Zlato dobrou pověst jak co do stability, tak co do výkonnosti. Jeho skutečný vzestup v jednadvacátém století byl ještě působivější, než by se mohlo zdát.
Na začátku roku 2024 server Finbold odhadl, že kdybyste investovali do této největší světové komodity v předvečer nového tisíciletí, přinesla by vám investice do drahého kovu výrazně vyšší výnos než index S&P 500.
Síla zlata bezpochyby přetrvala i v roce 2024. Od začátku roku drahý kov vzrostl o celých 22,30 %. S cenou 2 522 USD v době tvorby článku zlato neustále balancuje na hraně dosažení nového historického maxima (ATH).
Nárůst ceny také vedl k tomu, že jedna cihla drahého kovu (obvykle o hmotnosti 400 trojských uncí) má hodnotu přibližně 1 milion dolarů. Takový nárůst znamená, že nákup i jediného slitku před 20 lety by obchodníkovi vynesl až 836 000 USD. Jednalo se o dobu oživení mezi krachem Dot-comu a Velkou recesí.
V srpnu 2004 se totiž cena pohybovala těsně pod 410 dolary za unci. To znamená, že jedna cihla by měla hodnotu přibližně 164 000 dolarů. V průběhu 20 let se hodnota této komodity zvýšila o plných 515 %.
Vyplatí se zlato stále kupovat?
Spolu s tím, že od začátku roku 2024 vykazuje zlato působivou sílu a dynamiku, se všeobecně očekává, že bude ve svém vzestupu pokračovat i ve zbývajících měsících roku a poté i v roce 2025.
Ve skutečnosti více analytiků, mezi nimiž je v neposlední řadě i komoditní expert agentury Bloomberg Mike McGlone, již od konce roku 2023 předpovídá, že žlutý kov do konce roku 2024 raketově vzroste nejméně na 3 000 USD za unci.
Pokud by se taková předpověď naplnila, v době zveřejnění 20. srpna, tedy v době, kdy se tato komodita nachází poblíž svého ATH, by zisk činil přibližně 200 000 USD.
Proč zlato v roce 2024 tolik poroste?
Působivý nárůst zlata lze přičíst několika faktorům, které v posledních měsících silně zatěžovaly mysl investorů.
Začněme tím, že drahý kov je obecně vnímán jako bezpečný přístav pro bohatství v době krize. Nebezpečí krachu poněkud opadlo, protože inflace se ochlazuje a očekává se snížení úrokových sazeb. Avšak křehkost důvěry obchodníků se zcela jasně ukázala po zprávě o zaměstnanosti z konce července.
V letošním roce také výrazně vzrostla geopolitická nestabilita. Alespoň z pohledu Západu. Četné probíhající konflikty a zmínky o možných nadcházejících konfliktech přiměly mnohé k hledání relativního bezpečí zlata.
A konečně, ačkoli zlato bylo po staletí kovem bez většího praktického využití, nedávný pokrok v oblasti elektroniky a probíhající boom umělé inteligence pomohl ještě více zvýšit průmyslovou poptávku po této komoditě.
No… Ono s tou cenou je to podle mě trošku jinak… Ne, že by zlato zhodnocovalo. Spíš ten dolar, potažmo měna, nám jaksi ztrácí na hodnotě…
Např. index S&P 500 stál v roce 1971 (tedy v době konce mutace zlatého standardu) cca 64 gramů zlata. Dnes stojí cca 69 gramů zlata. A funguje to téměř s čímkoliv… 😉
Ano, ono totiž pokud se kolem sebe člověk rozhledne, tak zlato nikdo skoro nevlastní(v ČR 4%), tedy neroste jeho společenská hodnota zatím a zlato svým stávajícím držitelům jen dělá to, co kvalitní, nestátní, množstvím omezené, tedy vzácné peníze(ano zlato bylo 7000 let penězi, je jimi stále a proto jej centrální banky účtují v rozvaze 1:1 ke státním měnám, jen má výhodu, že jej neemituje žádná vláda a tedy jeho hodnotu neurčuje fiskální, hospodářská politika vlády a ani měnová politika centrální banky, ale jen svobodný trh, tedy poptávka proti nabídce a nabídku má značně omezenou) dělají-uchovavá hodnotu tím, že se na něm inflace měn projevuje rústem ceny v těchto měnách. Až tohle začne docházet více lidem a největší ekonomický problém jménem dluh(větší než válka, ta je jen zástěrka jeho řešení monetizací dluhu) se projeví skrze jakýkoliv problém, klima, demografie, geopolitika, finanční krize, ekonomická krize, společenská atd., tak pak teprve, až bude snaha lidí hodnoty svého majektu z finančního systému uchovat v reálné komoditě