V prvním dílu jste se mohli dočíst, co je koncept tzv. mindfulness a jak funguje. V tomto dílu se podíváme na základní principy a praktické tipy, jak tento koncept využít pro snížení stresu, třeba z obchodování kryptoměn.
Principy mindfulness
Níže uvedené principy popisuje Jon Kabat-Zinn ve své knize „Život samá pohroma“, která patří k základním studijním zdrojům mindfulness.
1. Neposuzování
„Bdělá pozornost se pěstuje tím, že zaujmete pozici nestranného svědka své vlastní zkušenosti.“
To vyžaduje nadhled. Pokud nevidím, necítím a nejsem v kontaktu se svým vnitřním monologem, jsem jím natolik pohlcen, že ani nemám jinou možnost než reagovat tak, jak reaguji, cítit stress apod. Pokud mám kapacitu dostat se NAD neustálý proud myšlenek, emocí, představ a pocitů, aniž bych je potlačoval (to nepotlačování je důležité) získávám svobodu, slovy Kabat-Zina – stávám se nestranným svědkem své zkušenosti.
To se samozřejmě jednoduše řekne, ale kdo se o to opravdu pokusil, zjistí, že díky zvyku být v duševním světě plně pohlcen, budeme potřebovat hodně trpělivosti, abychom všímavost k obsahům vlastní mysli s úspěchem posilovali. Všímavost (mindfulness) je schopnost dívat se do vlastní mysli bez posuzování. S neposuzováním souvisí i rozvoj trpělivosti.
2. Trpělivost
„Praktikování trpělivosti nám připomíná, že nemusíme zaplňovat své okamžiky činností a dalším myšlením, abychom je učinili bohatšími.“
Jedním z nejsilnějších „démonů“ pouštních otců byla akédie – lhostejnost, vlažnost, netečnost, otupělost; dnes bychom řekli nuda. Pokud už nějakou dobu praktikujeme meditaci, s nudou se určitě setkáme.
A co nuda?
Možná ji neuvidíme hned, protože jedním z jejích znaků je, že na povrch může „vyplavat“ až když aspoň částečně zmizí proud našeho myšlení. Pak si můžeme všimnout, že myšlením jsme se jen snažili uniknout nudě. Jde už o poněkud hlubší vhled, ve kterém vidíme, že za našimi myšlenkami je něco jiného, ale co je jakýmsi jejich podkladem.
Typický je příběh mnicha, který trávil celé hodiny v meditaci, ve které se velmi nudil. Na první pohled to vypadalo, že se horlivě věnuje praxi. Ale uvnitř si krátil dlouhou chvíli neustálým myšlením na svou oblíbenou polévku.
Jak s nudou z hlediska mindfulness pracovat? – Stejně jako s jakýmkoliv jiným duševním výtvorem – pokud si jí všimneme, znamená to, že jsme v té chvíli jejími svědky, jsme mindfull. Nyní můžeme začít posuzovat, myslet si něco ve smyslu: „Neměl bych se nudit, musím meditovat.“ Nebo kategorizovat: „Meditace je nuda.“ Tím ztratíme postoj všímavosti.
Nuda je vlastně formou odporu, přítomný okamžik je pro nás tak nepříjemný, že s ním nedokážeme jednoduše být a raději z něj utíkáme do myšlení nebo do nějaké jiné (nezbytně nutné ) činnosti. S nudou nám může pomoci rozvoj trpělivosti a rovněž kultivace postoje, který zenový mistr Šunrjú Suzuki definoval jako „mysl začátečníka“, o kterém si řekneme více v dalším pokračování.