Brexit – Proč se Británie rozhodla odejít z EU?

1
brexit

Brexit, téma pro celou Evropu, které se proměnilo v komedii a následně ve frašku. Život v Británii se velmi brzy může radikálně proměnit. Brexit vytvořil v podstatě neřešitelnou situaci. Jak se Británie do této pozice dostala a proč není cesty pryč? A jaký vliv to může mít na kryptoměny?

Katalyzátor: Uprchlíci

V roce 2015 dosáhla migrační krize svého vrcholu. Ta následovala po Arabském jaru, které výrazně změnilo mocenské poměry v arabských zemích a často vedlo ke vzniku konfliktů. Ten nejhorší se rozhořel v Sýrii, ze které pocházela většina uprchlíků. Celou Evropou následně zmítalo mediální šílenství.

To snad každý čtenář dobře zná. Zatímco v České republice bylo pár desítek migrujících lidí, média informovala o migrační vlně v podstatě bez přestání. To mělo za následek něco, co by se dalo nazvat předstupněm paniky. Problém, který se naší země fakticky netýkal, zabral úplně všechny novinové titulky na další měsíce dopředu.

Nebudu zde diskutovat problematičnost migrace. Ta s sebou nese jak negativní, tak i pozitivní vlivy. A velká migrační vlna samozřejmě může způsobit mnoho komplikací, nicméně taková problematika si zaslouží vlastní článek. Pro nás je důležité, jaké následky za sebou tento fenomén zanechal.

Média jako ústřední hráč

Ačkoliv byla uprchlická krize rozumným tématem, o kterém se má informovat, její dopad byl extrémně zveličen. A to se stalo po celé Evropě.

Podle analýzy Cardiffské univerzity informovala média v Británii o migrační krizi velmi negativně. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi se ukázalo, že britská média informovala o migrační vlně velmi negativně. Zatímco italský tisk informoval o uprchlické krizi jako o humanitární situaci v 51%, tak britská pravicová média informovala v podobném duchu pouze velmi zřídka (Daily Mail 19%, Sun 8%, EU průměr 42%).

Na druhé straně pak britská pravicová média informovala o uprchlících jako o hrozbě pro bohatství země a zdravotní systém. Zde britská média vysoce překročila evropský průměr, který byl na 9% z celkových počtu zpráv (Daily Telegraph 16%, Sun 26% a Daily Mail 42%). Britské veřejnosti se tak dostávaly podstatně negativnější informace, než které dostával zbytek Evropy.

Vlna nacionalismu

Migrační vlna působí jako rudý hadr na nacionalisty. A nejinak tomu bylo i v případě evropské migrační krize. Bylo tak možné sledovat vzestup nacionalistických tendencí po celém západním světě. V USA to byl Trump se svým heslem Amerika na prvním místě. Ve Francii to byla Le Pen, jejíž strana se pohybuje na hranici nacismu. U nás je pak naštěstí představitelem nacionalismu Tomio Okamura, který není schopen docílit výraznějšího úspěchu.

Ve Velké Británii se vlna nacionalismu proměnila v odpor k Evropské unii. Zde bylo jiné heslo, které znělo Vezmeme si zpátky kontrolu. Nacionalismus byl v tu chvíli jednoznačně nadřazen nad všechny ostatní hodnoty. A to má přímý vliv na to, v jak svízelné situaci se nyní Británie nachází.

Radikálnější tendence jsou již dnes vidět na hranicích s Irskem, kde si stále více pozornosti získává obnovená teroristická organizace IRA, která nyní existuje pod názvem New IRA. Na místě jsou tak obavy z návratu násilí na irské území. I proto je velmi diskutovaným bodem smlouva o hranicích mezi Irskem a Severním Irskem, které patří do Spojeného Království.

2%, která rozhodla o osudu Británie

Ve stínu migrační krize a vlny nacionalismu se nakonec Británie rozhodla opustit Evropskou unii a to poměrem 52% ku 48%. A to je opravdu velmi malý rozdíl na rozhodnutí, které ovlivní mnoho následujících generací. Tento poměr navíc s velkou pravděpodobností vznikl právě na momentální náladě. A tou byl strach z nově příchozích a obrat zpět k národu.

Lživá kampaň podporovatelů Brexitu byla již pouhou třešničkou na dortu. Občanům Británie bylo přislíbeno bohatství a suverenita. Dnes je již jasné, že Brexit tvrdě dopadne na anglickou ekonomiku. Ze země odchází mnoho zaměstnavatelů a mimo jiné také finanční instituce, jejichž centrem je Londýn. Suverenitu se získat možná podaří, ale s tím, že vzrostou náklady, třeba na nové úředníky, kteří budou muset nahradit všechny orgány, které momentálně řešila EU.

Brexit se stal noční můrou Britů. Ti o něm už nechtějí ani slyšet. Britskou politiku Brexit dostal do stavu reálného rozkladu. Nikdo neví, co se děje, co se dít bude a jak to s Británií dopadne. Jedno je ale jisté, čas se krátí.

Závěr

Pro kryptoměny je celá chaotická a nepřehledná situace okolo Brexitu spíše pozitivní. Lidé se v dobách nejistot snaží převést svůj majetek tam, kde nehrozí nebezpečí, že o něj přijdou, nebo je menší. Kryptoměny, zvlášť potom Bitcoin, toto nabízejí, i přes velmi vysokou volatilitu. S blížícím se, již jednou prodlouženým termínem pro Brexit, je pravděpodobné, že si více lidí bude chtít diverzifikovat rizika a budou investovat i do kryptoměn. Nový termín byl stanoven na 31. 10. 2019, takže na podzim by už mělo být jasno.

Co číst dále?

Počet blockchainových patentů IBM vzrostl za poslední rok o 300 %

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Frame Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Frame
Host
Frame

S vlivem I Migrace souhlasim, ne s hidniceni dopadu. V tom pokladam clanek za politicky korektni at z presvedceni nebo strachu. Britove znaji velmi dobre multikulturni politiku, vysledky integrace immigrantu – myslim, ze v tom ohledu patri mezi nejhorsi zeme EU. Exit tak neni reseni situace, leda moznost zmenit trend. Zavedl bych tvrdy postup proti ilegalum, pripadne obnovil kontroly na hranicich budeli treba. Kazdy kdo nenastoupi legalni process bude automaticky deportovan jako zlocinec = zadni ztraceni lide jako v Nemecku. Deportace nasilne. Zeme ktere neprijmou zpet sve lidi pachaji diplomaticky exces – hledani cest pro diplomaticky trest. Police bude plosne… Číst vice »