Google poprvé úspěšně spustil svůj model umělé inteligence na družici obíhající Zemi. Experimentální zařízení projektu Suncatcher dokázalo zpracovat dotaz odeslaný ze Země a vrátit odpověď. Firma tím udělala důležitý krok k plánovaným vesmírným datovým centrům, která by jednou mohla využívat sluneční energii přímo na oběžné dráze.
Rostoucí poptávka po výpočetním výkonu výrazně zvyšuje spotřebu elektřiny v pozemních datových centrech. Orbitální infrastruktura by v budoucnu mohla využívat dlouhé období slunečního svitu a omezit některé nároky na pozemní energetické sítě. Zatím však není jasné, zda by podobný systém dával ekonomický smysl.
Umělá inteligence poslala z vesmíru básničku
Družice odstartovala 1. října 2026 na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. Google ji vyvinul ve spolupráci s firmou Planet Labs. Na palubě jsou čtyři specializované procesory TPU, které Google běžně používá k provozu a trénování AI modelů v pozemních datových centrech.
Po několika týdnech testování technici aktivovali model Gemma 4. Prostřednictvím pozemní stanice mu zadali úkol napsat krátkou báseň o pobytu ve vesmíru. Systém ji vygeneroval přímo na družici a následně odeslal zpět. K úspěšnému přenosu došlo během přeletu nad norskými Špicberky.
Výsledek je zatím především technologickou demonstrací. Družice nevykonává nepřetržitě rozsáhlé výpočty. Přesto jde podle Googlu o první odpověď AI vytvořenou na oběžné dráze procesorem TPU třídy používané v datových centrech.
Největší překážkou zůstává chlazení a radiace
Prototyp dokáže vyrobit přibližně 1 kW elektřiny, ale kvůli energetickým a tepelným omezením může současně využívat pouze jeden ze čtyř procesorů. Ten navíc pracuje jen zhruba dvacet minut v kuse. Ve vakuu totiž nelze odvádět odpadní teplo běžným prouděním vzduchu.
Inženýři nyní prověří, jak čipy zvládají extrémní změny teplot a kosmické záření. To může narušovat výpočty i data v paměti. Na Zemi už komponenty testovali, skutečné prostředí však představuje odlišnou zátěž.
Google plánuje v roce 2027 vyslat další dvě propojené družice a vyzkoušet mezi nimi předávání dat. Dlouhodobou představou je síť solárně napájených zařízení, která by část výpočtů AI přesunula mimo Zemi. Otázkou zůstává ekonomika startů, spolehlivost hardwaru a náklady na chlazení. Komerční vesmírné datové centrum tak zatím zůstává vzdáleným cílem.
