Fed otočil o 180 stupňů, na stole je zvyšování sazeb

Finanční trhy právě vstřebávají pořádnou studenou sprchu. Když jsme na konci roku 2025 sledovali, jak americká centrální banka (Fed) třikrát po sobě snižuje úrokové sazby z původních 4,5 % na současné pásmo 3,5 % až 3,75 %, většina investorů i běžných spotřebitelů měla za to, že jsme konečně z nejhoršího venku.

Očekávalo se, že éra drahých peněz končí a rok 2026 se ponese ve znamení dalšího uvolňování. Zápis z lednového zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC), který byl zveřejněn včera, ale ukázal naprosto odlišnou realitu. Zlevňování úvěrů se odkládá a na stůl se překvapivě vrací možnost úrokové sazby znovu zvýšit.

Pojďme se společně ponořit do analýzy toho, co nám aktuální informace z Fedu říkají, proč k tomuto nečekanému obratu došlo a co to znamená pro naše peněženky, trh práce i svět kryptoměn.

Proč Fed najednou otočil?

Lednové zasedání Fedu (27. a 28. ledna) sice skončilo podle očekávání – tedy ponecháním sazeb na stávající úrovni 3,5 % až 3,75 %, ale tón diskuse uvnitř centrální banky byl mnohem ostřejší, než si trh připouštěl.

Zápis jasně ukázal, že uvnitř banky roste silná „jestřábí” frakce, která se obává příliš předčasného vyhlášení vítězství nad inflací.

Několik představitelů Fedu dokonce otevřeně podpořilo myšlenku, že by mohlo být vhodné sazby opět zvýšit, pokud se inflace udrží nad 2% cílem. Pokud by k tomuto kroku skutečně došlo, jednalo by se o první zvýšení od července 2023.

Trhy sice aktuálně nacenily 94% pravděpodobnost, že na dalším zasedání 18. března zůstanou sazby beze změny, ale už jen samotný fakt, že se o zvýšení vážně debatuje, mění situaci na trzích.

Centrální bankéři se shodují, že další uvolňování měnové politiky není na místě, dokud nebudou mít absolutní jistotu, že je snižování inflace plně efektivní.

Rozkol mezi inflací a trhem práce v USA

Abychom pochopili nynější opatrný přístup Fedu, musíme se podívat na tvrdá makroekonomická data. Fed má v základu dva hlavní mandáty, které se snaží vyvažovat:

• udržení cenové stability (inflace kolem 2 %),
• zajištění maximální zaměstnanosti.

V praxi to funguje tak, že silný trh práce zvyšuje kupní sílu obyvatel a tlačí na růst mezd, což firmám zvedá náklady. Ty následně promítají do vyšších cen zboží a služeb, a tím udržují inflaci na vyšších úrovních.

1. Boj s inflací je za rok 2025 horskou dráhou

Boj s inflací v posledním roce připomínal jízdu na horské dráze. V dubnu 2025 se zdálo, že je cíl na dosah, když inflace klesla na slibných 2,3 %. Jenže pak přišel podzimní šok a v září jsme viděli návrat na 3 %.

Podle aktuálních dat z ledna tohoto roku (zveřejněných minulý pátek americkým Úřadem pro statistiku trhu práce – BLS) inflace meziročně klesla na 2,4 % z prosincových 2,7 %.

Ačkoliv je trend klesající, stále jsme nad magickým dvouprocentním cílem a lednový meziměsíční nárůst o 0,2 % ukazuje, že poslední míle v boji s inflací je vždy ta nejtěžší a nejvíce nepředvídatelná.

2. Trh práce a zaměstnanost

Do toho vstupuje trh práce, který nám předvedl jeden z největších statistických veletočů posledních let.

Zpráva BLS přinesla šokující revizi dat: původně hlášených 584 000 nově vytvořených pracovních míst za rok 2025 bylo dramaticky revidováno směrem dolů na pouhých 181 000. Znamená to, že ekonomika nebyla zdaleka tak silná, jak se zdálo.

