Šéf IBM dal kryptoměnám tři až čtyři roky, Jim Cramer začal prodávat bitcoiny

Moderátor pořadu Mad Money Jim Cramer oznámil, že chce prodat svou bitcoinovou pozici. Vyděsil ho odhad šéfa IBM Arvinda Krishny, podle kterého by schopnosti kvantových počítačů mohly během několika let začít představovat vážné riziko pro současné šifrování.

Kvantová hrozba pro kryptoměny?

Krishna vystoupil na CNBC ve čtvrtek 30. července. Cramer se ho zeptal, kdy by kvantové počítače mohly ohrozit kryptografii chránící kryptoměny. Šéf IBM odpověděl, že za tři až čtyři roky by už byl spíše paranoidní.

Cramer reagoval překvapeně a v pátečním vysílání oznámil, že svůj bitcoin prodá. Velikost pozice nezveřejnil a jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Investoři znovu připomínají obráceného Cramera

Cramerův výrok přitáhl pozornost také kvůli jeho proměnlivému vztahu k bitcoinu. Kryptoměnu v minulosti odmítal, později ji nakupoval a část pozice prodal po čínském zásahu proti těžbě.

Mezi investory proto vznikl pojem Inverse Cramer, který označuje strategii sázení proti jeho doporučením. Na síti X se po oznámení znovu objevily příspěvky, podle kterých může být Cramerův prodej naopak nákupním signálem.

Krishnův výrok zároveň neznamená, že IBM očekává prolomení bitcoinu nejpozději v roce 2030. U některých investorů ale podobné zprávy nepřidávají na klidu. Jak je vidět v příspěvku Ash Crypto, takhle nějak si lze představit dno.

Jak je to s tou kvantovou hrozbou pro bitcoin

O tom, kdy se kvantové počítače stanou pro Bitcoin skutečnou hrozbou (zda vůbec), zatím mezi odborníky nepanuje shoda. Šéf Blockstreamu Adam Back například v listopadu minulého roku odhadoval, že dostatečně výkonné stroje mohou dorazit až za 20 až 40 let.

Analytici Bernstein jsou o poznání méně optimističtí a upozorňují na horizont 3 až 5 let, během kterého by se kryptoměnové sítě měly začít připravovat na přechod k odolnějším kryptografickým podpisům.

Neznamená to ale, že by během 3 až 5 let měl někdo Bitcoin automaticky prolomit. Jde především o časový prostor pro vývoj nových bezpečnostních mechanismů a postupný přechod uživatelů na technologie odolnější vůči kvantovým počítačům. Čím dříve začne příprava na podobný scénář, tím menší riziko bude představovat případný nástup dostatečně výkonných kvantových strojů.

První návrhy řešení už existují. BIP 360 například přichází s konceptem Pay to Merkle Root, jehož cílem je omezit dlouhodobé vystavení veřejných klíčů. BIP 361 popisuje možný přechod od současných podpisových schémat ECDSA a Schnorr. Ani jeden z návrhů ale zatím není součástí aktivované bitcoinové sítě a budoucí podoba obou návrhů se ještě může změnit.

Případný kvantový útok by navíc neohrozil všechny bitcoiny najednou. Vyšší riziko představují především mince uložené na výstupech, u nichž je veřejný klíč už viditelný přímo na blockchainu.

Riziko se týká například starých adres typu P2PK, opakovaně používaných adres nebo některých výstupů Taproot. Mince uložené na podobných výstupech by v případě nástupu dostatečně výkonných kvantových počítačů mohly patřit mezi první cíle útoku.