Ruský prezident Vladimír Putin se začal zabývat myšlenkou vytvoření mezinárodní kryptoměny. Podnětem bylo setkání se zakladatelem Etherea Vitalikem Buterinem a dalšími odborníky z patnácti zemí – včetně USA, Indie, Izraele, Arménie a Turecka.
Putinova první významnější iniciativa v krypto by se měla zaměřit na spojení rozvíjejících tržních ekonomik států v celé Asii, východní Evropě, Africe a Jižní Americe. Jejím základním znakem by měla být technologie Blockchain, technologie smart kontraktů a společná mezinárodní kryptoměna.
Vzhledem na globální úvěrovou krizi v letech 2007-2008, která brzdila ekonomiku většiny států a klesající ceny komodit způsobily růst vývozu, by kyber-iniciativa mohla změnit hospodářství členských států tím, že podnítí technologické inovace a podpoří růst příjmů i hospodářskou prosperitu.
Společná kryptoměna pro BRICS a EEU
Ruské místní média přinesly pár dní před koncem roku 2017 informaci, že ruská centrální banka navrhla vytvoření mezinárodní kryptoměny, kterou by používali členské státy BRICS a EEU
BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika
EEU – Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Rusko a Kyrgyzstán
Společným přijetím nové kryptoměny by členské státy mohly zvýšit své investice do technologie Blockchain, smart kontraktů, nebo nahradit hotovost.
Mnozí ekonomové, tradiční bankéři a klasické finanční instituce se přesto stále snaží zmírnit vliv kryptoměn a její dopad na celosvětovou ekonomiku. Jako příklad můžeme uvést představitele německé pojišťovací skupiny Allianz. Mohamed El-Erian se nedávno nechal slyšet, že cena Bitcoinu sice může stoupat, ale k jeho akceptování masami lidí nedojde.
Měna pro 41 procent světa
Pokud by však nastal opačný scénář než předpovídají skeptici, stala by se mezinárodní kryptoměna, kterou navrhuje Rusko, dostupná až pro 41 procent celosvětové populace. To by zaručeně přispělo ke zlepšení a zefektivnění obchodu mezi členskými státy. Nyní totiž téměř každá ze zmíněných zemí má svou vlastní měnu a zavedení jedné společné by celý proces obchodu zjednodušilo.
Aby však tato iniciativa byla úspěšná, bude mimo jiné třeba aktualizovat a synchronizovat legislativu členských států týkající se kryptoměn.
Návrh zákona v Rusku už byl podán
Mezitím na základě podnětu od ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruská centrální banka připravila návrh zákona na regulaci kryptoměn a ICO, který byl 28. prosince 2017 předložen ke schválení do státní dumy. Jeho schválení se předpokládá v březnu tohoto roku. Následně by měl být uveden do praxe k prvnímu červenci 2018.
Návrh zákona sice umožňuje ICO, ale stanoví jejich omezení. Ti, kteří nejsou kvalifikovanými investory, budou moci kupovat tokeny pouze určitého druhu za částku nepřesahující 50 tisíc rublů (869 USD). Ministerstvo také navrhuje omezit maximální částku finančních prostředků vydaných jako ICO na 1 mld. rublů (17,4 mil. USD).
Přesto prezident Ruské asociace pro kryptoměny a blockchain Yuri Pripachkin argumentoval: „Financování ICO by nemělo být omezováno, protože může přilákat neomezené množství zahraničních investic do ruských projektů.“
V současnosti není těžba a ani obchodování s kryptoměnami řízené žádnými ruskými zákony. Návrh zákona však definuje těžení a obchodování kryptoměn jako zdanitelnou činnost. Obchodování by nepodléhalo dani z přidané hodnoty (DPH). Návrh zákona se nevztahuje na přeshraniční daňová pravidla.
Zatím není jasné, zda členské státy při formulování vhodné nadnárodní daňové politiky, budou pro společnou kryptoměnu postupovat podobně jako Evropská unie, nebo se vydají vlastní cestou.
