Soupeří další země s Trumpem o titul světové bitcoinové supervelmoci?

Chce Donald Trump skutečně udělat z USA bitcoinovou supervelmoc? A pokud ano, má v tomhle závodě vůbec nějakého soupeře?

Na summitu Digital Asset Summit pořádaném společností Blockworks 20. března vystoupil americký prezident Donald Trump před zástupci kryptoprůmyslu. Ve svém projevu uvedl: „Společně uděláme z Ameriky nepopiratelnou bitcoinovou supervelmoc a celosvětové centrum kryptoměn.”

Spojené státy už z Trumpova přístupu ke kryptoměnám těží. Bílý dům vydal několik exekutivních příkazů příznivých pro kryptoměnový sektor. A to včetně vytvoření tzv. strategických bitcoinových rezerv, které mnozí vnímají jako důležitý krok k institucionální adopci BTC.

Otázkou ale zůstává, kdo je v tomto závodě vlastně soupeřem. Většina obchodních partnerů USA, včetně velkých ekonomik, zatím není připravena přijmout bitcoin jako rezervní aktivum. Nabízí se tedy, že Amerika se zatím neúčastní mezinárodního závodu, ale spíš si razí cestu sama.

Zda ostatní země, například Čína, Rusko nebo státy Latinské Ameriky, někdy skutečně vstoupí do této soutěže, ukáže až čas. V tuto chvíli ale platí, že Trumpova administrativa si vytyčila cíl, který zatím nikdo jiný tak otevřeně nesdílí.

Spojenci, obchodní partneři a rivalové USA o BTC zatím nesoutěží

Ve srovnání s hlavními obchodními partnery a geopolitickými rivaly jsou Spojené státy v oblasti adopce bitcoinu výrazně napřed. Ani Evropská unie, ani Čína, Mexiko či Kanada zatím nepodnikly podobně razantní kroky směrem k institucionálnímu přijetí této digitálních měn.

Čína, největší obchodní partner USA a zároveň nejvýraznější geopolitický protivník, zaujala k bitcoinu silně odmítavý postoj. V minulosti kryptoměny zakázala a ačkoli svůj postoj částečně zmírnila (těžba bitcoinu je opět legální) samotné používání BTC zůstává nadále zakázané.

Čínská vláda se místo toho soustředí na vývoj vlastní digitální měny centrální banky v podobě digitálního jüanu.

Evropská unie, další významný partner USA, sice v květnu 2023 schválila regulaci Markets in Crypto-Assets (MiCA), která vstoupila v platnost koncem roku 2024. Její přístup ale zůstává opatrný. I když EU předběhla Spojené státy v přijímání konkrétních právních předpisů, nenabízí kryptoměnovému průmyslu tak vstřícné podmínky, jaké se očekávají v americké legislativě, která je aktuálně projednávána v Kongresu.

Očekává se, že míra užívání kryptoměn v EU letos zůstane prakticky beze změny. V nejbohatších státech navíc kryptoměny nemají výraznější popularitu. Žádná členská země také nedrží rezervy v BTC.

Jinými slovy, pokud Spojené státy usilují o pozici bitcoinové supervelmoci, momentálně v tom nemají vážného konkurenta.

Ani kryptopřátelské Švýcarsko neplánuje bitcoin jako rezervní aktivum

I v zemích s otevřenějším přístupem ke kryptoměnám existují limity, pokud jde o jejich využití jako oficiálních rezerv. Švýcarsko, které v roce 2024 přijalo služby z USA v hodnotě 52,4 miliardy dolarů, zůstává v tomto ohledu opatrné. Prezident Švýcarské národní banky Martin Schlegel 1. března prohlásil, že BTC není vhodný jako rezervní aktivum, přičemž poukázal na obavy spojené se stabilitou, likviditou a bezpečností.

Podobně smýšlí i další představitelé centrálních bank. Šéf německé Bundesbanky Joachim Nagel rovněž odmítl myšlenku držet bitcoin jako součást rezerv. Kanadský premiér Mark Carney, dříve guvernér Bank of England, už v minulosti označil BTC za špatnou formu peněz.

Jižní Korea se podle centrální banky rovněž necítí připravena držet BTC jako rezervu. Bank of Korea uvedla, že volatilita bitcoinu je příliš vysoká a nesplňuje standardy Mezinárodního měnového fondu.

