Trhy pod lupou: Sazby, Intel a euforie na Wall Street

Uplynulý týden by se dal přirovnat k čekání na Godota, tedy pardon, k čekání na Powella. V pátek ve 16 hodin vystoupil šéf Federálního rezervního systému (Fed) Jerome Powell na sympoziu v Jackson Hole. Investoři si kladli otázku, zda Powell nebude příliš jestřábí a nepokazí tak očekávání většiny ohledně vývoje úrokových sazeb. Jaká byla tato očekávání?

Většina předpokládala, že na příštím zasedání Fedu v září dojde ke snížení sazeb. Jakýkoli náznak, který by tuto hypotézu narušil, by znamenal velké zklamání a mohl by ukončit krásnou letní akciovou rallye, kterou v roce 2025 zažíváme.

Před Powellovým projevem: Normální kolísání trhů

Než se pustíme do rozboru Powellova projevu v Jackson Hole, pojďme si stručně okomentovat průběh obchodování před tímto sympoziem. Americké trhy zaznamenaly pět po sobě jdoucích negativních obchodních seancí. Nešlo však o žádné dramatické výprodeje přesahující 2 %, ale spíše o mírné poklesy v rozmezí 0,5 až 1 % za den.

Pro zkušené investory, kteří na burzovních trzích působí déle než rok či dva, šlo o zcela běžnou situaci. Dříve takové poklesy probíhaly bez toho, aby se muselo psát o tom, že trhy zachvátila vlna výprodejů či skepse. Jde o naprosto normální pohyby směrem dolů.

Burza je ze své podstaty volatilní, a není důvod se neustále rozrušovat, když akcie nebo akciový index ztratí jedno, dvě, nebo dokonce tři procenta. Vzhledem k rekordním cenám na akciových trzích není na těchto pohybech nic neobvyklého.

Naopak, je logické, že před událostí, která má potenciál narušit býčí trend, jako třeba příliš jestřábí Powell, si investoři vybírají zisky. Většina z nich se pro tuto strategii rozhodla. Týden poklesů tedy nebyl ničím překvapivým, ale spíše zdravou reakcí trhů.

Pro začínající investory, ale i pro ty pokročilejší, je dobré si připomenout, že trhy nejsou palačinky. Palačinku lze obrátit jedním šikovným pohybem ruky, ale u trhů to tak nefunguje. Změna trendu nepřichází ze dne na den.

I kdyby Powell vyloučil snížení sazeb – což se nakonec nestalo –, trhy by pravděpodobně reagovaly poklesem během jedné nebo dvou obchodních seancí. Následovala by fáze konsolidace, která by mohla trvat několik týdnů, a teprve poté by trhy nabraly nový směr. Na trzích jsou potřeba dvě věci: dlouhodobý plán a chladná hlava.

Powellův projev a reakce trhů

Powell nakonec oznámil přesně to, co trhy chtěly slyšet. Za prvé prohlásil, že ekonomická situace je delikátní, zejména kvůli situaci na trhu práce. Trhy to pochopily jako jasný signál, že v září dojde ke snížení sazeb. Tento vývoj ocenila riziková aktiva, jako je například bitcoin.

Trhy získaly neochvějné přesvědčení, že se konečně dočkají. Jenže toto naplněné očekávání přehlíží skutečnost, že důvod pro snížení sazeb není sám o sobě pozitivní. Powell navíc nezmínil žádné konkrétní datum, což trhům zjevně nevadilo. Jeho projev nebyl tak jestřábí, jak se někteří obávali.

Velmi zajímavá byla reakce na trhu se zlatem, kterou bychom neměli přehlížet. Zlato zaznamenalo výrazný růst, což lze považovat za racionální reakci. Zatímco trhy propadaly euforii z očekávaného snížení sazeb, Powell ve svém projevu upozornil, že cla se nyní promítají do koncových cen, takže inflace do konce roku neklesne a možná zůstane kolem 3 % i v příštím roce.

Zlato je tradičně považováno za pojistku proti inflaci. Trhy Powellův projev interpretovaly tak, že Fed upřednostňuje řešení nezaměstnanosti před bojem s inflací. Snížení sazeb však inflaci pravděpodobně podpoří, což je důvod, proč je nákup zlata rozumnou strategií na ochranu proti ní. Zlato tak možná čeká slibná budoucnost. Scénář, kdy centrální banky de facto kapitulují v boji s inflací a akceptují její úroveň na 3 % místo slibovaných 2 %, zajistí stabilní poptávku po žlutém kovu.

Tanečky kolem akcií Intel

Donald Trump nejenže řeší konflikt na Ukrajině a celní politiku USA, ale významně zasahuje i do firemního života. Nejde pouze o otázku čipu H20 pro Čínu, vyráběného společností Nvidia, ale tento týden se pozornost soustředila především na společnost Intel.

