Tentokrát změníme v dnešní Lupě zaběhnutý pořádek, protože události si to žádají. Nyní začneme bitcoinem a kryptoměnami.

V době psaní článku činila hodnota bitcoinu kolem 63 000 dolarů. Na první pohled se zdá, že má bitcoin to nejhorší za sebou, ale nikdo nedokáže předpovědět přesný vývoj v následujících dnech.

To by vyžadovalo vlastnit křišťálovou kouli, kterou já bohužel nemám. Jelikož se situace mění každou hodinou, zpracování mých analýz trvá dlouho a redakční proces je zdlouhavý, zkusíme si od aktuálního dění udržet odstup.

Nebudu proto komentovat denní vývoj kurzu, ale zaměřím se spíše na delší časový rámec a širší kontext.

Anatomie tržního chaosu

Ještě než začneme, připomenu jednu důležitou věc. Na burze obecně platí, že když dojde k tak velkému výprodeji, jde o souběh hned několika faktorů. Kdyby se jednalo pouze o jednu událost, trhy by většinou dokázaly toto riziko postupem času velmi správně a rychle zacenit.

Problém nastává právě ve chvíli, kdy se sejde vícero vlivů najednou. Čím více hypotéz se navzájem prolíná, tím úměrně klesá pravděpodobnost správného odhadu situace, což nevyhnutelně vytváří chaos.

Přijetí tohoto faktu má dvě výhody. První je, že investor nevidí věci zjednodušeně. Svádět vše na jedinou příčinu je ošemetné, protože i když se daný problém vyřeší, trh se zachová jinak. Proč? Prostě proto, že oněch příčin bylo více.

Druhou výhodou tohoto postoje je skutečnost, že investor pracuje s vícero scénáři, což je absolutní základ úspěchu. Pokusit se vyjmenovat a uspořádat všechny důvody poklesu představuje samo o sobě velmi náročné cvičení.

Už jen tím, že se pokusím všechny vlivy vyjmenovat a seřadit, se mohu dopouštět jistého zkreslení. To je v této situaci nesmírně nebezpečné. Kde tedy začít?

Efekt motýlích křídel a symbolika důvěry

Na čem se většina komentátorů víceméně shodne, je skutečnost, že propad kryptoměn odstartovala zpráva o prodeji 32 bitcoinů ze strany firmy Strategy. Pro podobné situace je velmi typické, že když je celému trhu jasné, že se něco chystá, čeká se na jediný signál – na pouhé mávnutí motýlích křídel, které ve finančním světě rozpoutá tornádo.

Michael Saylor se přesně tímto prodejem o takový fenomén postaral. Třicet dva bitcoinů je však natolik malý objem, že jej trh dokáže bez problémů vstřebat, zvlášť když denní objemy obchodů s největší kryptoměnou běžně dosahují desítek miliard dolarů.

Těchto 32 mincí navíc neznamená takřka nic ani pro samotný Saylorův ekosystém. Jeho společnost Strategy drží 843 706 bitcoinů a on sám podle posledního veřejného vyjádření vlastní zhruba 17 700 bitcoinů.

Zmíněný prodej tak představuje naprosto mikroskopických 0,0038 % firemního portfolia. I kdybychom jej vztáhli čistě k Saylorovým osobním rezervám, šlo by o pouhých 0,18 % jeho vlastnictví. Je to zkrátka pověstná kapka v moři, která sama o sobě tržní cenu nemůže nijak zásadně ohrozit.

Šlo však o symbolickou rovinu. Společnost Strategy i samotný Saylor se totiž dlouhodobě pyšnili tím, že nikdy neprodají ani jeden bitcoin. Nyní byla tato hlavní zásada porušena.

Přestože se tak stalo s malou částkou a z pochopitelných důvodů, jako je diverzifikace portfolia, jde o ztrátu jistoty. Nyní víme, že stará pravidla už neplatí.

Dokud vedení Strategy jasně nedeklaruje, kolik bitcoinů hodlá v budoucnu prodat, otevírají se dveře spekulacím. A hlavně, vedení společnosti bude mít velice těžkou úlohu získat ztracenou důvěru zpět.

Kontext současné situace na trhu s kryptoměnami

Druhým důležitým bodem je kontext, do jakého tato zpráva přišla. Kdyby se bitcoin nacházel na svém historickém maximu (ATH), mohla by být vnímána pozitivně.

Realizovat čas od času zisk by měl zkrátka každý. Zde se však tato zpráva stala katalyzátorem mnoha emocí a problémů probublávajících pod povrchem.

