Máme za sebou týden, kdy se o hlavní rozruch na chvíli postaraly klasické události na finančních trzích, jako jsou zasedání Fedu a výsledková sezona. To však nic nemění na skutečnosti, že Hormuzský průliv zůstává zavřený a propluje jím jen naprosté minimum lodí.

Od 27. dubna, kdy proplulo osmnáct plavidel, se provoz znovu prakticky zastavil. Tato geopolitická partie pomalu, ale jistě kulminuje. Podle amerických zdrojů by íránské zásobníky na ropu měly být plné a Írán by tak měl začít ukončovat těžbu.

V důsledku toho by se měl dostat do závažných ekonomických problémů. Ray Dalio na druhou stranu varoval, že pokud bude blokáda nadále pokračovat, otevírá se před Spojenými státy stagflační scénář.

Ropa je pořád drahá

Ceny nezpochybnitelně rostou, to však ještě neznamená začátek stagflace, která by paralyzovala celou ekonomiku. Ve hře je totiž stále scénář, že jakmile krize skončí, vše se vrátí k normálu. Ceny ropy znovu klesnou, sice pravděpodobně nikoliv na 60 dolarů za barel, avšak pokles o dvacet či třicet procent vůči aktuálním cenám je reálný. Tím by se zastavil aktuální inflační tlak.

Otázkou však zůstává, zda k tomuto uvolnění dojde dříve, než růst cen začne pronikat do ostatních oblastí lidské činnosti. Neexistuje jasná shoda, kdy k tomu má dojít, ale pokud průliv zůstane zavřený ještě tři měsíce, je tato pravděpodobnost vysoká. Pokud k tomu dojde až za šest měsíců, je to téměř jisté.

Přijmeme-li tento pohled na situaci, získáme jedno z možných vysvětlení, proč nyní trh reaguje na vývoj dění méně hekticky. Trumpovy vzkazy na sociálních sítích a íránské popírání situace mají nyní na trhy mnohem menší dopad než před několika týdny. Trhy zkrátka dávají politikům čas celou krizi vyřešit.

To ovšem neznamená, že je tohoto času nekonečně mnoho. Pokud nebude situace vyřešena do konce prázdnin, můžeme být svědky velmi silné a prudké korekce. Přejděme však k dalším tématům.

Konec jedné éry: Powellův odchod a úrokové sazby

První velkou událostí bylo zasedání Fedu. Šlo o poslední zasedání pod taktovkou Jeroma Powella. Po slyšení Kevina Warshe v americkém Senátu se veškeré nejasnosti rozplynuly. Dokonce i americké justiční orgány uzavřely vyšetřování přestavby Fedu, kvůli níž se Jerome Powell ocitl v hledáčku spravedlnosti pro údajné navýšení ceny.

Jistý americký senátor si totiž stanovil podmínku, že Powell nemůže z funkce odejít, dokud nebude vyšetřování uzavřeno. Seriózně se tak spekulovalo o tom, že Powell zůstane ve funkci o několik měsíců déle. Dnes je však tato možnost již málo pravděpodobná.

Úrokové sazby amerického Fedu zůstaly podle očekávání beze změny. Šlo o nejpravděpodobnější variantu hned z několika důvodů. Tím prvním je nečitelnost makroekonomické situace ohledně Íránu. Ceny ropy a především benzinu rostou.

Inflace taktéž již začala stoupat, nicméně na zásah Fedu či jakékoliv jiné centrální banky je ještě brzy. Banky si raději počkají, protože, jak jsme uvedli dříve, může jít pouze o časově omezenou epizodu. Odvážnější centrální banka by samozřejmě možná již nyní sáhla k preventivnímu zvýšení sazeb. To však nemůže být případ aktuálního Fedu. Zvýšení sazeb by totiž ovlivnilo měnovou politiku na několik měsíců, a to již Powell šéfem nebude. Předat čistý stůl Warshovi tak byla v podstatě povinnost.

Nečekaný rozkol v centrální bance

Zde se dostáváme ke kroku, který jsme dlouho nezažili. Někteří bankéři se totiž rozhodli veřejně vystoupit proti oficiálnímu prohlášení Fedu. Podle jejich názoru zůstal Powell příliš holubičí. Zmíněné prohlášení totiž vyznělo tak, že se neděje nic zásadního a je stále pravděpodobnější, že Fed sazby spíše sníží, než zvýší.