Na úvod je třeba připomenout, že Intel má, alespoň na papíře, šanci stát se jedním z předních výrobců čipů pro umělou inteligenci. Disponuje potřebnou technologií a zařízeními, která se navíc nacházejí na americké půdě. I přes technologickou mezeru oproti konkurenci, zejména Nvidii a AMD, kterou se zatím nedaří překonat, má Intel šanci stát se firmou národního bezpečnostního zájmu.

Od roku 2024 je však společnost ve ztrátě, a cena jejích akcií od začátku roku 2024 poklesla o více než 53 %, i když od začátku roku 2025 přidala 16 %. Tak výrazný cenový pokles dlouhodobě přitahuje pozornost hodnotových investorů. Intel totiž stále vyrábí čipy, po kterých je poptávka.

Dříve se hovořilo o možném rozdělení Intelu na jednotlivé divize. V každém případě cena akcií pod 20 dolarů byla velmi atraktivní, protože pokud by se Intelu podařilo dohnat Nvidii či AMD, znamenalo by to obrovský zisk pro akcionáře.

Pro tuto hypotézu hraje klíčovou roli čas, protože udržet si výrazný technologický náskok před konkurencí není jednoduché. Konkurenti se mohou rychle inspirovat u úspěšných výrobců, aniž by museli investovat do nákladného výzkumu. To je širší kontext situace kolem akcií Intelu, a nyní se podívejme, co se vlastně stalo v posledních dnech.

Trumpova vyjednávací hra a její dopad na Intel

Trump předvedl svou typickou vyjednávací strategii, v níž se střídá metoda cukru a biče s železnou pravidelností. Nejprve 7. srpna na sociální síti Truth Social vyzval generálního ředitele Intelu Lip-Bu Tana, aby okamžitě rezignoval kvůli údajným vazbám na čínské firmy spojené s čínskou armádou.

Tato obvinění vycházela z dopisu senátora Toma Cottona, který poukazoval na Tanovy předchozí investice do čínských technologických firem během jeho působení v Cadence Design Systems. Akcie Intelu po těchto obviněních pochopitelně výrazně klesly.

Tato obvinění však posloužila jako podnět k setkání obou protagonistů v Bílém domě. Kdo očekával pokračování konfliktu nebo Tanovu rezignaci, byl zklamán. Dne 11. srpna se uskutečnila schůzka, která se stala skutečným zvratem. Lip-Bu Tan se setkal nejen s prezidentem Trumpem, ale také s ministrem obchodu Howardem Lutnickem a ministrem financí Scottem Bessentem.

Trump označil setkání za „velmi zajímavé“ a pochválil Tanův „úžasný příběh“, čímž zcela ustoupil od své předchozí výzvy k rezignaci. Tato typická Trumpova otočka o 180 stupňů proměnila Lip-Bu Tana z padoucha v zajímavou osobnost. Tato změna názoru však nebyla samoúčelná. Trumpova administrativa nejprve rozšířila domněnku, která se později ukázala jako pravdivá, že vláda využije prostředky z programu CHIPS Act k nákupu 10% podílu v akciích Intelu.

O několik dní později se tak skutečně stalo. Ještě před tímto krokem se do situace vložila japonská SoftBank, která oznámila nákup akcií Intel za více než 2 miliardy dolarů. Tímto krokem dala jasně najevo, že věří v budoucnost Intelu s podporou státu. Od ledna se zcela spolehlivě ukazuje, že Trumpovým plánům, až na jednání s Čínou, se daří. Proč by tedy nemohl uspět i v případě Intelu?

Rizika a výzvy pro budoucnost Intelu

Přesto existují dvě velké překážky. První má filozofický rozměr. Jakýkoli vstup státu do soukromé firmy lze vnímat jako projev socialismu. Stát není nejlepším hospodářem, a libertariánské křídlo Trumpova kroku rozhodně nebylo nadšeno. Libertariánský investor se proto akciím Intelu pravděpodobně vyhne, stejně jako akciím jejich konkurence, protože stát stále více zasahuje do volného trhu.

Tuto silnou státní ruku můžeme vidět i v případě vývozu čipu H20 od Nvidie do Číny. Společnost Nvidia po tvrdém lobbingu a ústupku v podobě placení poplatku z každého prodaného čipu do státní pokladny narazila na odmítnutí Číny obnovit dovoz těchto čipů.

Druhou překážkou je technologická. Ani další finanční injekce nemusí vyřešit technologické problémy Intelu. Výrobní technologie pro čipy 14A a 18A mají značné potíže, a divize výroby čipů neustále ztrácí zákazníky. Překlopení z červených čísel do zelených tak může trvat delší dobu.

