Kiyosaki hlásí konec světa a nákup zlata, čísla z trhu ukazují jinam

Autor knihy Bohatý táta chudý táta tvrdí, že dluhy a inflace mohou jít už jen nahoru. Nakoupil prý zlato i stříbro právě ve chvíli jejich nejhlubšího propadu.

Odliv z největšího zlatého fondu má prozaičtější důvod než útěk

Robert Kiyosaki napsal minulý pátek na síti X, že se přiklání k názoru investora Jima Rogerse, podle kterého zlato i stříbro poletí vzhůru. Autor knihy Bohatý táta chudý táta zároveň uvedl, že během posledního propadu oba kovy dokupoval.

Propad, o kterém píše, je skutečný a poměrně hluboký. Zlato se v polovině července obchodovalo kolem 4 050 dolarů za troyskou unci.

Proti lednovému vrcholu jde o pokles zhruba o čtvrtinu, konkrétní odhady se podle zdroje pohybují mezi 24 a 28 %. Stříbro kleslo ještě výrazněji a ze svého maxima 121,62 dolaru spadlo na zhruba 58,55 dolaru.

Rozdíl mezi oběma kovy má věcný důvod, který se ve výzvách k nákupu obvykle nezmiňuje. Stříbro totiž ze 58 % spotřebovává průmysl, hlavně výroba solárních panelů, elektromobilů, čipů a vybavení pro datacentra. Kov proto reaguje na obavy o růst ekonomiky mnohem citlivěji než zlato, které stojí především na investiční a rezervní poptávce.

Kiyosaki svůj postoj opírá o širší tvrzení o stavu světové ekonomiky. Nedůvěřuje podle svých slov politikům ani centrálním bankám, které označuje za samotnou příčinu potíží, a očekává další růst dluhu i inflace. Mezi hlavní rizika řadí vzestup Číny, špatný stav amerických veřejných financí a propouštění spojené s nástupem AI.

Co tedy máme čekat?

Část jeho premisy má oporu v datech, byť ne tu, kterou nabízí. Americká inflace zůstává zvýšená a v květnu dosáhla 4,2 %, zatímco centrální banka drží sazby mezi 3,50 a 3,75 %.

Poptávka centrálních bank po zlatě navíc trvá a loni nakoupily 863 tun. Objem je nižší než v předchozích letech, stále ale výrazně přesahuje průměr let 2010 až 2021 na úrovni 473 tun.

Slabší je argument opřený o odliv peněz z burzovních fondů. Z největšího amerického zlatého fondu odteklo od začátku března 14,4 miliardy dolarů a jeden březnový den znamenal rekordních 2,91 miliardy. Peníze ale z velké části nezmizely ze zlata, jen se přesunuly do levnějších konkurenčních fondů. Původní produkt si totiž účtuje 0,40 % ročně, což je při současných cenách kovu citelná položka.

Jistou ironii nese i argument o umělé inteligenci. Právě stavba datacenter a výroba čipů patří mezi odvětví, která drží průmyslovou poptávku po stříbře.

Technologie, kterou Robert Kiyosaki uvádí jako hrozbu, tak zároveň podpírá cenu jednoho z kovů, jež doporučuje. Kapitál investorů se přitom v posledních měsících přesouval právě do akcií spojených s AI a polovodiči.

Co si o tom ale myslíte vy? Dejte nám vědět dolů do komentářů.