Čtyři bankéři si však myslí pravý opak. Za aktuální situace je podle nich naopak pravděpodobnější, že by se sazby měly zvyšovat. Rozkol uvnitř Fedu byl potvrzen tím, že se Stephan Miran rozhodl jako jediný hlasovat pro snížení sazeb. Tento krok nepochybně potěšil Donalda Trumpa. Mimochodem to naznačuje, že plán na snížení sazeb zůstává ve hře i navzdory íránské krizi.

Powellův vzdor a třaskavá atmosféra ve Fedu

Největší překvapení si však Jerome Powell nechal sám pro sebe, když oznámil, že i po skončení svého mandátu v čele Fedu zůstává v bankovní radě. Podle svých vlastních slov se sice hodlá držet v pozadí a nebude do zasedání Fedu autoritativně zasahovat, ale i nadále s ním musíme počítat.

Powell tak porušil nepsanou 75letou tradici, podle níž odstupující šéf po vypršení mise z instituce zcela odchází. Tento krok pochopitelně rozlítil amerického prezidenta. Ten totiž počítal s tím, že na uvolněné místo po Powellovi dosadí dalšího muže, který bude jemu a novému šéfovi Warshovi loajální. Tímto se znatelně komplikuje cesta k ovládnutí Fedu. Trump Powellovo rozhodnutí využil k dalšímu osobnímu útoku; na sociální síti prohlásil, že jeho krok je motivován čistě tím, že nikde jinde by ho nezaměstnali.

Prostředí a atmosféra na každém dalším zasedání Fedu tak budou nepochybně třaskavé. Kevin Warsh nicméně dosáhl alespoň v tomto bodě svého, neboť usiloval o to, aby jednání centrální banky byla živější a názorově pestřejší.

´

Nástroj FedWatch v každém případě i nadále indikuje jako nejpravděpodobnější variantu stabilitu sazeb. Warsh se tak může zaměřit na redukci rozvahy Fedu, jak ostatně slibuje. Otázkou zůstává, zda bude Donald Trump nadále trpělivý v situaci, kdy Fed sazby odmítne snižovat. Warsh tvrdí, že Trumpovi nic takového neslíbil a funkci by ani nepřijal, pokud by byla podobným slibem podmíněna. Uvidíme tedy, do jaké míry si udrží nezávislost na prezidentových přáních.

Technologičtí giganti jako bezpečný přístav

Co se týče výsledkové sezony, právě jsme zažili její první absolutní vrchol. V uplynulém týdnu publikovalo svá čísla hned šest ze sedmi společností ze skupiny Magnificent Seven. Nyní se čeká již pouze na výsledky společnosti Nvidia.

Kontext této výsledkové sezony je navíc ve stínu íránské krize velmi specifický. Americké indexy a technologické firmy prožívají tento ropný šok překvapivě v klidu. Vysvětlení leží ve fundamentální změně složení trhů. Zatímco v 90. letech byl podíl ropných firem a společností přímo závislých na cenách ropy nesrovnatelně větší, dnes je situace odlišná.

Technologičtí giganti jsou touto krizí zasaženi jen velmi nepřímo. Jistě, budou se muset vyrovnat s rostoucími cenami helia, výpadky v logistice, zdrženími v dodavatelských řetězcích a vyššími cenami energií, které se dříve či později promítnou do provozu datových center.

Primárně však na ropě nevisí a jejich závislost se projeví až s velkým zpožděním. Investoři proto přijali jasnou filozofii: přestože jsou tato aktiva vzhledem k fundamentům pekelně drahá, představují v současnosti ten nejlepší bezpečný přístav před geopolitickou krizí. První společností, na kterou se detailně podíváme, je pochopitelně Google (Alphabet). Ten totiž zatím z celé elitní skupiny zazářil suverénně nejvíce.

Alphabet: Brutální investice do dominance v AI

Zatímco se trh obává, do jaké míry drahé energie prodraží provoz serveroven, Alphabet všem ukázal, že peníze na stavbu datových center pro něj nepředstavují překážku, ale naopak hlavní zbraň. Vedení firmy totiž rovnou zvedlo cíl kapitálových výdajů (CAPEX) na rok 2026 na astronomických 190 miliard dolarů. Tyto prostředky tečou přímo do AI infrastruktury, aby Google dokázal uspokojit brutální poptávku po pronájmu výpočetních kapacit.

