Uplynulý týden byl pro většinu investorů velmi komplikovaný. A jako vždy to málokdo očekával. Scénář měl být opravdu jiný. Proč? Trhy se konečně dočkaly toho, že skončil historicky nejdelší shutdown. Nový rekord v délce trvání se ustanovil na 43 dnů.

Donald Trump z tohoto klání nervů vyšel vítězně, protože Demokraté museli ustoupit ze svých požadavků. Opozici zradila skupinka umírněných Demokratů, kteří se snažili o kompromis. Dění okolo shutdownu tak ukázalo, že opozice proti Trumpovi je ve značné krizi.

Trhy tak měly vlastně dvojí důvod k oslavě. První byl samozřejmě konec shutdownu, který znamená návrat většiny státních zaměstnanců do práce. Americká spotřební ekonomika by tak měla začít znovu fungovat jako promazaný stroj.

Druhým důvodem k oslavě by měla být samozřejmě politická síla Donalda Trumpa. Pro trhy je důležitá hlavně předvídatelnost.

A jestli se ukazuje dominance Trumpa a jeho lidí na domácí politické scéně, znamená to, že Trumpova administrativa má velkou šanci pokračovat bez zásadní změny i po volbách midterm. Trhy takto fungují. Je to trochu paradox, že k předvídatelnosti politické scény přispívá nepředvídatelný Donald Trump.

Během celého shutdownu se prakticky pořád dokola opakovalo, že jednou musí skončit. A jakmile skončí, tak historicky trhy vždy rostly. Investoři za pomoci ekonomických médií, která toto tvrzení do nekonečna opakovala, považovali jakoukoli slabost indexů za příležitost k nákupu.

To způsobilo, že se shutdown prakticky neprojevil na vývoji indexů. Trhy totiž sledovaly pro ně daleko důležitější příběh. Tento příběh se jmenuje – bez jakéhokoli překvapení – umělá inteligence.

Michael Burry stupňuje svoji kritiku ceny technologických akcií

V minulé lupě jsme psali, že mnoho investorů upozorňuje, že akcie technologických společností jsou drahé. Nyní se k tomu přidal i jiný typ signálu. Investor Michael Burry oznámil výraznou pozici proti akciím Nvidia a Palantir Technologies a zároveň obvinil některé velké technologické firmy z účetních úprav.

Konkrétně z prodloužení odpisových období výpočetní infrastruktury, což podle něj umožňuje vykazovat vyšší zisky. Jeho kritika se netýká pouze jediné firmy, protože jako příklad uvádí Meta Platforms a další velké hráče v oblasti infrastruktury pro umělou inteligenci.

Situace okolo technologických akcií nakonec vyústila v další krok, který vzbudil ještě větší pozornost. Fond Scion Asset Management oznámil ukončení své registrace u regulátora. V praxi to znamená, že Burry přestane spravovat peníze pro externí investory a fond se tímto krokem uzavírá běžné veřejnosti.

Jde o rozhodnutí, které trh vnímá jako signál zvýšených rizik spojených s oceněním technologického sektoru a také jako znamení, že Burry už nechce být vázán požadavky a transparentností, které regulovaná správa aktiv vyžaduje.

Jeho kritika technologických firem proto není jen okrajovým komentářem, ale součástí širšího postoje, který reflektuje nejen jeho pohled na valuace, ale i hlubší pochybnosti o způsobu, jakým firmy vykazují své výsledky.

Pro investory to může být varování, že současný boom v oblasti umělé inteligence a výpočetní infrastruktury má i svou stinnou stránku, která se nemusí projevit hned, ale může mít zásadní dopady v delším období.

Samozřejmě obviňovat Burryho, že mohl za největší pokles akcií 13. listopadu, je přeceňování jeho schopností. Mnoho komentátorů ukazovalo, že Burry se v poslední době hned několikrát spletl. Pravdou však zůstává, že kdo je dnes přísně racionální, ten nemůže v klidu investovat do technologických akcií.

Odvrácená strana hyperkoncentrace trhů

Posledních pár let je jednoznačně v trendu pasivní investování formou nákupu ETF. Nejčastěji jde o ETF kopírující index S&P 500. Tato strategie se v poslední době ukázala jako mimořádně úspěšná. Investor nemusí nic složitě hledat ani se o nic moc starat – stačí pravidelně nakupovat tento index přes ETF. Investiční umění už prakticky nebylo potřeba. Iluze, že na trzích může vydělat téměř kdokoli, neustále rostla.

