Kryptoměny a další digitální aktiva jsou mimo jiné navrženy tak, aby umožňovaly přímou výměnu hodnoty mezi lidmi, podobně jako hotovost, jen v digitálním světě. Znamená to, že kryptoměny můžete směňovat za cokoli chcete, aniž byste potřebovali prostředníka, například banku nebo platební aplikaci.

Pokud vám například někdo vymaloval dům, můžete se s ním dohodnout, že mu pošlete určité množství kryptoměny jako platbu. V podstatě je to stejné, jako kdybyste mu zaplatili v hotovosti.

Pokud chcete naopak kryptoměnu koupit, můžete nabídnout prodávajícímu předem dohodnutou částku v hotovosti (nebo třeba jiné zboží či službu) výměnou za určité množství kryptoměny.

Protože ale většina lidí zatím kryptoměny běžně jako platidlo nepoužívá, je těžší najít přímé prodejce nebo kupující než třeba při směně klasických měn. A právě tady přichází na řadu pojem „likvidita„, tedy to, jak snadno a rychle můžete kryptoměnu koupit nebo prodat.

Co je to likvidita?

Likvidita znamená, jak snadno můžeš nakoupit nebo prodat určité aktivum, tedy jak rychle ho lze směnit za jiné, ideálně za hotovost. Záleží hlavně na tom, kolik kupujících a prodávajících se na daném trhu pohybuje.

Hotovost je obecně považována za nejlikvidnější aktivum, protože je téměř univerzálně přijímaná. Můžeš ji snadno vyměnit prakticky za cokoli. Auto je naopak méně likvidní, protože najít kupce chvíli trvá. A sběratelský veterán? Ten je ještě méně likvidní, protože zájemců je málo.

Mezi kryptoměnami má nejvyšší likviditu Bitcoin, který má nejvíce obchodníků i největší objemy obchodů. Denně se vymění desítky miliard dolarů. Přesto je v porovnání s hotovostí méně likvidní, hlavně pokud ho chceš použít k běžné platbě. Ostatní kryptoměny jsou na tom obvykle ještě hůř.

Dva pohledy na likviditu

V kryptosvětě se mluví o dvou hlavních typech likvidity – finanční a tržní. Jsou si blízké, ale neznamenají totéž.

Finanční likvidita

Finanční likvidita vyjadřuje, jak snadno lze aktiva, včetně krypta, převést na hotovost. V tradičních financích se za extrémně likvidní považují krátkodobé vládní dluhopisy, zejména americké státní pokladniční poukázky, které se berou téměř jako ekvivalent hotovosti.

Další vysoce likvidní aktiva jsou zlato nebo akcie, protože se dají prodat během pár dní. Naopak auta, umění nebo nemovitosti jsou typicky nelikvidní, protože převod na peníze trvá měsíce.

Krypto jako celek patří mezi poměrně likvidní aktiva, i když záleží na konkrétní kryptoměně. Obecně je méně likvidní než hotovost či státní dluhopisy, ale většinou likvidnější než třeba nemovitosti.

Největší kryptoměny, jako Bitcoin a Ethereum, jsou v praxi často stejně nebo dokonce více likvidní než zlato. Naopak NFT mohou být buď stejně likvidní jako akcie, nebo stejně nelikvidní jako dům, záleží na poptávce.

Tržní likvidita

Tržní likvidita se týká schopnosti trhu hladce směňovat dvě aktiva bez prudkých změn v jejich ceně. Například americké akciové trhy patří mezi nejlikvidnější na světě. Ale i v rámci nich existují rozdíly. Některé akcie se obchodují častěji než jiné. V kryptu je to stejné. Každá burza i každý obchodní pár má jinou úroveň likvidity.

Nejlikvidnější jsou obvykle páry jako BTC/USDT nebo ETH/USDT, zatímco méně známé kryptoměny se obchodují hůř. Obecně platí, že větší burzy mají více likvidity než menší a populárnější kryptoměny jsou likvidnější než ty málo známé.

Pokud chceš obchodovat s méně známou kryptoměnou, nemusí být nejlepší volbou ta největší burza. Některé menší burzy se totiž specializují na konkrétní tokeny a právě u nich může být obchodování snadnější. Likviditu jednotlivých párů můžeš jednoduše ověřit podle 24hodinového objemu obchodů. Čím vyšší, tím lepší likvidita.

