Monero a finanční anonymita pro začátečníky

4.2
(9)

Ačkoli bychom měli mít svá digitální data pod svou kontrolou, mnohdy tomu tak není. Ti, kdo znají základy browser fingerprintingu a cookies, například vědí, že kousky našich dat jsou všude a mohou je shromažďovat a třídit nejrůznější firmy, aby mohly předpovídat, co kde koupíme, posílat nám personalizované reklamy, atd.

Naše uniklá data přímo umožňují společnostem získat potřebné informace o zákaznících, lépe zacílit reklamu a zvýšit jejich zisky. Asi každý z nás by si přál, aby mu za takovou službu někdo platil a nedělal ji zcela zdarma, ale jediným způsobem, jak ji nedělat “zdarma”, je mít svá data plně pod kontrolou.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, naším věrným přítelem při “kontrole nad vlastními daty” je především soukromí, nebo anonymita. Pokud jsme skutečně anonymní a někdo chce získat přístup k našim datům, musí nás slušně požádat o povolení. A nezáleží na tom, jestli se toto povolení týká browser fingerprintingu, reklam, Big Datas, finančního sledování nebo čehokoli jiného.

Anonymita na internetu

Internet, cookies a fingerprinting rozhodně nejsou všechno. Anonymita transakcí nepochybně souvisí s anonymitou internetu, jelikož společnosti také shromažďují a prodávají naše transakční údaje za účelem personalizované reklamy a cílení na zákazníky. Klíčovou roli přitom hrají státní měny a online transakce. Cílem všech těchto aktivit není nic jiného než zbohatnout na naší pozornosti a získat nad námi kontrolu, aniž bychom si toho všimli.

Tento systém je mimo jiné velmi zranitelný.

Představte si například padoucha, který se chce zmocnit naší karty. Stačí mu vygenerovat náhodná čísla karet, data platnosti a CVV kódy (kód na zadní straně karty).

Padouch pak vyzkouší své kombinace na několika online platebních službách. Vzhledem k tomu, že různé webové stránky vyžadují k vyplnění políček s platebními údaji různé údaje, je pro padoucha snazší použít vylučovací proces a najít každé číslo zvlášť, než doufat, že uspěje na jedné stránce najednou. Ve většině případů používají internetoví obchodníci celkem tři úrovně souborů dat: číslo karty + datum platnosti; číslo karty + datum platnosti + CVV; číslo karty + datum platnosti + CVV + adresa.

Bombardování stránek více různých prodejců padouchovi také umožňuje vyhnout se omezeným pokusům o nákup na jednotlivých stránkách a vyhnout se spuštění opatření na ochranu proti podvodům.

Po zahájení hackerského útoku s aktivním číslem karty stačí padouchovi k uhodnutí údajů překvapivě málo pokusů. Většina karet je platná 60 měsíců, takže odhadnout datum expirace vyžaduje maximálně 60 pokusů.

CVV je podle průzkumů o něco těžší najít, ale ne o moc; studie IEEE z roku 2016 například odhaduje, že CVV lze uhodnout na 1 000 pokusů.

Banky jsou mimo jiné také tak trochu padouši, protože prostřednictvím několika bezpečnostních systémů vyhodnocují, na které účty, v jakém čase nebo z jakých zařízení, jsou zasílány platby. Pokud banka zjistí neoprávněnou transakci, nebo má podezření na její provedení, kontaktuje zákazníka a ověří, zda transakci provedl právě on. A je třeba zmínit, že se tak neděje pouze u bankovních účtů nebo u skutečně “podezřelých” transakcí. Finanční instituce zkrátka podléhají mnoha předpisům, které jim ukládají povinnost neustále kontrolovat a ověřovat částky a identity.

Pokud ovšem nedostaneme zaplaceno za to, že nabízíme svá data korporacím, neokrade nás nějaký padouch nebo nám banka nezruší účet, nemusí to být nic nesnesitelně dystopického. Nebo ne? Možná ano, možná ne. Dokud nemáme svá data pod kontrolou, může je mít pod kontrolou kdokoli. Každý je může získat a každý je může prodat. Věci, jako jsou data, velmi rychle mění majitele a jejich vlastníci mohou mít velmi rozdílné záměry (zejména vlády čínského typu mohou s daty zacházet velmi vynalézavě). Proto je anonymita jako taková klíčovým prvkem naší bezpečnosti.

