Akcie Intel a Cisco jsou zpátky na vrcholu

Současný boom umělé inteligence láká zástupy investorů k rychlému nákupu technologických akcií. Trh zažívá obrovskou euforii, která mnohým oprávněně připomíná zlatou horečku.

Akcie firem vyvíjejících čipy a kritickou infrastrukturu lámou historické rekordy a zdá se, že růst nikdy neskončí. Tato až neracionální euforie ale může být velmi zrádná a pro portfolio investora také nebezpečná.

Historie nám totiž jasně ukazuje, že po každém strmém růstu často následuje nečekaně tvrdý pád.

Zkušení investoři a analytici proto začínají bít na poplach. Vidí totiž nápadné paralely se začátkem tisíciletí, kdy bolestivě splaskla slavná dot-com bublina. Tehdy zkrachovaly stovky nadějných firem a obrovské množství drobných investorů bohužel přišlo o veškeré úspory.

Mrazivé historické paralely a hlavní teze analytiků

Hlavní tezí analytiků je důrazné varování pro všechny současné investory. Nákup vysoce populárních technologických akcií za přemrštěné ceny může vést k obrovským ztrátám. Intel, který je dnes jednou z nejsledovanějších akcií, toto ostatně sám zažil právě během dot-com bubliny. Tehdejší optimismus se ukázal jako naprosto zničující.

I naprosto skvělá technologie koupená ve špatný čas představuje obrovské tržní riziko. Intel nedávno po obrovském úsilí překonal svá maxima z roku 2000. Trvalo to však neuvěřitelných 26 let. Pokud investor tehdy nakoupil přímo na vrcholu, jeho peníze byly po více než čtvrt století takzvaně mrtvé a nepřinášely žádný zisk.

Odborníci se přesto zcela neshodnou, zda je dnešní složitá situace naprosto identická s rokem 2000. Někteří přední analytici totiž správně upozorňují, že současné velké technologické firmy jsou na rozdíl od minulosti reálně vysoce ziskové.

Jejich překotný růst je totiž aktuálně podpořen masivními peněžními toky, nikoliv jen pouhou spekulací bez pevných základů. To během dot-com bubliny nebylo.

Náklady obětované investiční příležitosti

Analytici z prestižní Deutsche Bank důrazně upozorňují na obrovské náklady obětované příležitosti. Zatímco akcie společnosti Intel dlouhodobě stagnovaly, širší americký index S&P 500 za stejnou dobu vyrostl o velice solidních 370 %. S reinvestovanými dividendami by konečný zisk činil dokonce neuvěřitelných více než 650 %.

Velmi podobný a trpký osud potkal i kdysi slavné firmy jako Cisco či Corning. I tyto společnosti letos po neuvěřitelně dlouhých letech konečně úspěšně překonaly své nedávné rekordy z dob internetové horečky. Například Cisco v roce 1999 raketově vyrostlo o 126 %, aby následně děsivě rychle ztratilo 90 % své hodnoty.

Naopak někteří technologičtí výrobci jako Tower Semiconductor, STMicroelectronics nebo Skyworks na trhu stále obrovsky trpí. Ani po dlouhém čtvrt století nedokázali tito známí giganti definitivně překonat svá historická maxima z dob bubliny.

Tyto akcie dodnes zůstávají mementem destruktivního vlivu silně přehnané počáteční valuace a iracionálního nadšení davu.

Legendární investoři mají vztyčený ukazováček

Současná téměř absolutní fixace celého světa na umělou inteligenci připomíná některým respektovaným expertům poslední měsíce roku 1999. Známý investor Michael Burry důrazně varuje, že na finančním trhu se dnes v podstatě nemluví o ničem jiném než o AI. Akcie podle něj bezmyšlenkovitě rostou primárně jen proto, že už dlouho rostly.

Další miliardář, Paul Tudor Jones, navíc predikuje, že po tomto obrovském a nepřirozeném vzestupu 100% přijdou tržní korekce, které lidem vyrazí dech.

Extrémní nadšení snadno a velmi rychle zatemní zdravý analytický úsudek i těm absolutně nejzkušenějším profesionálům, nemluvě o drobných investorech. Historické paralely jsou podle tržních expertů až děsivě přesné a v některých aspektech se skutečně opakují.

Každý chtěl být tehdy nedílnou součástí zbrusu nové moderní éry. Úplně stejně tak dnes investoři zoufale a mnohdy slepě hledají jakoukoliv dostupnou společnost napojenou na klíčové dodávky AI čipů. Pokud však tato společnost nemá výsledky, je holý nesmysl do ní investovat jen proto, že ve svých textech zmiňuje AI.