Proč je likvidita důležitá?

Finanční likvidita je klíčová, protože likvidnější aktiva umožňují rychlý přístup k hotovosti a často se díky tomu obchodují s přirážkou. Naopak aktiva, která je těžké rychle prodat, se při nuceném prodeji prodávají se slevou.

Před každou investicí, ať už do krypta nebo jiného aktiva, je důležité vědět, jak snadno ho můžeš proměnit zpět v hotovost. Nelikvidní investice mohou být výnosné, ale když potřebuješ peníze rychle, může být problém. Proto je důležité znát svůj investiční horizont i to, jak rychle musíš být schopen reagovat v případě nouze.

Likvidita v kryptu: na co si dát pozor

Krypto trhy jsou stále mladé, a tak se i u velkých burz občas najdou obchodní páry s nízkou likviditou. Pokud chceš zhodnotit likviditu konkrétního páru, porovnej svůj zamýšlený obchod s jeho denním objemem. Jestliže tvoje pozice představuje víc než zlomek procenta denního objemu, pár je pravděpodobně málo likvidní.

Nízká likvidita může výrazně zkreslit cenu. Čím méně obchodů probíhá, tím méně přesně trh odráží skutečnou hodnotu aktiva. V kryptu je to běžné, protože nové tokeny mohou být snadno vytvořeny a zalistovány na decentralizovaných burzách (DEX), často s minimálním objemem obchodů.

Někdo například vytvoří token NEWCOIN s deseti miliardami mincí a zalistuje ho do páru NEWCOIN/USDT. Pokud jediný člověk koupí jeden NEWCOIN za 1 USDT, tržní cena vyskočí na 1 dolar a „tržní kapitalizace“ NEWCOINu tak vyjde na 10 miliard dolarů, i když se reálně neobchoduje. Když je likvidita téměř nulová, cena zůstane uměle vysoká.

Likvidita v době poklesu trhu

V období propadu ekonomiky nebo kryptotrhu se investoři snaží přesouvat z nelikvidních aktiv do likvidnějších nebo do hotovosti, aby ochránili své zisky. Tento přesun ale likviditu ještě víc snižuje a může způsobit prudké cenové výkyvy.

Když je trh málo likvidní, může se stát, že někteří investoři už nestihnou svá aktiva prodat. Čím likvidnější je trh na začátku, tím menší dopad má tato „panická vlna“ na ceny.

Co je kryptoměnová burza?

Kryptoměnová burza je služba, která propojuje kupující a prodávající kryptoměn.

Když lidé mluví o krypto burzách, většinou tím myslí centralizované (custodiální) platformy, které obchodování kryptoměn zprostředkovávají, podobně jako například akciové platformy Robinhood nebo Charles Schwab. Tyto burzy propojují nabídky a poptávku a umožňují nákup i prodej kryptoměn v reálném čase.

Zásadní rozdíl oproti klasickým trhům ale spočívá v tom, že centralizovaná burza drží tvé kryptoměny u sebe. Nese to s sebou důsledky. Na jedné straně to může zvýšit bezpečnost a pohodlí, na druhé straně to omezuje tvou svobodu nakládat s kryptem, jak chceš.

Jak fungují centralizované krypto burzy?

Z pohledu uživatele je postup jednoduchý:

1. Zaregistruješ se a ověříš svou totožnost.
2. Pošleš na burzu kryptoměny (např. Bitcoin, Ethereum) nebo fiat měnu, pokud to platforma umožňuje.
3. Zadáš obchod, typicky nákupní příkaz („buy order“).

Všechny nákupní a prodejní příkazy se shromažďují v order booku, knize objednávek, kterou burza spravuje. Ta slouží k automatickému párování kupujících a prodávajících.

Můžeš zadat dva typy příkazů:

• Market order (tržní příkaz) – uvedeš jen množství krypta, které chceš koupit, a burza obchod provede okamžitě podle aktuálně nejnižší nabízené ceny.
• Limit order (limitní příkaz) – nastavíš množství krypta i cenu, za kterou jsi ochoten koupit. Obchod se provede až ve chvíli, kdy někdo nabídne shodnou cenu.

Po provedení obchodu se ti kryptoměna připíše do burzovní peněženky a odpovídající částka zmizí z účtu.

Co je to „bankovní“ burza?

Některé krypto burzy umožňují převádět běžné měny (např. koruny, dolary, eura), těm se říká „banked exchanges„.

