Trhy pod lupou: Ropný šok tlačí na Fed, ECB i bitcoin

Tentokrát začneme náš týdenní přehled netradičně v Evropě. V minulém týdnu zasedla ECB a podle očekávání rozhodla zvýšit úrokové sazby. Jde o modelové rozhodnutí, protože tento týden nás čekají zasedání Fedu a Bank of Japan, tedy dvou aktuálně nejsledovanějších centrálních bank.

Mechanismus je všude stejný. Hlavním důvodem pro zvýšení sazeb je rostoucí cena ropy. Ve skutečnosti však nejde jen o ni, ale také o ropné produkty, jako jsou nafta nebo močovina, která je důležitá pro výrobu hnojiv. Drahá hnojiva ovlivní cenu zemědělské produkce v příštím roce. Není proto těžké předpovědět, že v nadcházejících měsících budou ceny růst.

Poslední vývoj konfliktu na Blízkém východě, při němž byl saúdský ropovod East–West po útoku dronů poškozen a následně odstaven, připravil svět o jednu z nejdůležitějších pojistek proti uzavření Hormuzského průlivu. Právě tímto ropovodem dokázala Saúdská Arábie přepravovat ropu k Rudému moři, a obejít tak Hormuz.

Ještě na začátku června přes něj směřovalo k exportu více než pět milionů barelů ropy denně. A to je problém. Ropný trh totiž nepřišel pouze o další přepravní trasu, ale především o jednu z posledních možností, jak obejít hlavní ohniska konfliktu. Ve světě tak bude ropy nedostatek.

Evropská centrální banka reaguje na nabídkový šok růstem sazeb

Jde především o nabídkový šok. A nyní se dostáváme k tomu důležitému. Evropská centrální banka na svém posledním zasedání 10. září zvýšila sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba se tak od 16. září dostane na 2,5 %.

Důvod je jasný. Inflace v eurozóně znovu roste. V srpnu dosáhla 3,3 %, zatímco v červenci činila 2,9 %.

Stačí se však podívat pod pokličku. Ceny energií v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 %, zatímco v červenci rostly o 10,3 %. Inflace bez energií naproti tomu zůstala na 2,2 %. Jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla 2,4 %. Služby zdražovaly o 3 %, což je dokonce méně než červencových 3,3 %.

Proč ECB přesto zvýšila sazby?

Zatím tedy nevidíme klasickou inflační spirálu, při níž se zdražování energií postupně přelévá do mezd, služeb a prakticky všeho ostatního. Hlavním problémem jsou nyní drahé energie a s těmi žádná centrální banka nic neudělá.

Buďme však přesní. Nejzajímavější na celé situaci je, že ještě v březnu Christine Lagardová velmi důrazně tvrdila, že měnová politika nemá žádnou možnost ovlivnit ceny energií. Od té doby se nic nezměnilo, pouze ceny jsou vyšší.

Proč tedy zvyšovat sazby, které ještě více přidusí evropskou ekonomiku a možná ji pošlou do recese? Lagardová tak učinila navzdory tomu, že ještě před několika měsíci tvrdila, že je tento krok zbytečný. Musíme proto pátrat hlouběji po důvodech, které ECB ke zvýšení sazeb vedly.

Rozhodnutí ECB komplikuje situaci především Francii a Německu. Francouzský rozpočtový deficit dosáhl jen za prvních sedm měsíců roku 145,9 miliardy eur. Po rozhodnutí ECB navíc dlouhodobé evropské výnosy znovu vzrostly. Výnos třicetiletého francouzského dluhopisu se dokonce dostal na úrovně, které Evropa neviděla od roku 2003.

Ještě zajímavější je situace v Německu. Friedrich Merz potřebuje za každou cenu ukázat, že se německá ekonomika vrací k růstu. Problémy automobilového průmyslu se však již začínají propisovat do makroekonomických ukazatelů. Merz navíc nemá příliš mnoho politického času.

V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku získala AfD 43,8 % hlasů, zatímco CDU skončila na pouhých 17,2 %. Sám Merz výsledek označil za nejtěžší volební porážku CDU za několik desetiletí. Proč se tedy ECB střílí do vlastní nohy?

Jak může ECB ovlivnit ceny energií?

Je pravda, že žádná centrální banka neumí zlevnit energie. Stejně tak lze říci, že kdyby chtěla radikálně snížit poptávku, musela by sazby zvedat podstatně razantněji než dosud.

Jedinou možností, jak může ECB ovlivnit cenu ropy a zemního plynu, je měnový kurz eura. Aby se však benzin na evropských čerpacích stanicích výrazně zlevnil, muselo by být zvýšení sazeb mnohem razantnější.

Důležitější je, že zvýšení sazeb vyvažuje případné zvýšení dolarových sazeb. Jinými slovy, slabší euro by ještě více přitápělo pod kotlem inflace. ECB tak příliš na výběr nemá. Pokud budou ostatní centrální banky své sazby zvyšovat, bude muset postupovat stejně.

