Čína cílila na šéfa Nvidie. Proč právě Jensen Huang a hrozí mu skutečně odvolání?

Technologický gigant Nvidia čelí bezprecedentní situaci. Generální ředitel Jensen Huang nedávno veřejně přiznal nemanželský poměr, přičemž za normálních okolností by byl tento skandál možná jen otázkou několika bulvárních titulků.

Americké tajné služby však přišly se zjištěním, podle kterého měla být jeho nová milenka Alice Huang naverbována čínským ministerstvem státní bezpečnosti jako špionka.

A jak bychom mohli očekávat, takové odhalení nenechalo ležet ladem americkou společnost a zejména pak akcie Nvidie. Během pouhých dvou dnů, konkrétně 9. a 10. listopadu 2026, ztratila Nvidia na burze neuvěřitelných 430 miliard USD tržní kapitalizace a akcie se propadly o cca 10 %.

Tato situace tak znovu připomíná, jak napjatá je technologická soutěž mezi Spojenými státy a Pekingem.

Proč Peking potřebuje čipy Nvidie

Proč by se čínská rozvědka zajímala právě o šéfa Nvidie? Odpověď leží v amerických sankcích. Tvrdá omezení vůči Číně zavedla už první vláda Donalda Trumpa, tehdy hlavně proti společnosti Huawei. Bidenova administrativa je od roku 2022 rozšířila i na export pokročilých čipů a výrobních technologií. Cílem Washingtonu je zpomalit čínský vojenský a technologický vývoj.

Čína tak čelí obrovskému problému při budování svých systémů umělé inteligence. Domácí alternativy, jako jsou čipy od společnosti Huawei, za špičkovými produkty Nvidie stále výrazně zaostávají. Výroba vlastních procesorů je nesmírně drahá a technologicky náročná. Spoléhání se na americké technologie je pro Peking zkrátka nutností.

Klíčovou roli v celém dodavatelském řetězci hraje nizozemská společnost ASML. Její unikátní stroje pro extrémní ultrafialovou litografii (EUV) jsou pro výrobu moderních čipů zcela nezbytné. Na nátlak Spojených států však Nizozemsko odmítlo Číně tyto technologie dodávat. Peking se tak pro zisk špičkových čipů musel vydat jinou cestou.

Podle odhadů navíc bude čínský Huawei letos schopen vyrobit jen zlomek toho, co Nvidia. Což je špatnou zprávou pro čínské technologické kolosy jako Alibaba nebo ByteDance, které čipy nutně potřebují – a to prozatím ty americké. Bez nich jednoduše nemohou držet krok ve vývoji umělé inteligence.

Jensen Huang však má obrovský vliv a otevřené dveře i do Bílého domu. Dlouhodobě tvrdí, že příliš přísné sankce poškodí americký technologický sektor a přinutí Čínu k rychlejší nezávislosti. Pokud by však uniklo americké know-how do Číny, představovalo by to nemalý problém pro americké technologické firmy.

Zmírnění restrikcí na určité typy procesorů by Nvidii komerčně mohlo velice pomoci. Čína představuje obrovský a vysoce lukrativní trh. Zpravodajské služby se proto obávají, že cílem údajné špionky bylo právě ovlivňování těchto Huangových postojů. Peking by tak mohl získat cenné informace z vyjednávání s americkými regulátory.

Pašerácká síť a 240 tisíc čipů pro Peking

Vyšetřování přineslo také další znepokojivá odhalení, která celou kauzu posouvají do kriminální roviny. Síť firem operujících v Singapuru a Číně měla údajně pomoci s dodávkami hardwaru. Mělo jít o zhruba 240 tisíc procesorů značky Nvidia, včetně modelů podléhajících přísným americkým exportním omezením.

Jejich celková hodnota však měla dosáhnout astronomické částky 7,5 miliardy USD. Pokud se tato podezření potvrdí, půjde o jedno z největších porušení exportních kontrol v historii. Pro Nvidii by to znamenalo nejen obrovskou reputační ránu, ale pravděpodobně i vysoké finanční sankce.

Podle novinářů z The Information měla právě Alice Huang využít svých vazeb v USA. Díky svým kontaktům uvnitř Nvidie a u jejích distributorů údajně pomáhala řešit problémy se zásobováním. Tím se čínským kupcům otevírala cesta k americkým technologiím.

