Závěr roku se nesl v poklidném tempu. Avšak tento klid byl jen klidem před bouří. O bouřlivý vstup do nového roku se postaral nikdo jiný než Donald Trump.

Jeho rozhodnutí o zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura bylo překvapivé, ne v tom, že by se o něm nemluvilo – Trump dlouhodobě dával najevo, že se do dění v této zemi Latinské Ameriky vloží –, ale způsobem, jakým to provedl. Když k tomu připočteme hladký průběh operace, je překvapivé, jak rychle ke změně došlo.

Z pohledu investora je nyní důležité celou situaci bedlivě sledovat. Jsou tu dvě hlavní možnosti. Buď bude situace probíhat hladce a ve Venezuele dojde ke změně režimu, nebo dojde k menším bojůvkám, ale klíčové bude, že operace zůstane na lokální úrovni.

Druhá možnost představuje riziko, že venezuelská operace bude pověstným kamínkem, který spustí lavinu. Mluví se o tom, že by Amerika mohla využít situace k útoku na Írán. Stejně tak zásah ve Venezuele oslabil Čínu, která by mohla přistoupit k odvetným opatřením.

V případě této varianty by nás čekala silná korekce a otřesy na komoditním trhu. Doufejme však, že tato varianta je méně pravděpodobná, a proto se jí zatím nemá smysl podrobně zabývat. Raději se podíváme na realističtější scénář.

Lekce z burzovního pořekadla

Staré burzovní pořekadlo praví, že se vždy vyplácí nakupovat akcie a finanční aktiva za zvuku děl a prodávat je za fanfár a oslavných pochodů. Po desetiletí toto přísloví prokázalo svou platnost: začátek války nebo ozbrojeného konfliktu pošle trhy do výprodejů, následně se však vždy ukáže, že nic není tak horké, jak se zdálo.

Zdálo by se, že vydělat na finančních trzích je jednoduché, ale to je pouze zdání. V poslední době, jak jsme viděli například při událostech v Izraeli nebo koneckonců ve válce na Ukrajině, mají investoři poměrně krátkou dobu k nákupům.

Trhy už tolik paniky neprožívají a mnoho investorů je připraveno využít jakéhokoli poklesu k nákupu. Strategie „buy the dips“ se stala tak rozšířenou, že ani válka nedokáže vyvolat výraznější pokles.

Kdo může na krizi vydělat?

První úskalí, které čeká na toho, kdo chce vydělat na zatčení Madura, spočívá v tom, že časový rámec bude značně omezený. Je potřeba jednat rychle. Navíc Trump prozíravě zvolil čas operace o víkendu, kdy jsou trhy zavřené. Moment překvapení a ohromení se tak rozplývá a trhy získají dostatek času, aby se se situací vyrovnaly. Pondělní reakce proto nebude tak silná.

Druhé úskalí spočívá v předpokládaném vývoji. Scénář je poměrně snadno předvídatelný: cena ropy by měla jít dolů, protože se bude spekulovat na to, že Američané zvýší těžbu.

Následně, i při poklesu ceny ropy, by měly jít nahoru velké americké firmy jako Chevron nebo Exxon, protože jejich aktiva byla ve Venezuele v minulosti zabavena – takže se jim majetek nebo možnost znovu těžit vrátí.

Cena zlata by měla opět růst, protože se dá očekávat, že tato operace připomene světu riziko mnohem hlubšího konfliktu. Zlato jako bezpečný přístav fungovalo vždy. Když k tomu připočteme jeho vývoj v poslední době a skutečnost, že se pohybuje na historickém maximu, může tento typ zpráv vyhnat cenu zlata vysoko. Psychologická hranice 5000 dolarů za unci může kdykoli padnout.

Realita venezuelské ropy

Toto je papírový scénář, který všichni investoři znají. Realita je však trochu jiná. Velmi důležitá informace je, že ačkoli Venezuela patří ke státům s největšími zásobami ropy, tato ropa má vysoký obsah síry. Potřebuje úplně jiný druh zpracování než klasická americká lehká ropa. Taktéž se nedá použít pro všechna možná využití.

I přes velké zásoby Venezuela těží okolo 0,9 až 1 milionu barelů ropy denně, což představuje zhruba jedno procento světové produkce – tedy nikoli zásadní množství. Pokud bude americká operace úspěšná, mohly by se kapacity Venezuely dostat až na 3 miliony barelů. Tím pádem by se Venezuela dostala na úroveň Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátů. To by z ní udělalo důležitou zemi produkující ropu, ale rozhodně ne zemi, bez které by svět nemohl fungovat.