To platí také pro naši ČNB, přestože je zatím inflace relativně nízká a česká koruna silná. Pokud se však situace nezhorší a sazby budou růst o obvyklých 25 bazických bodů na každém zasedání, dopady restriktivní měnové politiky se postupně projeví. I zde ale můžeme zůstat opatrní, protože předchozí měnové utahování si příliš mnoho obětí nevyžádalo.

Fed stojí před složitým rozhodnutím

Situace v americkém Fedu bude ještě zajímavější. Většina nástrojů předpovídá, že by mělo dojít ke zvýšení sazeb. Pokud se tak skutečně stane, bude to rána do zad především pro Donalda Trumpa. Ten jmenoval Warshe s úkolem sazby snížit.

Ekonomicky by to bylo možné, kdyby nebyla válka v Íránu a inflace nenabírala druhý dech. I bez těchto faktorů však zůstávají problémem americký státní dluh a schodek veřejných financí. Trump tento trend nezvrátil a dražší peníze mu navíc výrazně zkomplikují život.

Už od Jackson Hole se Warsh profiluje jako jestřáb. Komentátor a znalec fungování Fedu Nick Timiraos však správně upozorňuje, že jeho projev je sice víceméně jestřábí, ale neobsahuje žádný konkrétní závazek.

Pokud Warsh sazby nezvýší, riskuje, že trhy přestanou brát jeho jestřábí rétoriku vážně. To je patrně to nejhorší, co by se v současné situaci mohlo stát. Americká centrální banka by ukázala, že není nezávislá. Ztracenou důvěru by se Warshovi jen těžko podařilo rychle obnovit.

Tento postoj počítá s tím, že válka v Íránu brzy skončí, čímž se vyřeší problém s cenami ropy a dalších surovin. Proces však zašel tak daleko, že dopady inflace budou přetrvávat ještě několik měsíců. Navíc stále neznáme délku ani rozsah konfliktu.

Pokud Fed sazby zvýší, otázkou bude, co přijde dál. Warsh může spoléhat na to, že Trump konflikt vyřeší. V takovém případě by zvýšení sazeb sloužilo pouze ke koupení času.

Co budou od Fedu očekávat investoři?

Investory proto bude zajímat především další výhled. Přestože Warsh už při své první tiskové konferenci minimalizoval význam dot plotu, i tentokrát bude muset nějaký představit. Investoři jej budou velmi pozorně sledovat. Pokud se ukáže, že chce Fed do konce roku zvýšit sazby třikrát, může to být pro trhy velmi hořká pilulka.

Těžko si představit variantu, která by trhům zcela vyhovovala. Přijatelným scénářem by mohlo být jedno zvýšení doprovázené přiměřeně jestřábí rétorikou, avšak bez závazku k dalšímu zvyšování. Ostatní varianty mohou trhy pořádně rozkolísat.

V případě růstu sazeb by měly klesnout zlato, bitcoin i akciové tituly citlivé na výši sazeb. Velkou váhu bude mít především dluhopisový trh. Pokud budou výnosy dále růst, vznikne velmi nepříjemná situace, protože dluhopisový trh začne postupně odsávat likviditu z akciového trhu.

Akciové indexy: Asie padá z výšky, Wall Street ztráty brzdí

Akciové trhy mají za sebou slabý týden, korekce však nebyla všude stejně bolestivá. Největší tlak přišel v Asii, zatímco americké indexy část ztrát umazaly závěrečným růstem.

Nervozita přesto sílí. Index volatility VIX za týden vyskočil o 14,84 %. Na trzích jsou patrné obavy ze zasedání americké a japonské centrální banky.

Asijské burzy doplatily na předchozí prudký růst. KOSPI odepsal 4,45 %, Nikkei 225 klesl o 4,15 % a tchajwanský index o 3,05 %. V širším kontextu jde zatím spíše o vybírání zisků než o změnu dlouhodobého příběhu.

KOSPI je od začátku roku stále výše o 58,62 %, tchajwanský index o 58,41 % a Nikkei o 26,42 %. Slabší zůstává Čína, kde Shanghai ztratil 1,20 % a Hang Seng 2,10 %.

Evropa se výprodejům také nevyhnula. DAX klesl o 2,10 %, Euro Stoxx 50 o 1,80 % a FTSE 100 o 1,10 %. Britský index tak znovu potvrdil svůj defenzivnější charakter, zatímco kontinentální trhy nesly větší část tlaku.

Wall Street vyšla z týdne relativně nejlépe. Nasdaq odepsal 0,66 %, S&P 500 ztratil 0,80 % a Dow Jones 1,57 %. Podstatně hůře dopadly menší společnosti zastoupené v indexu Russell 2000, který klesl o 2,41 %.

