Administrativa Donalda Trumpa hledá nové způsoby, jak posílit domácí těžbu a zpracování kritických minerálů, které jsou klíčové pro polovodičový průmysl i obranný sektor.

Posílení role ministerstva obchodu a Howarda Lutnicka

Přesun financí z CHIPS Act představuje významný zásah do programu, který byl původně navržen k podpoře výroby čipů a technologického výzkumu. Rozhodnutí by mohlo změnit dynamiku mezi jednotlivými resorty, protože ministerstvo obchodu pod vedením Howarda Lutnicka by získalo výrazně posílený dohled nad financováním strategických projektů.

Plánované přesunutí dvou miliard dolarů z již schválených prostředků by nevyžadovalo nové rozpočtové výdaje, což usnadňuje jeho prosazení. Opatření má pomoci snížit závislost Spojených států na Číně, která ovládá velkou část trhu s kritickými minerály, včetně galia, germánia nebo vzácných zemin. Tyto prvky hrají zásadní roli nejen při výrobě elektroniky, ale i v pokročilých zbrojních systémech.

Howard Lutnick se v posledních měsících profiluje jako výrazná postava Trumpovy administrativy. Posílení jeho vlivu by znamenalo, že ministerstvo obchodu bude mít větší kompetence než Pentagon, který dosud v oblasti kritických minerálů často vystupoval samostatně.

Podle zdrojů byl právě nedávný zásah ministerstva obrany, které investovalo do MP Materials, spouštěčem úvah o reorganizaci. Investice vyvolala nejasnosti ohledně koordinace vládní strategie a přiměla Trumpův tým přehodnotit rozdělení pravomocí.

Rozhodování o směrování prostředků je zatím v jednání, nicméně tlak na rychlé spuštění financování je značný. Lutnick podle informací usiluje o co nejrychlejší přidělení dvou miliard do oběhu. Administrativa přitom zvažuje různé formy podpory, včetně grantů, půjček či kapitálových vstupů do těžařských společností.

Není vyloučeno ani využití kombinovaného modelu, kdy by stát poskytl část prostředků formou dotací a část prostřednictvím přímých investic.

Geopolitické souvislosti a dopady na průmysl

Kritické minerály se stávají stále důležitější součástí geopolitického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. V posledních letech Peking několikrát omezil export strategických surovin, což vyvolalo obavy v západních ekonomikách.

Washington proto hledá cesty, jak zajistit domácí zdroje, případně diverzifikovat dovoz od spolehlivějších partnerů. Přesun financí z CHIPS Act je jedním z nástrojů, jak vytvořit finanční základnu pro tyto kroky.

Americké těžařské a zpracovatelské firmy by mohly získat novou dynamiku. Společnosti jako Albemarle, které působí v oblasti lithia, dlouhodobě upozorňují, že bez vládní podpory je obtížné budovat nové kapacity. Investice do rafinerií nebo recyklačních závodů jsou kapitálově náročné a návratnost je nejistá kvůli silné čínské konkurenci.

Vládní partnerství by mohlo poskytnout potřebnou jistotu investorům a urychlit rozhodování o rozšíření projektů.

Narušení hlubokomořského prostředí a ekosystémů

Rozšíření domácí těžby se neomezuje jen na tradiční povrchové doly. Trump podepsal příkazy, které otevírají cestu k těžbě v hlubokomořském prostředí, což je kontroverzní oblast kvůli dopadům na životní prostředí.

Oponenti tvrdí, že spěch za získáním nerostných surovin by mohl poškodit ekosystémy, které nejsou dostatečně prozkoumané. Zastánci naopak zdůrazňují nutnost zajistit bezpečné dodávky surovin nezbytných pro moderní ekonomiku.

Rychlé schůze a demonstrace moci

Politická rovina celé diskuse je neméně významná. Trump se snaží demonstrovat, že jeho administrativa jedná rychle a rozhodně, zatímco jeho předchůdce Joe Biden postupoval opatrněji.

Bidenův tým sice také uvažoval o využití prostředků z CHIPS Act pro těžební sektor, ale nakonec se rozhodl, že odpovědnost zůstane hlavně na ministerstvu energetiky. Trump nyní ukazuje odlišný přístup, kdy dává přednost pružným řešením i za cenu kritiky.

Schůzka v Bílém domě s vedením firem Rio Tinto a BHP byla signálem, že prezident vnímá těžební průmysl jako prioritu. Přítomnost těchto globálních hráčů ukazuje, že Spojené státy nechtějí spoléhat jen na domácí společnosti, ale hledají i mezinárodní partnery. Strategické suroviny jsou totiž problémem celého západního světa a jejich dostupnost ovlivňuje konkurenceschopnost v klíčových odvětvích.

Současně se rozbíhají paralelní iniciativy v rámci ministerstva energetiky, které navrhlo využít miliardu dolarů z Bipartisan Infrastructure Law na podporu vybraných projektů. To naznačuje, že více rezortů soupeří o to, kdo bude mít hlavní slovo při rozdělování prostředků.

Trumpovo rozhodnutí posílit Lutnicka je proto vnímáno i jako krok k jasnější centralizaci, aby se předešlo nekoordinovaným akcím.

Dopad na polovodičové firmy

Změny kolem CHIPS Act také ovlivňují výrobce polovodičů. Administrativa uvažuje o výměně hotovostních grantů za kapitálové podíly, což by znamenalo nový způsob spolupráce mezi státem a soukromými společnostmi.

Pokud by vláda držela podíly v Intelu či dalších firmách, mohla by mít přímý vliv na strategické rozhodování. Takový model by byl pro Spojené státy neobvyklý, ale zapadá do širší snahy zajistit, aby veřejné prostředky byly využívány efektivněji.

Lutnickova minulost v soukromém sektoru dodává celé věci další rozměr. Jako bývalý šéf Cantor Fitzgerald má zkušenosti s finančními trhy a investicemi. Jeho napojení na společnost Critical Metals Corp vyvolává otázky ohledně možného střetu zájmů, ale zároveň znamená, že má detailní přehled o potřebách těžebních firem.

Kritici upozorňují, že propojení by mohlo ovlivnit rozhodování, zatímco podporovatelé tvrdí, že právě znalost prostředí je výhodou.

Výsledek jednání zatím není jistý, ale směřování administrativy je zřejmé. Washington chce v krátkém čase urychlit rozvoj domácí infrastruktury pro těžbu a zpracování kritických surovin. Přesun financí z CHIPS Act by byl symbolem nového přístupu, který dává důraz na flexibilitu a rychlé reakce.

Celý proces ukazuje, že geopolitické soupeření s Čínou se nevede jen v oblasti technologií, ale i na poli zdrojů, bez nichž se moderní ekonomika neobejde.