Investování s doktorem: Co to je měnové riziko?

Pro českého investora je měnové riziko prakticky každodenní chleba. Protože aktiva v českých korunách nakupuje pouze zřídka. Samozřejmě můžeme namítnout, že český investor nakupuje především za koruny na české na burze. A z tohoto důvodu jej kurz nemusí zajímat. Ale i tento postoj je do značné míry krátkozraký.

Dvě emise Erste a Vig mají primární burzu ve Vídní, a tudíž jsou, jsou kótované v eurech. Ani kupující typicky české akcie, jakou je například ČEZ, se nevyhne měnového riziku. Velmi důležitý údaj, který hýbe cennou akcie, je cena elektrické energie. A i ta je kótován v eurech. Čistý zisk Čezu bude samozřejmě ovlivňovat kurz koruny vůči euru. Jinak řečeno najít akcie nebo investiční strategii bez řešení otázky měnového rizika je prakticky nemožné.

Co to je měnové riziko?

Měnové riziko, také známé jako devizové riziko nebo kurzové riziko, je riziko finančních ztrát, které mohou vzniknout v důsledku změn směnných kurzů mezi měnami. Toto riziko je relevantní zejména pro společnosti obchodující s mezinárodními partnery, investující v zahraničí, nebo ty, které mají příjmy a náklady v různých měnách. Změny ve směnných kurzech mohou ovlivnit hodnotu transakcí, majetku, závazků i příjmů.

V této definici máme celou škálu problémů spojených s měnovým rizikem. Směnný kurz většinou uvažujeme, pokud nakupujeme nebo prodáváme některou z akcií nebo dostaneme dividendu ze zahraniční firmy, ale již velmi málo uvažujeme v jaké zemi a měnách daná firma podniká. To je ovšem naprosto klíčové pro většinu velkých firem. V dnešním globálním světě se nesmíme nechat zmást sídlem firmy. Pokud kupujete zahraniční firmu, podívejte se, jak jsou rozmístěny její tržby ve světě.

Klasický příkladem v této doméně patří firma LVMH zabývající se luxusním zbožím. Když se podíváme na hospodaření firmy podle geografie zjistíme, že v mateřské Francii mají tržby podíl 7,9 %, v Evropě pak 16,4 %, Japonsku 7,3 %, Asie 30,8 %, USA (25,3 %) a 12,3 % v dalších regionech.

Z toho jasně vyplývá, že měnové riziko je pro tuto firmu naprosto klíčové, a to vůči čínskému juanu, japonskému jenu i americkému dolaru. Nejde jen o výše prodejů, ale i o výrobní náklady. LVMH se snaží většinu věci vyrábět ve Francií nebo v Evropě, kde jsou náklady vyšší. Avšak pokud euro oslabí vůči dolaru nebo japonskému jenu, výrazně klesnou náklady a tím pádem se LVMH může těšit na výší marže.

Dělení měnový rizik

Z výše uvedeného se měnové rizika zpravidla dělí do tří skupin

1. Transakční riziko: Riziko, že změny směnných kurzů ovlivní hodnotu budoucích peněžních toků z konkrétních transakcí, například nákupů a prodejů zboží nebo služeb v zahraničí.
2. Translační riziko: Riziko, že změny směnných kurzů ovlivní hodnotu zahraničních aktiv a pasiv, když jsou převedeny do domácí měny při sestavování finančních výkazů.
3. Ekonomické riziko: Riziko, že změny směnných kurzů ovlivní konkurenceschopnost a dlouhodobou hodnotu společnosti, například změny v cenách dováženého zboží nebo služeb, které mohou ovlivnit poptávku.

Měnové riziko značně komplikuje investorovi práci, protože má vliv prakticky na všechny činnosti globálních firem. Stačí si vzpomenout na uplynulý rok 2023, kdy většina firem z Dow Jones a nebo z Nasdaq 100 mluvila o riziku silného dolaru, který se negativně podepisoval na hospodářských výsledcích.

Jak se zajistit proti měnovému riziku?

Pro exportní firmy je zajištění proti měnovému riziku velké téma. Možností je mnoho, od forwardových kontraktů, přes měnové opce a swapy až po přirozený hedging, kdy firmy používají nahromaděné devizy k různým nákupům zboží v dané měně.

