Na začátku uplynulého týdne převládaly obavy z eskalace konfliktu mezi USA a Čínou. Tyto obavy se však nepotvrdily. Uprostřed týdne Donald Trump zveřejnil na svých sociálních sítích příspěvek, v němž vyzval Čínu, aby pokračovala v nákupu amerických sójových bobů.

Trhy na tuto zprávu reagovaly negativně, ale nešlo o paniku, jakou jsme zažili 10. října. Burza si již zvykla, že během vyjednávání o nové celní dohodě budou obě strany využívat podobné zprávy k posílení své vyjednávací pozice.

Jedno možné vysvětlení celé situace souvisí s čínským dohledem nad vzácnými kovy. Čína tímto krokem zřejmě vyslala USA vzkaz, že nesouhlasí s dodávkami raket Tomahawk. Tento postoj mohl být ovlivněn Ruskem, spojencem Číny, které upozornilo, že tyto rakety by mohly ohrozit ruské rafinérie.

Vzhledem k tomu, že Čína profituje z levné ruské ropy, nemá zájem na eskalaci konfliktu, který by mohl vést k narušení tohoto přísunu.

Ačkoli jde spíše o spekulace a neověřené informace, v pátek Trump oznámil, že USA rakety Tomahawk na Ukrajinu nedodají. Tento vývoj, i když jej lze jen těžko historicky potvrdit, naznačuje, že Čína má v jednáních s USA značné páky k prosazení svých zájmů.

Mírová jednání a dopad na zbrojařský průmysl

Po uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Hamasem se Trump znovu zaměřil na jednání s Vladimirem Putinem. K setkání by mělo dojít během dvou týdnů v Budapešti. Trump si tak možná připíše další mírovou dohodu. Tato zpráva však negativně ovlivnila akcie zbrojařské firmy Rheinmetall, které oslabily o více než 11 %. Pokles postihl i další evropské zbrojařské společnosti.

Ukončení bojů není pro zbrojařský průmysl dobrou zprávou. To však neznamená, že se přestane zbrojit. V případě větších výprodejů by akcie zbrojařských firem mohly představovat zajímavou příležitost pro dlouhodobé investory. I přes mírové dohody zůstane svět v příštích letech válečným kolbištěm.

Bankovní sektor a výsledky JPMorgan

Trhy se však zaměřily na jiné téma než čínsko-americkou ekonomickou válku. Pozornost investorů upoutaly výsledky americké investiční banky JPMorgan. Tato největší americká banka vykázala za třetí čtvrtletí roku 2025 čistý zisk 14,4 miliardy dolarů, což představuje meziroční růst přibližně o 12 %. Zisk na akcii dosáhl 5,07 dolarů a celkové tržby činily 46,4 miliardy dolarů.

Obě hodnoty překonaly očekávání analytiků. Banka prosperovala zejména díky investičnímu obchodování. Vzhledem k růstu americké burzy není dosažení takových výsledků překvapivé. Jak však řekl Warren Buffett, skutečný obchodník se pozná až na klesajících trzích.

Přesto výsledky JPMorgan trhy příliš nenadchly. Investory více zaujalo jiné číslo – úvěrové ztráty. V USA se v současnosti hodně mluví o krachu dvou společností.

První je výrobce autodílů First Brands, jehož krach byl pravděpodobně způsoben podvodem. Hlavním podezřením je, že společnost prodávala stejné pohledávky více finančním institucím (tzv. „double selling“ nebo „double pledging“), tedy použila jednu pohledávku jako zástavu pro více subjektů. Mezi poškozenými jsou prestižní švýcarská banka UBS a americká regionální banka Jefferies.

Krachy a podvody nejsou ve finančním světě ničím novým, ale investory znepokojilo, že velké banky tyto problémy neodhalily dříve. Nedostatečně nastavené kontrolní mechanismy vyvolaly obavy, že by mohlo jít o systémový problém. Ačkoli ztráty zatím nejsou tak velké, aby banky ohrozily, systémové nedostatky mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Krach Tricoloru a další varovné signály

Krach společnosti Tricolor, která se zaměřovala na poskytování úvěrů na ojetá auta, tyto pochybnosti ještě více prohloubil. Důvodem krachu byla neschopnost klientů splácet své závazky, způsobená špatným oceňováním rizik delikvence. Jinými slovy, společnost nesprávně hodnotila kreditní způsobilost svých klientů, což vedlo k příliš optimistickým hodnocením.