Leden 2026 však přinesl překvapivě silných 130 000 nových míst a mírný pokles nezaměstnanosti na 4,3 % (z prosincových 4,4 %). Fed tak stojí před složitým dilematem: trh práce sice zpomalil, ale zároveň nekolabuje a stále má sílu generovat nová místa, což může nadále inflaci posilovat. Zástupci Fedu se domnívají, že rizika se nyní vyrovnala.

Trump na Fed tlačí politicky

Celá situace je navíc okořeněna nebývalým politickým tlakem. Zápis z jednání naznačuje, že i přes intenzivní snahy se centrální banka snaží udržet si svou nezávislost a zůstat izolována od kampaně prezidenta Donalda Trumpa.

Ten totiž dlouhodobě tlačí na snížení nákladů na půjčky (tedy snižování sazeb), aby podpořil ekonomický růst během svého funkčního období.

Eskalace sporů mezi prezidentem a guvernérem Fedu Jeromem Powellem vyvrcholila koncem loňského roku. Powellovi však v květnu končí funkční období a Trump již v lednu jasně oznámil svou nominaci na jeho nástupce – Kevina Warshe. Trh výrazně zareagoval propadem kryptoměn i drahých kovů.

Warsh se v uplynulém roce profiloval jako zastánce nižších úrokových sazeb, což dokonale rezonuje s Trumpovou vizí a názory tří dalších prezidentových nominantů, kteří již v radách centrální banky sedí.

Současné vedení Fedu se tak pravděpodobně snaží pojistit stabilitu měny dříve, než květnová výměna v čele umožní Trumpem prosazované snižování sazeb – právě skrze Warshe.

Co to znamená pro krypto, trhy a naše peněženky?

Neústupnost Fedu vůči snižování sazeb má zásadní dopady napříč celou ekonomikou. Pro trhy to představuje konec iluzí o rychlém přísunu levných peněz.

Proč jsou vysoké sazby problém pro riziková aktiva, jako jsou kryptoměny nebo technologické akcie? Odpověď je jednoduchá:

• Investoři do jisté míry přesunou kapitál z rizikovějších trhů, jako jsou kryptoměny, do bezpečnějších dluhopisů, které dokáží slušně vydělávat také.
• Vysoké sazby prodražují půjčování peněz a brzdí spekulanty i firmy. To, co se za nižších úrokových sazeb vyplatilo, se nyní již nevyplatí.

Jinými slovy, čím nižší jsou sazby, tím jsou kryptoměny, technologické růstové akcie nebo třeba také zlato atraktivnější.

Tím pádem také klesá spekulativní aktivita, snižuje se využívání finanční páky a vysychají investice rizikového kapitálu (Venture Capital). Už teď se sentiment na kryptotrhu nachází na bodu mrazu.

Zajímavým trendem posledních týdnů navíc je, že Bitcoin a další kryptoměny začaly reagovat spíše na celkové podmínky likvidity na trhu než jen na slepé očekávání snižování sazeb.

Jestřábí Fed, který hrozí ponecháním sazeb po delší dobu beze změny (nebo jejich zvýšením), je pro trh s kryptoměnami i drahými kovy bez pravidelného úroku těžkou ránou.

Fed se snaží hlavně hrát o čas

Aktuální analýza nám jasně ukazuje, že americká centrální banka hraje o čas. Na jedné straně čelí inflaci, která se drží nad cílovou hodnotou 2 %, na straně druhé revidovanému trhu práce, který není tak silný, jak se zdálo.

Nad tím vším se pak vznáší Donald Trump a blížící se změna ve vedení Fedu, která nastane v květnu.

Dnes už víme, že březen s největší pravděpodobností snížení sazeb nepřinese. Podobně jako tomu bylo během ledna. Trhy budou s napětím sledovat každý další report inflace a zaměstnanosti, protože jen ty určí, zda zůstaneme na současných hodnotách, nebo zda nás čeká onen obávaný růst. Levné peníze jsou však prozatím v nedohlednu.