Měl to být týden, kdy jsme se měli vrátit k investorskému normálu, tedy k makroekonomickým datům a hospodářským výsledkům amerických firem, protože za mořem začala výsledková sezóna.
Donald Trump si měl po rozeslání dopisů dát na chvíli přestávku. Navíc se musel vyrovnat s hněvem svého volebního jádra, které bylo nespokojeno s jeho přístupem k aféře Epstein.
K tomu se v americkém Kongresu odehrával tzv. Crypto Week, který byl vzhledem k expozici Trumpovy rodiny v tomto byznysu pro něj velmi důležitý. Na první pohled se tedy zdálo, že Trump nechá finanční trhy v klidu. To se však nestalo.
Pokus o odvolání guvernéra Powella
Několik amerických deníků uvedlo, že mají potvrzeno, že Donald Trump znovu hledá způsob, jak odvolat guvernéra Powella. Neuplynuly ani tři měsíce a máme tu nový pokus. Tato zpráva trhy opět vyděsila. I když nedošlo k razantním poklesům, zpráva ovlivnila obchodování uprostřed týdne.
Mnozí komentátoři za touto snahou viděli test finančních trhů, zda jsou připraveny na nucený odchod Jeroma Powella. Tento test potvrdil, že pokud by se to Donaldu Trumpovi podařilo, reakce by byla bezpochyby silná.
Šéf největší banky JP Morgan Trumpa varoval, že pokud by k tomu skutečně došlo, škody by byly nejen bezprostřední, ale důvěra ve Fed by byla ohrožena na celé roky. Hrát si s Fedem se nevyplácí.
Trump následně v médiích tuto snahu popřel, ale po svém dodal, že pokud by se Powell dopustil podvodu, nemohl by ve funkci zůstat. Tato více či méně jasná narážka směřovala k tomu, že Trumpově administrativě se nelíbí rekonstrukce sídla Fedu, která má stát celkem 2,5 miliardy dolarů.
Vedení Fedu se však proti tomuto obvinění brání s poukazem na to, že stavební práce jsou drahé kvůli odstraňování azbestu. Trump má záminku, otázkou však zůstává, zda by to v případě Powella stačilo. Trumpovi by postačilo, kdyby byl Powell postaven mimo službu během vyšetřování. I kdyby se prokázala jeho nevina, jeho mandát by tak či onak skončil.
Cíl Trumpova tlaku
Nemyslím si, že by Trump chtěl odvoláním Powella destabilizovat celý systém. Riziko je skutečně vysoké, protože Trump už tak ztrácí důvěru i ve vlastních řadách. Hlavním smyslem tohoto nátlaku je dosáhnout snížení úrokových sazeb.
Dokážu si představit, že pokud by Fed na svém zasedání koncem července překvapivě sazby snížil, Trump by nešetřil chválou. „Mr. Too Late“ by se najednou stal výborným ekonomem, který situaci dobře vyhodnotil. Zde je důležité pochopit, proč Trump chce nižší sazby.
Prvním důvodem je oslabení amerického dolaru. Snížení sazeb by dolar neposílilo, ale ten je již tak dostatečně slabý. Další oslabování by znamenalo riziko pro USA. Evropští centrální bankéři už uvedli, že hraniční úroveň je 1,20 dolaru za jedno euro.
Pro nás investory je to důležitá informace a vývoj na tomto měnovém páru bychom neměli podceňovat. Otevírají se tak zajímavé příležitosti. Oslabení dolaru však není to, co Trump momentálně hledá.
Snížení úrokových sazeb a dluhopisy
Hlavním důvodem je snížení úrokových sazeb na amerických dluhopisech. Přesněji řečeno, snížení sazeb ze strany centrální banky by snížilo sazby na krátkodobých dluhopisech. To by Trumpa potěšilo, protože by mu to v krátkodobém horizontu velmi pomohlo. Náklady na obsluhu dluhu by klesly, což by Trumpově administrativě umožnilo nadechnout se a získat určitý manévrovací prostor.
To je přesně to, co Trump potřebuje – důkaz, že jeho politika směřuje správným směrem. Prohloubení státního deficitu v následujících letech by bylo katastrofou. Tento krok však nese velká rizika.
Jmenuje se konec výnosové křivky. Výnosy na krátkodobých dluhopisech by sice klesly, ale na dlouhodobých dluhopisech by naopak mohly vzrůst kvůli vyšším inflačním očekáváním. To je logické, protože nižší sazby by nepodporovaly současnou restriktivní měnovou politiku Fedu.
Trump i Fed stojí před křižovatkou. Buď podpoří nižší sazby, které přinesou okamžitou úlevu, ale v dlouhodobém horizontu způsobí velké problémy, nebo sazby zůstanou vysoké ještě nějaký čas, což bude krátkodobě škodlivé, ale z dlouhodobého hlediska přínosné.