Jak bude reagovat Čína?

Co však bude zajímavé sledovat, je reakce Číny. Právě Čína je zemí, na niž bude mít americká akce největší dopad. Většina venezuelské ropy totiž putovala do Číny – s tím je pravděpodobně konec. Čína si bude muset zabezpečit výpadek ropy jinde, s největší pravděpodobností v Íránu, který je však také na seznamu potenciálních cílů.

Kdyby došlo k převratu v Íránu, znamenalo by to pro Čínu velké problémy. Čína je navíc jedním z mála států, který americkou akci otevřeně kritizuje. Ví, že bude muset reagovat.

Zde jsou dvě možnosti: buď přejde k aktivnímu útoku a pokusí se prodávat americké dluhopisy, nebo bude pasivnější a připraví se na to, že obchodní válka mezi USA a Čínou bude pokračovat. Trump bude potřebovat co nejlepší výsledky před podzimními volbami v USA. Kdyby Čína eskalovala svůj tlak právě v tuto dobu, mohlo by to způsobit výprodej na americké burze. A to by mohl být silný argument proti znovuzvolení Donalda Trumpa.

Rok 2026 tedy začal velmi zostra a naznačuje, že nás nečeká žádný klidný rok.

Malé ohlédnutí za rokem 2025

Ještě se na chvíli ohlédneme do minulosti a podíváme se, jak si vedla různá finanční aktiva. Tento pohled do zpětného zrcátka nás možná překvapí. Hlavním tématem, aspoň ve finančním tisku, byla měnová politika a otázka, zda umělá inteligence představuje investiční bublinu.

Avšak ani jedno z těchto témat nemělo zásadní vliv na výkonnost nejlepších finančních aktiv v roce 2025. Dobré obchody se často dají uzavřít tam, kde se zrovna nikdo nedívá.

Vítězem roku se staly komodity. Samozřejmě lze namítnout, že vývoj ceny zlata je úzce vázán na měnovou politiku hlavních centrálních bank – to zcela nepochybně platí, ale není to jediný faktor. Navíc zlato nebylo nejvýkonnější komoditou, i když zhodnocení o 64 % za rok není vůbec špatné. Je paradoxní, že cena zlata rychle roste v době, kdy americký index S&P 500 má za sebou historicky silný rok.

Ještě lépe než zlato si vedlo stříbro se ziskem 141 %. Následovala platina se ziskem 128 %. Jednou z hlavních změn v roce 2025 je možná skutečnost, že v příštích letech bude velmi důležité nerostné bohatství. Dříve se pod pojmem nerostné bohatství skrývala především ropa – ta mimochodem zažila velmi špatný rok s poklesem o 18 %.

Nyní se ukazuje, že klíčové budou tzv. strategické suroviny, které se točí především kolem elektrické energie. Vše, co se dá použít pro výrobu pokročilých zařízení, bude nabírat na ceně. I o tom svědčí růst ceny platiny, která dříve byla ovlivněna především vývojem v automobilovém průmyslu. Ten prakticky skomírá, a přesto platina silně rostla – může za to především její strategický význam.

Pražská burza se tento rok neztratila

Co se týče akciových trhů, překvapivě vévodily akcie ze střední Evropy. Velmi dobrý výsledek předvedla pražská burza, která prakticky neobsahuje technologické tituly. Důvodem silného růstu pražské burzy byl dobrý výkon bankovního sektoru.

Recese do Česka nepřišla, nezaměstnanost roste pomalu a lidé nadále splácejí hypotéky. Díky tomu, že cena nemovitostí neustále roste a i přes konec levných hypoték nedošlo k nárůstu nesplácených úvěrů, byly banky v posledních dvou letech velmi podhodnocené. Pouhé dohánění zpoždění, když k tomu připočteme tučné dividendy, činí růst pražské burzy logickým.

Závěr z roku 2025 je tedy jasný: nemusíte vždy sledovat hlavní tržní témata, ale můžete jít svou vlastní cestou. Na finančních trzích je opravdu mnoho příležitostí. A pokud můžete, investujte do oborů, kde máte své profesní znalosti – bez ohledu na to, co hlásají novinové titulky burzovního zpravodajství.