Prvním aspektem celé krize je samozřejmě teorie halvingových cyklů, kterou znají prakticky všichni investoři. V podstatě šlo o to, že všichni, bez ohledu na přesné metody počítání, předpovídali ještě jeden větší výprodej, než dojde ke změně trendu.

A ten se nyní dostavil. Samozřejmě nevíme, zda bitcoin nezamíří ještě níže, ale z hlediska teorie pro halving má v tuto chvíli již splněno. Uvidíme, zda hodnota 59 120 dolarů byla skutečným dnem tohoto cyklu, nebo zda půjdeme ještě níž.

Důležitost halvingových cyklů potvrzoval i vývoj bitcoinu v průběhu letošního roku. Bitcoin přestal korelovat jak se zlatem, tak s technologickými akciemi. Právě technologické tituly byly často vnímány jako rizikové, a jelikož bitcoin i přes své začlenění do ETF zůstal rizikovým kapitálem, velmi často jejich vývoj kopíroval. To se však nyní nepotvrdilo.

Technologické akcie se aktuálně nacházejí na svých maximech nebo v jejich těsné blízkosti, což se o bitcoinu říci nedá. Bitcoin taktéž nekoreloval s cenou zlata. Ta sice mírně ustoupila ze svých maxim, ale nadále se drží na velmi vysokých úrovních, což není případ bitcoinu.

Bitcoin a svět kryptoměn se zkrátka vydaly vlastní cestou a hlavní vysvětlení těchto cenových pohybů tedy spočívá právě v halvingových cyklech. Z mého pohledu jde o dobrou zprávu a důležitou informaci. Korelace se zlatem nebo technologickými akciemi již v dnešní době není směrodatná.

To neznamená, že se tyto trhy vzájemně neovlivňují, nicméně očekávat, že se euforie z akciového parketu automaticky přesune na ten s kryptoměnami, je bláhové. Spíše je pravděpodobný pravý opak.

Odliv likvidity a nástup spekulativního kapitálu

Tím se dostáváme k druhému aspektu celé krize, jímž je nástup spekulativního kapitálu do akcií spojených s umělou inteligencí. Spekulativní kapitál se po zlaté a především stříbrné jízdě definitivně přesunul do technologického sektoru.

Vzestup společností jako Akcie Intel, Dell či Akcie AMD je toho jasným znamením. Kdo chce dnes hrát na „rychlé peníze“, musí sázet právě na tyto firmy.

A to není všechno. Připravuje se vstup na burzu Muskovy společnosti SpaceX a brzy také firmy Anthropic. Očekávaný vstup SpaceX přitáhl spekulativní kapitál do vesmírného sektoru, který do té doby stál spíše stranou. Málokdo předpokládá, že by IPO společnosti SpaceX skončilo neúspěchem, a tak sázka na Muska absorbuje veškerý přebytečný kapitál.

Propad bitcoinu byl navíc doprovázen masivním odlivem prostředků z ETF fondů. Lze si snadno domyslet, že investoři, kteří přešli z bitcoinu do hotovosti, nenechají své peníze dlouho ležet ladem na účtech, ale naopak je co nejdříve vrátí zpět do oběhu. S největší pravděpodobností je uzamknou právě v těchto nových investicích a k bitcoinu se jen tak nevrátí.

To představuje nesmírně důležitý aspekt, jelikož na trhu obecně začíná narůstat problém s likviditou. Kromě IPO dvou zmíněných firem vydala nedávno vlastní dluhopisy i společnost Akcie Google.

Společnost Meta naopak uvažuje o vydání nových akcií, aby získala prostředky na další obří investice. Výnosy dluhopisů navíc rostou všude po světě. Jedním slovem: kapitál zdražuje. Pokud disponujete volnými prostředky, je to pro vás dobrá zpráva. Znamená to totiž definitivní konec cyklu levných peněz.

Tento fakt se odrazí i na bitcoinu, který bude muset s ostatními třídami aktiv soupeřit o likviditu mnohem tvrději než doposud. Zde se otevírá prostor pro určitý paradox, kdy by případné splasknutí spekulativní investiční bubliny okolo umělé inteligence mohlo bitcoinu naopak prospět.

Nákup kryptoměn tak v současnosti může představovat jistý druh velmi odvážného zajištění (hedging) právě proti umělé inteligenci.

Makroekonomika a odolnost trhu práce

Posledním aspektem, na který nám zbývá prostor, je samozřejmě měnová politika. V závěru týdne totiž došlo ke zveřejnění dat z amerického pracovního trhu.

Nejenže tamní míra nezaměstnanosti zůstala stabilní, ale americká ekonomika navíc v květnu 2026 vytvořila přes 172 000 nových pracovních míst. Původní odhady přitom hovořily o pouhých 85 000.