Asi první možností, pokud začneme řešit zajištění proti měnovému riziku, je zajištění. Každá pojistka něco stojí. Právě to je důvod, proč se drobným investorům příliš nevyplatí řešit měnové riziko samostatně. Jednak potřebují dobré znalosti a zkušenosti s opcemi a následně by museli mít mít dostatečně velký majetek, aby se jim zajištění vyplatilo.

Avšak to neznamená, že by neměli měnové riziko řešit a nebo že se s ním při investování vůbec nesetkají. Dnes je velmi populární investování do různých tematických a sektorových ETF. Samotný nákupu ETF může být sám o sobě považován za určité pojištění proti měnovém riziku, protože se většinou kupuje v dolarech, eurech nebo britských librách. Ale to je jen velmi klasické zajištění.

Konkrétní příklad investice do zahedgovaného ETF

Abychom dosáhli ještě lepší odolnosti našeho portfolia proti měnovým vlivům, vyplatí se část prostředků investovat do úplně jiné zóny, která je měně ovlivněná ekonomickými podmínkám v našich zeměpisných šířkách. Zajímavou příležitostí pro diverzifikaci měnového rizika může být nákup japonských akcií.

Bez toho, abychom dělali stock picking mezi dva nejpopulárnější nástroje, jak investovat do japonských akcií jsou dvě ETF. Prvním iShares MSCI Japan ETF (EWJ), který sleduje index MSCI Japan, který zahrnuje velké a středně velké společnosti na japonském akciovém trhu. EWJ je jedním z největších a nejlikvidnějších ETF zaměřených na Japonsko.

A druhé ETF je WisdomTree Japan Hedged Equity Fund (DXJ), který poskytuje expozici japonským akciím, přičemž zároveň zajišťuje měnové riziko spojené s japonským jenem. Jelikož japonský jen velmi oslabil vůči americkému dolaru, v tomto případě se zajištění velmi vyplatilo. To nám ukazuje i tento graf, kdy vidíme na počátku roku hodnoty prakticky na stejné úrovní, avšak slabý jen umazával velkou část potenciálního zisku do investice.

Měnové riziko a forex

V závěru našeho pojednání o měnovém riziku se musíme aspoň letmo zmínit o problému kurzu měny. Není možné se pojistit proti měnovému riziku bez toho, abychom řešili výhled na posilování nebo oslabování vývoje měnových párů.

Samozřejmě existuje mnoho způsobů, jak se dívat na problém měnových párů. Pro mnohé tradery je to především otázka technické analýzy. Jistě, technická analýza může napovědět leccos, avšak pokud investujeme dlouhodobě měli bychom uvážit i další faktory, které ovlivňují posilování nebo oslabovaní dané měny.

1. Ekonomické faktory

Tyto faktory nejsou pro pravidelné čtenáře kryptomagazínu žádným tajemstvím. Jejich analýzou se pravidelně zabýváme v trzích pod lupou. Mezi nejdůležitější patří inflace, protože země s nižší inflací by měla mít silnější měnu než země, kterou sužuje inflace.

Stejně tak má na měnu vliv výše úrokových sazeb. Teoreticky by mělo platit, že čím výší sazby, tím silnější měna je. V neposlední řadě má na měnu vliv ekonomická stabilita země, což vidíme, třeba na švýcarském franku, který má nízké úrokové sazby a přesto je jednou z nejvyhledávanějších měn.

2. Politické faktory

Stabilní vláda a jasný ekonomický program posilují měnu. To jsou tradiční faktory, ke kterým však přibude vztah k sociální podobě státu nebo návratu ke klasičtější formě kapitalismu. Jako precedent v této problematice můžeme sledovat nynější vývoj Argentiny, kde velmi slabá měna vynesla k moci Javiere Milei, který navrhuje radikální osekání státních výdajů. Výše státního zadlužení a jeho řešení bude tak rozhodující.

3. Tržní sentiment a spekulace

Obchoduje se vším a forex jako každý jiný trh je v hledáčku spekulativních investorů. Jelikož však jde o veliký trh, tak se na něm pohybují jen opravdu velcí hráči. Stačí připomenout slavnou epizodu jak Georges Soros zbohatl na spekulaci nad britskou librou.