Na tiskové konferenci k hospodářským výsledkům generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon uvedl, že banka utrpí ztrátu 170 milionů dolarů v souvislosti s Tricolorem. Dodal také, že „když se objeví jeden šváb, pravděpodobně budou následovat další“. Tato slova investory znepokojila více než samotné výsledky, protože připomněla, že i v době ekonomické prosperity mohou být bankovní bilance křehké.

Ve čtvrtek se objevily další znepokojivé zprávy. Dvě významné regionální banky, Zions Bancorporation a Western Alliance Bancorporation, se dostaly do potíží. Zions oznámila odpis úvěru ve výši 50 milionů dolarů kvůli dvěma problematickým dlužníkům.

I když tato částka není pro banku s aktivy přes osm miliard dolarů likvidační, trh reagoval nervózně a akcie banky klesly o více než 13 %. Navíc banka čelí soudnímu sporu o nesplacené revolvingové úvěry kryté hypotečními půjčkami ve výši přes 60 milionů dolarů.

Problémy regionálních bank

Podobný osud potkal i Western Alliance. Tato arizonská banka se snaží vymoci přibližně 100 milionů dolarů, které zmizely v pochybných úvěrových strukturách. Akcie banky po zveřejnění těchto informací okamžitě klesly, protože investoři začali zvažovat, zda nejde o izolovaný problém, nebo o symptom širší křehkosti úvěrového trhu.

Tyto případy odhalují slabiny finančního systému: pod zdánlivě zdravými výsledky velkých bank se skrývají trhliny, zejména v oblasti cenných papírů krytých aktivy, jako jsou úvěry na auta, studentské půjčky nebo kreditní karty.

Dobrou zprávou je, že zatím nejde o částky, které by tyto banky zcela položily. Ceny jejich akcií na tuto situaci samozřejmě reagovaly poklesem. Pokud se však ukáže, že jde o ojedinělé případy, kurzy regionálních bank se mohou vrátit na předchozí úrovně. Existuje však také riziko, že tyto problémy jsou systémové.

Osobně se přikláním k druhé variantě. Američané jsou silně zadluženi, a dlouhé období vysokých úrokových sazeb tento problém prohlubuje. V roce 2020 činila průměrná úroková sazba na kreditních kartách v USA přibližně 14 %, zatímco nyní, i po uvolnění měnové politiky, dosahuje 22 %. Přesto zatím nedošlo k výrazným osobním bankrotům, což je přinejmenším zvláštní.

Hrozba nové krize?

Vysoké úrokové sazby neovlivňují pouze trhy a hospodaření firem, ale také životy běžných lidí. Vzhledem k přehřátému realitnímu trhu v USA by nebylo překvapivé, kdyby došlo k opakování hypoteční krize. Ačkoli někteří mohou namítat, že nynější situace je jiná, dluhy Američanů zůstávají vysoké.

I přes růst akciových trhů v tomto roce, který některým přinesl zisky, zadluženost zůstává problémem. Navíc americký pracovní trh čelí výzvám – absolventi vysokých škol mají stále větší potíže s hledáním prvního zaměstnání, což je částečně způsobeno rozvojem umělé inteligence, která nahrazuje juniorské pozice.

Studentské půjčky tak mohou představovat zdroj budoucí krize. Nejde však o nepředvídatelnou „černou labuť“, ale o problém, o kterém se mluví již léta a který nyní začíná nabývat ekonomické reality.

Akciové trhy: LVMH táhne francouzský index

S výjimkou asijských trhů se burzám v uplynulém týdnu dařilo. Hongkongský index Hang Seng ztratil výrazných 3,97 %, šanghajská burza oslabila o 1,47 % a japonský index Nikkei klesl o 1,05 %, čímž se mu nepodařilo překonat negativní trend na asijských trzích.