O anonymitě a bezpečnosti internetu jsme se však již zmínili v článcích o cookies a fingerprintingu. Tentokrát se podíváme na roli anonymity a soukromí ve světě financí. Všichni víme, že státní měny a bankovní karty jsou jasnou cestou do sledovacího pekla plného padouchů, ale mohou pomoci kryptoměny? Je Bitcoin řešením, nebo existuje lepší alternativa? Podívejme se tedy na anonymitu kryptoměn a konkrétně na Monero, nejpopulárnější anonymní kryptoměnu.

Bitcoin a anonymita

Když se svět poprvé dozvěděl o bitcoinu, obrovská část tehdejšího bitcoinového hypeu se nesla v duchu “Bitcoin je úžasná pseudonymní měna”, do které není zapojena žádná třetí strana a kde jsme všichni svou vlastní bankou. Pravdou bohužel je, že Bitcoin je velmi snadno dohledatelný.

Jediný způsob, jak můžete poslat své bitcoiny jiné osobě, je doslova poukázat na předchozí transakci v bitcoinovém bloku. Všechny transakce v bloku jedna po druhé “poukazují” na předchozí transakci až po tzv. Coinbase transakci (první transakce v bloku). Coinbase transakce je transakce, kterou může provést pouze miner bitcoinů, který obdrží bitcoiny jako odměnu za vytěžení bloku (jedná se o bitcoiny vytvořené “z ničeho” a předané do bitcoinové sítě).

(Pokud je někdo úplný bitcoinový začátečník, měl by vědět, že přesně takhle mimochodem funguje celý algoritmus Proof-of-Work, na kterém běží Bitcoin i Monero. Mineři těží na svých strojích, dostávají odměnu v podobě nových bitcoinů a na pozadí toho všeho si lidé navzájem posílají transakce.)

Každá transakce v Bitcoinu je dohledatelná přes blockchain explorer.

Jednoduché, že? Asi ano, jenže toto dohledávání se velmi obtížně zpracovává ručně. Vezměme si například situaci, kdy odešlete transakci jedné osobě a ta ji pošle další osobě. Na blockchainu proto vytvoříme pouze dvě propojení, a je tedy velmi snadné kliknout v blockchain exploreru pouze dvakrát, abychom mohli transakce propojit. S přibývajícím počtem uzlů v síti však složitost celého systému exponenciálně roste (protože jeden peněžní prostředek se v jedné transakci rozdělí na dva další, které se v další transakci rozdělí na dva další atd.).

Aby se předešlo komplikacím spojeným s manuálním dohledáváním, existují firmy, které se pro tento účel věnují nemanuální analýze blockchainu.

Blockchainová analýza probíhá téměř na každém blockchainu, který analýzu umožňuje. Jedním ze způsobů, jakým firmy analyzující blockchain získávají informace, je sledování toku finančních prostředků mezi bitcoinovými adresami. Sledováním pohybu finančních prostředků mohou tyto firmy získat podrobný přehled o toku bitcoinů v síti, včetně identity uživatelů, množství a četnosti transakcí a polohy uživatelů.

Další metodou, kterou firmy zabývající se blockchainovou analýzou využívají, je shromažďování informací od centralizovaných subjektů, jako jsou burzy, které mají přístup ke skutečným identitám uživatelů díky právním předpisům „know your customer“ (KYC) a „anti-money laundering“ (AML). Tyto burzy jsou povinny shromažďovat a uchovávat informace o svých uživatelích a mohou být nuceny poskytovat tyto informace orgánům činným v trestním řízení a také firmám zabývajícím se blockchainovou analýzou.

Celkově lze říci, že navzdory pseudonymitě bitcoinu je díky shromažďování údajů o uživatelích centralizovanými subjekty na základě předpisů KYC a AML a schopnosti blockchainových analytických firem sledovat tok finančních prostředků v síti pro uživatele obtížné zachovat si v bitcoinu soukromí, natož anonymitu. Bitcoin není zcela soukromá měna, jak se někteří jeho majitelé mohou domnívat.