Je však důležité zdůraznit, že v tuto chvíli neexistují podle všeho žádné veřejné důkazy. Nikdo zatím neprokázal, že by tyto dodávky procesorů přímo řídil Peking. Stejně tak chybí důkazy, že by se Jensen Huang vědomě podílel na ilegálním exportu. Neví se ani to, zda čínské rozvědce předal jakékoliv citlivé informace.

Vyšetřování FBI, slyšení v Kongresu a žaloby akcionářů

Současná situace tak nenechala chladnými americké zákonodárce ani bezpečnostní složky. Skandál už vyšetřuje americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Sám prezident Donald Trump potvrdil, že se případem úřady zabývají. Zároveň však Huanga veřejně hájil s tím, že o údajné špionáži generální ředitel podle svých slov nevěděl.

Tři vlivní republikánští zákonodárci již požádali o neveřejné slyšení. Chtějí s Huangem probrat bezpečnostní postupy uvnitř Nvidie a detaily celého případu. Toto slyšení, naplánované na 18. listopadu, má zatím pouze informativní charakter. Nejde tedy o oficiální zahájení trestního stíhání. Pokud by Huang na slyšení odmítl dorazit, zákonodárci mu podle médií hrozí předvoláním.

A samotná Nvidia také nezůstává jen tak stranou a zahajuje vlastní nezávislé vyšetřování. Pověřila jím bývalého úřadujícího federálního prokurátora Joona H. Kima a prestižní právní kancelář Wachtell Lipton. Jejich úkolem je důkladně prověřit veškeré interní procesy. Musí zjistit, zda skutečně nedošlo k úniku citlivých obchodních dat.

Celou situaci navíc komplikuje nespokojenost akcionářů. Investoři již podali návrh na hromadnou žalobu. Viní Huanga i samotnou Nvidii z uvádění trhu v omyl. Společnost podle nich tajila informace o tomto kontroverzním vztahu a jeho možných dopadech na národní bezpečnost Spojených států amerických.

Představenstvo zvažuje Huangovo odvolání

Situace se mezitím dál vyostřila. Podle deníku The Wall Street Journal se představenstvo Nvidie připravuje Huanga odvolat a ve středu 11. listopadu se kvůli tomu sešlo na mimořádném zasedání. Podle agentury Reuters ale do konce večera žádné rozhodnutí nepadlo a Nvidia spekulace zatím nekomentuje. Tlak navíc zvýšil deník The New York Times, podle kterého měl Huang poměr také s viceprezidentkou Nvidie, jež mu přímo podléhala.

Na odvolání generálního ředitele podle stanov Nvidie stačí prostá většina jedenáctičlenného představenstva, ve kterém jsou všichni kromě Huanga nezávislí. Agentura Bloomberg navíc uvádí, že rada už s externí firmou hledá možné nástupce. Jako možná dočasná šéfka se zmiňuje finanční ředitelka Colette Kress, analytik Shay Boloor z Futurum Equities pak za nejsilnějšího interního kandidáta považuje viceprezidenta Iana Bucka. Sázkaři na Polymarketu ve středu večer přisuzovali 88% pravděpodobnost, že Huang do konce roku skončí.

Problém je, že Nvidia nemá připravený plán nástupnictví. Analytik Gil Luria z D.A. Davidson upozorňuje, že okamžité odvolání by pro firmu mohlo být náročné. Dan Ives z Yorkville Ives dokonce tvrdí, že Nvidia by bez Huanga měla hodnotu o 25 až 30 % nižší. Akcie se mezitím propadly do medvědího trhu a obchodují se zhruba o 33 % pod říjnovým maximem 237,47 USD.

Historie přitom nabízí dva odlišné scénáře. Intel v roce 2018 odvolal Briana Krzanicha kvůli vztahu se zaměstnankyní bez připraveného nástupce a jeho akcie za následující rok ztratily 8,7 % (včetně dividend), zatímco index S&P 500 přidal 8,5 %. McDonald’s naopak v roce 2019 oznámil nástupce Steva Easterbrooka hned v den jeho odchodu a akcie za rok posílily o 14,7 %. Rozhodující tak může být, jak rychle a koho rada případně dosadí. Další důležitý milník přijde 17. listopadu, kdy Nvidia zveřejní čtvrtletní výsledky.

Jensen Huang dosud nebyl z žádného zločinu oficiálně obviněn a Čína obvinění ze špionáže odmítá jako nepodložená. Budoucnost AI giganta tak bude záviset na výsledcích vyšetřování i na rozhodnutí představenstva. Podle mě jde u akcií oceněných „k dokonalosti“ o typickou reakci – když přijde negativní zpráva, rozčarování bývá rychlé a agresivní.