Akciové indexy: Dobrý krok do nového roku

Světové akciové indexy vykročily do nového roku pravou nohou. Nic na tom nezměnila ani americká intervence ve Venezuele. Japonský Nikkei zaznamenal krásný týdenní přírůstek 4,32 %. Čínská burza v Šanghaji přidala 2,99 %. Hongkongský index Hang Seng zaznamenal růst na úrovni 3,14 %.

Indexu hodně pomohly dobré výsledky čínské automobilky BYD, která v roce 2025 předběhla Teslu v počtu prodaných elektroaut. Když k tomu připočteme, že tato automobilka neprodává na americkém trhu, jsou její čísla skutečně fenomenální.

Evropské akcie vstoupily do nového roku s menším optimismem než ty asijské. Francouzský CAC 40 zaznamenal růst pouze 0,51 %. Německý DAX dopadl o něco lépe se ziskem 1,67 % – důvodem k lepšímu výkonu byl především růst zbrojařských akcií. Britský FTSE přidal solidních 1,08 %.

Americké akcie, s výjimkou průmyslového Dow Jones, přešlapovaly na místě. Průmyslový index přidal 1,26 %, zatímco technologický Nasdaq se propadl do lehké ztráty 0,1 %. Index S&P 500 zůstal v zelených číslech s titěrným ziskem 0,08 %. Jestli platí přísloví „jak na Nový rok, tak po celý rok“, pak by v roce 2026 měly dominovat asijské trhy a investor by se měl vyhnout těm americkým. Uvidíme, zda se tato předpověď potvrdí.

Kryptoměny: Bitcoin v roce 2026 nad 90 000 dolary

Vstup do nového roku se povedl i nejslavnější kryptoměně. V době psaní tohoto článku cena bitcoinu dosáhla 93 175 dolarů. To představovalo pozitivní týdenní výkonnost na úrovni 5 %. Takový růst jsme na bitcoinu už dlouho nezažili. Důležitým detailem je nízká cena bitcoinu prvního ledna, kdy se pohybovala okolo 87 417 dolarů. Díky tomu je laťka pro srovnání roční výkonnosti nastavena velmi nízko. Tento malý detail může mít relativně velký dopad.

V poslední době se totiž rozhořela debata, zda halvingové cykly jsou minulostí. Hlavní argument proti jejich platnosti spočíval ve skutečnosti, že cena bitcoinu měla v uplynulém roce zápornou roční výkonnost – a to se ještě nikdy nestalo. Nebyla to sice nijak závratná negativní výkonnost, ale pro ty, kdo se teorie halvingových cyklů chtějí rychle zbavit, tento argument stačí.

Naopak ti, kdo se na ni stále chtějí spoléhat, mohou namítnout, že cena bitcoinu byla před rokem tažena především očekáváním inaugurace Donalda Trumpa. Trump představuje externí fenomén, který do halvingových cyklů nepatří.

Závěr této debaty je jasný: žádná teorie se nikdy neaplikuje přesně. Kdybychom mohli za pomoci jakékoli teorie vypočítat přesný odhad začátku cyklů, všichni investoři na světě by podle toho investovali – a právě tím by se tato teorie stala nepoužitelnou.

Závěr: Co čekat příští týden?

Rok 2026 začal opravdu dynamicky. Americká intervence ve Venezuele přinesla geopolitické napětí, které se však na finančních trzích zatím projevilo překvapivě klidně – asijské indexy si vedou nejlépe, komodity zůstávají silné a bitcoin překročil 93 000 dolarů. Trhy jako by zatím ignorovaly rizika eskalace, a místo paniky převládá opatrný optimismus podpořený očekáváním dalšího uvolňování měnové politiky Fedu.

Ještě tento týden bude relativně chudý na makroekonomická data. Čeká nás zveřejnění vývoje inflace v Evropské unii. Následně pak čísla JOLTS z amerického trhu práce. Investoři se jistě pokusí interpretovat i dopředný indikátor ISM ve službách. Na závěr týdne se dozvíme data o nezaměstnanosti v USA.

Ta se nyní pohybuje na úrovni 4,6 %. Pro rok 2026 si Fed odhadoval nezaměstnanost na 4,4 %. Pokud nezaměstnanost vzroste byť jen o desetinu procentního bodu, trhy to budou brát jako signál, že americký Fed bude mít důvod na dalším zasedání na konci ledna znovu snížit sazby o 25 bazických bodů.

V každém případě vám ještě jednou přeji úspěšný investorský rok 2026 a mnoho štěstí jak na burze, tak v životě.