Trhy pod lupu: Strach, zlato a slabý dolar

Uběhl pouze první měsíc nového roku a na finančních trzích se toho stalo tolik, kolik se normálně nestane za celý rok. Opravdu zběsilá jízda na kolotoči.

Ještě než se pustíme do rozboru jednotlivých událostí, je potřeba připomenout jednu důležitou věc. Finanční trhy předbíhají a anticipují reálnou ekonomiku. Stačí si vzpomenout na rok 2008, kdy po burzovním krachu někteří čeští politici tvrdili, že se nemusíme bát, protože je to někde daleko. Krize pak do Česka dorazila, ale pouze se zpožděním.

Jestli se teď na finančních trzích děje tolik, jak vidíme, a přelévá se obrovský kapitál ze strany na stranu, neznamená to, že tyto pohyby nebudou mít následky. Velký propad zlata a stříbra, následně pak i kryptoměn, bude mít své vítěze a poražené. A to se projeví s určitým zpožděním v reálné ekonomice.

Dalším dopadem vysoké volatility je obecný nárůst strachu a nervozity mezi investory. Tento psychologický efekt není radno podceňovat. Trhy potřebují stabilitu a předvídatelnost. Vysoká nervozita je naopak velmi škodlivá, zvláště v době algoritmického obchodování.

Investor dostane strach, prodá své pozice bez ohledu na ztráty, prorazí se technické úrovně a supporty a spustí se hromadná panika. Kdo neumí ovládat emoce při obchodování, měl by počkat, až se bouře uklidní. Jediný problém je, že to zatím nevypadá na malou přeháňku, ale na velké období dešťů.

Tento výraz byl zvolen schválně, protože obchodování neprospívá, když se člověk emotivně překlopí na stranu katastrofismu. Obchodovat s přesvědčením, že se svět za pár měsíců rozpadne, není možné.

Jak se zbavit strachu?

Odpověď je samozřejmě individuální. Mně osobně pomáhá návrat k racionalitě. Máme tu přece společnosti jako Nestlé nebo Air Liquide, které přežily první i druhou světovou válku a čtyřicet let studené války.

Tyto firmy a mnoho dalších se na těžké doby připravují a mají většinou větší možnosti než já jako individuální investor. Při nákupu akcií se teď dívám i na to, jak dané firmy zvládaly předchozí krizová období. Ale teď postupně k tomu, co se vlastně stalo minulý týden.

Japonská předehra

Všichni se dívají až na závěrečné dějství v podobě výplachu trhu se zlatem a stříbrem, který se překlopil do kryptoměn. Jenomže to už byl jen důsledek toho, co předcházelo.

První událostí, která měla na vše vliv, bylo oznámení newyorského Fedu, že přišel na pomoc slábnoucímu japonskému jenu, aby udržel stabilitu amerického finančního systému.

Motivací Američanů není samozřejmě pomoci Japonsku, ale zabránit situaci, kdy slabý jen podrazí nohy Trumpovu plánu na industrializaci USA. Fed by měl být apolitický, takže měl i jinou motivaci. Svým zásahem minimalizoval riziko, že japonští investoři se vrátí primárně k japonským dluhopisům a přestanou nakupovat ty americké.

Vysvětlovat tyto mechanismy podrobně by zabralo hodně prostoru. Možná se k tomu vrátíme v některém z příštích komentářů, až se dění na trhu trochu uklidní.

Důležitý je dopad. Americký index DXY výrazně oslabil. A když oslabuje dolarový index, žene to nahoru cenu zlata. Jsou to spojené nádoby. Velké fondy se často zajišťují proti oslabení dolaru právě nákupem zlatých ETF. Čím větší podíl ETF v celkovém obchodovaném zlatě, tím silněji se tento fenomén projevuje.

Cena zlata rostla, ale ještě výrazněji ji předbíhalo stříbro, které se pro mnohé stalo novým bitcoinem. Stříbro se tak stalo předmětem investiční bubliny hnané spekulacemi do závratných výšin.

