Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na agresivní snižování úrokových sazeb staví Federální rezervní systém do pasti. Ať už nakonec k poklesu sazeb dojde, nebo se je Fed rozhodne držet, inflace má podle mnohých ekonomů růst. Právě to by mohlo přetvořit makroekonomický příběh Bitcoinu.

Trumpova snaha o masivní snížení úrokových sazeb by totiž nevyhnutelně vedla k oslabení dolaru, destabilizaci dluhopisového trhu a k náběhu na novou inflační vlnu. Ani bez zásahu Fedu se však ekonomika levnějších cen nedočká. Protekcionistická obchodní politika a expanzivní fiskální balík zvyšují cenový tlak už nyní.

Pro Bitcoin je to tak či onak příležitost. Buďto nastane rychlý růst jako pojistka proti inflaci při prudkém snižování sazeb, nebo pozvolná, ale stabilní expanze do role uchovatele hodnoty ve chvíli, kdy důvěryhodnost americké makroekonomiky pomalu eroduje.

Napjatá čísla, napjatý Fed

Americká ekonomika sice na papíře roste, ale její slabiny začínají být čím dál zřetelnější. Dolar od začátku roku oslabil o více než 10 %, jádrová inflace PCE zůstává zaseknutá na 2,8 % a ceny výrobců v červenci nečekaně vyskočily o 0,9 %, což je trojnásobek oproti prognózám.

Za tohoto stavu působí výnosy desetiletých státních dluhopisů na hranici 4,33% křehce, zvlášť když federální dluh dosáhl astronomických 37 bilionů dolarů.

Debata o dalším směřování úrokových sazeb se tak stala ústředním tématem nejen Wall Street, ale i celonárodní politiky. Trump otevřeně tlačí na šéfa Fedu Jeroma Powella, aby snížil sazby až o 300 bazických bodů, tedy na 1,25 až 1,5%.

Experti však varují, že pokud se Fed poddá, ekonomiku brzy zaplaví levné peníze, ceny aktiv vyletí a inflace se ještě víc rozjede. Pokud naopak odolá, Trumpovy nové cla a jeho čerstvě schválený Big Beautiful Bill stejně potáhnou ceny nahoru. Tak či onak Spojené státy čeká inflační trajektorie.

Jedinou otázkou zůstává, zda půjde o rychlý a bolestivý otřes, anebo o pomalejší, avšak stejně nevyhnutelný náběh.

Co když Fed povolí Trumpovi?

Pokud by Fed už letos na podzim ustoupil politickému tlaku, inflace by se velmi rychle rozjela. Jádrová inflace PCE by mohla v příštím roce vyskočit nad čtyři procenta. Dolar by díky tomu mohl spadnout až pod index DXY 90, což by byla největší rána za poslední roky.

Krátkodobě by výnosy na dluhopisech mohly spadnout ke čtyřem procentům, ale jakmile se trhy přeladí na vyšší inflační očekávání a zahraniční investoři začnou ustupovat, výnosy by mohly prudce vylétnout až nad 5,5%.

To by mělo katastrofální dopady na státní finance. Úroky ze zadlužení by mohly vyrůst z dnešních asi 1,4 bilionu na dva biliony dolarů ročně, což by odpovídalo až šesti procentům HDP. Zároveň by to dál oslabilo dolar a prudce zvýšilo riziko dluhové krize.

Největší hrozbou je ale politizace samotného Fedu. Pokud by Trump našel způsob, jak nahradit Powella loajálnějším předsedou, trhy by mohly ztratit víru v nezávislost americké centrální banky. Příklady z jiných zemí, jako je Turecko, ukazují, že takové kroky vedou k zhroucení trhů a raketové inflaci.

A co když Fed odolá?

Ponechání sazeb beze změny by chránilo reputaci Fedu, ale inflaci by samo o sobě nezastavilo. Ceny tlačí nahoru jednak cla, a jednak nový Trumpův fiskální stimul. Ekonomické průzkumy už ukazují, že výrobní i servisní firmy hlásí nárůst nákladů kvůli clům.

Podle analýz S&P Global se ceny vstupů i koncových produktů v červenci zvedly nejvíce za poslední tři roky. A to Big Beautiful Bill ještě nezačal pořádně působit.

To znamená, že i bez rychlých zásahů Fedu může jádrová inflace vystoupat na 3–3,2%. Výnosy desetiletých dluhopisů by sice rostly pomaleji, ale i tak by se do léta 2026 přiblížily pěti procentům. Obsluha dluhu by vysála až 1,6 bilionu dolarů ročně, což odpovídá 4,5% HDP. Dolar by dál oslaboval, někteří analytici už předvídají jeho pád k DXY hodnotě 91.

Ani tato opatrnější varianta by však Fedu nepřinesla klid. Rozpory mezi jeho představiteli a politizace debaty by nakonec mohly oslabit i jeho schopnost bojovat s inflací.

Dopady na Bitcoin

V prvním scénáři, který zahrnuje prudké škrtání sazeb, vysokou inflaci a oslabující dolar, by Bitcoin pravděpodobně vyletěl vzhůru společně se zlatem či akciemi. Negativní reálné sazby a otřesená nezávislost Fedu by ho v očích investorů posunuly do role preferovaného uchovatele hodnoty.

V druhém scénáři by Bitcoin rostl pomaleji. Možná by ještě letos spíše stagnoval, ale postupně by jeho příběh jako bezpečného přístavu proti fiskálnímu chaosu získával na síle. Slábnoucí dolar, rostoucí dluhy a politické třenice by mu ve střednědobém horizontu hrály do karet.

Ať už Fed letos na podzim splní Trumpovy požadavky, nebo zůstane pevný, jedno je jisté: americká ekonomika kráčí cestou inflace.