a zároveň mít likviditu na úrovni hotovosti(v krizi je hotovost král a zlato je hotovost králů) začne zlato rúst na hodnotě a tedy skokově i na ceně. Čili zlato dělá přesně to, co má. Nejde cenově podvádět skrze monetární inflaci, jako to lze na neomezeně množitelných akciích, nástrojich finančnich trhů, derivatů, či dokonce nemovitostech a zkrátka na těch aktivech, kam proudí dluhy a ženou ceny vzhůru nikoliv tím, že všem rostou realné příjmy ale díky tomu, že někdo centrálně zlevňuje cenu dluhu(peněz), neboť není náhodou, že jde zrovna o ta aktiva, která banky drží jako likviditu a nebo jsou zástavou jejich jistin. Takový záměr, kam nasměrovat masy, aby proudil jejich kapitál, který ideálně banky znásobí jejich multiplikací skrze bankovnictví částečných rezerv, aby ze všeho inkasovaly úrok. Který když jim centrální banky snižují, potřebují aby si jejich klienti na tu samou věc brali stále větší nominálně úvěr a přesně proto trh stimulují k rústu cen nemovitostí, na něž banky poskytují nejraději, největší objem úvěrů skrze hypotéky, neboť takový dlužník většinou kryje dluh střechou nad hlavou své rodiny a splátka takového úvěrů je to poslední, co přestane platit, pokud by mu klesly příjmy. To raději nejpre zruší dětem kroužky, pak odstrihne kabelovku, zruší leasing na milionové auto a barák, ten je úplně poslední. A přesně v takto nastavené ekonomice, kde se polovina všeho co se vyrobí a zobchoduje, financuje dluhem, tedy je závazkem že teprve bude odevzdáná celé společnosti hodnota práce oproti daným dluhovým peněžním jednotkám, které umožnily směnu realnych hodnoty teď, je v bidoucnunjendozmacny problém, pokud stav ekonomiky neumožní takové hodnoty vzniknout, pak se vše projeví jen na rustu cen, neboť jen více nákupních práv nahání stejné nebo menší množství statků, jež lze koupit. Nevznikly prací nové oproti všem těm dluhům, co nikdo neodmaká. Bohatství vzniká jen prací. Jenže dnešní elity jej mnozí nebyly dluhem, nikoliv prací, ale jelikož tak zbihatly 100 násobně, nevadí jim desetkrát vyšší ceny za spotřební statky, které navíc tvoří minimum z jejich příjmů. Ale průměrná domácnost má problém, pokud polovinu jejich příjmů činí statky denní spotřeby. Neboť akcii, či nemovitost mohu a nemusím koupit, neakceptuji-li cenu. Ale teplo, jídlo a oděv ano a to za každou cenu. A to je ta realita, která v prostředí nepslaceni dluhů a tedy zúčtování s minulostí, bude probouzet že sna hojnosti více a více lidí a ty budou potřebovat zlato a bitcoin, neboť veškerý dosavadní tisk peněz, tedy peněžní inflaci na projevení té inflace cenové na spotřebních statcích(neboť na nemovitostech a akciích jsme měli 15 let hypernflaci) jsme nepociťovaly díky pádu zelezene opony, kdy my výchoďáci jsme byly levnou pracovní silou západu a takovéto statky jsme zlevňovali, pak když nám vzrostla životní úroveň a nechtěli jsme již být my tou montovnou, tak naštěstí se na západní finanční systém napojila Čína a ta byla fabrikou celému západu a opět superlevně vyráběla vše, cokoliv i Paralen a tak jsme inflaci cen statků denní spotřeby měly kompenzovanou, ale dnes Čína pro nás již levně makat nechce, i Číňanovi vzrostla životní úroveň, dokonce vyrábí sofistikovanější produkci s vyšší přidanou hodnotou než my a pro ně dnes makají Thaijci a bude pro ně makat celý Východ(Indie a dokonce i Brazilie) a my tady na Západě se utopíme v dluzích co jsme 20 let vytloukali dalšími dluhy, ale za mnohem dražší pracovní i energetickou jednotku a to zvedne ceny všlwškwré ekonomické produkci a proto inflace tu bude dekádu problémem a za tu dobu znásobí velmi logicky svou cenu………
Velmi zajímavý komentář. Díky.
Jen bych doplnil, že řešení pomocí inflace funguje pouze do té doby, dokud je dost střadatelů (říkejme jim klidně hlupáci, případně střední třída), kteří celý ten mejdan na dluh platí (svou prací a odloženou spotřebou, na kterou nikdy nedojde). Když hlupáci nebudou, nebude inflační berlička fungovat.