Pokud burza dovoluje peníze vložit, ale ne vybrat zpět (např. přes kartu nebo PayPal), říká se jí „částečně bankovní“. Naopak plně bankovní burza umožňuje posílat i vybírat prostředky přímo na bankovní účet.

Kdo jsou „makers“ a „takers“?

Čím více má burza uživatelů, tím větší má tzv. hloubku trhu, tedy kolik objednávek je zapsáno v knize objednávek.

• Makers (tvůrci trhu) jsou ti, kdo zadávají nové objednávky a vytvářejí tak likviditu.
• Takers (příjemci trhu) likviditu naopak ubírají tím, že objednávky ihned realizují.

Pokud tedy zadáš tržní příkaz, jsi „taker“. Když vložíš limitní příkaz, který se okamžitě spáruje s jinou nabídkou, jsi také „taker“.

Čím více objednávek je na trhu, tím snáz lze nakoupit nebo prodat větší objem krypta za cenu, která odpovídá reálnému trhu.

Jak burzy vydělávají?

Většina centralizovaných burz má hlavní zdroj příjmů v poplatcích. Ty mohou zahrnovat:

• Poplatky za výběr – obvykle pevná částka za každé vybrání krypta nebo fiat měny (ne procento z objemu). Výše se může často měnit.
• Obchodní poplatky – procento z hodnoty transakce. Obvykle jsou nižší pro „makers“ než pro „takers“, protože tvůrci trhu přidávají likviditu.
• Úroky, půjčky a poplatky za likvidaci – pokud burza nabízí obchodování s pákou (tzv. margin trading), účtuje úroky za vypůjčené prostředky i poplatky při nuceném uzavření pozice.

Některé burzy navíc fungují podobně jako banky. Používají vklady zákazníků k dalším investicím nebo půjčkám třetím stranám, aby vydělaly úrok. Přináší to ale riziko, protože odevzdáváš kontrolu nad svým kryptem někomu jinému. Proto se často doporučuje držet většinu krypta v osobní peněžence (self-custody).

Proč musím ověřovat identitu?

Protože centralizované burzy spravují prostředky svých uživatelů, spadají pod zákony o převodech peněz a finanční regulace zemí, ve kterých působí.

Z toho důvodu vyžadují ověření identity, aby splnily požadavky proti praní špinavých peněz, financování terorismu nebo daňovým únikům. V některých případech musí burza na žádost úřadů předat i údaje o zákaznících a jejich obchodech.

Zpočátku obvykle stačí ověřit e-mail, ale takové účty mívají omezení. Například nízké limity pro nákupy či výběry, nebo dokonce nemožnost vybírat vůbec.

Vyšší úroveň ověření znamená nahrát občanský průkaz, pas nebo řidičák a někdy i selfie s dokumentem a datem. Některé burzy navíc zakazují registraci určitým národnostem. Je proto dobré to ověřit předem.

Jak fungují peer-to-peer (P2P) burzy?

Vedle centralizovaných platforem vznikají i tzv. peer-to-peer (P2P) burzy, které propojují kupující a prodávající napřímo, bez prostředníka. Příkladem jsou služby jako Peach Bitcoin.

Tyto platformy pomáhají lidem najít protistranu k obchodu a zajistit bezpečnost transakce pomocí escrow (dočasné úschovy), aniž by samy kryptoměny držely.

P2P obchodování může být efektivní a zachovává větší soukromí, ale má i své nevýhody:

• Kupující často obtížně shánějí přesné množství krypta, které chtějí.
• Ceny nemusí odpovídat aktuálním tržním kurzům.
• Prodejci se mohou dostat do právních problémů, pokud obchodují ve větším objemu nebo v přísně regulovaných zemích.

Kvůli těmto faktorům bývá likvidita P2P burz mnohem nižší než na centralizovaných platformách.

Závěr

Kryptoměnové burzy jsou srdcem celého kryptoekosystému. Umožňují směnu, obchodování i přístup ke globálním trhům, které nikdy nespí. Nabízejí rychlost, likviditu a pohodlí, ale i rizika spojená s bezpečností, regulací a správou vlastních prostředků.

Ať už si vybereš centralizovanou platformu nebo peer-to-peer obchodování, nejdůležitější pravidlo zůstává stejné. Rozuměj tomu, komu svěřuješ své krypto a co za to dostáváš na oplátku.