Nový výzkum upozorňuje na potenciální dopady navrhovaných amerických cel na globální ekonomiku. Prezident Donald Trump nedávno oznámil zavedení 25% cla na zboží z Kanady a Mexika a dalších 10% na zboží z Číny. Kromě toho plánuje uvalit 25% clo na veškerou ocel a hliník dovážené do Spojených států.
Pokud budou tato opatření plně realizována, dosáhnou americká cla nejvyšší úrovně od dob Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Podle analýzy investiční platformy Bravos Research by tento krok mohl způsobit otřesy v globální ekonomice.
Americká cla a dopady
Podle odhadů by průměrná sazba amerických cel mohla v důsledku Trumpových návrhů vzrůst na 17,7 %. Pokud by se tato opatření skutečně uskutečnila, znamenalo by to podle analytiků konec desetiletí trvajícího trendu směřujícího k liberalizaci obchodu a globalizaci.
Cla totiž po dobu posledních 70 let postupně klesala, což souviselo s rozvojem volného obchodu a globálních dodavatelských řetězců. Nová politika by však tento trend zvrátila a vrátila by protekcionismus na úroveň, jakou svět nezažil od 30. let minulého století.
Cílem cel je mimo jiné podpořit domácí výrobu tím, že se zahraniční zboží zdraží a americké produkty získají konkurenční výhodu. Bravos Research upozorňuje, že v posledních desetiletích došlo v USA k výraznému úbytku pracovních míst v průmyslu. Zejména je tento trend patrný od roku 1980, což souviselo s rostoucím dovozem zboží.
Rostoucí příjmová nerovnost
Ekonomové zároveň poukazují na to, že přesun výroby do zahraničí přispěl k rostoucí nerovnosti příjmů. Zatímco mzdy střední třídy vzrostly od roku 1980 pouze o 73 %, příjmy vyšších příjmových skupin se zvýšily o 326 %. Zvýšení cel by mohlo tento trend zvrátit, ale pozitivní efekty by se pravděpodobně projevily až v dlouhodobém horizontu.
Dalším důležitým aspektem je fakt, že cla mohou přinést dodatečné příjmy do státní pokladny. V době, kdy Spojené státy čelí čtvrtletnímu deficitu ve výši 1,5 bilionu dolarů, by plné zavedení navrhovaných cel mohlo podle odhadů přinést během příští dekády až 3,7 bilionu dolarů. Což je suma, která odpovídá zhruba 10 % celkového amerického státního dluhu.
Dopad na globalizaci
I když by Spojené státy mohly z dlouhodobého hlediska získat určité výhody, data naznačují, že by tato opatření mohla mít výrazný dopad na globalizaci. Mezi lety 1980 a 2010 došlo k výraznému nárůstu otevřenosti globálního obchodu. To umožnilo americkým firmám rozšířit své dodavatelské řetězce do zahraničí a zvýšit tak zisky.
I když finanční krize v roce 2008 a pandemie covidu-19 globalizaci dočasně zpomalily, nezastavily ji. Zavedení Trumpových návrhů by však mohlo znamenat zásadní zlom, který by narušil desetiletí budované ekonomické vazby.
Index obchodní otevřenosti je ekonomický ukazatel, který se vypočítá jako poměr celkového obchodu země, tedy součtu vývozu a dovozu, k hrubému domácímu produktu země = (vývoz + dovoz)/(hrubý domácí produkt). Interpretace indexu otevřenosti je taková, že čím vyšší je index, tím větší je vliv obchodu na domácí aktivity a tím silnější je ekonomika dané země.
Následující měsíce tak budou klíčové, protože ukáží, jak tyto návrhy ovlivní budoucí směřování globálního obchodu. Nejistota ohledně dalšího vývoje již nyní způsobuje zvýšenou volatilitu na akciových trzích.
Další informace o vývoji na trzích si pro vás připravil Jaroslav Jarolím v rámci svého pravidelného streamu. Na záznam se můžete podívat níže.
Sleduj Jardovo investiční portfolio s pravidelným komentářem, jak postupuje.
A mnoho dalšího bonusového obsahu.
