Korea Post, národní operátor poštovních služeb Jižní Koreje, který také dohlíží na investiční fond ve výši 112 miliard dolarů, požádal experty z Goldman Sachs o rady ohledně kryptoměn.
Poštovní kryptoměna?
Korea Post se v tomto měsíci setká v Hongkongu s vedoucími pracovníky z výzkumné skupiny Goldman Sachs, informovala agentura Bloomberg. Zástupci společnosti budou s americkými experty diskutovat o tématech jako jsou digitální technologie, AI a blockchain.
Kang Seong-ji, prezident Korea Post, v rozhovoru prohlásil, že diskutoval o kryptoměnách s Davidem Solomonem, novým výkonným ředitelem společnosti Goldman Sachs během jeho nedávné návštěvy New Yorku.
„Požádal jsem Goldmany, aby předali své know-how v oblasti kryptoměn,“ řekl Kang. „Vzhledem k tomu, že se kryptoměny považují za technologii s velkým potenciálem a je mnoho lidí, kteří se o ně zajímají, budeme se muset naučit silné a slabé stránky.“
Goldman Sachs na scéně
Plány Korejské pošty se nejspíše netýkají přidání kryptoměn do portfolia, ale naznačují, že se firma o kryptoměny zajímá. Goldman Sachs, jedna z mála firem na Wall Street, která nabízí regulované Bitcoin futures, má také plány na zavedení kryptoslužeb pro institucionální investory jako je Korea Post. Nicméně zatím nebylo možné potvrdit žádné obchodní dohody mezi Goldmany a Korejskou poštou ohledně potenciální spolupráce v oblasti kryptoměn.
O tématu jsme také psali: 5 hybných sil pro oživení trhu s ICO
Jižní Korea a problematický vztah ke kryptoměnám
Kryptoměny to mají v Jižní Koreji složité. Spíše lhostejný přístup ke kryptoměnám ze strany jihokorejských politiků by mohl hrát důležitou roli v postoji Korejské pošty. Společnost provozuje stejná vláda, která se v minulosti vyjádřila proti používání virtuálních měn. Například předseda vlády Jižní Koreje se domnívá, že kryptoměny by mohly vést mladé lidi k pyramidovým podvodům a drogám.
Na druhé straně právě Jižní Korea je zemí, kde se kryptoměny obchodují velmi čile a mnoho lidí je tam vlastní a aktivně využívá.
Kryptoměnové společnosti, které působí v této oblasti, by mohly mít naději na obrat díky nedávnému rozhodnutí vlády regulovat kryptoměny ve spolupráci se směrnicí G20.
Psali jsme: Jižní Korea polevuje v omezeních, chce povolit ICO v zemi
Závěr
Vypadá to, že situace v Jižní Koreji se začíná pomaličku obracet ve prospěch kryptoměn. To by mohlo mít pozitivní dopad na celosvětové trhy. Budeme si ale muset počkat na oficiální zprávy ze země, zejména na povolení ICO.
Zdroj:
CCN.com
Bezpečnost privátního klíče v rámci obhospodařování skupinou vlastníků by se snad dala řešit tak, že by jej skládalo několik vysoce postavených lidí s jeho pouze částečnou znalostí. Snad prostřednictvím mechanismu, podobného BIP39. Rozhodně nikdo nesmí mít v případě instituce přístup ke kompletnímu privátnímu klíči vzhledem k extrémnímu bezpečnostnímu riziku vzdálené krádeže prostředků bez jakékoliv cesty zpět. Dalším problémem je napadnutelnost samotných čipů a tedy jejich zabezpečení. V chráněné vrstvě paměti (minimálně v cache CPU) se totiž privátní klíč musí objevit celý pro možnost nakládání s prostředky. Toto téma mě enormně zajímá. Kdo k tomu něco máte (třeba jen i svůj vlastní nápad), prosím, podělte se o něj. Rád bych věděl, že bezpečnost kryptoměn se dá udržet i v modelové situaci JEDEN PRIVÁTNÍ KLÍČ = VÍCE VLASTNÍKŮ. V opačném případě, pokud tento model nebude moci fungovat, nemůže vzniknout ani důvěryhodný fond, ani banka spravující cizí privátní klíče, ani státní finance v kryptoměnách. Naopak pokud se toto zanedbá například na úrovni státu, přijde tento brzy o všechny prostředky v kryptoměnách a bude to pouze otázkou času. Snad už to někdo vyřešil, ale nikde o tom není vidu ani slechu. Co je perfektně bezpečné pro jednotlivce se základním uvědoměním o kybernetické bezpečnosti, není naopak vůbec bezpečné pro skupinu vlastníků. Proto je potřeba především tomuto hledisku věnovat maximální pozornost a péči. Vůbec by mě nepřekvapilo, pokud by se řečené know-how ubíralo především k těmto tématům.