Mottto: „Když se ti něco nelíbí, tak to změň. Když nemůžeš změnit to, co se ti nelíbí, změň svůj postoj. Nestěžuj si.“ (Maya Angelouová)
Will Bowen ve své knize „Svět bez stížností“ přišel s jednoduchou metodou, jak se zbavit stížností. Jako pomůcku při ní využívá fialový náramek, který přendáváme z ruky na ruku pokaždé, když si stěžujeme nebo pomlouváme. Smyslem výzvy je vydržet 21 dní bez stěžování. Ačkoliv se může zdát, že jde o jednoduchý úkol, pokud se do toho pustíme, zjistíme, že až tak jednoduchý není!
Proč se vůbec snažit nestěžovat?
Nejlepší odpověď na tuto otázku asi je, že se snažit nemusíme 🙂 Nikdo nikoho k ničemu přece nenutí. Ale pokud máme pocit, že bychom mohli být šťastnější, že nejsme zcela spokojení, je nápad zaměřit se na své stížnosti a pracovat s nimi velmi dobrý a podle mě představuje jednu z nejlevnějších forem seberozvoje.
Osobně si myslím, že nemusíme ani pracovat s náramkem i když to ze začátku může být dobrá pomůcka. Jde o to být k sobě vnímaví a upřímní a pokaždé, když si stěžujeme, prostě s tím přestat. Pokročilejší dokonce mohou zachytit okamžik, kdy se chystají stěžovat a když si toho všimnou, mohou změnit tok svých myšlenek. Rovněž si můžeme všímat našeho vnitřního monologu, toho, když si nestěžujeme nahlas, ale jen v mysli.
Přínosy zaměření na práci s našimi stížnostmi
Předně – jakákoliv práce s naším vnitřním světem rozvíjí všímavost a bdělost, které jsou cenné samy o sobě. Tyto schopnosti – být všímavý a bdělý – můžeme následně použít i v jiných oblastech našeho života, např. v práci nebo při v tradingu. Pokud si pečlivě všímáme toho, když si stěžujeme, může to být první krůček k očistě našeho charakteru.
Bowen ve své knize cituje výrok Samuela Johnsona: „Když se tě zmocní úzkost, obava, smutek nebo beznaděj, nic z toho nezveřejňuj a nijak si nestěžuj. Nauč se takové poklesky mysli skrývat, a když to dokážeš, vymaníš se tím z jejich sevření.“
Trochu v tom vidím americký styl být pořád pozitivní a osobně bych raději volil poněkud citlivější přístup, ve kterém si sami hledáme – nevím, jak to lépe říci – míru negativity, která je pro nás přijatelná, a neustále se snažíme tuto míru zmenšovat třeba pomocí meditace mindfulness, o které jsem psal ve svých předchozích článcích pro kryptomagazin.cz.
Závěr
Nicméně „něco do sebe“ Johnsonův citát přeci jen má. Chápu, že některé emoce do nás mohou být opravdu velmi hluboce zasazeny, ale někdy mám pocit, že tím, že je neustále vyjadřujeme a ještě o nich mluvíme, místo, abychom se od nich osvobozovali a svůj fokus směřovali k pozitivnějším stavům mysli a prožívání, je v sobě ještě více posilujeme a fixujeme.
V příštím díle našeho povídání se podíváme na to, proč si vlastně stěžujeme.