Ve skutečnosti za tyto poměrně bezpracné zisky mohly především akcie Nvidia a zbylé technologické firmy ze skupiny Magnificent Seven, které neustále rostly. Situace byla postavená na předpokladu, že když se daří těmto firmám, automaticky se daří celé americké burze. To však byla čistě burzovní iluze.

Když Magnificent Seven klesá, táhne celý trh dolů

Tento způsob investování má ale i odvrácenou stranu. Pokud naopak akcie Nvidia, jiné technologické společnosti nebo rovnou všech členů Magnificent Seven začnou padat, stáhnou s sebou celé americké trhy.

Přesně to jsme mohli vidět minulý týden. Zatímco klasické defenzivní akcie zaměřené na spotřebu – například McDonald’s, Johnson & Johnson nebo Coca-Cola – rostly, index S&P 500 přesto klesal. Defenzivní akcie rostly díky konci shutdownu. Ten však technologické firmy nijak neovlivní. Státní zaměstnanci si ve volném čase nekupují čipy od Nvidia nebo AMD.

Viděli jsme tedy, že i když se řadě osvědčených akcií dařilo, na burzovních indexech se žádná velká rallye nekonala. To je výrazný rozdíl oproti poslednímu shutdownu na přelomu let 2018 a 2019. Za posledních šest let se nejen svět, ale i burza zásadně změnila. Váhy v indexech jsou čím dál více nakloněny technologickým firmám. Tento efekt je nejsilnější právě u indexu S&P 500, který je pravidelně převažován podle tržní kapitalizace.

Jsou defenzivní akcie novou vycházející hvězdou?

Sice díky propadu trhu se na chvíli dostaly defenzivní akcie do centra pozornosti, ale nepůjde o dlouhodobý fenomén. Podstata defenzivního stylu spočívá především v držení akcií kvůli dividendám a jejich následném reinvestování.

Důležité je také pravidelné přikupování těchto titulů, zejména při poklesu ceny. Tento styl investování ale dnes příliš „v módě“ není. Doba je rychlá. Držet akcie dlouhodobě dokáže jen velmi malé procento investorů.

Nejde o to plakat nad rozlitým mlékem, ale je třeba si přiznat, že defenzivní akcie mají i svou druhou stranu – opravdu velmi nízkou dynamiku růstu. Nikdo nemůže čekat, že Coca-Cola objeví nějaký revoluční nápoj, který překoná všechny její dosavadní značky. Velký růst prostě není reálný – na rozdíl od technologických akcií, kde jeden produkt nebo služba dokáže převrátit celý trh naruby.

Defenzivní styl má své opodstatnění tehdy, když se investor dostane do fáze života, kdy chce především chránit majetek a vystačí mu dividendy s nadějí, že překoná inflaci. Nezbohatne, ale zároveň moc neztratí.

Příběh technologických akcií je úplně jiný. Akcie Palantiru z vás klidně mohly udělat milionáře. Na druhou stranu je držení těchto titulů extrémně rizikové. O tom se mohli přesvědčit například akcionáři společnosti Rigetti Computing, která se zabývá kvantovými počítači a za poslední měsíc ztratila více než 40 %. To neznamená, že se firma z propadu nevzpamatuje, ale kdybych v ní měl všechny své peníze na důchod, bál bych se.

Tato odbočka nám ukazuje, jak klíčové je mít jasno v tom, jak si portfolio nastavit. Samozřejmě se to nevylučuje s tím, že investor může mít více typů portfolií najednou. Důležité je mít zodpovězenou otázku, proč danou akcii vůbec kupuje. Podle odpovědi pak člověk ví, jaké riziko je ochoten nést a jak dlouho je připraven čekat.

Akciové indexy: Červená barva převládla na světových trzích

Nejistota a přibývající otázky okolo umělé inteligence trhům obecně neprospívají. Přestože se problémy zatím týkají především amerického trhu, pokles v USA se negativně projevil i v Asii. Šanghajská burza odepsala 1,16 %.