Chcete-li se vyhnout s dohledáváním transakcí a blockchainové analýze, můžeme bitcoinové transakce anonymizovat čtyřmi hlavními způsoby:

  1. Před každou transakcí a po ní vytvořte novou peněženku, ovšem vyšetřovatel přitom může sledovat pohyb peněz z jedné adresy na druhou (jakmile jsou peníze utraceny, může být tento koncový uživatel vyšetřovateli snadno přinucen vypovídat).
  2. Nakupujte bitcoiny anonymně od “veksláka” a v ideálním případě za hotovost.
  3. Používejte služby coinjoin, tedy tzv. “mixéry”. Mixéry jednoduše dělají to, že vezmou několik inputů od různých uživatelů, sloučí je a smíchají je tak, aby jednotlivé outputy nebyly dohledatelné. Některé peněženky, například Samourai nebo Wasabi, mají možnost CoinJoinu zabudovanou přímo v sobě. Nicméně v případě CoinJoinu existuje riziko odhalení identity odesílatele, protože sloučení jednotlivých transakcí do jedné provádí pouze miner. Tento miner a kdokoli, kdo provozuje full-node, však může identifikovat a zaznamenat jednotlivé inputy transakcí předtím, než je spojí dohromady.
  4. Peníze lze prát také nákupem aktiv a jejich následným převodem zpět do Bitcoinu, ale takové operace jsou většinou nelegální.

Je zřejmé, že po anonymitě a soukromí bitcoinů je vysoká poptávka, a s novými implementacemi a vývojem bitcoinů s nimi automaticky přicházejí i nové způsoby anonymizace. Také bitcoinová síť Lightning Network na druhé vrstvě nepochybně do bitcoinu přináší větší anonymitu.

Plně dohledatelné kryptoměny existují v poměrně velkém množství. Patří mezi ně i gigant Ethereum, jehož blockchain je díky Etherscan plně transparentní, stejně jako blockchain Bitcoinu. Lidé se samozřejmě vždy mohou vynalézt a ve snaze zachovat si své finanční soukromí vymýšlejí nadstavby nejen nad Bitcoinem, ale i nad tak transparentními blockchainy, jako je Ethereum (např. Tornado Cash).

Podívejme se však na krypto, které bylo ve svém výchozím nastavení navrženo jako anonymní. Kryptoměna, jejíž blockchain nikdy neměl být transparentní, a tedy kryptoměna, která by měla sloužit jako jasná volba pro každého maximalistu z hlediska jeho (nejen) finančního soukromí.

“Skutečně” anonymní kryptoměny

Anonymní kryptoměny mají své počátky v protokolu CryptoNote, který poprvé zveřejnil Nicolas van Saberhagen ve svém whitepaperu v říjnu 2013. Autor označil soukromí a anonymitu za “nejdůležitější aspekty elektronických peněz” a dohledatelnost bitcoinu označil za “kritickou chybu”.

Vše začalo kryptoměnou ByteCoin, která jako první CryptoNote implementovala.

Počáteční implementaci ByteCoinu však provázela řada problémů, včetně přetížení více než 80 % celkové zásoby, což kryptoměna vyhodnotila jako zásadní chybu. V reakci na tyto problémy se skupina vývojářů rozhodla forknout ByteCoin a vytvořit novou kryptoměnu, která by stavěla na silných stránkách protokolu CryptoNote a zároveň řešila nedostatky ByteCoinu.

Na obrázku níže vidíte, že po ByteCoinu následovalo několik dalších kryptoměn, včetně Monera, přičemž Monero samo o sobě plodilo další a další odnože.

ByteCoin a jeho forky
ByteCoin a jeho forky

Poté následovala smršť nejrůznějších anonymních kryptoměn a jejich podfrakcí. Podstatné však je, že nejstabilnější a nejoblíbenější kryptoměnou současnosti je právě bytecoinová odnož Monero.

Historie Monera se datuje od uživatele fóra Bitcointalk “thankful_for_today”, který zakódoval myšlenky protokolu CryptoNote do coinu, který nazval BitMonero. Ostatní uživatelé fóra s vývojem tohoto BitMonera důrazně nesouhlasili, a tak jej v roce 2014 forkli a vytvořili Monero (“monero” znamená v esperantu “mince”).

Van Saberhagen i thankful_for_today zůstali dodnes v anonymitě.

Malý úvod do technické analýzy anonymity Monera

CryptoNote transakce nelze v blockchainu dohledat způsobem, který by odhalil identitu odesílatele nebo příjemce (jak je to možné u Bitcoinu nebo Etherea).

