Uplynulý týden nám jen potvrdil, jak málo podstatné jsou evropské trhy pro celkové burzovní dění. Bylo to vidět již během pondělí, kdy byly americké trhy zavřené z důvodu státního svátku. Evropa hledala směr. A jelikož byla i většina asijských trhů zavřena z důvodu oslav lunárního nového roku, evropským burzám nikdo nepomohl.

Následně deník Financial Times přišel se zprávou, která by asi před deseti nebo dvaceti lety ovlivnila obchodování na světových trzích. Guvernérka ECB Christine Lagardeová má odejít dříve, než skončí její řádný mandát.

Spekulovalo se o tom v návaznosti na nedávný konec francouzského guvernéra centrální banky, který měl dát prostor Emmanuelovi Macronovi najít nového guvernéra. Ten by měl instituci jistit v případě pravděpodobné porážky liberálních sil v příštích francouzských volbách.

Dokonce se objevily spekulace, že by ji mohl nahradit sám Emmanuel Macron. Ten po dvou mandátech již nemůže znovu kandidovat v souboji o Elysejský palác. A jelikož je na politický důchod stále mladý a netají se tím, že je pro něj Francie malá, zajímá se o vysoké posty v Evropě. Guvernér ECB by mohl být jedním z nich.

Jak bude reagovat ECB na nové vedení Fedu?

Z ekonomického pohledu by změna v čele ECB dávala smysl s ohledem na příchod nového guvernéra amerického Fedu. Nikdo přesně neví, co nový guvernér udělá. Právě proto by bylo vhodné postavit do čela ECB někoho, kdo dokáže správně přečíst aktuální styl americké měnové politiky. Určitě by to neměl být někdo, kdo si bude z ideologických důvodů myslet, že představitelé současné americké garnitury jsou blázni a nevědí, co dělají.

Cla a agresivní americká politika v otázce dolaru zcela jistě překreslují mapu světa. Pokud si má euro zachovat šanci na přežití, mělo by mít novou strategii již nyní. Bohužel, Christine Lagardeová je spíše prototypem starého pojetí světa.

Nakonec se ukázalo, že Lagardeová prozatím ve funkci nekončí. Osobně si myslím, že za tím stálo především to, že se po zprávě z Financial Times strhl o guvernérské křeslo ostrý boj. Nejhlasitěji se o něj přihlásili Španělé. To se však nelíbí malým státům, zejména těm baltským. Ty by si naopak přály někoho, kdo bude více vnímat problémy menších evropských ekonomik.

Evropská unie by nyní měla být jednotná a nenechat se oslabovat vnitřními boji. Odchod Lagardeové tak musí být lépe připraven. Co však bylo zarážející, byla absolutní netečnost trhů. Průběh týdne ukázal, že trhy se dívají především za oceán.

Skrytá americká inflace a zpožděná data

Hned dvakrát na sebe upozornil newyorský Fed. Poprvé tehdy, když na svých stránkách zveřejnil příspěvek „Seeing through the Missing Data: The Underlying Inflation Trend in Late 2025“ (Vidět skrz chybějící data: Základní trend inflace koncem roku 2025). Tento text vysvětluje, proč byla oficiální čísla o inflaci lepší než skutečnost.

Během shutdownu byl přerušen sběr dat. Řada cen tak nebyla zachycena v obvyklém termínu. Za druhé se díky tomuto časovému posunu stalo, že spousta cen, které statistici nakonec započítali, pocházela z období masivních výprodejů během Black Friday. Normálně nemají tyto výprodeje velkou statistickou váhu, ale kvůli chybějícím datům se tento jev projevil více než v předchozích letech.

Autoři příspěvku tak docházejí ke zjištění, že se reálná inflace na konci roku pohybovala spíše kolem 3 %. Shrnutí je nepříjemné, ale jasné. Technické zpoždění způsobené shutdownem umožnilo, aby se do výpočtu propsaly mimořádné slevy, které vytvořily iluzi rychlejšího zpomalování cen. Skutečný inflační trend však zůstává pevnější, než se na první pohled zdá, a pohybuje se blíže třem procentům než dvěma.

Toto zjištění daleko více odpovídá skutečnosti, že je stále větší počet Američanů nespokojen se svou kupní sílou. Kdyby byla inflace opravdu již na dohled dvouprocentního cíle, nespokojenost by jistě alespoň částečně polevila. Zpoždění výpočtu se tak zcela jistě projeví v nadcházejících číslech. Americká centrální banka si proto nebude moci dovolit výraznější snížení sazeb, jelikož inflace zůstává stále vysoká.

