Osamělost – Člověk se někdy ze všeho nejvíc bojí zůstat sám

0
osamělost

Člověk by neměl zůstat sám. Takové téma ve mě vyvolává rozpolcené pocity. Kdo nikdy nezažil ten pocit, když se cítí být sám, ten má asi velké štěstí. Na druhou stranu nás život něco nového učí o nás samotných a našich pocitech.

Na jednu stranu smutek

Je to smutné, když vidíte někoho, kdo je odkázán sám na sebe a nemá nikoho, kdo by ho měl rád. Můžeme to vídat třeba v domovech důchodců, v horším případě v sirotčincích. Ostatně, pokud chcete vědět jaké to je, stačí takové místo navštívit. Tak například starý člověk. Kolik toho zažil, proběhly radosti i starosti, úspěchy, pády a snad i trochu lásky, a teď tu sedí a vše je rázem pryč.

Možná by rád vyprávěl, ale co když už není komu? Mladí lidé nemají čas a staré odvál vítr. Snad je aspoň ta televizní obrazovka určitou útěchou.

Televize

Jasně, televize, filmy, internet… To vše dává starým i mladým pocit, že nejsou sami. Máme něco, co nás zabaví a my si připadáme ve středu dění. Snad proto mají takový úspěch různé reality show, telenovely a talk show. Je fajn, kolik zábavy si člověk může užít z pohodlí domova, ale přátele ani rodinu to asi nevynahradí. Asi proto je fajn, když nejsme sami.

Sám uprostřed davu

Samotu můžeme střetnout na různých místech. Může postihnout mladé i staré. Setkáme se s ní v psích útulcích, v domovech i venku. Osaměle se můžete cítit také uprostřed davu. A být sám uprostřed města plného lidí je bolestivá zkušenost, kterou by nikdo neměl zažívat. Je to jako být uprostřed přeplněné místnosti lidí a jako jediný nemít s kým promluvit.

Vlastně je to ještě horší. Člověk, který je sám, si snadno může začít připadat méněcenný, nebo začít nenávidět okolí, což samotu pochopitelně jen zesílí.

Být sám není ostuda

Se samotou může přijít nejistota a obavy. Člověk se bojí sám sobě i ostatním přiznat, že prožívá nějakou bolest. O vnitřních bolestech nemluvíme nahlas, protože máme strach. Ukazovat druhým slabost se nám v životě vymstilo, a tak to více neděláme. A to nám v samotě může bránit s tím něco dělat. Přitom být sám ve skutečnosti není ostuda. Je to spíš utrpení. Má cenu se za bolest ještě navíc stydět? Ale je skutečně důvod se samoty bát?

Jak se naučit nebát být sám

Ono to totiž vůbec nemusí být tak špatné. Ve skutečnosti ve většině případů není osamělost tím největším problémem. Je to možná trochu překvapující, ale člověk si největší část bolesti může způsobovat sám. Není větší bolestí strach, že vás ostatní nebudou mít rádi a nepřijmou vás mezi sebe, než samotná osamělost?

Vždyť kdybychom se předem nestrachovali a nebarvili si v hlavě různé nelichotivé scénáře, tak s námi žádné odmítnutí nezamává tolik, jako když se toho z hloubi duše bojíme. Naše vlastní bázně a study nás můžou vytrestat mnohem více, než chvilková osamělost.

Proto si myslím, že prvním krokem k překonání osamělosti je uvědomit si, že nejprve je třeba se naučit nebát být sám. Jak na to? Věřím že stačí pochopit, že osamělost není až tak děsivá. Dokud máme možnost něco dělat, otevírá se před námi cesta. A ve skutečnosti máme mnohem více věcí na výběr, než jen tu televizní obrazovku. Nemyslíte?

Závěr

V tomto článku jsme se společně zamysleli nad jedním z velkých problémů, kterými člověk někdy trpí. Možná budete souhlasit, že osamělost není ostuda a ve většině případů není pravda, že by si za to člověk mohl sám. Nakonec možná zjistíte, že být sám může mít i své výhody a přestanete se bát.

-Kytka

Co číst dále?

10 věcí, které dělají bohatí jinak. Tohle vás ve škole nenaučí!

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na