Kryptoměna Ethereum je v době psaní tohoto článku v silném downtrendu. Při ceně 200 $ a odloženém updatu Constantinopole, pomalým a drahým transakcím a odchodu největších projektů (EOS, TRON…) z Ethereum blockchainu se zdá, že tato kryptoměna brzy podlehne konkurenci a ztratí svůj status druhého nejcennějšího coinu na trhu.
Naštěstí však není všechno tak špatné, jak se na první pohled může zdát. Vývojáři Etherea chystají několik modernizací, které z něj udělají jednu z nejvýkonnějších kryptoměn na trhu.
Metropolis update
Metropolis update se skládá ze dvou částí.
- Byzantine – byl do mainnetu nasazen na podzim roku 2017. Tento update zvýšil rychlost blockchainu, stabilizoval odměnu za vytěžení bloku, usnadnil vývojářům práci a mnoho dalšího.
- Constantinopole – druhá část Metropolis updatu má kromě menších optimalizací, kterým se budeme blíže věnovat příště, za úkol hlavně připravit Ethereum blockchain na přechod na Proof-Of-Stake konsensus (Casper). Odpálením tzv. difficulty bomby se postupně začnou snižovat odměny za vytěžené bloky. Ze začátku bude tento proces sotva znatelný, ale poroste exponenciálně. Nakonec se minerem Ethereum nevyplatí těžit a postupně přepnou své stroje na jiné kryptoměny. Například Ethereum Classic, Dash nebo Dogecoin. V té době už bude připraven Casper.
Casper – Proof-of-Stake systém pro Ethereum
Casper bude pro Ethereum pravděpodobně nejdrastičtější update. Vyřadí totiž ze hry současné minery. Současný ETH blockchain funguje díky Proof-of-Work konsensu. Zn. minery se na pořadí a správnosti operací shodují tím, že počítají složité matematické úlohy. Poté, co jeden z minerů úkol vypočítá, důkaz pošle ostatním těžařům, vytvoří nový blok transakcí a získá tak odměnu (v současnosti 3 ETH) a všechny poplatky za transakce. Podobný systém používá i Bitcoin.
Bohužel, tento způsob dosahování konsensu je energeticky náročný a má svá omezení. Právě proto některé modernější kryptoměny fungují na Proof-of-Stake. Pokud to velmi zjednodušíme, tak jde o systém Validátorů (ty tvoří uzly sítě), které svou výpočetní sílu nemusejí utrácet na zbytečnou těžbu a rovnou ověřují transakce. Blok může vytvořit ten validátor, který je označen náhodným algoritmem.
Vlastníci ETH coinů mohou na jakýkoliv validátor “stackovat” své Ethereum a tím zvyšovat šanci, že daný validátor vytvoří blok. Odměna se pak rozdělí mezi majitele nastackovaných ETH tokenů.
Tento systém není ani zdaleka tak energeticky náročný, jako současná těžba. Tím pádem bude možné výrazně snížit odměny za vytvoření nových bloků a tato nová těžba bude stále výnosná. A to je dobře! Pamatujte, čím větší je odměna za vytěžený blok, tím větší inflaci daná kryptoměna podléhá. Rozhodně nejde o “peníze zdarma”. Momentálně vznikají 3 ETH každých 15 sekund (přibližně), což je téměř 1,2 milionů ETH za rok!
Po nasazení Caspera bude teoreticky možné zvrátit inflaci a postupně dokonce snižovat množství coinů v oběhu.
Sharding
Ethereum má kromě výkonu sítě ještě jeden problém – délka blockchainu. Každá transakce a každý smart kontrakt musí být navždy zaznamenán na tisících uzlech sítě. Se zvýšením rychlosti se, logicky, zvýší i růst blockchainu, a tak je nutné vymyslet způsob, jak celou historii transakcí rozdistribuovat mezi uzly. Řešením by mohl být právě sharding.
Tento mechanismus si můžete představit jako rozdělení Etherea na spoustu menších chainů, které mezi sebou komunikují. V plánu je po spuštění tohoto protokolu rozdělit hlavní blockchain až na sto shardů. Tím se stonásobně zvýší rychlost sítě a minery budou držet pouze setinu celého objemu historie transakcí.
Podle vývojářů bychom se Shardingu mohli dočkat již v roce 2020.