Katastrofické zprávy o tom, jak všechny zaměstnance brzy nahradí umělá inteligence, se tak zatím nepotvrzují. Přitom ti největší evangelizátoři AI mluvili již o roce 2026 jako o přelomu, kdy tato revoluce naplno vypukne.

Neznamená to, že umělá inteligence nezmění pracovní trh, její nástup však bude zjevně mnohem pozvolnější, než se původně předpokládalo.

Týdeník The Economist mimochodem přišel s velmi zajímavým článkem, který upozorňuje na to, že zaměstnavatelé začnou umělou inteligenci masově nasazovat až v případě vážnější ekonomické recese.

Právě krize je totiž donutí tyto nové technologie reálně aplikovat za účelem snižování nákladů. Firmy obecně velmi nerady mění své zavedené postupy, nicméně v případě recese jim zkrátka nic jiného nezbyde.

Hrozba utažené měnové politiky

Trhy si však nízká čísla nezaměstnanosti vyložily tak, že riziko změny měnové politiky je opravdu velké. Kdo nemá úplně krátkou paměť, jistě si vzpomene, že Fed snížil své úrokové sazby, i když se inflace nenacházela pod dvouprocentním inflačním cílem.

Důvodem pro toto snížení byl tehdy zpomalující pracovní trh. Nyní však i tato možnost padla. Inflace rychle roste a pracovní trh se drží. Pokud se budeme řídit přísnou logikou, americká centrální banka, a spolu s ní i ostatní centrální banky ve světě, bude muset zvýšit sazby. Dluhopisový trh už tuto skutečnost zaceňuje prostřednictvím rostoucích výnosů.

Cena kapitálu roste, a to ve chvíli, kdy jej naléhavě potřebuje vývoj umělé inteligence, realitní trh či státní rozpočty. Jde o klasický souběh krizí a trh bude muset rozhodnout, co vlastně zachránit. Dnes je jasné, že vše zachránit nepůjde, a proto trhy začaly padat.

Budoucí scénáře pro bitcoin

O bitcoinu by se dalo psát opravdu velmi dlouho. Předvídatelný vývoj by kryptoměnám bezpochyby hodně pomohl. Jaký by tedy byl ten nejlepší možný scénář?

Spočíval by v tom, že by se od července trh stabilizoval a léto bychom prožili s pohybem do strany. Na podzim by pak došlo k obratu a k nástupu pro býčí trh.

Tento scénář by mohla podpořit Trumpova administrativa především tím, že by zrychlila proces zařazení kryptoměn do strategických měnových rezerv.

Proti tomuto scénáři však stojí především měnová politika. Pokud by došlo k nepříjemnému překvapení a Fed by začal rychle utahovat měnovou politiku, cenám kryptoměn by to rozhodně nepomohlo.

Vše bude dále záležet na situaci v Hormuzském průlivu a na ceně ropy. Pokud se cena ropy stabilizuje a udrží se v pásmu 70 až 80 dolarů, bude to pro všechny znamenat úlevu a trhy se uklidní.

Posledním faktorem pak bude pokračování investiční bubliny okolo AI. Pokud bude potřeba investic nadále růst, zůstane logicky méně peněz pro kryptoměny. V každém případě platí, že tomu, kdo chce budovat dlouhodobé pozice v kryptoměnách, se v tuto dobu začínají otevírat zajímavé příležitosti.

Akciové indexy: Tvrdý náraz do zdi drahého kapitálu a krvácení asijského miláčka

Jak jsme již naznačili v úvodu u kryptoměn, na finančních trzích se momentálně hraje nesmlouvavá hra o likviditu. Akciový svět nezůstal stranou a burzovní psychologie nám v uplynulém týdnu naservírovala poměrně drsné vystřízlivění.

Souběh nepříznivých událostí, rostoucí výnosy dluhopisů a uvědomění si, že centrální banky v dohledné době kohoutky s levnými penězi neotevřou, vyvolaly plošnou nervozitu. Narativ o nedotknutelnosti umělé inteligence dostal vážné trhliny. Ukázalo se, že i ty nejoblíbenější technologické tituly se nakonec musí podřídit gravitaci, když trhem začne obcházet strach ze zdražujícího kapitálu. Pokud se podíváme do Asie, tamní trhy zažily opravdový otřes.

Absolutní šok předvedl náš dlouhodobý oblíbenec a suverénní vládce regionu, jihokorejský index KOSPI. Ten po měsících neuvěřitelné euforie kolem paměťových čipů a AI infrastruktury narazil do pomyslné zdi a zaznamenal brutální propad o 14,37 %.

