyto diskuse také vedou k tomu, že mnoho zemí začíná kryptoměnám lépe rozumět a snaží se tuto oblast digitálních aktiv nějak regulovat.
Zářným příkladem, že ne vždy se vše povede, je příklad Švýcarska. To zavedlo pravidlo, které stanoví, že finanční instituce jsou povinny shromažďovat nejen informace o transakcích mezi zákazníky, ale také transakce zákazníků se self-hosted (sám sobě bankou) peněženkami.
V zásadě platí, že aby finanční instituce umožnila výběry nebo vklady kryptoměny do (nebo z) peněženky, kterou sama hostuje, musí instituce ověřit skutečného vlastníka self-hosted peněženky.
19/ I won't bother reciting all the recent gov't statements targeting financial privacy as a major risk. There are too many.
The Bank for International Settlements (BIS) said it all in its report on central bank digital currencies last week:
"Full anonymity is not plausible." pic.twitter.com/e9uxPBEWLV
— Jake Chervinsky (@jchervinsky) October 12, 2020
Jake Chervinsky, hlavní právní zástupce společnosti Compound Labs, v nedávné epizodě podcastu Unchained vyjádřil znepokojení nad schopností finančních institucí tyto předpisy dodržovat.
V praxi obtížně splnitelná pravidla
Pokud chce například zákazník jedné z těchto finančních institucí poslat nějaké bitcoiny ze svého účtu na burze do své hardwarové peněženky (Ledger nebo Trezor) nyní předpisy vyžadují, aby burze prokázal, že je vlastníkem hardwarové peněženky, na kterou chce poslat tato aktiva. Všichni asi tušíme, že toto je skutečně těžké v praxi prokázat. Právní norma je prostě v tomto případě složitá a obtížně splnitelná.
Výsledkem nyní je, že švýcarské finanční instituce jednoduše odmítají povolit jakékoli transakce se samoobslužnými peněženkami, protože je prostě příliš komplikované toto pravidlo dodržovat. To vede k poměrně zajímavé situaci ve Švýcarsku, kdy se trh prakticky rozvětvil. Jedna část kryptoměn je na burzách a v depositu u regulovaných finančních institucí a ta druhá na self-hosted peněženkách uživatelů.
Není divu, že tento předpis neunikl mnoha osobnostem kryptoměnového světa a kupříkladu Kristin Smith, výkonná ředitelka sdružení Blockchain Association situaci okomentovala slovy:
“Obávám se, že když tady bude jeden národ, který bude mít takovéto předpisy a ostatní země se rozhlédnou kolem sebe a uvidí, že jsou jinde v oblasti nezákonného financování daleko tvrdší, může to rozjet závod, kdy se všichni budou snažit, aby jejich předpisy byly dostatečně silné a splňující nejpřísnější standardy.”
Závěr
Často slyšíme, že k tomu, aby kryptoměnový průmysl vyrostl, musí přijít instituce s jejich kapitálem. Ty ale ke vstupu do kryptoměn potřebují jasné regulační rámce. V tomto případě se to ovšem hrubě nepovedlo a přijatý předpis se s praxí moc nepotkává.
Jistě, některé státy se nadchnou pro regulace natolik, že své občany buďto vyženou spravovat své kryptoaktivity do jiných států nebo do prostoru ještě více šedého.
Ale já osobně se už neobávám velkého dopadu. Tím, jak je krypto nadnárodní, by jej musela najednou chtít zlikvidovat většina, ne-li všechny státy světa, souběžně. A to se už nikdy nestane, protože vidíme, že některé státy našly v kryptu výzvu k odlišení se a urvání podstatné pozornosti komunity pro sebe.
Je mi líto, že do této skupiny nepatří i naše země, která má navíc slušné personálně-technologické podhoubí a mohla by tak po ztrátě pozic v těžkém průmyslu z první republiky nalézt opět sektor, ve kterém by mohla být světoznámá. Ale to by klíčové funkce u nás nemohli zastávat lidi staří duchem.
Máte tam jeden odstavec 2x.
Jose, děkuji za upozornění, napraveno