V tomto článku se dozvíte vše potřebné o motivaci. Zaměříme se na jednu z nejdůležitějších součástí osobního rozvoje, ne-li úplně stěžejní a hlavní. Motivace je totiž naprosto zásadní součást každého našeho snažení. Nemusíte se věnovat afirmacím, meditaci, či jiným technikám k osobnímu růstu, ale pokud vám chybí motivace, tak jste skončili. Pojďme si společně v tomto nepříznívém „kryptopočasí” dodat trochu motivace.

Jistě již tušíte, co je motivace, ale pojďme si to přece jen společně trochu definovat a ujasnit. V závěru každého z celkem 3 dílů, na které se můžete těšit, vám nabídneme také účinné motivační video, které pro vás vždy pečlivě vybereme.

V minulém díle Osobního rozvoje jste četli: Slovo je zbraň, může ničit, ale může také pomáhat a léčit.

Co je to motivace

Motivace je to, co nás podněcuje k nějakému konání. Napomáhá nám k tomu, abychom něco udělali, kdykoli je třeba se někam pohnout, něco ve svém životě udělat, změnit, dokázat… Ať už jde o něco docela malého a běžného, jako jsou různé každodenní činnosti, nebo něco mimořádného, motivace stojí prakticky za každou naší činností. Nás bude samozřejmě zajímat spíše ta druhá možnost, tedy motivace k něčemu většímu a dlouhodobějšímu.

Slovo motivace pochází z latinského „motus”, což v překladu znamená pohyb. Motivace by se tedy dala definovat jako určitá hybná síla člověka, díky které je schopen se pohybovat – tedy něco dělat. Samozřejmě se teoreticky můžete pohybovat a vykonávat nějaké činnosti i bez ní, ale nebude to ono a výsledky takové činnosti nebudou stát za nic.

Cíl

Základem je určitý motiv, jinými slovy cíl, popř. sen, vize, atd. Asi proto je tak důležité nějaký cíl mít, nebo alespoň představu či jakýsi intuitivní magnet, ke kterému se ubíráte, aniž byste si ho museli přesně definovat. V každém případě jde o něco, co si přejete, a to něco vám dodává právě ten kýžený pocit motivace. Cíl vám tedy poskytuje určitou chuť a vnitřní nastavení k tomu, abyste něco udělali – motivaci.

Co vás motivuje

Není to však až tak jednoduché. Můžete mít cíl, ale stále to není ono, protože jste v sobě třeba ještě nenašli skutečné odhodlání. Třeba si přejete, aby jste se pevně rozhodli k tomu, že uděláte vše pro určitý cíl, ale stále hledáte nějaký podnět, který vás k tomu donutí. Právě tím něčím, co potřebujete, je motivace. Není to tedy jen cíl, ale také prostředek k tomu, abyste daného cíle mohli dosáhnout.

Druhy motivace

Abychom lépe porozuměli tomu, o co se jedná a jaké formy může motivace mít, uvedeme si nyní její druhy. Ty si nejprve přehledně vyjmenujeme, a následně si postupně k jednotlivým druhům řekneme pár vět. Trochu jako ve škole, že? Ale zde nic není pevně dáno a kromě jmenovaných druhů si klidně můžete vymyslet své vlastní. A navíc, zkoušet vás z toho nebudeme, nebojte. 🙂

Podle toho, zda jste s daným motivem vnitřně v souladu:

• pravá motivace,
• falešná motivace.

Podle místa, odkud k vám motivace pramení, se dělí na:

• vnitřní motiace,
• vnější motivace.

Podle způsobu na:

• pozitivní,
• negativní.

Podle konkrétního motivu (popudu, cíle) ji můžeme rozdělit na:

• základní potřeby,
• strachy, bolesti a pudy,
• uznání a respekt,
• peníze a bohatství,
• rodina a přátelé,
• vyšší cíle a ideály,
• a jiné…

Motivační (poněkud odstrašující) teorie

Než si pustíte celkem účinné motivační video, které jsme pro vás pečlivě vybrali, představme si pro zajímavost jednu částečně odstrašující teorii, kterou zveřejnil McGregor. Raději dodávám, že jeho křestní jméno nebylo Connor, ale Douglas, a že ke zveřejnění této teorie došlo již v roce 1960.

Podle McGregorovy teorie, která se věnuje zaměstnancům a manažerům, závisi lidské chování a motivace v zaměstnání (resp. styl vedení) především na tom, do jakého druhu lidí daný zaměstnanec či manažer patří.

Pracovník X

Podle první teorie je zaměstnanec někdo, kdo se práci vyhýbá, jak to jen jde, odmítá odpovědnost a dělá jen tehdy, když ho k tomu doslova přinutíte. Nejedná v souladu s cíli zaměstnavatele a vyžaduje neustálou kontrolu a dohled, protože když ho na chvíli spustíte z očí, přestane ihned pracovat a nebo začne lajdačit.

Zaměstnavatelé a manažeři, kteří jednají podle této odstrašující teorie, dávají největší důraz na tresty, v lepším případě odměny, zaměstnance neustále někam vedou, preventivně nutí do práce a raději jim nesvěřují moc velkou pravomoc ani odpovědnost.

Pracovník Y

Druhá McGregorova teorie je v opačném duchu. Pracovník Y pracuje, protože ho to baví a je to jeho přirozeností. Takový zaměstnanec je také plně v souladu s cíli organizace, je samostatný, rád převezme zodpovědnost, a navíc vám bude předkládat vlastní inovativní návrhy apod. I této teorii odpovídá styl řízení firmy. Ten je v tomto případě založený na aktivní spoluúčasti zaměstnanců, jejich autonomii a pozitivní motivaci.

A teď už slíbené motivační video, zítra touto dobou se můžete těšit na druhý díl!

https://www.youtube.com/watch?v=Z8fbLd0ogp4