Tento článek je o kanadské autorce, manažerce a motivátorce, která vyškolila desetitisíce lidí. Lise Bourbeau si během této činnosti uvědomila, že je jen velmi málo těch, kteří jsou opravdu šťastní. Později se rozhodla změnit účel své práce. Začala pořádat semináře a psát knihy, které mají za cíl pomoci lidem se lépe poznat, přijímat a milovat sebe sama. Zjistila, že vnitřní bolest je tak nesnesitelná, že lidé nasazují masky, aby ji zakryli. Pojmenovala 5 základních typů zranění a přiřadila k nim odpovídající masky.

V minulém díle jste četli: „Kdo chce říci pravdu, ať přenechá eleganci svému krejčímu.” Albert Einstein.

Lise Bourbeau – bolest a masky

Celá naše civilizace je do značné míry zatížena bolestí. Lidem bylo od mladého věku nesčetněkrát ublíženo, ale navenek často nedávají nic znát. Za svoji bolest se stydí, nebo je tak velká, že ji musí nějak vytlačit – ukrýt, nasadit na ni masku. Dokonce si toho ani nemusí být vědomí. Maska má zranění skrýt, jako když si obvážete poraněnou kůži, nebo jako když se na zranění vytvoří strup.

Lise Bourbeau pojmenovala 5 základních typů zranění a odpovídající masky, které bolest zakrývají a tlumí.

Psychosomatika

Spojitost mezi tělesnou a duševní stránkou člověka již není žádné tabu. Dokonce už i konvenční medicína uznává, že existují i onemocnění, které nemají fyzickou příčinu, přestože postihují tělesné zdraví člověka. Lise Bourbeau však v tomto ohledu zachází ještě mnohem dál. Ve své knize popisuje 5 osobnostních typů, které reprezentují 5 masek, skrývajících určitá zranění.

5 typů masek

V následující části článku si jednotlivé osobnostní typy vyjmenujeme a ve stručnosti k nim přiřadíme charakterové znaky i příčiny bolesti, kterou jednotlivé masky skrývají. Budeme přitom vycházet z informací z knihy Uzdrav svá vnitřní zranění od uznávané autorky Lise Bourbeau.

Únikový typ

Každá maska způsobuje, že přestáváme být sami sebou a osvojujeme si chování, typické pro danou masku. Maska únikového typu  jedinci našeptává, že není dost důležitý a nemá právo existovat stejným způsobem jako druzí. Má sklon uniknout ze situace nebo od člověka, kde hrozí odmítnutí. Pociťuje paniku a bezmocnost. Stává se „neviditelným”.

Člověk trpící zraněním z odmítnutí má proto slabý hlas a nevýrazné hubené tělo. Je v určité nerovnováze, což se může projevovat na některé tělesné partii, která jakoby chybí. Často má malý obličej a oči. Pravá strana obličeje se může nápadně lišit od levé. Rameny se může stahovat sám do sebe. A stává se mu, že je tak trochu mimo.

Lise Bourbeau hovoří o tom, že si duše toto tělo vybírá ještě před narozením. To je velmi zajímavý předpoklad, který stojí za zmínku. A proč tomu tak je? Aby se ocitla v situaci, kdy bude mít možnost čelit svému zranění a uzdravit se. V tomto případě je zraněním odmítnutí.

Únikový typ se cítí odmítán lidmi stejného pohlaví a pociťuje k nim hněv. Odmítnutí člověkem opačného pohlaví může být zaměněno s jiným zraněním – opuštěním (viz dále). Jestliže se cítí odmítnut osobou opačného pohlaví, cítí více hněvu k sobě samému (než k druhým) a odmítá sám sebe. Své zranění posiluje pokaždé, když sám sobě nadává a když uteče z nějaké situace.

Za maskou úniku se skrývá člověk vybavený velkou výdrží v práci, šikovností a kreativitou. Po překonání strachu z odmítnutí a bolesti bude výkonný, schopný a samostatný. Má dobrou představivost a je velmi tvořivý. Umí rychle ragovat a v případě nutnosti ihned udělat, co je potřeba. Dokáže pracovat sám a nepotřebuje za každou cenu společnost.

Závislostní typ

Jeho největším strachem je samota (opuštění). Ta je jeho zraněním, které však nevidí, protože si to vždy zařídí tak, aby byl sám jen zřídkakdy. Když už se ocitne sám, namlouvá si, že je mu tak dobře, ale za každou cenu hledá způsoby, jak sám nebýt. Společnost mu v takovém případě dělá televize či telefon.

Má smutné oči a jeho okolí může vnímat jeho zoufalý strach ze samoty. Rád si hraje na nezávislého a předstírá, jak nikoho nepotřebuje. Ve skutečnosti však cítí bolest z opuštění a smutek, který si často ani neumí vysvětlit.

Zranění z opuštění z jedince dělá dítě, které hledá pozornost. Nutí ho být ve společnosti lidí ve střehu a bránit se opuštění. Dokonce může jít tak daleko, až podvědomě onemocní, nebo se dostane do nejrůznějších problémů, aby získal podporu a pomoc. Na partnera (partnerku) se věší, jako by říkal: „podívejte se na mě, jak mě má můj partner rád.”

Závislostní typ své zranění posiluje, když se o sebe dostatečně nestará. Je přesvědčen, že se mu samotnému nic nepodaří a ke všemu potřebuje druhé. Ostatním nahání strach, když se na ně příliš upíná. Každá maska je způsobena bolestí. V tomto případě může jít třeba o opuštění v dětství – dítě bylo ponecháno delší dobu bez rodičů – třeba v nemocnici, apod.

Tělesným znakem závislostního typu je tělo, kterému chybí elán. Tento typ masky způsobuje, že člověk není schopen se držet zpříma a neví co s rukama. Ty jsou jakoby příliš dlouhé ke zbytku těla. Některé partie můžou být povislé nebo ochablé a záda shrbená. Ze všech osobnostních typů na sebe bere nejčastěji roli oběti. Také si však umí hrát na spasitele, což je jen další ze způsobů, jak na sebe přitáhnout pozornost.

Za maskou závislosti se po vyléčení poranění z opuštění nalézá obratný člověk, který ví, co chce. Je vytrvalý, houževnatý a jen tak se nevzdává. Je velmi veselý, hravý a společenský. Často má umělecké nadání a také psychické schopnosti, které umí vědomě využívat. Má soucit a schopnost pomáhat druhým.

Pokračování příště

Věřím, že vás dnešní osobnost oslovila a zaujala svým neotřelým učením. Pro osobní rozvoj nabízí velmi užitečné informace, které nám můžou pomoci se vyléčit a být opět sami sebou. Zbývající tři typy masek si projdeme v druhém díle. Jednotlivé masky se můžou kombinovat a jedna z nich pak převažuje. Nezapomeňte, že každá maska (resp. zranění) může být vyléčena. Jak to udělat si také ukážeme příště.

-Kytka

Co číst dále?

[Osobnost] Niki Lauda • Vzdal se pohodlí, aby přežil vlastní smrt – úžasný příběh automobilového závodníka