Amerika je doma i ve světě označována za zemi svobody a neomezených možností. Spojené státy mají poměrně krátkou, ale bouřlivou, historii. V tomto článku vám přinášíme jeden velmi zajímavý příběh, který stál u počátků USA. Jak se sami přesvědčíte, platit vysoké daně nikdy nebylo americké. Své o tom ví město Boston, kde došlo ke slavnému incidentu – Bostonské pití čaje. Nebyl to však zcela obyčejný dýchánek, ale hotové povstání.
Kolonie
„Udělat Ameriku opět velkou.” Mohlo by se zdát, že tato věta minulého prezidenta věstila prohlubování imperiální politiky vměšování, rozvracení a zavádění přísnějších dovozních cel, namířených proti znepřáteleným obchodním partnerům. Když však nahlédneme do historie, zjistíme, že Amerika stojí na trochu jiných základech.
Britské impérium hodlalo udržet svoji moc a nadvládu nad koloniemi v Severní Americe, které se však bránily opakovaným pokusům o zdanění. Jedním z těchto pokusů bylo zavedení spotřebních daní, resp. cel v roce 1767.
Townshendovy zákony
Britský ministr financí Charles Townshend vydal zákony zavádějící dovozní cla na komodity jako sklo, papír, kůže a mimo jiné také čaj. Za účelem jejich vymáhání se zřizovaly zcela nové úřady. Tato politika však přispěla k protibritskému odporu v koloniích. Ten již nějakou dobu trval, a to právě i díky předchozím daňovým zákonům.
Ani v tomto případě na sebe nenechal bojkot anglického zboží dlouho čekat. V důsledku toho byly tyto zákony opět zrušeny, ovšem s výjimkou toho čajového.
Samuel Adams
Pokud jste si vzpomněli na strýčka Festera a další členy povedené rodiny Addamsů, tak vás musíme zklamat. Nedočkáte se příchodu bledého monstra s krvavými kruhy pod očima, které náš příběh vtipně a spravedlivě ukončí. Ale teď vážně, americký politik Samuel Adams se stal jedním ze signatářů Deklarace nezávislosti a Otců zakladatelů USA.
Samuel Adams byl tou osobou, která se v Bostonu zasadila o sjednocení s ostatními koloniemi. Byl svědkem Bostonského masakru, organizoval některé snahy rebelů a veřejně vystupoval proti britské nadvládě. Dostal se do vedoucí pozice hnutí Synové svobody a stál na počátku Bostonského dýchánku, který údajně také zorganizoval a později obhajoval. Opíral se o ústavu a fakt, že není možné, aby osadníci podléhali zákonům parlamentu, ve kterém nemají zastoupení.
Bostonský masakr
Vraťme se na moment v našem příběhu o krok zpět. Zmínili jsme, že se severoamerické kolonie odmítaly podrobit anglické nadvládě a zdanění. Nespokojenost osadníků vyústila v otevřené srážky demonstrantů s anglickými vojáky. Jedna z nich skončila zmiňovaným Bostonským masakrem, při kterém vojáci, zatlačení davem do úzkých, začali střílet do civilistů. 5 lidí bylo zabito a dalších 11 zraněno. Nenávist k Britům se tak ještě prohloubila.
Daně
Townshendovy zákony dopadly neúspěšně, stejně jako i předchozí britské pokusy o zdanění severoamerických kolonií, a byly zrušeny. Jako známka autority a zjevně také pýchy Britů však byl ponechán ten čajový. Osadníci to řešili bojkotem. Pro Anglii a především britskou Východoindickou čajovou společnost to znamenalo velké ztráty. Její prodeje v koloniích klesly na méně než 1 %.
Townshendův nástupce Frederick North se k dalšímu kroku odhodlal poté, co došlo k určitému uklidnění situace, byť jen zdánlivému. Zavedl tzv. Tea Act, tedy čajový zákon, který měl jejich společnosti umožnit prodávat výrazně pod cenou (i tou na černém trhu). Navíc jí umožňoval obcházet americké velkoobchodníky a vybudovat tak v podstatě monopol. Přímým důsledkem pak byla následující událost.
Bostonské pití čaje
Náš příběh vrcholí 16. prosince 1773. Vody bostonského přístaviště se plní přes 300 bednami vynikajícího černého čaje s nevtíravou muškátovou chutí a nádhernou vůní, Darjeeling. V místních vodách ho pečlivě připravuje skupinka výtržníků převlečených za indiány kmene Mohawků. Aktéři vzpoury tak údajně dávali najevo identifikaci s Amerikou, které dávali přednost před anglickou korunou.
Tomuto dýchánku přihlíží tichý a ukázněný zástup, dokud není celý náklad, v hodnotě přesahující v dnešních cenách milion liber, pečlivě připraven a naservírován obyvatelům Atlantiku. Přítomni jsou údajně také členové tajemného spolku Svobodných zednářů. Tuto informaci však nelze spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. Jisté je jedno, osadníci za tento čaj dovozní cla nezaplatí
Guvernér Thomas Hutchinson byl znechucen, Britové byli pobouřeni. Přístav zanedlouho uzavřeli a vydali tzv. Donucovací zákony, známější však pod názvem Nepřijatelné zákony. Revoluce již nešla zvrátit a Britové se o tom brzy přesvědčili, ale to už je zase jiný příběh a téma na jindy.
Závěr
Uznávat nadvládu nad jinou zemí a především pak vysoké zdanění nepatřilo nikdy k věcem, které bychom mohli nazývat „americké.” Bostonské pití čaje je toho historickým příkladem.