Kryptoměna Monero vychází z bezpečnostních prvků protokolu CryptoNote, ale nabízí také několik dalších mechanismů pro zvýšení ochrany soukromí. Jedním z nich je používání ring signatures, které umožňují podepsat jednu transakci více uživatelům, což znemožňuje určit skutečného odesílatele transakce.

Kromě ring signatures používá Monero také RingCT (Ring Confidential Transactions), který dále skrývá částku, která je posílána mezi účastníky transakce.

Použití bezpečnostního komunikačního protokolu Kovri zase zajišťuje, že IP adresy jsou během transakcí skryté, zatímco technologie “stealth adresses” má na starosti skrytí identity příjemce.

Každou z těchto technologií si podrobně rozebereme dále v článku. Pro začátek bychom však mohli zjednodušeně říci, že Monero skrývá identitu odesílatele, příjemce, částku a také IP adresy.

Monero a jeho anonymita

V této části se již seznámíme se specifickými funkcemi Monera. Podrobně se podíváme na technologie, které za nimi stojí, a porovnáme je (také) s Bitcoinem.

Stealth addresses a skrytí příjemce

Pokud máme v síti Monero veřejnou adresu (např. 4AdUndXHHZ6cfufTMvppY6JwXNouMBzSkbLYfpAV5Usx3skxNgYeYTRj5UzqtReoS44qo9mtmXCqY45DJ852K5Jv2684Rge), nelze s touto veřejnou adresou spojit žádnou transakci. Kdokoli se tak může zmocnit mé veřejné adresy, aniž by mohl zjistit, jaké transakce z ní nebo na ni byly odeslány.

V případě Bitcoinu má každý uživatel jedinečnou veřejnou adresu (např. bc1q42lja79elem0anu8q8s3h2n687re9jax556pcc), která se používá k přijímání finančních prostředků. Tato veřejná adresa je viditelná pro všechny v síti a každý může vidět výši prostředků přidružených k této adrese. Při odesílání peněz je transakce oznámena celé síti a peníze, které vlastníte, jsou převedeny na veřejnou adresu příjemce. Tato transakce je zcela veřejná a může ji vidět kdokoli v síti.

V Moneru má tedy každý uživatel veřejnou adresu, stejně jako v Bitcoinu. Rozdíl však spočívá ve způsobu, jakým jsou transakce zaznamenávány a zpracovávány v monerovém blockchainu. Na rozdíl od Bitcoinu, kde jsou transakce zaznamenávány a spojovány s veřejnou adresou, Monero používá systém jednorázových adres pro propojení přijatých transakcí.

To znamená, že i když mají transakce stejného příjemce, nelze je vzájemně propojit prostřednictvím blockchainové analýzy.

Když posíláte peníze v Moneru, ve skutečnosti je neposíláte na veřejnou adresu příjemce. Místo toho jsou prostředky odeslány na náhodně vytvořenou zcela novou jednorázovou adresu (commitment public key na obrázku níže).

A to je to jediné, co je veřejné. Žádný váš veřejný klíč ani veřejný klíč příjemce, ale commitment public key.

Ve veřejném záznamu transakce se mimo jiné zobrazí i stealth address, díky které můžete příchozí Monero rozpoznat pouze vy a příjemce. Pokud tedy někdo chce získat Monero, musí nejprve proskenovat monerový blockchain, aby zjistil, zda je pro něj určena nějaká transakce z blockchainu (skenování provádí monerové peněženky automaticky). Příjemce má k dispozici soukromý view key pro skenování blockchainu, který mu umožňuje jako jedinému rozpoznat Monero (a částku) určenou právě jemu.

Krom příjemce (samozřejmě) má svůj vlastní soukromý view key v Moneru i odesílatel, aby věděl, jakou částku odeslal.

Opakování je matka moudrosti – důležité na tom všem je to, že secret view keys zůstávají u vás a u příjemce a do blockchainu se dostává pouze jednorázový commitment public key.

Ring Signature a RingCT – skrytí odesílatele a částky

Každá příchozí transakce (input) v Bitcoinu používá nějaký signature (podpis). Všechny inputy v bitcoinech jsou pěkně propojeny s předchozími transakcemi a jsou veřejné. Proto může kdokoli snadno dohledat jak input, tak transakci, ze které input pochází. (Podrobnější informace o tomto problému vám poskytne UTXO).