Zasedání Fedu a Powellova věta

Vrcholem týdne mělo být zasedání Fedu. Tedy spíš mělo jít o událost, kde se nic podstatného nestane. Trhy už před zasedáním jasně dávaly najevo, že počítají s ponecháním sazeb na stejné úrovni. A přesně to se stalo.

Přísná makroekonomická analýza nedává mnoho prostoru pro snižování sazeb. HDP roste 4,4 %. Sice je toto číslo zkresleno předzásobováním firem kvůli clům, ale snížení sazeb by jen podpořilo další růst. Vysoké HDP totiž bude tlačit na inflaci která stále zůstává nad dvouprocentním cílem. Když k tomu připočteme prosincový překvapivý pokles nezaměstnanosti na 4,4 %, opravdu není důvod sazby snižovat.

Oznámení o propouštění více než 16 000 lidí v Amazonu kvůli umělé inteligenci přišlo až po tiskové konferenci Fedu. Zatím se propouštění z důvodu AI na statistikách nezaměstnanosti nijak výrazně neprojevuje.

Jediný důvod pro snižování sazeb je politický. Nízké sazby se líbí Donaldovi Trumpovi. Powell však na konci svého mandátu odolal pokušení zalíbit se prezidentovi. Stejně tak bez překvapení zůstaly dva hlasy, které na zasedání volaly po snížení sazeb.

Varovně zdvižený prst

Na tiskové konferenci ale zazněla věta, která následně výrazně ovlivnila obchodování. Powell prohlásil, že považuje aktuální situaci okolo amerického dluhu za dlouhodobě neudržitelnou. Je to trochu prohlášení jako v pohádce o císařových nových šatech, kdy chlapeček řekne, že král je nahý. O tom, že americký dluh roste a je problematický, ví všichni. Novinkou ale je, že guvernér Fedu to prakticky veřejně přiznal.

Ze strany Powella to může být náznak pomsty. V každém případě jeho nástupce to bude mít velmi složité, protože neexistuje žádné bezbolestné řešení. Problém amerického dluhu bude nutné vyřešit. Možností není mnoho. A protože Trumpova administrativa vidí cestu ve slabém dolaru, je jasné, že zlato musí letět nahoru.

A přesně to se ve čtvrtek 29. ledna stalo. Zlato si připsalo rekord na 5585 dolarů a stříbro dosáhlo 120 dolarů za unci. Ohromný růst, vždyť na začátku roku se stříbro pohybovalo kolem 75 dolarů za unci. Pro komoditní trh jsou takto vysoké růsty cen, které nevyvolala válka ani přírodní katastrofa, zcela ojedinělé.

Záminka nebo pravý důvod poklesu?

Změna na vývoji ceny zlata i stříbra přišlapo oznámení nového guvernéra Fedu. Nominace Kevina Warsha do křesla šéfa Fedu byla pro trhy překvapením.

Důvod tohoto překvapení spočíval v tom, že po sérii nátlaku ze strany amerického prezidenta na Powella a po jeho prohlášeních, že USA by měly mít nejnižší sazby, se čekalo, že Bílý dům si vybere kandidáta, který bude klást co nejmenší odpor Washingtonu. Očekával se guvernér, který se nebude řídit makroekonomickou realitou, ale pouze přáním Donalda Trumpa. A to se nestalo.

Kevin Warsh byl totiž ze všech čtyř kandidátů asi nejvíc jestřábí. Právě to ho mělo diskvalifikovat pro tuto funkci. Sice Warsh i nyní podporuje snižování sazeb, ale patřil ke kritikům dřívějších rozhodnutí Fedu, jako bylo kvantitativní uvolňování. Podle Warsha by se Fed měl především držet disciplinované měnové politiky.

To trochu nesedí s přáním Donalda Trumpa snížit sazby na 1 %. To by byl hodně nedisciplinovaný krok. Stejně tak Warsh bude prosazovat redukci bilance Fedu. Rýsuje se varianta, že u krátkodobých dluhopisů bude úrok nižší, zatímco u těch dlouhodobých vyšší. Díky vyššímu úroku budou tyto dluhopisy atraktivní pro zahraniční investory.

