Jak s námi manipulují? Je naše rozhodování iracionální?

0
(0)

Zprávy a souhrny

[Večerní souhrn článků] • Téměř polovina obchodníků s kryptoměnami jsou dlouhodobí investoři • a další články

Pokud máte málo času a nestíháte si procházet naše články po jednom, zkuste naše večerní shrnutí. Vše důležité, co...

[Polední zprávy] • Počet denních transakcí na ETH blockchainu na ATH • a další články

Připravili jsme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, co se událo během uplynulého dne v kryptosvětě.  TRHY Bitcoin ve čtvrtek zamířil dolů...
Profilový obrázek
Verča
V živote som sa naučila pracovať s 2 aspektmi, ľuďmi a peniazmi. Keďže s ľuďmi sa človek učí tak povediac celý život, bola to práve oblasť financií, v ktorej som sa rozhodla napredovať. Napriek tomu, že som sa pohybovala a pracovala vo finančnom sektore a študovala ekonómiu - kryptomeny boli a aj sú pre mňa stále výzvou. Keďže obrátená psychológia funguje takmer 100 %, tak mňa dostala veta: „Ženy v krypte nie sú“ (alebo tak do 5 %). Samozrejme k nim patrí vysoký potenciál a zároveň rizikovosť. Netreba však zabúdať ani na ostatné aktíva a možnosti na trhu. Trh je ihrisko pre všetkých. Poďme sa oboznámiť s rôznymi možnosťami a pravidlami hry, ktoré nie vždy platia.

Nemáme v sobě kontrolky, které by ověřovaly a říkaly nám, zda je daná cena úměrná a správná, nebo nadhodnocená. Spíše se snažíme porovnávat ceny mezi sebou. Necháte se manipulovat, či odoláte? Máme tu pár praktických příkladů.

Cenová či psychologická manipulace v praxi

Představte si předplatné časopisu na rok:

  • internetová verze 599 Kč
  • tištěná verze  1299 Kč
  • tištěná + internetová verze 1299 Kč.

Kterou si vyberete? První nabídka vypadala rozumně, druhá prodražená a třetí nám připadá jako skvělá cena. Proč bychom si kupovali samostatnou tištěnou verzi, když dostaneme internetovou zdarma? Může být pro nás těžké rozhodovat se, zda chceme internetovou nebo papírový verzi + internetovou zdarma. No, nekupte to, když jde o takovou super akci. Pravděpodobně bych také sáhla po kombinaci.

Manipulují s námi prodávající? A čím to je způsobeno?

Většina z nás neví, co chce, dokud to neuvidí v kontextu s ostatními věcmi. Nevíme třeba co si obléct a v tom uvidíme reklamu na šaty, nebo cyklistu na závodech na úžasném kole, na kterém vyhrává. Často nevíme ani co s vlastním životem a najednou potkáme někoho, koho máme jako vzor. Ukazuje se, že všechno je relativní. Příkladem může být i randění.

Trik s návnadou:

Představte si, že jste nezadaná dívka a chcete sbalit a zaujmout atraktivního mladíka, který je středem pozornosti ostatních. (Muži naopak, nebo každý podle sebe).

Vezmete s sebou kamarádku, která vám je mírně podobná, ale zároveň je méně přitažlivá než vy. Taková slabší kopie vás poslouží jako návnada. Jak to funguje? Když jste sama, nemají vás muži s kým porovnat, ale když jim nabídnete svou méně krásnou „kopii“, budete se jevit krásnější a to nejen při srovnání s ní, ale obecně. Zní to iracionálně a nejde tu jen o fyzický vzhled. Když znáte tento trik, možná si už rozmyslíte, jestli půjdete s někým jako doprovod. Jde o vaši společnost, nebo udělat z vás návnadu?

Relativita nám pomáhá s rozhodováním

Relativita na nás působí i formou porovnávání s ostatními. Pokud kupujete dům nebo třeba auto, dívejte se po nabídkách, které si můžete dovolit, aby vám nezkazily radost z koupě.

300 Kč má sice stejnou hodnotu – ale také jinou

Nyní si představte, že máte koupit 2 věci:

V papírnictví objevíte exkluzivní pero za 1000 Kč, už ho skoro koupíte, ale vzpomenete si, že ve vedlejším obchodu stálo jen 700 Kč. Vyplatí se vám jít do obchodu vedle? Pravděpodobně ano a ušetříte 300 Kč.

Bude to ale platit i v případě, pokud budete kupovat košili (která vám sedne) za 3000 Kč a u pokladny vám jiný zákazník řekne, že stejná je v obchodě vzdáleném 15 minut za 2700 Kč. Půjdete pro ni 15 minut, abyste ušetřili 300 Kč, nebo ji koupíte v plné ceně na místě? Podle výzkumů většina lidí řekne NE. Čím to je, že jednou půjdeme jinam, abychom ušetřili a později je to pro nás zbytečné? Stále máme stejných 300 Kč, ale cenový rozdíl pro nás je jiný.

Problém relativity

Většinou děláme rozhodnutí na základě porovnávání s dostupnými možnostmi. Proto je sleva 300 Kč při peru za 1000 Kč extrémně výhodná, ale při košili za 3000 Kč už není pro nás nic moc. Raději si většina připlatí.

Porovnávání působí extrémně

V roce 1993 začaly firmy v USA zveřejňovat platy svých ředitelů. Čekali, že se odměňování zpřehlední a dozorčí rady přestanou schvalovat extrémně vysoké platy ředitelů a zůstane více peněz akcionářům. A výsledek? V roce 1967 byl průměrný plat ředitele 36krát vyšší než průměrného pracovníka. Po zveřejnění platů si začali ředitelé porovnávat platy a žádat o víc. Namísto poklesu začaly jejich příjmy růst mnohem rychleji. Průměrný CEO společnosti dnes vydělává 396krát více než dělník, což je 3krát vyšší rozdíl, než to mu bylo v době před zveřejněním.

Racionalita a efektivnost nebo iracionalita

Je pro nás snazší připlatit si 20 000 Kč za extra výbavu v autě, i když ho využíváme méně, než si připlatit stejnou částku za sedačku do obýváku. V sedačce pravděpodobně strávíme více času než v autě a bylo by to racionálnější. Dokážete uvažovat racionálně, nebo jako většina podlehnete? Většinou čím více máme, tak ještě více chceme. Jediné, co může pomoci, je přestat se srovnávat a pokusit se opustit tento začarovaný kruh.

Studiu iracionálních faktorů v ekonomice a také v životě rozebírá Dan Ariely v knize Jak drahé je zdarma.

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasujících 0

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře