Ray Dalio a další 3 odborníci stále věří ve zlato! V čem vidí jeho největší hodnotu?

Pokud byl rok 2025 pro drahé kovy rokem výrazné probuzení, leden 2026 se zapsal do historie jako měsíc, kdy se trhy utrhly ze řetězu. Poté, co zlato koncem ledna vystřelilo k úrovni 5 626 USD za unci a stříbro krátce dosáhlo hranice 121 USD, přišla na přelomu ledna a února studená sprcha.

Ceny se propadly o desítky procent, přičemž zlato otestovalo podporu u 4 400 USD. Přestože by takový propad mohl drobné investory vyděsit, institucionální „velryby” a zkušení stratégové hlásí jediné: Je čas nakupovat. Zde je přehled důvodů, proč i po divokém startu roku zůstávají někteří odborníci čistě býčí.

1. Ray Dalio: Globální monetární řád se hroutí a dluhopisy jsou riziko

Ray Dalio, zakladatel Bridgewater Associates, v Davosu šokoval svou přímostí. Jeho hlavní myšlenkou je, že svět vstoupil do fáze „kapitálových válek”. Tradiční spojenectví praskají a důvěra mezi velmocemi mizí. V takovém prostředí se dluhopisy, kdysi bezpečný přístav, stávají rizikovým aktivem. Pokud držíte dluh státu, který na vás může uvalit sankce, riskujete mnoho.

Dalio proto radí investorům, aby se přestali dívat na zlato jako na „zastaralý relikt”. Naopak, označuje ho za jediné finanční aktivum, které „není závazkem někoho jiného”.

Když se důvěra ve fiat měny postupně snižuje a centrální banky tisknou peníze na splácení úroků, funguje zlato jako neutrální rezervní měna. Nemá žádné geopolitické riziko ani riziko protistrany.

Jeho doporučení pro rok 2026 je agresivnější než kdy dříve. Zatímco dříve mluvil o malé diverzifikaci, nyní naznačuje, že alokace portfolia do zlata by se měla pohybovat mezi 10 až 15 procenty.

Pro Dalia není současný pokles ceny důvodem k prodeji, ale potvrzením volatility, která podle něj provází každou potenciální změnu světového řádu. Kdo neprodává, neprohrává – kdo přikupuje, zajišťuje se na budoucnost.

2. Ole Sloth Hansen (Saxo Bank): USA ztratily disciplínu

Hlavní komoditní stratég Saxo Bank, Ole Sloth Hansen, se zaměřuje na fiskální stránku věci. Jeho klíčová teze zní: „Kočka je z pytle venku.” (česky pak rčení: „Šídlo je z pytle venku.”, což znamená něco ve smyslu „pravda vyšla najevo”).

Tím myslí moment, kdy globální trhy definitivně pochopily, že Spojené státy ztratily jakoukoli fiskální disciplínu. Zadlužení USA roste exponenciálně a politická vůle k šetření tam v podstatě neexistuje.

Hansen upozorňuje na kritický signál z Evropy. Severoevropští investoři a dánské penzijní fondy totiž začali opouštět americké státní dluhopisy (Treasuries). Důvodem není jen ekonomika, ale i geopolitika – konkrétně obavy z Trumpovy administrativy a sporů o Grónsko. Když velcí hráči prodávají americký dluh, dolar oslabuje a zlato automaticky roste.

Podle Hansena je současná korekce ceny zlata jen krátkodobou záležitostí – fundamenty jsou totiž silnější než kdy jindy. Dokud budou USA pokračovat v politice nekonečných deficitů, bude zlato v dlouhodobém růstovém trendu.

Investoři podle něj nemají na výběr – musí jednoduše hledat aktiva, která vlády nemohou znehodnotit tištěním nových peněz.

3. Goldman Sachs: Do hry vstoupil soukromý sektor a FOMO

Analytici z Goldman Sachs přinášejí pohled založený na toku peněz. Jejich hlavní myšlenkou je, že se změnil typ kupujícího. Zatímco v minulých letech hnaly cenu zlata nahoru především centrální banky (zejména Čína), rok 2026 přinesl zásadní změnu. Do trhu masivně vstoupil západní soukromý sektor a retailoví investoři.

Tento posun je klíčový pro udržitelnost cen. Centrální banky nakupují strategicky a dlouhodobě, čímž drží cenu (doslovně říká, že „tvoří podlahu” ceny). Soukromý sektor však nyní vytváří „strop”, který se neustále posouvá výš.

Goldman Sachs kromě toho upozorňuje, že mezi investory panoval a nadále panuje silný efekt FOMO (strach z promeškání). Vidí, jak zlato překonává akcie, a chtějí být u toho.

Banka proto vnímá únorový pokles cen jako „nákupní příležitost generace”. Podle jejich modelů není trh nasycený. Naopak, mnoho velkých fondů má v komoditách stále nízkou expozici. Jakmile se cena stabilizuje, očekávají Goldman Sachs další vlnu nákupů, která může zlato v druhé polovině roku 2026 poslat k hranici 6 000 dolarů za unci.

4. Mike McGlone (Bloomberg): Stříbro je „Ďáblův kov“ s potenciálem, který se nevidí dekády

Mike McGlone z Bloomberg Intelligence se zaměřuje na stříbro, které nazývá „Ďáblovým kovem”. Jeho myšlenka je varováním i příslibem zároveň. Upozorňuje, že stříbro se chová extrémně volatilně – dokáže během týdne vyletět o 30 % a následně o 20 % spadnout.

Přirovnává současnou situaci k rokům 1979 a 1980, kdy došlo k legendárnímu „cornerování trhu” („ovládnutí trhu”, má tím na mysli Případ bratrů Huntových). V nedávné době však byl extrémní růst stříbra tažen spekulanty, jeho fyzickým nedostatkem a průmyslovou poptávkou, jak uvidíte níže.

McGlone zdůrazňuje zejména fundamentální nedostatek stříbra. Čína omezuje jeho export, protože ho nutně potřebuje pro svůj solární a technologický průmysl. Západní sklady jsou přitom poloprázdné.

To vytváří situaci, kdy cena může vystřelit nejen kvůli spekulaci, ale kvůli reálné fyzické nouzi průmyslových podniků, které tento drahý kov prostě musí mít za každou cenu.

Jeho rada je však relativně konzervativní: „Nenechte se zničit pákou.” McGlone varuje, že i když stříbro může dlouhodobě mířit vysoko nad 100 dolarů, cesta tam bude lemována brutálními propady.

Kdo nakoupí na páku na vrcholu, může být z trhu vymazán ještě předtím, než se jeho predikce naplní. Pro investory, kteří nakupují za své, je tak stříbro stále nejlevnějším aktivem na trhu.