Závěrečný obchodní den přinesl hlavním americkým indexům růst kolem jednoho procenta. Investoři se tedy zatím snaží každý větší pokles využít k nákupům. Rostoucí VIX ale naznačuje, že jejich sebevědomí už není tak pevné jako dříve.

Bitcoin čeká na hlasování o CLARITY Actu

V době psaní článku se nejslavnější kryptoměna obchodovala za 76 821 dolarů. Za týden tak bitcoin vzrostl pouze o 0,37 %. Jeho trh i ostatní kryptoměny mají před sebou jedno důležité datum: hlasování o CLARITY Actu.

Pokud se podaří v Senátu uzavřít debatu, bude to pro kryptoměny bezesporu dobrá zpráva. Nejde přitom jen o bitcoin. Právě ostatní kryptoměny dlouhodobě doplácejí na nejasný právní rámec ve Spojených státech. Pokud se tato nejistota začne vytrácet, otevřou se dveře dalšímu institucionálnímu kapitálu.

Bylo by však chybou očekávat, že samotné hlasování automaticky odstartuje nový růst bitcoinu. Trhy tak jednoduché nejsou. Část pozitivního scénáře již může být započítána v cenách. Ostatně skutečnost, že se bitcoin před hlasováním drží relativně klidně, ukazuje, že investoři zatím žádnou revoluci neočekávají.

Mnohem zajímavější proto bude sledovat, co se stane po hlasování. Pokud CLARITY Act překoná další legislativní překážku a bitcoin přesto nedokáže výrazně růst, půjde o varovný signál. Trh dostane dobrou zprávu, na kterou nebude reagovat. A právě takové situace mám na trzích nejméně rád.

Výraznější průraz směrem vzhůru by naopak mohl potvrdit, že několik měsíců trvající slabost kryptoměn skutečně končí. Bitcoin by v takovém případě získal nejen technický, ale především fundamentální důvod k růstu.

Klíčová technická hranice bitcoinu

Jak se bitcoin zachová v příštích dnech, samozřejmě nevíme. Nikdo z nás nemá křišťálovou kouli. Jednu hranici však sledovat můžeme: bitcoin by neměl znovu spadnout pod svůj 200denní klouzavý průměr.

Pokud by se tak stalo, celý optimistický scénář by dostal první vážnou trhlinu. Znovu by ožily teorie, že současný růst nebyl začátkem nového býčího trendu, ale pouze další pastí na investory.

Pokud se bitcoin nad 200denním průměrem udrží, pokračuje zatím vše podle býčího scénáře. Navíc se nyní objevil technický signál golden cross, při němž 50denní klouzavý průměr překonal 200denní průměr směrem vzhůru.

Samozřejmě nejde o žádnou záruku dalšího růstu. Historie bitcoinu ukazuje, že ne každý golden cross vydržel. Pokud však signál zůstane platný, půjde o další argument pro tezi, že medvědí trend našel své dno 1. července.

Jinými slovy, otázkou dnes není, zda bitcoin ještě někdy klesne. Otázkou je, zda se při příštím poklesu dokáže udržet nad hranicí, která odděluje nový trend od pouhé medvědí rally.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Investoři budou tento týden sledovat především tři události: hlasování o CLARITY Actu, zasedání Fedu a rozhodnutí Bank of Japan. O prvních dvou jsme se již zmínili, a proto si jen pro úplnost připomeňme, proč je důležité právě Japonsko.

Trhy nyní téměř počítají s tím, že Bank of Japan zvýší sazby o 25 bazických bodů z 1 % na 1,25 %. To by byla nejvyšší úroveň za posledních 31 let. Samotné zvýšení sazeb samozřejmě nepředstavuje žádnou katastrofu. Problém je jinde.

Vyšší japonské sazby zmenšují rozdíl mezi výnosy v Japonsku a Spojených státech. Právě na tomto rozdílu stojí velká část carry trade obchodů, při nichž si investoři půjčují levné jeny a nakupují za ně výnosnější aktiva v jiných částech světa.

Pokud začne jen posilovat, tyto obchody přestanou být tak výhodné a část investorů je začne zavírat. To znamená prodej akcií, dluhopisů nebo kryptoměn a nákup jenů. Jinými slovy jde o změnu finančních toků, která může být velmi rychlá.

Právě proto bude tento týden zajímavý. CLARITY Act může rozhýbat kryptoměny, Fed americké dluhopisy a dolar a Bank of Japan může změnit tok peněz mezi jednotlivými trhy.

Každá z těchto událostí by sama o sobě byla důležitá. Tentokrát se však všechny tři odehrají během několika dní.

Na trzích přitom často nebývá největším problémem jedna špatná zpráva. Problém nastává ve chvíli, kdy se několik různých příběhů začne pohybovat stejným směrem.