4. Mezinárodní obchod a platby

Tento aspekt se často zanedbává, protože jde právě o dlouhodobou tendenci. O to víc bychom se na ni měli zaměřit, pokud se chceme stát více investory než tradery. Každá země má svoji obchodní bilanci, kterou tvoří export a import služeb a zboží. Ideální stav je mít dlouhodobě obchodní bilanci vyrovnanou, ale to je spíš vzácné.

Země, které mají obchodní bilanci dlouhodobě zápornou se vystavuji silnému riziku, že jejich měna se oslabí. Prakticky to totiž znamená, že se daný stát dlouhodobě ochuzuje, protože v zahraničí víc nakoupí, než do něj prodá.

Daly by se najít ještě další elementy, které ovlivňují měnový pár, ale pro toho, kdo chce zodpovědět otázku jak vyzrát na měnové riziko je to již dostačující.

Jak na měnové riziko v roce 2024?

Jak jsme si řekli v úvodu: pro českého investora je prakticky nemožné se vyhnout problému měnového rizika. Jelikož naše ČNB je malá centrální banka, které v novodobé historií nemá pověst banky chránící české zájmy (prodej zlata v devadesátých letech, kurzový závazek na 27 korunách a neefektivní boj s inflací), nepovažuji českou měnu za spolehlivou pro vytváření dlouhodobých rezerv. Vzhledem k aktuální situaci by se držení hotovosti hodily tři devizy.

Americký dolar: Sázka na jistotu

První z nich je americký dolar. I přesto, že započal pomalý procese dedolarizace světové ekonomiky, bude trvat ještě velmi dlouho. Půjde spíš o příští desetiletí, než že by dolar v následujících dvou letech ztratil na své hodnotě. Samotné držení dolaru je pojistkou proti krizi. V případě větších problémů americké nebo světové ekonomiky, se většina investorů téměř instinktivně rozhodne držet pouze tuto měnu.

Navíc v poslední době držení této měny velmi dobře vynáší, díky vysokým úrokovým sazbám nyní porážíte inflaci a tím peníze reálně zhodnocujete. Samozřejmě zde se dostáváme k důležitému bodu. Nakoupit dolary přes nějakou směnárnu a nebo aplikaci nestačí. Důležité je zainvestovat do nějakého bezpečného měnového nebo dluhopisového ETF s krátkou dobou splatnosti. A nebo existují nyní docela dost brokerů, kteří nabízejí zhodnocování hotovostního zůstatku. Takže kdo si nechce komplikovat daňové přiznaní, tak může zvolit i tuto možnost, která však nebude trvat věčně.

Švýcarsky frank velmi drahá perla

Švýcarský frank je ještě jistější měna než americký dolar. Sice existují spory o tom, že švýcarská ekonomika je malá a nemůže skutečně konkurovat americkému hegemonu. Na druhou stranu Švýcarsko zůstává zemí, která je výborně spravovaná.

Má velmi nízký státní dluh vůči HDP na úrovni 38 %, což je v západní světě světlá výjimka. Stejně tak Švýcarsko velmi dobře ukočírovalo poslední inflační vlnu. Na druhou stranu : švýcarský frank je drahý. Švýcarská centrální banku, kterou jde koupit na burze, se neustále snaží dělat různá opatření pro jeho oslabení. Vysoké úrokové sazby tudíž na švýcarském franku nečekejte.

Japonský jen: Nejvíc podhodnocená měna?

Poslední adept na řešení měnového rizika je do jisté míry exotický japonský jen. Ten se nyní nachází na mnohaletých minimech vůči všem světovým devizám. Japonská centrální banka totiž zvedla svoje sazby se záporných sazeb na 0,1 %. Po letech tak opustila měnovou politiku záporných sazeb. Toto rozhodnutí v době, kdy americký dolar má sazby na 5,5 %, japonský jen k posilování nevedlo.

Japonská centrální banka sice původně chtěla utahovat měnovou politiku rychleji, ale od tohoto kroku záhy opustila. A tak se japonská měna stala velmi podhodnocenou a to vzhledem k robustní ekonomice nemusí trvat dlouho. Na podhodnocenost japonské měny poukazuje mimochodem i známy index kupní síly index BigMac. Kdo, chce tedy vsadit na silnou diversifikaci měnového rizika, je pro něj japonský jen jasnou volbou.

FAQ (Často kladené otázky)