Minulý týden započala takzvaná „mandatory signalling period“ pro kontroverzní návrh změny bitcoinu BIP-110. Na bloku 961 632 začaly uzly prosazující tento návrh odmítat bloky, které jeho podporu nesignalizují. Vzhledem k minimální podpoře těžařů se však od hlavního bitcoinového blockchainu oddělila pouze minoritní větev prosazující BIP-110, která po vytěžení několika bloků prakticky přestala postupovat.
Na Twitteru a dalších sociálních sítích se v posledních týdnech vedly ostré spory mezi proponenty a oponenty. Konflikt vyvrcholil se začátkem povinného signalizování, kdy se ukázalo, že BIP-110 nedokázal získat dostatečnou podporu těžařů a jeho prosazování vedlo pouze ke vzniku minoritní větve blockchainu.
Spor mezi Bitcoin Core (původní implementací bitcoinového nodu, neboli uzlu) a Bitcoin Knots (implementací, která se snaží realizovat BIP-110) se původně týkal hlavně filtrování transakcí.
Otázka byla jednoduchá: má uzel odmítat předávat transakce podle toho, jaký obsah v nich jejich autor ukládá? Zastánci Knots totiž považují určité typy transakcí, konkrétně ty, o kterých tvrdí, že jsou nefinanční, za spam.
BIP-110 posouvá spor dál. Nejde už jen o pravidla mempoolu a předávání transakcí mezi uzly. Jde o pravidla konsenzu, tedy pravidla, dle kterých uzly validují bloky v blockchainu. BIP-110 vstoupil na bloku 961 632 do období povinného signalizování. Uzly prosazující jeho pravidla od tohoto okamžiku odmítají bloky, které podporu návrhu nesignalizují. V praxi se však tímto způsobem oddělily od hlavního bitcoinového blockchainu, který pokračoval s drtivou většinou těžebního výkonu.
Proto je tento spor zajímavější než samotná otázka obrázků nebo jiných dat v blockchainu. Ukazuje, jak obtížné je změnit bitcoin v situaci, kdy se významná část komunity neshodne ani na tom, zda nějaký problém existuje.
BIP-110 nakonec nezískal dostatečnou podporu těžařů. V posledním kompletním období před začátkem povinného signalizování podporu signalizovalo pouze 51 z 2 016 bloků, tedy přibližně 2,5 procenta. Po zahájení povinného signalizování se proto uzly prosazující BIP-110 oddělily od hlavního bitcoinového blockchainu, jejich větev však kvůli minimálnímu těžebnímu výkonu prakticky přestala postupovat. Výsledek tak zatím potvrzuje, že návrh nezískal dostatečnou podporu těžařů ani širší ekonomické části bitcoinového ekosystému.
TIP redakce: Spustili jsme Kryptomagazin Terminal! Sledujte všechna důležitá data o trhu na jednom místě.
Neúspěch BIP-110 přitom část jeho zastánců přiměl k úvahám o dalším, výrazně radikálnějším kroku, „potrestání těžařů“ prostřednictvím změny kryptografického algoritmu používaného pro těžbu. Jeden z nich, Chris Guida, připravil experimentální implementaci této změny, která by zabránila použití existujících těžebních zařízení a výrazně tak ovlivnila stávající těžařský průmysl, pokud by se tato verze bitcoinu stala tou hlavní.
Spor kolem BIP-110 přitom může být jen předzvěstí mnohem složitějších debat, které bitcoin v budoucnu pravděpodobně čekají. Zatímco dnes se komunita obtížně snaží najít shodu nad relativně omezenou změnou pravidel, jednou může být nucena rozhodovat o samotných základech zabezpečení bitcoinu.
Bude přijatelné změnit jeho kryptografii? Má síť v případě vážné bezpečnostní hrozby donutit uživatele k migraci na nové standardy? A co se má stát s mincemi, které jejich vlastníci nepřevedou nebo k nim už dávno ztratili klíče? U těchto otázek bude nalezení široké shody ještě důležitější, a pravděpodobně také výrazně složitější, než je tomu dnes u BIP-110.
Článek do redakce poskytl Lukáš Hozda, hlavní metodolog Braiins