Přestože bitcoin 1. dubna zaznamenal nárůst o 2,2 %, hranici 89 000 dolarů nepřekročil už od 7. března. Ačkoliv se nedávný pokles často spojuje s eskalující globální obchodní válkou, kterou iniciovaly Spojené státy, skutečnost je taková, že sentiment investorů negativně ovlivňovaly i jiné okolnosti dávno předtím, než prezident Donald Trump oznámil uvalení cel.
Část trhu tvrdí, že hlavním důvodem, proč Bitcoin stále drží klíčovou podporu nad úrovní 80 000 dolarů, jsou nákupy společnosti Strategy v celkové hodnotě 5,25 miliardy dolarů, které začaly již v únoru. Bez ohledu na to, kdo nakupoval, je však nutné říci, že potenciál bitcoinu k dalšímu růstu byl omezen už předtím, než prezident Trump 21. ledna ohlásil zavedení 10% cel na dovoz z Číny.
Index S&P 500 dosáhl svého historického maxima 19. února, tedy přesně 30 dní po zahájení obchodní války. Bitcoin však již v předchozích třech měsících opakovaně nedokázal udržet cenu nad hranicí 100 000 dolarů. Přestože obchodní válka nepochybně ovlivnila ochotu investorů riskovat, existují jasné důkazy, že oslabení ceny bitcoinu začalo dlouho předtím, než prezident Trump nastoupil do úřadu 20. ledna.
Přílivy do spotových Bitcoin ETF, strategické rezervy a inflační trendy
Dalším faktorem, který oslabuje spojitost mezi cenou bitcoinu a zavedením cel, je vývoj spotových bitcoinových ETF. Ty během tří týdnů po 21. lednu zaznamenaly čistý příliv kapitálu ve výši 2,75 miliardy dolarů. K 18. únoru Spojené státy oznámily plány uvalit cla také na import z Kanady a Mexika, zatímco Evropská unie a Čína již stihly přijmout odvetná opatření. Institucionální zájem o bitcoin v tomto momentu stále přetrvával, a to i navzdory eskalující obchodní válce.
Část zklamání bitcoinových obchodníků po 21. lednu pramenila z přehnaných očekávání souvisejících se slibem prezidenta Trumpa, že vybuduje „strategické národní rezervy bitcoinu,“ který oznámil během bitcoinové konference v červenci 2024. Investoři postupně ztráceli trpělivost a jejich frustrace vyvrcholila poté, co byl 6. března vydán skutečný exekutivní příkaz.
Významným důvodem, proč bitcoin opakovaně naráží na odpor kolem hranice 89 000 dolarů, je také současný inflační trend. Ten odráží relativně úspěšnou politiku světových centrálních bank. V únoru vzrostl americký index osobních spotřebitelských výdajů (PCE) meziročně o 2,5 %, zatímco spotřebitelská inflace (CPI) v eurozóně v březnu dosáhla úrovně 2,2 %.
Po slabých datech z trhu práce investoři zpomalují a stávají se opatrnějšími
Oslabující trh práce tlumí zájem obchodníků o rizikovější aktiva včetně bitcoinu. Americké ministerstvo práce v únoru oznámilo, že počet volných pracovních míst se nachází poblíž čtyřletého minima. Podobně klesly výnosy dvouletých amerických státních dluhopisů na půlroční minimum, přičemž investoři přijali skromný výnos 3,88 % výměnou za jistotu vládou garantovaných cenných papírů. Tato data naznačují rostoucí preferenci investorů pro bezpečná aktiva, což bitcoinu nepřeje.
Celkově lze říci, že za slabou cenou bitcoinu stojí nerealistická očekávání investorů ohledně nákupů BTC ze strany amerického ministerstva financí, pokles inflace podporující případné snížení úrokových sazeb a celkově opatrnější makroekonomické prostředí, v němž investoři preferují krátkodobé státní dluhopisy. Obchodní válka měla sice na cenu BTC negativní dopad, ale známky slabosti bitcoin vykazoval už před jejím zahájením.
Investujte do bitcoinových ETF na platformě XTB