Politizace makroekonomických dat

Podruhé se americká centrální banka v New Yorku dostala do ostrého sporu s Bílým domem, když publikovala svou studii ohledně vlivu nových cel na americkou inflaci. Výzkumníci newyorského Fedu došli k závěru, že téměř 90 % nákladů na nová cla, která zavedla administrativa Donalda Trumpa v roce 2025, nesou američtí spotřebitelé a firmy v podobě vyšších cen a nižších ziskových marží.

Studie v podstatě potvrdila, že cla jsou jedním z hlavních důvodů, proč se inflace v USA drží na vyšších úrovních („sticky inflation“) a neklesá tak rychle, jak se očekávalo. Jinak řečeno, zavedení cel představuje spíše skrytou daň, kterou zaplatí americký spotřebitel.

Bílý dům však velmi rychle reagoval. Kevin Hassett, hlavní ekonomický poradce prezidenta Trumpa a ředitel Národní ekonomické rady (NEC), zpochybnil metodiku provedené studie. Výpočet se podle něj úzce zaměřil pouze na samotný růst cel a ignoroval jejich pozitivní dopady, jako je růst mezd zaměstnanců a přesun výroby zpět do USA.

Podle stratégů z Bílého domu totiž cla sice v první fázi zvýší ceny zahraničních výrobků, ale následně má dojít ke spuštění americké produkce, která vytlačí zahraniční produkty díky lepším cenám. Teoreticky by k tomu mělo opravdu dojít. Z praktického hlediska to však bude jen těžko měřitelné a časově velmi náročné.

Je pravdou, že mnoho obchodních dohod mezi USA a jednotlivými státy obsahuje závazek těchto států investovat do nových produkčních linek v USA. Tyto investice se však budou realizovat až za dlouhou dobu. V každém případě obě tyto události celkově podlamují důvěru ve zveřejňovaná čísla.

Makroekonomické statistiky se čím dál více stávají předmětem politického boje, což obecně není dobře. Investoři by tak měli k těmto číslům přistupovat s maximální ostražitostí a brát je spíše s velkou rezervou než jako přesný odraz ekonomické reality.

Cla zrušena, ale ne nadlouho

Dění okolo dopadu cel bylo pouze předehrou k velkému finále, které přišlo v pátek. Nejvyšší americký soud zrušil Trumpova cla. Hlasování devíti soudců dopadlo následovně: šest soudců se vyslovilo pro zrušení cel a tři byli proti. Pro Trumpa je to nečekaná rána, protože cla byla jeho hlavní zbraní k tomu, aby učinil Ameriku znovu velkou.

Matematika je jasná. Pokud cla nebudou platit, tak Trump nemá žádný program. Navíc, jak jsme uvedli výše, zavedení cel má smysl jen tehdy, když budou platit dostatečně dlouho, aby se začala obnovovat americká domácí produkce. Trump nemůže ustoupit.

Hlavním argumentem soudců bylo, že se jedná o novou daň. Trumpa to samozřejmě rozlítilo. Okamžitě pomocí jiného zákona vyhlásil všeobecná cla ve výši 15 %. Uvidíme, jak na tento krok zareagují americké instituce. Co se týče trhů, tak můžeme tento týden očekávat zvýšenou volatilitu. Bezprostřední reakce na rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu naznačila možnou další reakci trhů.

Americký dolar oslabil, což je pro Trumpa dobře. Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech lehce poskočily. Nešlo o žádný strmý růst, ale znovunastavení cel povede k tomu, že čím dál více obchodních partnerů bude považovat USA za méně spolehlivé.

Během týdne se navíc několikrát změnil názor na to, zda USA zaútočí na Írán, nebo nikoliv. Bude tak platit obvyklé pravidlo, že největším rizikem není to, že na trh přijde jedna špatná zpráva, ale že jich bude hned několik: cla, Írán, umělá inteligence, růst zlata a propad kryptoměn. Tento koktejl má potenciál stát se kdykoliv smrtelným.

Akciové indexy: Na první pohled se zdá být všechno v pořádku

Když se podíváme na výkonnost světových indexů, tak bychom mohli rychle podlehnout iluzi, že se vlastně nic nedělo. Ale není to pravda. Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu navíc přišlo až v závěru týdne, kdy už byla většina trhů zavřená.