Aktuální tržní data a tvrdý boj o podíly

Pojďme se podívat na konkrétní data aktuální k dnešnímu dni psaní článku, tedy k 16. květnu 2026. Akcie společnosti Intel zaznamenaly v uplynulých týdnech obrovskou volatilitu. Jen za poslední náročný rok měly tyto cenné papíry 48 cenových výkyvů, které byly výrazně větší než 5 %. To značí velkou nervozitu mnoha akcionářů.

K dnešnímu dni se akcie Intelu obchodují zhruba za 108 dolarů. Přestože titul od počátku letošního roku velmi výrazně rostl, stále zůstává téměř 16 % pod svým nedávným absolutním maximem. Toho bylo dosaženo právě nedávno, během května 2026, kdy cena nakrátko prudce atakovala hranici 129 dolarů za jeden kus.

Zpráva banky UBS z prvního čtvrtletí totiž nekompromisně ukazuje, že i silní giganti mohou nečekaně klopýtnout. Intel bohužel nezanedbatelně ztratil cenný podíl na klíčovém trhu nezbytných serverových procesorů, kde prudce klesl na 54,9 %. Nebezpeční konkurenti jako dravé AMD a Arm naopak na jeho úkor neustále posilují své tržní postavení.

Strukturální nedostatek čipů a bilionový milník

Zcela fascinující vývoj momentálně sledujeme na napjatém trhu paměťových čipů. Kritický globální nedostatek dodávek začal už v roce 2025 a odborníci očekávají, že potrvá nejméně do roku 2027. Obrovské cloudové společnosti si proto již nyní velmi horečně zajišťují spolehlivé dodávky komponentů pro nadcházející náročné budoucí roky.

Díky této vskutku obrovské a neutuchající poptávce momentálně prudce rostou ceny i čisté marže všech výrobců. Společnosti Micron, Samsung a SK Hynix, které tvoří přes 90 % celého trhu s DRAM, zažívají opravdové zlaté časy.

Inovativní Samsung díky tomuto obrovskému tlaku nedávno dokonce překročil magickou hranici tržní kapitalizace 1 bilionu dolarů.

Analytická zpráva finanční společnosti Bernstein tento dlouhodobě rostoucí strukturální trend zcela jasně potvrzuje. Analytici v ní vydali silně býčí doporučení na akcie světových výrobců pokročilých pamětí.

Zmiňují především naprosto masivní a dlouhodobou strukturální nerovnováhu mezi nabídkou a neustále rostoucí celosvětovou poptávkou. Výrobní kapacity zkrátka vůbec nestíhají.

Jak ochránit své portfolio a vytěžit z AI boomu maximum

Co z toho přesně plyne pro běžného drobného investora pohybujícího se na současném napjatém trhu? Hlavním tvrdým poučením z historie je fakt, že kupovat populární a líbivý příběh za zcela přemrštěnou cenu je zkrátka obrovský finanční hazard.

Jak sám zmiňuje také Warren Buffett, i ta nejlepší společnost na světě s nejlepšími produkty se stane špatnou investicí, pokud za ni zaplatíte příliš.

I vítězné a ziskové firmy proto potřebují poměrně dlouhý čas k ospravedlnění obrovského ohodnocení.

Běžní investoři by se tak měli raději vyhnout naprosto bezhlavému naskakování do každého takto šíleně rozjetého vlaku, který na sobě bude mít nápis AI. Jak nám ukazuje historie, v některých případech na návrat své původní investice můžete čekat klidně i 10 a více let.

Ale pozor – ne všechny AI firmy jsou na tom stejně jako Intel

Naopak je naprosto klíčové velmi podrobně a pravidelně sledovat firemní finanční fundamenty. Zaměřte se pečlivě na to, zda daná technologická firma skutečně dlouhodobě generuje silné a stabilní volné peněžní toky.

Hledejte proto vždy raději takové společnosti, které mají prokazatelně velkou a udržitelnou konkurenční výhodu vůči ostatním dravým rivalům.

Konkurenti jako inovativní AMD či třeba Nvidia zkrátka nikdy nezahálejí a naprosto každé, byť sebemenší, zaváhání okamžitě a tvrdě trestají ve svůj vlastní tržní prospěch. Dostatečná a rozumná strategická diverzifikace vašeho celkového akciového portfolia proto nadále zůstává tím zcela nejlepším možným ochranným štítem proti nečekané volatilitě.

Umělá inteligence bezesporu přináší revoluci podloženou reálnými korporátními zisky. Valuace mnoha firem jsou však dnes nebezpečně vysoko a silně připomínají dřívější spekulativní dot-com bublinu.

Každý investor proto musí zůstat maximálně obezřetný a provádět si svůj vlastní průzkum, než si koupí rostoucí akcie technologických společností.