A poslední eso na závěr. Warsh se považuje především za někoho, kdo bude pokračovat v tom, že Fed je ve své činnosti závislý na datech. Když se podíváme střízlivým pohledem na data americké ekonomiky, prostor pro snižování sazeb tu není. A to možná dalo záminku pro spuštění výprodeje na zlatě.

Nebo příklad klasické burzovní paniky?

Záminka to byla v tom, že ještě opravdu nevíme, jakou politiku Warsh povede. Mnohokrát se ukázalo, a sám Powell je tím důkazem, že počáteční jmenování a spřízněnost s prezidentem se může velmi rychle otočit.

Spekulanti na zlatě využili této nejistoty k vybírání zisku. A jelikož do vlaku se zlatem a stříbrem naskákalo spoustu nováčků, kteří si mysleli, že zlato poroste na 10 000 dolarů za unci, začaly se jim třást ruce a svoje pozice prodali. Bylo to skoro jako z učebnice Kostolanyho burzovní spekulace.

Jestli to však znamená konec dlouhodobého růstového trendu zlata? Odpověď je zatím záporná. Jsou dva hlavní argumenty.

První z pohledu technické analýzy: když se podíváme na dlouhodobý trend, i přes tento historický propad zlato dál zůstává v býčím trendu. Muselo by dojít k prolomení hranice 4200 dolarů, abychom opravdu mohli mluvit o změně trendu.

Druhý důvod je v tom, že zlato roste především jako pojistka proti špatně řízeným fiat penězům. Aktuální problém fiat peněz se jmenuje obrovské zadlužení. A v otázce vyřešení dluhu se nic zásadního nestalo. Naopak každým dnem se ukazuje jeho velká váha. I přes všechny radikální opatření Donalda Trumpa americký dluh dál roste. Zavedení cel je kapka v moři. Dokud se nebude rýsovat nějaké životaschopné řešení dluhu, zlato bude mít důvod k růstu.

Růst posledních dnů byl naprosto nezdravý. Korekce přišla již pět minut po dvanácté a proto byla tak silná. Někteří investoři si tak zaplatili dost drahé školné. Na druhou stranu to není důvod přestat investovat na trzích, ale přistupovat k věcem s pokorou. A hlavně se naučit čas od času vybrat zisky.

Akciové indexy: jsou relativně ve formě, vydrží to i příští týden?

I přesto, že komoditní trh připomínal rudé moře, akciím se relativně dařilo. Na špičce nenajdeme nikoho jiného než jihokorejský index KOSPI. Ten se po minulém slabším výkonu, který představoval jen týdenní růst o jedno procento, znovu vydal zdolávat nové výšiny.

Za poslední týden index rostl o více než 4,7 %. Od začátku roku tak přidal neuvěřitelných 21,23 %. Jihokorejská burza se nyní jeví jako bezpečný přístav. Uvidíme, jestli situace bude pokračovat i nadále.

Dobrý výkon předvedla i burza v Hongkongu. Hang Seng přidal 2,38 %. Investoři v Tokiu interpretovali zásah americké centrální banky pozitivně a japonský Nikkei přidal 1,32 %. Pouze burza v Šanghaji zaznamenala negativní performanci a oslabila o 0,44 %.

Velký pád německé technologické akcie SAP

Situace v Evropě byla relativně klidná, až na německou burzu. DAX oslabil o 1,45 %. Za špatnou performancí německého indexu stál propad akcií SAP. Jedna z mála evropských technologických firem má problémy s růstem objednávek cloudových služeb.

V investorech tento slabý růst posílil pochybnosti nad osudem softwaru pro firmy. Tento typ softwaru totiž velmi brzy může být kořistí umělé inteligence. Platí trochu totéž jako u firmy Adobe. Bude otázkou, jestli tyto firmy najdou způsob, jak integrovat umělou inteligenci, aniž by jejich uživatelé nepřešli k obecným jazykovým modelům.

Francouzský CAC 40 odevzdal 0,20 %. To byl velmi dobrý výsledek, když si uvědomíme, jak moc stáhl burzu špatný příjem výsledků giganta luxusního zboží LVMH. I přesto, že čísla už nejsou tak špatná, investoři byli zklamaní, že nedošlo k výraznějšímu oživení.