Rok 2026 zatím bezesporu patří jihokorejské burze. Ta nadále pokračuje ve své cestě vzhůru. KOSPI za minulý týden znovu přidal přes 6 %. Od začátku roku posílil o neuvěřitelných 38 %. Vzhledem ke světové situaci může tento růst nadále pokračovat, protože Jižní Korea má investorům co nabídnout. Zároveň jde o stát, který stojí mimo hlavní geopolitické zájmy. A na burze platí, že vítězové vždy přitahují pozornost.

V kontinentální Číně byly trhy zavřeny po celý týden z důvodu oslav nového roku. Pouze hongkongský Hang Seng zaznamenal růst o 1,42 %. Japonský Nikkei kosmeticky vzrostl o 0,03 %.

Evropa zažila pozitivní týden. Francouzský CAC 40 vyrostl o 2,39 %. Německý DAX zaznamenal růst o 1,85 %. Britský FTSE tentokrát následoval evropské trhy a rostl o 2,04 %.

Americké indexy vykázaly ještě silnější týdenní růst. Technologický Nasdaq rostl o 1,51 %. Index S&P 500 vyrostl o 1,07 %. Tentokrát nejslabší výsledek podal průmyslovýDow Jones s týdenním růstem pouze na úrovni 0,25 %. Cla totiž nejvíce dopadnou na klasické americké firmy.

Kryptoměny: Bitcoin dál bojuje

V době psaní článku byla cena nejslavnější kryptoměny 65 869 dolarů. Což v týdenní výkonnosti znamenalo lehkou ztrátu ve výši 0,86 %. Cena bitcoinu šla od svých velkých propadů na začátku února takzvaně do strany. Na grafu se formovala vlajka. Tato formace pomalu směřuje ke svému malému finále, které skončí buď pozitivně, nebo silně negativně.

V noci z neděle na pondělí se cena bitcoinu prudce propadla. To všichni brali jako potvrzení toho, že si bitcoin vybral negativní scénář. Hned ráno se tak automaticky vyrojily články, že by cena bitcoinu mohla letos sestoupit až k 38 000 dolarů.

Tato skutečnost jen potvrzuje, že mnozí komentátoři měli již připravené dvě varianty článků. Zatím se však ukazuje, že bitcoin tento pád z 67 500 na 64 416 dolarů během dvou hodin ustál a vrátil se nad důležitý support na úrovni 65 000 dolarů.

Rychlý návrat zpět nad 65 000 dolarů se dá v krátkodobém horizontu chápat jako projev jisté síly. V dlouhodobém příběhu se ale zatím nic nemění. Medvědí trend zatím trvá krátce. Někteří analytici sice upozorňují, že tento cyklus může trvat kratší dobu než ten předchozí, a to hlavně kvůli institucionálním investorům. Cena bitcoinu mezi 50 000 až 60 000 dolary by jistě přilákala mnoho dalších zájemců.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Samozřejmě nás čeká reakce na zavedení cel. V celém zrušení je ještě jeden zajímavý detail, a to ten, jestli poškozené firmy budou žádat o navrácení cel. Jestli k tomu dojde, tak to bude další rána pro Donalda Trumpa. A jak je známo, Donald Trump rád útočí, takže se jistě mnoho firem svého nároku vzdá. Jelikož tento týden nejsou na obzoru žádná důležitá makroekonomická data kromě odhadů inflace za únor ve Francii a v Německu, hlavní pozornost na sebe bude jistě poutat Bílý dům.

Z hlediska firemních výsledků nás čeká hlavní finále a praktické ukončení výsledkové sezóny v USA. Ve středu po uzavření trhů zveřejní své výsledky společnost Nvidia. Ponaučení z probíhající výsledkové sezóny je, že trhy neodpouštějí žádné zaváhání a hlavně výhled musí být velmi pozitivní.

Velcí hráči zatím své investice neomezují, takže i tento rok bude pro Nvidii velmi slušný. Otázkou však zůstává, zda ji v rozletu nezabrzdí například nedostatek paměťových karet. Určitě se také již nyní začne řešit výhled na rok 2027, kdy by měla poptávka po čipech více klesnout. Tedy alespoň na papíře.

Kromě výsledků Nvidie se dozvíme ještě výsledky těchto společností: Domino’s Pizza, Home Depot, Constellation Energy, dividendový král Realty Income, HSBC, E.ON, Diageo, Deutsche Telekom a Schneider Electric. Osobně jsem pak zvědav na čísla Salesforce a hlavně na výhled této firmy ohledně jejího podnikání. Právě Salesforce patří mezi firmy, které se zmiňují jako ty, jež jsou ohroženy nástupem umělé inteligence do softwarových služeb.