Jen v prvním kvartálu utratil za CAPEX 36 miliard dolarů, což představuje meziroční dvojnásobek. Daní za toto zběsilé technologické zbrojení je sice propad volného cash flow na 10 miliard dolarů, emise nového dluhu ve výši 30 miliard a úplné pozastavení zpětných odkupů akcií, Wall Street to však absolutně netrápí.

Investoři totiž chápou, že se zde nehraje ruleta s nejistou návratností. Google spálené miliardy okamžitě mění v hrubou výpočetní sílu s neuvěřitelnou efektivitou. I přes rostoucí účetní odpisy za novou infrastrukturu si cloud drží vynikající provozní marži ve výši 33 %.

Poptávka je momentálně natolik extrémní, že jedinou brzdou růstu již nejsou zákazníci, ale samotná fyzická kapacita datových center; tržby by podle vedení byly ještě vyšší, pokud by firma stíhala stavět nové servery. V momentě, kdy se vám na stole vrší nevyřízené zakázky v hodnotě 462 miliard dolarů, vám trh dočasně vyschlé cash flow a nové dluhopisy s radostí odpustí.

Stroj na peníze potkává strojovou inteligenci

Alphabet zkrátka drtivě překonal očekávání trhů a jeho akcie za to byly odměněny skokem o téměř 10 % na nová historická maxima. Zisk na akcii (EPS) dosáhl úctyhodných 5,11 USD, čímž naprosto deklasoval odhady analytiků postavené na úrovni 2,63 USD. Celkové tržby vyletěly na 110 miliard dolarů, z čehož samotný Google Cloud tvořil 20 miliard (meziroční skok o 63 %).

Když k tomu přičteme fakt, že jádrový byznys s vyhledáváním a reklamou dále stabilně roste o 19 %, je zřejmé, proč investoři považují Google za úkryt před makroekonomickou bouří. Na rozdíl od vlažných a nekonkrétních plánů společnosti Meta, jež se v aktuálních „AI Hunger Games“ stala první obětí utrácení bez jasné návratnosti, je Alphabet plně funkčním strojem na peníze, který si svou cloudovou dominanci dokáže bez potíží zaplatit.

Meta: Největší zklamání v technologickém elitním klubu

Bohužel, naše Lupa není nafukovací, a tak se rovnou podíváme na největší zklamání z pohledu skupiny Magnificent Seven. Tím byly bezpochyby akcie společnosti Meta. Zatímco Alphabet na investicích do umělé inteligence ukázal svou sílu, Mark Zuckerberg v aktuálních „AI Hunger Games“ tvrdě narazil.

Přitom na první pohled doručila Meta ohromující výsledky: tržby vyletěly o 33 % na 56,3 miliardy dolarů a upravený zisk na akcii (EPS) dosáhl neskutečných 10,44 USD, čímž naprosto deklasoval odhady analytiků ve výši 6,67 USD.

Jenže trh tyto rekordy ignoroval a akcie nemilosrdně vytrestal propadem o téměř 9 %. Důvodem je enormní nárůst odhadovaných kapitálových výdajů (CAPEX) až na 135 miliard dolarů.

Na rozdíl od Googlu totiž Meta nedisponuje žádným veřejným cloudem, kde by tyto spálené miliardy dokázala okamžitě monetizovat. Jde o sázku na nejistou budoucnost, která navíc začíná drtit volné cash flow, a to natolik, že firma v tomto kvartálu zcela zastavila zpětné odkupy akcií. Wall Street se však obává něčeho mnohem horšího.

Tři zásadní rány pro Zuckerbergovo impérium

Na Metu se aktuálně valí tři zásadní rány. Za prvé se začala drolit uživatelská základna. Zaznamenali jsme reálný pokles aktivních uživatelů, čímž znovu ožívá starý a nepříjemný narativ, že Facebook zkrátka netáhne a stává se z něj platforma pro starší generace.

Za druhé dostala tvrdou stopku Zuckerbergova asijská AI ofenziva. Čínští regulátoři totiž Metě zablokovali masivní akvizici nadějného startupu Manus za dvě miliardy dolarů. Tím udělali tlustou čáru za přesunem tohoto špičkového AI agenta pod křídla Mety a uštědřili firmě obrovskou strategickou ránu v technologické válce.

Aby toho nebylo málo, třetí rána přichází přímo zevnitř. Zuckerbergova utkvělá sázka na efektivitu si vybírá krutou daň na firemní kultuře. Vedení oznámilo další vlnu propouštění, přičemž se netají naprosto kontroverzní vizí, že velkou část propuštěných zaměstnanců mají plně nahradit právě nově vyvíjení AI agenti.