V Evropě byly trhy ovlivněny výsledky jednotlivých firem. Německý index DAX oslabil o 1,69 %, především kvůli poklesu akcií zbrojařské společnosti Rheinmetall. Naproti tomu francouzský index CAC 40 vzrostl o 3,24 %, a to i přes politickou nejistotu ve Francii.

Nová francouzská vláda sice ustála hlasování o důvěře, ale musela slíbit odklad důchodové reformy, aby získala podporu levicových poslanců. Tento krok bude mít negativní dopad na konsolidaci veřejných financí a v roce 2026 může Francii přiblížit dluhové krizi.

Přesto pařížskou burzu tato politická situace neovlivnila tak výrazně, jak by se dalo očekávat. Za růstem indexu CAC 40 stály především vynikající výsledky společnosti LVMH.

Tento gigant luxusního zboží zřejmě překonal své potíže, protože jeho prodeje v Číně opět rostou. Akcie LVMH během týdne posílily o více než 10 %. Pro úplnost dodáme, že londýnský index FTSE oslabil o 0,77 %.

Americkým trhům se v uplynulém týdnu dařilo. Technologický index Nasdaq vzrostl o 2,14 % a index S&P 500 si připsal 1,70 %. Tento vývoj potvrzuje, že bankovní sektor, zejména regionální banky, nemá na tyto indexy výrazný vliv.

Díky vysoké tržní kapitalizaci technologických společností jsou tradiční sektory, jako bankovnictví, vytlačovány na okraj. To naznačuje, že indexy mohou být odolnější vůči krizím v jednotlivých tradičních odvětvích. Tato „burzovní iluze“ tak může mít i své výhody. Průmyslový index Dow Jones vzrostl o 1,56 %.

Kryptoměny: Bitcoin se drží nad vodou

V době psaní článku se cena bitcoinu pohybovala na úrovni 109 293 dolarů, přičemž za týden klesla o 3,35 %. Během týdne se bitcoin ocitl na hranici „klinické smrti“, když jeho cena klesla až na 104 000 dolarů. Pokud by tato úroveň zůstala trvale prolomena, znamenalo by to konec nadějí na dosažení vrcholu halvingového cyklu a vstup bitcoinu do ročního medvědího trhu.

Jeho rychlé oživení však znovu vzkřísilo naděje, že vrchol cyklu může být ještě před námi. Víra investorů je však otřesena. Výrazný podíl na poklesu ceny měl odliv kapitálu z bitcoinových ETF, kdy za několik dní odteklo přes 950 milionů dolarů.

Budoucnost bitcoinu nyní závisí na dvou klíčových faktorech. Prvním je postoj Donalda Trumpa, jehož prokryptoměnová rétorika by mohla cenu bitcoinu opět zvýšit. Druhým je měnová politika amerického Fedu.

Pokud by vedení Fedu pokračovalo ve snižování úrokových sazeb rychleji, než se očekává, mohlo by to podpořit růst kryptoměn. Klíčovou úrovní supportu pro bitcoin je 108 000 dolarů. Udržení této hranice je zásadní pro zachování naděje na další růst.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Příští týden nepřinese příliv významných makroekonomických dat z USA. Pokud by v pátek 24. října skončil vládní shutdown, mohli bychom se dozvědět odhad inflace za září. Vše však nasvědčuje tomu, že tato data nebudou zveřejněna.

Místo toho se budeme muset spolehnout na údaje z jiných zemí. Inflační čísla zveřejní Kanada, Velká Británie a Japonsko. Zejména japonská data budou klíčová, protože vysoká inflace by mohla ohrozit plány nové premiérky na uvolněnou měnovou politiku.

Hlavní pozornost však bude směřovat na výsledkovou sezonu. Svůj hospodářský výkon představí řada zajímavých společností, včetně Netflixu, Coca-Coly, L’Oréal, Tesly, IBM, T-Mobile, Honeywell, Fordu, Hermès, SAP, Roche, Intelu, Thales a Procter & Gamble. Investoři tak budou mít na co se těšit.