Trump si vybral. Chce krátkodobé úlevy za cenu dlouhodobých problémů. Jako prezident suverénního státu na tuto volbu má právo. Problém je však v tom, že jeho kampaň byla založena na kritice politiků, kteří obětovali dlouhodobou budoucnost pro krátkodobé výhody. Nyní dělá to, co sám ostatním vyčítal.
Makroekonomická realita a role Fedu
I když Trump dosadí kohokoli do křesla guvernéra Fedu, ať už na podzim, nebo v květnu, kdy skončí Powellův mandát, nový guvernér nebude moci ignorovat makroekonomickou realitu. Americký Fed má dvě hlavní mise: zajistit cenovou stabilitu a udržet vysokou zaměstnanost Američanů. Minulý týden přinesl klíčový údaj pro další rozhodování Fedu – obecnou a jádrovou inflaci za červen.
Obecná inflace v červnu zrychlila z 2,4 % na 2,7 %. Stejně tak jádrová inflace vzrostla z 2,8 % na 2,9 %. Trhy přijaly tato čísla relativně klidně, protože byla mírně pod odhady analytiků, kteří například pro jádrovou inflaci očekávali 3 %.
Z tohoto pohledu to byla dobrá zpráva. Méně příznivá je však rostoucí dynamika americké inflace. Tento vývoj pomáhá chápat, proč Donald Trump tlačí na snížení úrokových sazeb.
Ačkoli sám několikrát prohlásil, že zavedení cel sníží ceny, většina ekonomů s tím nesouhlasí. Dosavadní průběh zavádění cel ukazuje jejich proinflační dopad.
Například položka domácího vybavení meziměsíčně vzrostla o 1 %, což je značný skok. Tato kategorie byla již dříve Fedem označena za rizikovou z hlediska růstu cen v důsledku cel, protože jen velmi málo produktů v této kategorii je vyráběno v USA.
Reakce trhu a Trumpova strategie
Růst cen není raketový, protože obchodníci se předzásobili. Mnozí z nich stále doufají, že Trumpova administrativa uzavře slibované obchodní dohody, díky nimž budou konečná cla nižší. Některé světové firmy také přesouvají produkci do USA.
Tato očekávání způsobují, že ceny rostou pomalu. Trump hraje o čas. Uvědomuje si, že se blížíme k inflaci kolem 3 %. Pokud by inflace přesáhla třeba 3,3 %, prosadit výrazné snížení sazeb by bylo velmi obtížné. Trump to ví a snaží se snížení sazeb prosadit, dokud jsou hodnoty inflace ještě přijatelné.
Powellovi dokonce doporučoval snížit sazby a v případě růstu inflace je později zvýšit. Ekonomika však není mixér – reakce na změny měnové politiky přicházejí se zpožděním.
Kdyby Powell Trumpa poslechl, zvyšování sazeb by mohlo přijít až za šest nebo devět měsíců, což by vytvořilo zcela jinou situaci se kterou ještě nikdo nepočítá. Hlavní ponaučení z posledního cyklu zpřísňování měnové politiky je, že změny se v reálné ekonomice projevují se značným zpožděním.
Prozkoumejte ETF na platformě XTB
Využijte časového testu ve svůj prospěch.
Makroekonomické výzvy ve Velké Británii
Zajímavá makroekonomická data nepřicházejí jen z USA. Dvě země, které by investorům neměly uniknout, jsou na pokraji krize, což představuje investiční příležitost.
První je Velká Británie, která je blízko Evropě a patří do bloku zemí s nízkým růstem HDP. Britské HDP dosahuje pouze 1,3 %, což je výrazně méně než v USA, přesto má země stále vysoké úrokové sazby, podobně jako USA.
Nejnovější údaj o inflaci za červen ukazuje, že inflace ve Velké Británii zrychluje stejně jako v USA a dosahuje 3,6 %. Tyto údaje naznačují, že pokud se v USA spekuluje o stagflaci, Velká Británie je ještě blíže k vážné makroekonomické krizi. Při inflaci 3,6 % si Bank of England nemůže dovolit snižovat sazby.
Bude zajímavé sledovat, jak se Velké Británii podaří z této situace vybruslit. Vysoká inflace a nízký růst HDP znamená, že stagflace klepe na dveře. Jedinou útěchou je uzavřená obchodní dohoda s Trumpovou administrativou, která jasně definuje podmínky zahraničního obchodu mezi těmito zeměmi za Trumpova prezidentství.