Tento krok vytváří uvnitř Mety toxické a paranoidní prostředí. Investoři tak přesunuli akcie firmy do nekompromisní fáze „dokaž to“. Již jim nestačí pouze ždímat vyšší ceny za reklamu; chtějí vidět, jak se firmě tyto astronomické výdaje vrátí v momentě, kdy jí ubývají uživatelé, Peking jí blokuje klíčové nákupy a v kancelářích vládne strach ze samotné umělé inteligence.

Akciové trhy: Chybějící jednotný směr

Výsledky skupiny Magnificent Seven nedaly investorům jasný signál. Zatímco čísla Googlu a Applu byla přijata dobře a na milost byl vzat i Amazon, u investorů naopak propadly Meta a Microsoft. Je tedy obtížné udělat si ucelený globální obrázek. Umělá inteligence se tak dostala do nevyhnutelné fáze vývoje, kdy už nebude stačit na tiskových konferencích pouze opakovat zkratku AI. Investoři budou vyžadovat výsledky a především budou chtít vidět, jak umělá inteligence generuje zisky. Tento nejednotný směr se logicky odrazil i na samotných trzích.

Jedinou výraznou výjimkou byl jihokorejský index Kospi, který znovu přidal 1,90 % a od začátku roku tak posílil již o 56 %. Burza v Šanghaji zpevnila o 0,79 %, avšak hongkongský Hang Seng naopak odepsal 0,78 %. Japonský Nikkei ztratil dokonce 0,97 %. V Japonsku se navíc odehrála velmi zajímavá událost v podobě intervence tamní centrální banky na podporu japonského jenu.

V Evropě bylo obchodování taktéž smíšené. Londýnský index FTSE oslabil o 0,15 % a francouzský CAC klesl o 0,53 %, naproti tomu německý DAX přidal 0,68 %. Pouze v zámoří zůstaly indexy optimistické. Průmyslový Dow Jones přidal 0,55 % a široký index S&P 500 vzrostl o 0,93 %. Nejlépe si vedl technologický Nasdaq se ziskem 1,12 %.

Kryptoměny: Bitcoin ustál tlak Fedu a znovu posílil

V době psaní tohoto článku se cena bitcoinu pohybovala na úrovni 78 772 dolarů, což představovalo týdenní přírůstek zhruba o 3,2 %. Z mého pohledu bylo zásadní, že bitcoin znovu prokázal jistou vnitřní sílu, a do značné míry tak zvrátil přetrvávající narativ o nevyhnutelnosti minimálně jednoho výraznějšího propadu.

Zasedání Fedu přitom vyznělo pro bitcoin spíše negativně. Centrální banka je nejednotná a snižování sazeb tak do konce léta pravděpodobně nebude na pořadu dne. Když k tomu připočteme skutečnost, že aktuálně není vůbec jasné, kam americký Fed směřuje, což vytváří obecnou nejistotu, a zohledníme-li i napjatou situaci v Íránu, je víkendové posílení bitcoinu velmi pozitivním signálem.

Bitcoin by se sice měl ještě jednou propadnout, na což sází velká část trhu i celkový sentiment, nicméně čas se krátí. Pokud k tomuto propadu nedojde do začátku prázdnin, situace se zkomplikuje a můžeme se dočkat i takzvaného short squeezu, který by bitcoinu pomohl dosáhnout příznivějších psychologických úrovní.

Závěr: Co sledovat v příštím týdnu?

Z makroekonomických dat bude nejdůležitější pátek 8. května, kdy se dozvíme údaje z amerického pracovního trhu. Ten se nyní nachází poněkud mimo hlavní zájem investorů, pro které představuje mnohem větší bezprostřední riziko především umělá inteligence. To však neznamená, že riziko nárůstu nezaměstnanosti neexistuje. Právě růst nezaměstnanosti by mohl indikovat, že se umělá inteligence začíná konečně reálně prosazovat i na trhu práce, a to zejména ve Spojených státech.

Nadále bude pokračovat i výsledková sezona. Svá čísla a hospodářské výsledky představí společnosti jako Palantir, Vertex, AMD, HSBC, Shopify, Eaton, Supermicro, ARM, Walt Disney, Warner Bros., Fortinet, Uber, McDonald’s, Rheinmetall, Airbnb a PPL. Je tedy zřejmé, že se na trzích ani v nadcházejících dnech rozhodně nudit nebudeme.