Komentátoři překřtili poslední červencový týden na „týden smrti“. Důvodem byla nebývalá koncentrace událostí: pokračující výsledková sezóna, kdy zveřejnily výsledky čtyři firmy z Magnificent Seven, zasedání amerického Fedu a japonské centrální banky, makroekonomické údaje z amerického trhu práce, PCE inflace, odhad HDP a rozvíjející se hádanka nových recipročních cel mezi USA a zbytkem světa.
Katastrofa však, jak už bývá zvykem, přišla z nečekané strany – z trhu práce. Ale pěkně popořadě, čeká nás toho hodně.
Překvapivě jestřábí Fed
Investoři netrpělivě očekávali tiskovou konferenci Jeroma Powella. Všichni věděli, že Fed ani popáté nezmění úrokové sazby. Zajímalo je jediné: Zůstává v platnosti plán na dvě snížení sazeb do konce roku 2025? A naznačí Fed jasně, že v září přijde první snížení sazeb v tomto roce?
Kdo čekal jasné odpovědi, byl zklamán. Powellův proslov připomínal vystoupení zkušeného politika – řekl mnoho, ale nic konkrétního ani závazného. Fed bude i nadále sledovat data. Podle Powella je současná měnová politika mírně restriktivní, čímž jasně nesouhlasil s názorem prezidenta Trumpa, že tato politika dusí americkou ekonomiku.
Powell dodal, že rizika jsou přítomná téměř všude, ale nejsou natolik závažná, aby je Fed nezvládl nebo bedlivě nesledoval. Nezaměstnanost je nízká, ale křehká. Na jasnou odpověď, zda v září dojde ke snížení úrokových sazeb, si musíme počkat na další data.
Zasedání Fedu i následná tisková konference investory zklamaly. Powell nenaznačil, co se stane se sazbami v září. Právě jeho mlčení někteří komentátoři vyhodnotili jako signál, že sazby zůstanou nezměněny. Powell dříve vždy využíval příležitosti, aby trhy dlouhodobě připravil na další kroky Fedu.
Může to však být i tím, že Fed zasedá až v polovině září a do té doby přijdou nová data, která mohou situaci zásadně ovlivnit. Navíc v srpnu proběhne tradiční setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole, kde by Powell mohl vyslat jasnější signál o podzimním vývoji sazeb.
Nesouhlas uvnitř Fedu a otázka nástupce
Analytici se nejvíce pozastavovali nad tím, že poprvé po dlouhé době hlasovali dva centrální bankéři, Christopher Waller a Michelle Bowmanová, otevřeně proti Powellovi. Oba navrhovali snížení sazeb o 25 bazických bodů.
Tento nesouhlas byl vnímán jako politické gesto, kterým dali za pravdu prezidentu Trumpovi a zároveň naznačili zájem pokračovat ve Fedu i po Powellově odchodu. O Wallerovi se dokonce spekuluje jako o možném nástupci. Jakýkoli odpor vůči Powellovi tak nyní přináší bankéřům body u Trumpa.
Další překvapení přinesla Adriana Kuglerová, která z osobních důvodů podala demisi šest měsíců před koncem svého mandátu, jenž měl trvat do ledna 2026. Její odchod je účinný k 8. srpnu 2025.
Vzhledem k tomu, že Kuglerová byla nominována demokraty, její odchod potěšil prezidenta Trumpa, který nyní může dosadit svého kandidáta. To znamená, že v září by mohly být pro snížení sazeb už tři hlasy místo dvou.
Otázka nového guvernéra Fedu je čím dál aktuálnější. Podle zvyklostí se jméno nového guvernéra ohlašuje půl roku před koncem mandátu, tedy v případě Powella, který končí v květnu 2026, bychom se ho mohli dozvědět už brzy.
Čím dříve Trump jmenuje nástupce, tím rychleji Powell ztratí vliv na měnovou politiku. Pokud by se Powell výrazně odchyloval od Trumpova kurzu, nově jmenovaný guvernér by mohl jeho kroky zpochybňovat s tím, že je po nástupu do funkce zruší.
Video: Bitcoin +100 %?