Hongkongský Hang Seng oslabil mírněji – o 0,86 %. Ani japonský index Nikkei se nevyhnul ztrátám a klesl o 1,15 %. Investoři s obavami sledují stoupající japonskou inflaci. Nová japonská premiérka tak bude mít opravdu těžký úkol udržet za těchto makroekonomických podmínek nízké úrokové sazby.

V Evropě situace nebyla až tak dramatická. Někteří komentátoři s dávkou ironie poznamenali, že podle reakcí trhů to vypadá, jako by shutdown neskončil v Americe, ale na starém kontinentě – a přesněji ve Francii. Francouzský index CAC 40 přesto v poměrně složitých podmínkách dokázal růst o 0,8 %. Britský FTSE 100 ztratil 1,14 %. Nejvíce propadl německý DAX o 1,59 %. Za tímto poklesem stál především výprodej ikonické německé akcie Siemens.

Nejhorší situace panovala v zámoří. Technologický Nasdaq odepsal 2,96 %. Index S&P 500 ztratil 1,76 %. Díky defenzivním titulům si nejlépe vedl Dow Jones, který klesl „jen“ o 0,50 %.

Kryptoměny: Volný pád

Nepadaly jen technologické tituly, ale především kryptoměny v čele s nejslavnější měnou – bitcoinem. V době psaní článku se jeho cena pohybovala na 90 198 dolarech. To představovalo týdenní pokles o 9,94 %.

Od svého vrcholu na začátku října bitcoin ztratil přes 27 %. Kdo ještě věřil, že by bitcoin mohl v listopadu vytvořit vrchol halvingového cyklu, je nyní zklamán. Poslední naděje, že s koncem shutdownu se běžní Američané znovu ve velkém vrhnou na nákupy kryptoměn, se nepotvrdila.

Je těžké odhadnout, kde se propad ceny bitcoinu zastaví. Staré burzovní přísloví praví: „Nezkoušej chytat padající nůž holou rukou.“ V případě bitcoinu a kryptoměn to platí dvojnásob. Propady mohou být extrémně rychlé. Kdo trh nesleduje kontinuálně, může se dočkat velmi nepříjemného překvapení.

Problém aktuální situace spočívá v tom, že z pohledu technické analýzy to vypadá opravdu špatně. Volný pád může být skutečně volný a poprvé se zastavit klidně až na 80 000 dolarech. Všechno je možné. V každém případě je třeba počkat a sledovat, zda si bitcoin najde nějaký support, od kterého by se mohl odrazit k lepším výkonům.

Kromě technické analýzy ani ostatní přístupy příliš naděje nenabízejí. Zůstaneme-li u halvingových cyklů, má nás nyní čekat 10 až 11 měsíců medvědího trhu. To nedává mnoho důvodů k nákupům. Ani z pohledu vývoje úrokových sazeb to do konce roku nevypadá dobře – v prosinci možná Fed sazby vůbec nesníží.

A poslední záchrana v podobě Donalda Trumpa také nemusí vyjít. Otázkou zůstává, co by vlastně mohl udělat, aby znovu zvrátil medvědí trend na bitcoinu. Jedině snad oznámit další obrovské státní nákupy kryptoměn a vyzvat svou základnu MAGA, že kdo chce být příští rok bohatý, ať teď nakoupí bitcoin.

Závěr: Prohloubí výsledky společnosti Nvidia krizi?

Nejdůležitějším dnem tohoto týdne bude středa, kdy se dozvíme hospodářské výsledky společnosti Nvidia. Aby si trhy udržely potřebný optimismus, výsledky nemohou být jen dobré – musí být skvělé. A to bude těžké.

Nvidia se dostala do slepé uličky: investoři očekávají obrovské zisky, zároveň však i obrovské investice. Pokud se ukáže, že firma ve svých investicích do umělé inteligence polevuje, může to správce fondů donutit zbavovat se této akcie – jak to nedávno udělala japonská SoftBank.

Investice tedy musí růst. Analytici nebudou sledovat jen samotný zisk, ale především marže. A právě zde je kámen úrazu, protože Nvidia bude jen těžko schopna udržet vysoké marže při vysokých investičních nákladech. Právě pokles marží může být ten pověstný kamínek, který spustí lavinu. Uvidíme.