Historické krize 5: Asijská finanční krize 1997

0
(0)
Verča
Verča
V živote som sa naučila pracovať s 2 aspektmi, ľuďmi a peniazmi. Keďže s ľuďmi sa človek učí tak povediac celý život, bola to práve oblasť financií, v ktorej som sa rozhodla napredovať. Napriek tomu, že som sa pohybovala a pracovala vo finančnom sektore a študovala ekonómiu - kryptomeny boli a aj sú pre mňa stále výzvou. Keďže obrátená psychológia funguje takmer 100 %, tak mňa dostala veta: „Ženy v krypte nie sú“ (alebo tak do 5 %). Samozrejme k nim patrí vysoký potenciál a zároveň rizikovosť. Netreba však zabúdať ani na ostatné aktíva a možnosti na trhu. Trh je ihrisko pre všetkých. Poďme sa oboznámiť s rôznymi možnosťami a pravidlami hry, ktoré nie vždy platia.

V minulém díle jsme si připomněli krizi z roku 1973. Další díly o historických krizích si můžete přečíst zde: První díl, druhý díl, třetí díl.  

Asijská finanční krize

Asijská finanční krize byla finanční, měnová a hospodářská krize, která zasáhla země jihovýchodní a východní Asie v letech 1997 a 1998. Spustilo ji rozhodnutí thajské vlády uvolnit fixní měnový kurz, který vázal thajský baht na americký dolar. Pokles měny se rychle rozšířil po celé východní Asii, což následně způsobilo pokles akciového trhu, snížené příjmy z dovozu a otřesy vlády. Krize zasáhla především tzv. asijské tygry, kteří v letech bezprostředně před ní zaznamenaly rychlý ekonomický růst. Nejvíce poškozenými zeměmi byly Thajsko, Indonésie, Jižní Korea a Malajsie. Výrazný negativní dopad na své ekonomiky pocítily také Filipíny, Hongkong a Taiwan. Japonsko v tomto období také zaznamenalo hospodářské problémy, které sice finanční krize nezpůsobila, ale přispěla k jejich prohloubení.

Od počátku 90. let rostly ekonomiky jihovýchodní Asie vysokým tempem, v průměru 5 – 9 % ročně. Po ukončení společensko-politické transformace, která probíhala zejména v 70. a 80. letech, se ekonomiky liberalizovaly aby přilákaly investory, především z Japonska a Evropy, kteří do regionu přesouvaly produkci, zejména kvůli levné pracovní síle.

Co krizi způsobilo je dodnes předmětem různých názorů.

Hlavní 3 důvody:

  • Úvěrová bublina: Nárůst úvěrů v období před krizí byl o 8 – 10 % rychlejší než růst HDP. Peníze směřovaly zejména do trhu s nemovitostmi a do akciových trhů, jejichž hodnota se v 90. letech zvýšila čtyřnásobně. Podíl bankovních aktiv na HDP se dostal na úroveň 200 %. Růst cen nemovitostí podporoval příliv dalších investic a zároveň umožnil vydávání nových úvěrů, což vytvořilo začarovaný kruh.
  • Fixní měnový kurz: Vlády v regionu zavedly fixaci místních měn na americký dolar, aby podpořily export a přilákaly zahraniční kapitál. To sice zpočátku fungovalo, po roce 1995 však začal dolar posilovat oproti evropským měnám a japonskému jenu. Spolu s dolarem posilovaly i domácí měny, což prodražovalo export a vedlo k postupnému poklesu konkurenceschopnosti na světových trzích. Obchodní bilance východoasijských států se dostala do deficitu.
  • Chyby v makroekonomické politice: Nadužívání úvěrů vedlo k tomu, že zadlužení u zahraničních bank přesáhlo úroveň státních devizových rezerv. To později vedlo k tomu, že státy nebyly schopny udržet měnový kurz s americkým dolarem a musely devalvovat. Velké množství levných úvěrů vedlo k příliš vysoké úrovni investování a množství investic bylo nerentabilních. Finanční trhy v regionu zůstávaly nadále málo rozvinuté, jelikož většina finančních transakcí byla strukturována v tradičních finančních centrech.

Jak pochopit krizi?

V důsledku devalvace na Thajský baht klesla velká část východoasijských měn až o 38 %. Mezinárodní akcie poklesly až o 60 %. Asijská finanční krize byla do jisté míry způsobena finančním zásahem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. K poklesu trhu však došlo i ve Spojených státech, Evropě a Rusku, když se asijské ekonomiky propadly. V důsledku krize mnoho zemí přijalo protekcionistická opatření k zajištění stability svých měn. To často vedlo k velkému nákupu státních dluhopisů USA, které většina vlád, měnových orgánů a velkých bank používá jako globální investice. Asijská krize vedla k velmi potřebným finančním a vládním reformám v zemích jako Thajsko, Jižní Korea, Japonsko a Indonésie.

Konec krize

MMF poskytl půjčky ve výši přibližně 110 miliard dolarů v krátkodobých úvěrech Thajsku, Indonésii a Jižní Koreji, aby jim pomohl stabilizovat své ekonomiky. Na druhé straně musely země dodržovat přísné podmínky včetně vyšších daní a úrokových sazeb a poklesu veřejných výdajů. Mnoho postižených zemí začalo vykazovat známky oživení do roku 1999.

Zdroje:
https://www.investopedia.com/terms/a/asian-financial-crisis.asp
https://sk.wikipedia.org/wiki/Ázijská_finančná_kríza
https://www.britannica.com/list/5-of-the-worlds-most-devastating-financial-crises

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasujících 0

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
spot_img