Japonská centrální banka a rostoucí inflace
Tento týden zasedala v Tokiu japonská centrální banka. Japonsko čelí nebývalé inflaci, a přesto banka ponechala úrokové sazby na 0,5 %, což je v porovnání s eurem stále velmi nízko.
Inflační očekávání banka navýšila na 2,7 %. Růst cen, zejména rýže, zvyšuje životní náklady Japonců. Vysoká inflace v zemi sužované demografickou krizí signalizuje hlubší problémy.
Racionálně by banka měla sazby zvýšit, ale v zemi s obrovským veřejným dluhem, z velké části drženým samotnou centrální bankou, je to riskantní krok. Zvýšení sazeb v ekonomice zvyklé na dlouhodobě uvolněnou měnovou politiku představuje skok do neznáma.
Situaci komplikuje i blížící se změna politické reprezentace. Nikdo zatím jasně neříká, zda je lepší sazby zvyšovat, či je ponechat na současné úrovni. Osobně se domnívám, že racionalita zvítězí a japonská centrální banka sazby zvýší.
Jak je na tom ve skutečnosti americký pracovní trh?
Nečekané páteční výprodeje na trzích, které jsme dlouho neviděli, nezpůsobil ani jestřábí Jerome Powell, ani propad akcií Amazonu. Hlavním důvodem bylo oslabení amerického trhu práce. Situaci navíc přiostřil Donald Trump, který svým rázným stylem odvolal Eriku McEntarferovou, komisařku Úřadu pro statistiku práce (BLS), a obvinil ji z manipulace dat ve prospěch demokratů. Co se tedy na americkém pracovním trhu skutečně děje?
První varovné signály a revize dat
Už v úterý přišly první náznaky problémů prostřednictvím zprávy JOLTS. Červnové údaje o volných pracovních místech v USA ukázaly pokles na 7,44 milionu z revidovaných 7,71 milionu v květnu 2025. Květnový údaj byl snížen o 55 000 pozic. I když červen není typickým měsícem pro sezónní práci v turistickém sektoru, očekávalo se, že blížící se léto zvýší počet pracovních nabídek. To se však nestalo.
Skutečná rána přišla v pátek. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělství v červenci 2025 vzrostl pouze o 73 tisíc, což je výrazně méně než očekávaných 110 tisíc. Červnový údaj byl navíc dramaticky revidován směrem dolů z původních 147 tisíc na pouhých 14 tisíc, zatímco květnový údaj klesl o 125 tisíc.
Celkově tyto revize ukazují, že zaměstnanost v květnu a červnu byla o 258 tisíc nižší, než se původně uvádělo. To naznačuje, že americký pracovní trh se ochlazuje rychleji, než se předpokládalo.
Míra nezaměstnanosti stoupla z 4,1 % na 4,2 %, což představuje nárůst o 221 000 nových uchazečů o práci. Trhy vyděsily především rozsáhlé revize předchozích měsíců. Přirozeně se vynořuje otázka, zda i aktuálních 73 tisíc nových míst není ve skutečnosti méně – nebo zda už pracovní místa dokonce neubývají.
Prozkoumejte defenzivní akcie na platformě XTB
Důvody zpomalení a reakce trhů
Osobně mě nepřekvapuje, že americký pracovní trh dostává zabrat. Lze identifikovat tři hlavní důvody. Prvním je nejistota plynoucí z celní politiky. Firmy váhají s plánováním a raději odkládají najímání nových zaměstnanců, dokud nebude situace s cly jasnější.
Druhým faktorem je pomalý nástup umělé inteligence do pracovních procesů. Příkladem je Microsoft, který i přes rekordní zisky propustil 9 000 zaměstnanců. Třetím důvodem jsou snahy o zeštíhlení státní správy, což rovněž omezuje růst zaměstnanosti.
Americký pracovní trh tak vykazuje jasné známky zpomalení. Trhy zachvátil strach, že situace není pod kontrolou. Trumpova komunikace, včetně odvolání šéfky BLS a obvinění Powella, na klidu nepřidala.