Rusko naopak umožňuje využití kryptoměn při mezinárodním zúčtování jako nástroj obcházení sankcí. Centrální banka plánuje tříleté testovací období, během kterého bude vybraným investorům povoleno obchodovat s kryptoměnami. Někteří právníci v Rusku dokonce navrhují vytvoření kryptofondu složeného ze zabavených digitálních aktiv, i když ruská Státní duma zatím k tomuto kroku nepřistoupila.

Vše nasvědčuje tomu, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa skutečně stojí v čele globálního posunu směrem k institucionálnímu využití BTC. Zatímco ostatní ekonomiky zůstávají zdrženlivé nebo volí zcela odlišné přístupy.

Kritici i příznivci kritizují strategické bitcoinové rezervy

Plán vytvořit strategické bitcoinové rezervy USA vyvolává kontroverze nejen mezi odpůrci, ale i mezi některými zastánci kryptoměn. Otázky jsou spojené především kolem smyslu takového kroku a toho, komu skutečně prospívá.

Profesor ekonomie z Cornellovy univerzity Eswar Prasad k tomu uvedl: „Nejde o strategický ani rozumný krok. Ve skutečnosti to nahrává držitelům bitcoinu, zatímco účet za riziko ponese americký daňový poplatník. Vláda by se tím stala hlavním hybatelem ceny bitcoinu – směrem nahoru i dolů.”

Jak upozornil i zpravodajský portál TLDR News, smyslem většiny strategických rezerv je hromadit komodity, které jsou kriticky důležité pro chod ekonomiky nebo jejichž cena má být stabilizována kvůli vysoké poptávce. USA tak mají strategické zásoby ropy nebo obilí, zatímco Čína disponuje například rezervami vepřového masa.

Bitcoinová rezerva podle kritiků nesplňuje ani jednu z těchto funkcí a mezi běžnými Američany neexistuje výrazná poptávka po BTC.

George Selgin, emeritní ředitel Centra pro měnové a finanční alternativy při Cato Institutu, dodává, že oficiální argument, podle kterého má bitcoinová rezerva pomoci se splácením státního dluhu USA, není reálný.

Diskuse o smyslu této rezervy tak zůstává otevřená. A i mezi zastánci kryptoměn panuje značná skepse.

Strategická bitcoinová rezerva čelí kritice i zevnitř kryptokomunity

Plán americké vlády držet milion bitcoinů v rámci strategické rezervy vyvolal ostrou kritiku i mezi zastánci bitcoinu. George Selgin z Cato Institutu uvedl, že hodnota této zásoby by musela během dvaceti let více než zdvojnásobit, aby vůbec pokryla náklady na ušlý výnos.

Kromě toho by se BTC stejně musel nakonec prodat, aby bylo možné zisk realizovat. A právě tehdy by podle Selgina ti samí bitcoinoví investoři, kteří prosadili, aby vláda své coiny držela, protestovali proti jejich prodeji.

Narážky na to, že by rezerva mohla být jakousi digitální obdobou Fort Knoxu, považuje Selgin za stejně pochybné. Připomněl, že ani fyzické zlato v amerických rezervách už desítky let nemá přímý vliv na hodnotu dolaru. Od doby, kdy prezident Nixon zrušil zlatý standard.

Kritika přichází i zevnitř kryptoměnové komunity. Zakladatel fondu Capriole Investments Charles Edwards označil přístup jen držet za zklamání a přirovnal plán k nalíčenému praseti.

Z hlediska tržního dopadu zatím k žádnému průlomu nedošlo. Cena BTC zůstala po podepsání exekutivního příkazu 6. března relativně stabilní.

V tuto chvíli tak Spojené státy vedou závod, do kterého se ostatní země zatím nezapojily. To se ale může rychle změnit. V Evropě posilují pravicové strany, které se k myšlence bitcoinových rezerv staví příznivěji.

A také Brazílie, významná ekonomika západní polokoule, již zvažuje možnost vytvoření vlastní bitcoinové rezervy.

Důležité je i to, že americká strategie umožňuje ministerstvu financí nakupovat bitcoin pouze tehdy, pokud je to rozpočtově neutrální a bez přímého dopadu na daňové poplatníky. Skutečný dopad této iniciativy, včetně jejího vlivu na adopci bitcoinu, se tak může projevit až v delším horizontu.