Monero však funguje jinak. Pokud v Moneru obdržíte input, není to jen jeden input. Je jich hned několik a jsou vzájemně propojené (tvoří tzv. “ring”). Všechny tyto inputy jsou podepsány takzvanou “Ring Signature”, díky němuž bude každý input v Moneru spojen s více než jednou předchozí transakcí. Nikdo tedy nebude schopen určit, od koho input pochází, neboť input je součástí ringu.

Velmi důležitým prvkem v procesu Ring Signatures je tzv. “key image”. Jedná se o hash, který slouží Monero síti jako důkaz toho, že byl ring signature vytvořen tak, jak bylo zamýšleno. Síť ověří, že tento image nebyl v historii Monera nikdy předtím vytvořen, aby se zabránilo double spendingu (blockchain Monera obsahuje seznam všech key imageů, a pokud síť najde identický key image, je jasné, že se jedná o double spending a transakce je zamítnuta).

Když jsme tedy vyřešili obfuskaci příjemce pomocí stealth adres a odesílatele pomocí Ring Signature, zbývá nám ještě obfuskace částky. K tomu slouží právě RingCT.

RingCT je v Moneru implementován od ledna 2017 a od září téhož roku je povinný pro všechny transakce.

Jeho klíčovým prvkem je Pedersen Commitment. Pedersen Commitment je v podstatě vzorec, který násobí skutečnou částku odeslanou v Moneru náhodným číslem a konstantní hodnotou. Veřejnost tedy ve výsledku nevidí žádnou částku, ale pouze výsledek tohoto Pedersen Commitment vzorce.

Další součástí RingCT je takzvaný “Range Proof System”, který se používá právě k validaci částky odeslané v transakci. Důkaz zajišťuje, že se částka pohybuje v určitém rozmezí a není záporná nebo například nepřevyšuje dostupné finanční prostředky. To zvyšuje soukromí v síti Monero a opět ji chrání před možnými double spending útoky.

Stručně řečeno, v bloku lze output zobrazit třemi způsoby:

  • Jedná se o emisi nových peněz, a proto se jedná o coinbase transakci.
  • Byl skutečně utracen.
  • Byl přidán jako decoy v ring signature.

IP adresy a Kovri

Už víme, jak jsou příjemci v Moneru obfuskováni pomocí skrytých adres, jak jsou odesílatelé obfuskováni pomocí Ring signatures a jak je skryta odeslaná částka pomocí RingCT. Posledním důležitým bodem anonymity Monera je Kovri, který skrývá naše IP adresy.

Kovri je v podstatě jen obyčejná I2P (Invisible Internet Project) routovací služba, která je do jisté míry podobná anonymizační síti Tor. Veškerý provoz v síti Monero je šifrovaný a prochází přes uzly I2P. Tyto uzly pouze přeposílají zprávy dál a dál, aniž by měly ponětí o jejich obsahu. Neví také, zda cíl, kam zprávy posílají, je konečný cíl, nebo jen orientační bod, který vaši zprávu předá dál. Pasivní posluchači sice mohou poznat, že používáte I2P, ale nemohou zjistit, k čemu jej používáte nebo s jakými cíli komunikujete.

Něco málo o nákupu a miningu

Stejně jako Bitcoin, i Monero lze koupit anonymně prostřednictvím ATM, od veksláka nebo na kryptoburzách bez nutnosti KYC (např. Inkognito, kycnot.me, Dex nebo Bisq).

Pokud jde o těžbu Monera, Monero se ve srovnání s Bitcoinem docela liší. Bitcoin i Monero jsou založeny na protokolu PoW, který odměňuje těžaře za vyřešení určitého matematického problému.

Nicméně těžební algoritmus Monera, který se nazývá RandomX, je zcela odlišný od algoritmu SHA-256 u Bitcoinu.

RandomX je ASIC-resistant algoritmus, který v listopadu 2019 nahradil starý algoritmus monerovský (rovněž ASIC-resistant) algoritmus CryptoNight. V praxi ASIC-resistence zhruba znamená, že jako těžař nebudete moci těžit více XMR, pokud máte výkonnější počítač. Ani při použití GPU nebudete mít oproti těžbě jiných coinů žádnou výhodu. Díky tomu je možné těžit Monero na notebooku, což rozhodně není případ Bitcoinu nebo Etherea.