Trhy si z celé situace odnesly přesvědčení, že Fed by měl na příštím zasedání snížit sazby. Dříve by to bylo považováno za pozitivní zprávu, ale nyní je snižování sazeb vnímáno jako zoufalý pokus o záchranu v situaci, kdy se americká ekonomika ocitá na tenkém ledě.
Akciové indexy: Červená lázeň po dlouhé době
Po několika týdnech růstu zažily akciové trhy výrazně negativní týden. Nepříčinila se k tomu žádná významná geopolitická událost, jako například eskalace konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Stačily jestřábí postoj Fedu a špatná čísla z amerického trhu práce.
Na druhou stranu, trhy se obchodují na historických maximech, což v době globální nejistoty není běžné. Vysoká cena zlata, která funguje jako indikátor napětí, tento trend podtrhuje. Jedna negativní týdenní seance však na celkovém obrazu mnoho nemění.
Asijské trhy uzavřely obchodování dříve, než byla zveřejněna špatná data z amerického trhu práce, takže jejich ztráty byly relativně mírné. Šanghajská burza klesla o 0,94 %, japonský Nikkei o 1,62 % a největší ztráty zaznamenal hongkongský Hang Seng, který odepsal 3,47 %.
V Evropě se nejlépe dařilo britskému indexu FTSE, který ztratil pouze 0,57 %. Kontinentální indexy však dopadly hůře, částečně kvůli uzavřené dohodě mezi Evropou a USA, která pro německé a francouzské firmy znamená těžší podmínky na americkém trhu. Německý DAX klesl o 3,27 % a francouzský CAC o 3,68 %.
V USA trhy do poloviny týdne rostly díky dobrým výsledkům firem jako Meta a Microsoft. Závěr týdne však přinesl propad. Průmyslový Dow Jones odepsal 2,92 %, S&P 500 ztratil 2,36 % a technologický Nasdaq, který odolával prodejním tlakům nejlépe, klesl o 2,17 %.
Kryptoměny: Bitcoin se drží, Solana ztrácí
K datu psaní článku činila cena bitcoinu 114 205 dolarů, což představuje týdenní pokles o 3,14 %. Zasedání Fedu a páteční panika na trzích vyvolaná špatnými čísly z trhu práce bitcoin oslabily, protože jde o rizikové aktivum citlivé na změny nálad.
Trhy nyní očekávají pokles úrokových sazeb v září, ale tento krok už není vnímán jako měkké přistání, nýbrž jako zoufalý pokus odvrátit potenciální krizi. Minulý cyklus utahování měnové politiky ukázal, že její změny se v reálné ekonomice projevují se zpožděním. Pozdní snižování sazeb tak katastrofu neodvrátí, pouze zmírní škody.
Zajímavý vývoj jsme sledovali u Solany. Tento altcoin vypadal do 23. července nadějně, ale poté investoři radikálně změnili názor a začali jej prodávat. Během týdne vzrostla dominance bitcoinu, a to i přes jeho oslabení.
Možná investory zklamalo, že bitcoin nepřekročil 60% hranici, která by mohla odstartovat sezónu altcoinů. Nicméně do konce září je ještě daleko a trhy letos už několikrát ukázaly, že dokáže rychle změnit směr.
Investujte do bitcoinových ETF na platformě XTB
Závěr: Co sledovat příští týden?
Hlavním tématem bude, zda se páteční výprodeje protáhnou i do dalšího týdne. Naštěstí tento týden nepřinese klíčové makroekonomické údaje. Zveřejněna bude pouze hodnota indexu ISM ve službách, který sledují spíše odborníci.
Aby tento indikátor výrazně ovlivnil trhy, musel by klesnout pod 50 bodů, což by posílilo obavy z propadu americké ekonomiky. Zasedat bude Bank of England, přičemž trhy očekávají snížení sazeb pro britskou libru.
Výsledková sezóna pokračuje, ale jen málo firem už dokáže výrazně ovlivnit celkové chování trhu. Přesto svá čísla zveřejní zajímavé společnosti, jako Palantir, AMD, Caterpillar, Pfizer, McDonald’s, Walt Disney, Uber, Shopify, Fortinet, Airbnb, Realty Income a Eli Lilly.