Americkou burzu poznamenala mimo jiné zveřejněná čísla od tří členů elitní skupiny Magnificent Seven. Reakce na čísla byla dost rozporuplná a záleželo případ od případu. Čísla Microsoftu byla skvělá, ale investoři vyhodnotili, že cloudová služba roste pomalu, takže akcie šly dolů. U Mety naopak hospodářská čísla byla slabší, ale umělá inteligence již dnes zvedá čísla strávená na sociálních sítích, a tak akcie rostly.

Tesla předvedla velmi špatná hospodářská čísla, ale nikomu to nevadilo, protože Musk znovu dokázal ujistit, že technologická budoucnost v podobě robotaxi a humanoidních robotů je už na obzoru.

Americké indexy reagovaly na tento velmi nabitý týden následovně. S&P 500 zůstal v zelených číslech a týden ukončil se ziskem 0,34 %. Nasdaq však již byl červený se ztrátou 0,17 %. Nejhůře dopadl Dow Jones, který odepsal 0,42 %.

Kryptoměny: černý víkend pro kryptoměny

V době psaní článku byla cena bitcoinu 78 237 dolarů. To znamenalo silný týdenní pokles na úrovni 12,22 %. Po zlatu a stříbře tak následoval trh s kryptoměnami. Kromě bitcoinu samozřejmě padaly i altcoiny. Moje oblíbená Solana se už blížila k hranici 100 dolarů. Přičítat to, že šlo o reakci spojenou se zlatem a stříbrem, moc smysl nedává v tom, že bitcoin v posledních měsících tyto dva kovy v růstu nenásledoval.

Velmi často se jako důvod skloňovalo jméno Kevina Warsha. Přísnější měnová politika by pro bitcoin a kryptoměny nebyla příliš dobrá zpráva. Ale na druhou stranu je jasné, že Warsh bude mezi mlýnskými kameny.

Washington mu nedovolí vést přímo jestřábí politiku. Navíc se Warsh dříve vyjadřoval pozitivně o bitcoinu, když ho označil za dobrého „policajta“ pro politiky. Uvidíme, jestli se časem objeví i jiné vysvětlení.

Osobně se kloním k tomu, že sepředčasně zanevřelo nad halvingovými cykly. Pro toho, kdo se na trh dívá touto optikou, aktuální pokles není nic nečekaného. Možná můžeme být překvapeni jeho silou, ale bohužel bitcoin je známý těmito poklesy.

Medvědí trend by měl ještě několik měsíců pokračovat. Oživení, jestli tato teorie platí, by mělo přijít na podzim 2026. Takže kdo má dlouhodobý investiční horizont, může v klidu aplikovat své DCA.

Závěr: co čekat příští týden?

Nejvíc sledovaná událost bude, zda se strach z komoditního trhu a kryptoměn přelije i do akcií. Kdyby začaly padat i akciové trhy, byla by to opravdu velmi prekérní situace. A když k tomu připočteme geopolitické napětí v podobě útoku na Írán, čekaly by nás perné chvilky na trhu.

Co se týče makroekonomického kalendáře, čeká nás především nabitý závěr týdne. V pátek se dozvíme míru nezaměstnanosti v USA za leden. Jestli nezaměstnanost bude lehce klesat, bude to pro trhy nepříjemná zpráva, protože snižovat sazby bude opravdu složité. Kdyby naopak vzrostla, může zafungovat princip „špatná zpráva rovná se dobrá zpráva pro trh“.

Z pohledu měnové politiky nás čeká také nabitý týden. Své rozhodnutí o výši sazeb zveřejní centrální banky Austrálie, Bank of England a ECB.

Výsledková sezona bude nadále pokračovat. Dozvíme se výsledky hospodaření těchto firem: Palantir, Walt Disney, AMD, Merck, Pepsi, Pfizer, Eli Lilly, Qualcomm, Uber, Shell a Philip Morris. Ale největší pozornost bude upřena na Alphabet a Amazon. Zatím z dosavadní výsledkové sezony Magnificent Seven se dá shrnout, že investoři již chtějí vidět v číslech, jaký je skutečný výsledek masivních investic do umělé inteligence.