Jde o masivní výběr zisků a ukázkový útěk spekulativního kapitálu do bezpečí. Přestože je tento benchmark od začátku roku stále v dechberoucím plusu téměř 79 %, současný pád jasně dokazuje, že žádná spanilá jízda netrvá věčně.

Krvácení se nevyhnulo ani japonskému trhu, kde hlavní index Nikkei 225 odepsal citelných 4,74 %. Čínský blok se svezl na stejné vlně pesimismu a nepřidal na náladě.

Burza v Šanghaji klesla o 2,53 % a hongkongský Hang Seng se propadl o 3,44 %. V Asii se tak tentokrát nenašel absolutně žádný bezpečný přístav.

Odolná Evropa

Na starém kontinentu se však situace vyvíjela překvapivě odlišně a Evropa nabídla zajímavý paradox. Německý DAX sice pod tíhou globálního sentimentu oslabil o 0,98 %, ale další velké trhy dokázaly vzdorovat.

Francouzský CAC 40 se dokonce lehce zazelenal a posílil o 0,88 % a britský FTSE 100 si připsal mírný zisk 0,28 %. Za touto relativní odolností však nesmíme hledat žádný evropský ekonomický zázrak, nýbrž dva čistě pragmatické důvody.

Tím prvním je načasování. Hlavní vlna výprodejů z pátku totiž dorazila v odpoledních a večerních hodinách, kdy už evropské burzy zavíraly své brány, a tamní investoři tak ten nejhorší masakr nestihli plně zacenit.

Tím druhým je pak samotná struktura indexů. Starý kontinent má mnohem méně technologických titulů než asijské nebo americké burzy. Absence dravého technologického sektoru tak tentokrát zafungovala jako účinný štít.

To nejdramatičtější dějství se ale pochopitelně odehrálo v zámoří, kde technologické akcie schytaly plný zásah z onoho neoblomného trhu práce a zdražujícího se kapitálu. Právě zde se naplno projevila úzkost z toho, že éra snižování sazeb se odkládá.

Výplach na technologických akcií

Technologický Nasdaq se stal největší obětí tohoto přecenění a zřítil se o drsných 5,09 %. Širší index S&P 500 nedokázali tento výplach kompenzovat a ztratil podstatných 2,85 %.

Tím, kdo opět projevil největší odolnost a relativní stabilitu, byl tradiční průmyslový Dow Jones, který odepsal pouhých 0,42 %.

Vývoj na amerických burzách tak perfektně dokresluje makroekonomický kontext: peníze jsou dražší a spekulativní bublina začíná narážet na realitu úrokových sazeb a výnosů dluhopisů.

Trhy teď budou velmi pečlivě zvažovat, komu nasypou svůj drahý kapitál a zda umělá inteligence dokáže vygenerovat dostatečně velké a rychlé zisky na to, aby ospravedlnila aktuální riziko na Wall Street.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Na závěr víkendu se znovu rozhořel konflikt mezi Íránem a Izraelem, tentokrát však bez přímé účasti USA. Donald Trump vyzývá ke klidu zbraní, což je nezbytná podmínka pro pokračování jednání. Čas se mu však neúprosně krátí.

Mistrovství světa ve fotbale klepe na dveře a stejně tak se každým dnem tenčí i zásoby ropy. Čím déle bude ropa dražší, tím více se bude zpomalovat růst HDP v zemích, které tuto komoditu dovážejí.

Investoři zkrátka nesmí udělat tu chybu, že se budou soustředit pouze na dění okolo umělé inteligence a zapomenou na vše ostatní. Geopolitika totiž bude trhy ovlivňovat naprosto zásadně.

Test odolnosti v technologickém sektoru

Co se týče umělé inteligence, bude velmi zajímavé sledovat hospodářské výsledky společnosti Oracle. Ta z jejího boomu profituje taktéž, ale s tím rozdílem, že oproti velkým technologickým gigantům, jako jsou Alphabet nebo Amazon, je Oracle velmi zadluženou firmou.

Pokud investoři odhalí problém v jejích účetních knihách, může trhy zasáhnout další vlna výprodejů.

Makroekonomický výhled a centrální banky

Makroekonomický kalendář bude v nadcházejících dnech neméně zajímavý. V polovině týdne se dozvíme údaje o americké inflaci za květen. Její případná vysoká hodnota by ještě více zvýšila tlak na růst úrokových sazeb.

Následně o jejich výši rozhodne kanadská a také Evropská centrální banka, u které většina analytiků předpovídá posun sazeb směrem nahoru.

Tento krok rozhodně nepotěší evropské politiky ze silně zadlužených států. V každém případě nás čeká další vysoce volatilní týden.