Něco na závěr

Závěrem lze říci, že Monero je inovativní kryptoměna zaměřená na ochranu soukromí, která si v kryptokomunitě vydobyla významné postavení. Jednou z jeho klíčových vlastností je odolnost vůči blockchainové analýze, což ztěžuje sledování a dohledávání transakcí padoušskými subjekty třetích stran.

Je však třeba vzít v úvahu, že žádná technologie ani kryptoměna není vůči analýze blockchainu zcela imunní. Navzdory pokročilým funkcím ochrany soukromí v Moneru vždy existuje riziko narušení soukromí a také možnost, že zlomyslné subjekty najdou nové způsoby, jak zneužít zranitelnosti systému. Tato skutečnost zdůrazňuje význam neustálého výzkumu anonymních a soukromých technologií, aby bylo zajištěno, že tyto technologie budou i nadále účinně chránit informace o jejich uživatelích.

Rostoucí kontrola a regulace kryptoměn ze strany vlád a finančních institucí navíc jen zdůrazňuje význam ochrany soukromí ve světě financí. Vzhledem k tomu, že kryptoměny stále získávají na popularitě, je pravděpodobné, že projekty jako Monero budou hrát čím dál důležitější roli při zajišťování bezpečných a soukromých finančních transakcí..

Budoucnost anonymních technologií je slibná, alespoň si to myslí ChatGPT, který napsal několik řádků závěru tohoto článku o Moneru a anonymitě. Budoucnost je však právě zde a je k dispozici každému, kdo má zájem. Stažení peněženky Monero nic nestojí a díky použití této kryptoměny mohou všichni přátelé kontroly nad vlastními daty společně vytvořit o něco krásnější a vyspělejší svět. Pokud jste jedním z nich, neváhejte se připojit.

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.2 / 5. Počet hlasujících 9

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Fantom

Velice děkuji autorovi a redakci za uveřenění takto podrobného článku, který je věnován mé nejoblíbenější kryptoměně! 🙂
Autor popisuje velice detailně (možná až příliš) největší současnou privátní kryptoměnu a to by nakonec mohlo některé čtenáře zahltit informacemi či snad dokonce i odradit.
Chtěl bych jen upozornit na význam soukromí, který byl původním záměrem tvůrce bitcoinu, na což se bohužel nyní dost často zapomíná. A to možná i v touze po adopci ze strany tradičních finančních institucí či dokonce států, což ale vůbec nebylo cílem stvořitele BTC.
Neodpustím si perličku – existují spekulace, že tajemný Satoshi Nakamoto a Nikolas van Saberhagen je tatáž osoba 🙂
Ostatně je jeden pseudonym “jako japonský” a druhý “jako holandský” a současně prohozená počáteční písmena 🙂
Spekuluje se o tom, že tajemný autor bitcoinu po čase seznal, že jím vytvořená kryptoměna má některé vady – zejména není zdaleka tak privátní, jak se původně domníval, a tak se podílel na vývoji jiné, která tyto nedostatky odstraňuje.
Ať už to pravda je či není, je vcelku jedno. Důležité je, že Monero má vyřešené všechy problémy, které nyní trápí bitcoin a na které často ve svých příspěvcích upozorňuji.
Jsou to: 1) pseudoanonymita, 2) problém s decentralizací (hrozba kumulace hashrate u největších poolů těžařů BTC) a především 3) security budget (já tomu raději říkám ztráta incentivy těžařů).
Článek především klade důraz na ultimátní soukromí u Monera (1) a také na mnohem spravedlivější těžební algoritmus RandomX (ASIC resistant), který na rozdíl od SHA-256 nedává výhodu těžebním gigantům typu Antpool apod, kde může v budoucnu dojít k ohrožení decentralizace v těžbě (2).
Autor ale nezmínil jednu zásadní věc, a to je tzv. “tail emission”. Po vytěžení všech původních bloků kryptoměny (k čemuž už došlo) tato tail emission zajištuje těžařům tvalou fixní odměnu 0,6 XMR za každý blok. Tak bude bude zajištěn zájem těžařů XMR trvale udržovat blockchain v chodu. Tedy vyřešení největšího (podle mne) problému BTC (3).
Ještě jednou děkuji za uvěřejnění tohoto článku a doufám že si Monero najde další fanoušky i mezi čtenáři tohoto serveru 🙂

Veronika

Ďakujem za takýto podrobný článok, milovníci detailov si prídu na svoje. Pre mňa ako amatéra to bola pozitívna výzva, za ktorú som vďačná :).

spot_img