Akciové indexy: Powell vylepšil týdenní výkonnost amerických trhů

Jak jsem uvedl v úvodu, během týdne nebyla atmosféra na trzích příliš optimistická. Vše se změnilo v pátek ve 16 hodin. Trhy pochopily Powellův vzkaz, že úrokové sazby budou sníženy, a rozpoutala se malá oslava na konci týdne. Nejvíce z této události profitovaly trhy, které byly v tu chvíli otevřené, tedy především americké trhy.

Naopak z páteční rallye nemohla těžit japonská burza, která už byla zavřená. Japonský index Nikkei oslabil o 1,72 %. Čínské trhy zažily dobrý týden, ale důvodem nebyl Powellův projev, nýbrž oznámení o prodloužení obchodního příměří mezi USA a Čínou.

Dalším faktorem byla snaha Pekingu pokračovat v agresivní politice podpory růstu. Ačkoli tato politika zatím nepřináší výrazné úspěchy, trhům stačí samotný úmysl čínské vlády. Burza v Šanghaji posílila o 3,52 %, zatímco hongkongský index Hang Seng přidal skromnějších 0,27 %.

V Evropě trhy vykázaly mírný týdenní růst. Německý DAX zakončil týden na zelené nule s výkonem 0,02 %. Francouzský CAC 40 vzrostl o 0,58 %. Nejlépe si vedla londýnská burza FTSE 100 se ziskem rovných 2 %

Síla Powellova projevu způsobila, že čtyři negativní obchodní seance byly prakticky vymazány, a americké trhy zakončily týden v plusu, s výjimkou technologického indexu Nasdaq, který oslabil o 0,58 %. Index S&P 500 přidal 0,27 %, zatímco Dow Jones si připsal nejvyšší zisk 1,53 %.

Kryptoměny: Bitcoin reaguje na Powella

Překvapivě to byl právě bitcoin, který na Powellův projev v Jackson Hole zareagoval velmi optimisticky, ačkoli projev nebyl nijak závazný pro měnovou politiku. Tento vývoj je dalším důkazem toho, jak důležité je při obchodování s bitcoiny sledovat měnovou politiku.

V době psaní článku se cena bitcoinu pohybovala kolem 114 525 dolarů. Bitcoinu se nepodařilo udržet maximální hodnotu, kterou dosáhl díky Powellovu projevu, a vzdálil se od klíčové rezistence na úrovni 118 000 dolarů.

Osobně se domnívám, že současné dění na trhu s bitcoiny lze interpretovat tak, že cena je připravena kdykoli prudce vzrůst, pokud přijde pozitivní zpráva. Velmi výbušné bude zasedání Fedu v září, protože období od září do listopadu je podle většiny komentátorů vrcholem aktuálního halvingového cyklu. Pokud tedy Fed sníží sazby a Powell bude optimistický, můžeme být svědky výrazného růstu.

Tento pohled má však i svou odvrácenou stranu. Pokud na podzim přijdou silnější výprodeje, mohly by nabrat na síle, protože velká část trhu je bude interpretovat jako konec cyklu.

V posledních týdnech mě těší vývoj Solany, která svým chováním stále dává naději na klasický průběh konce halvingového cyklu, kdy růst altcoinů ohlašuje poslední velkou růstovou vlnu. Bude i tento halvingový cyklus stejný jako předchozí?

Závěr: Co sledovat příští týden?

Poslední srpnový týden bude velmi aktivní. Investoři se vrátí do práce dříve než děti do škol. Ve čtvrtek nás čeká zveřejnění upraveného údaje o americkém HDP za druhý kvartál roku. Vzhledem k tomu, že trhy jsou nyní velmi citlivé na revize údajů, mohla by větší úprava HDP způsobit určitou nejistotu.

Hlavní pozornost se však bude upírat na výsledky společnosti Nvidia. Průběh výsledkové sezóny za druhý kvartál ukázal, že investoři očekávají od nadhodnocených firem excelentní výsledky. Nikdo nepochybuje, že Nvidia opět předvede robustní růst a tržby kolem 46 miliard dolarů.

Otázkou však zůstává, zda výsledky budou skutečně excelentní. Těžko lze očekávat, že Nvidia nyní oznámí, že poptávka po čipech se bude v příštích letech zdvojnásobovat. Nacházíme se v období, kdy éra prudkého růstu pravděpodobně pomalu končí.

K tomu přidejme slova Sama Altmana z OpenAI, který minulý týden přirovnal vývoj akcií firem zabývajících se umělou inteligencí k internetové bublině. Je tedy jasné, že při slabších výsledcích Nvidie budou investoři velmi zklamáni.

Kromě Nvidie představí své výsledky i společnosti jako CrowdStrike, Dell, Marvell nebo Autodesk. Příští týden tedy rozhodně nebude prázdninový. Přeji vám mnoho úspěchů!