Japonsko a jeho výzvy
Druhou zemí na seznamu potenciálních krizových států je Japonsko, a to z několika důvodů. Japonsko čelí vysokým clům z USA, zejména v automobilovém sektoru, což je pro jeho exportně orientovanou ekonomiku značná rána. K tomu se přidává demografická krize, která snižuje domácí spotřebu a nebude snadno řešitelná.
Inflace v Japonsku sice klesá, ale stále dosahuje 3,3 %. V porovnání s Velkou Británií se to může zdát přijatelné, ale v kontextu demografické krize, která omezuje domácí poptávku, je to znepokojivé číslo.
Japonská centrální banka navíc plánuje zvyšovat úrokové sazby, které jsou stále extrémně nízké. Na rozdíl od Velké Británie, kde je budoucí vývoj obtížně předvídatelný, má Japonsko jasnější cestu – posílení japonského jenu. To sice bude pro ekonomiku bolestivé, ale Japonsko disponuje značnými zahraničními investicemi, které nyní může stahovat zpět do země vycházejícího slunce.
Akciové indexy: Dařilo se asijským trhům
Asijské trhy si vedly velmi dobře. Hongkongský index Hang Seng posílil o výrazných 2,84 %. Japonský Nikkei 225 zaznamenal růst na úrovni 1,11 %. Burza v Šanghaji skončila v zelených číslech se ziskem 0,69 %.
Evropským trhům se nedařilo tak dobře. Britský FTSE a německý DAX si připsaly zisky 0,57 % a 0,14 %, ale francouzský CAC 40 skončil ve ztrátě 0,08 %.
V USA rostl nejrychleji technologický Nasdaq, který si připsal zisk 1,51 %. Index S&P 500 vzrostl o 0,59 %, zatímco průmyslový Dow Jones zaznamenal nepatrnou ztrátu 0,07 %.
Kryptoměny: Bitcoin si znovu vylepšil rekord
V době psaní článku dosahovala cena bitcoinu 118 348 dolarů, což představovalo týdenní růst o 0,54 %. I přes tuto nízkou týdenní výkonnost se bitcoinu během týdne podařilo posunout laťku nového historického maxima (ATH) na 123 181,77 dolarů.
Za tímto rekordem stojí Donald Trump, který svým podpisem ukončil Crypto Week v americkém Kongresu, kde byly projednávány tři návrhy zákonů o regulaci kryptoměn. Historickým krokem pro USA je zákaz vydávání digitální měny centrální bankou.
Digitální dolar byl tak definitivně zrušen a nahrazen trvale stablecoiny. Schválení těchto zákonů bylo pro kryptoměny pozitivním signálem. Přesto se obecně očekávalo, že zákony projdou, i když to trvalo déle, než se předpokládalo.
Hlavní obavou zůstává laxní regulační rámec, který by mohl umožnit téměř komukoli vydávat stablecoiny, včetně Trumpovy rodiny. Demokraté během Crypto Week opakovaně poukazovali na tento zjevný Trumpův střet zájmů.
Jelikož pozitivní zprávy pro bitcoin jsou prakticky vyčerpány – s výjimkou možné spekulace o snížení sazeb na příštím zasedání Fedu – trh se zaměřil na dvě otázky.
První je, kdy dojde k závěru halvingového cyklu. Druhá, poněkud protichůdná otázka, zní, kdy začne další sezóna altcoinů. Osobně doufám, že konec halvingového cyklu nenastane dříve, než se pořádně rozjede altcoinová sezóna.
Investujte do bitcoinových ETF na platformě XTB
Závěr: pokračování výsledkové sezony
Na jedno téma se záměrně nedostalo a to právě probíhající výsledková sezona. Lupa není nafukovací, a tak jestli vyjde čas, tak bych dodal pravidelně nepravidelné střípky z výsledkové sezony.
Tato výsledková sezona je zajímavá tím, že přichází v době, kdy panuje nejistota, která je sice menší než v předchozím čtvrtletí, ale za to však jsou akciové trhy na svých maximech. Jakékoliv zaváhání ze strany firem bud trhem tvrdě trestáno.
Nadcházející týden bude velmi zajímavý své výsledky představí Verizon, Coca-cola, Texas instruments, Lockhed Martin, General Motors, Alphabet, Tesla a IBM.
![[Souhrn článků] + Bitcoin po dosažení nového rekordu konsoliduje, velryby vybírají zisky a trh vyčkává na další impuls](https://kryptomagazin.cz/cdn-cgi/image/width=768,height=512,fit=crop,quality=70,format=auto,onerror=redirect,metadata=none/wp-content/uploads/2020/05/Večer_Kryptomagazin-11.jpg "[Souhrn článků] + Bitcoin po dosažení nového rekordu konsoliduje, velryby vybírají zisky a trh vyčkává na další impuls")
