Veterán Wall Street vysvětluje, proč sází na kryptoměny

Umělá inteligence nemusí přinést největší investiční příležitosti pouze výrobcům čipů a technologickým gigantům. Zkušený investor Jordi Visser se domnívá, že významnou část růstu mohou zachytit také kryptoměny. Podle něj budou AI agenti potřebovat nové způsoby placení, obchodování a práce s digitálními aktivy.

Visser proto rozšiřuje své portfolio za hranice bitcoinu, etherea a solany. Současně ale upozorňuje, že největší nadšení kolem AI akcií už může být za námi a investoři by měli mírnit očekávání. Do popředí se podle něj dostávají také kryptoměny zaměřené na soukromí a ochranu identity.

AI agenti mohou být pro kryptoměny zlomovým okamžikem

Jordi Visser má za sebou přibližně tři desetiletí zkušeností z finančních trhů. Působil jako výkonný ředitel v Morgan Stanley a také jako investiční ředitel společnosti Weiss Multi-Strategy Advisers. Nyní vede výzkum AI Macro Nexus v rámci 22V a stojí v čele společnosti Visser Labs.

Jeho současná investiční teze vychází z přesvědčení, že umělá inteligence může urychlit praktické využití kryptoměn. Zatímco část investorů se soustředí především na akcie firem vyvíjejících AI, Visser vidí příležitost také v digitálních aktivech, která mohou novým technologiím poskytovat platební infrastrukturu.

Klíčovou roli podle něj sehrají takzvaní AI agenti. Jde o software, který dokáže na základě pokynů uživatele samostatně provádět konkrétní úkoly. V budoucnu by mohl například vyhledávat finanční produkty, realizovat obchody nebo zajišťovat platby bez nutnosti, aby člověk každý krok prováděl ručně.

Visser přirovnává tuto změnu k nástupu chytrých telefonů a obchodů s mobilními aplikacemi. Stejně jako smartphony otevřely nové možnosti využití internetu, mohou podle něj AI agenti rozšířit praktické využití kryptoměn. Rostoucí počet automatizovaných transakcí by mohl zvýšit poptávku po kryptoměnových platbách a tokenizovaných aktivech, tedy digitálních tokenech reprezentujících například finanční nástroje nebo jiná aktiva.

Tento scénář však není bez rizik. Pokud by výrazný propad trhu s umělou inteligencí zasáhl také akcie a celkovou ochotu investorů podstupovat riziko, kryptoměny by mohly znovu otestovat nedávná cenová minima. Visser se přesto domnívá, že takový vývoj by nemusel automaticky ukončit celý býčí cyklus.

Největší nadšení kolem AI akcií může být za námi

Visser v posledních měsících začal omezovat svou expozici vůči některým titulům spojeným s umělou inteligencí. Už v polovině května přistoupil ke snižování pozice ve výrobci paměťových čipů Micron. Důvodem bylo jeho přesvědčení, že se do obchodu s AI příliš nahromadily hedgeové fondy i drobní investoři.

Rostoucí zájem o umělou inteligenci totiž přitahoval kapitál, který mohl jinak směřovat do kryptoměn. Firmy spojené s AI navíc dokázaly vykazovat rychlý růst tržeb, což jejich akciím poskytovalo silný příběh pro investory.

Microsoft například v dubnu 2026 uvedl, že jeho podnikání v oblasti AI dosahuje ročního tempa tržeb 37 miliard USD, což představovalo více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Výrobce čipů Micron zase v březnu oznámil, že jeho tržby za druhé fiskální čtvrtletí dosáhly 23,86 miliardy USD a téměř se ztrojnásobily.

Podle Vissera se ale podmínky na trhu mění. Investoři už nemusí odměňovat každou společnost, která oznámí vysoké výdaje na infrastrukturu pro umělou inteligenci. Stále důležitější bude otázka, zda tyto investice skutečně přinášejí dostatečné výnosy.

Drahá infrastruktura AI firem začíná představovat problém

Jedním z příkladů je Oracle, který ve fiskálním roce 2026 vynaložil 55,7 miliardy USD na kapitálové výdaje, zatímco jeho provozní peněžní tok dosáhl 32 miliard USD. Společnost zároveň získala 43 miliard USD prostřednictvím dluhového financování.

Tato čísla ukazují, jak nákladné je budování datových center a další infrastruktury potřebné pro AI. Firmy musí investovat značné částky ještě předtím, než se jim nové kapacity plně vrátí v podobě příjmů.

Visser proto rozlišuje mezi dlouhodobým potenciálem umělé inteligence a očekáváním, že akcie souvisejících společností budou pokračovat v dosavadním prudkém růstu. Nevěří, že rozvoj AI končí, ale upozorňuje, že období největšího investičního nadšení může být za námi.

Pro kryptoměny to může představovat příležitost. Pokud se část kapitálu přesune od drahých technologických akcií k digitálním aktivům, která těží z nových způsobů využití AI, mohl by se zájem investorů postupně rozšířit i mimo největší kryptoměny.

Visser rozšiřuje portfolio o další tokeny

Ještě do srpna se Visserovo kryptoměnové portfolio skládalo pouze z bitcoinu, etherea a solany. Bitcoin přitom nadále zůstává jeho největší pozicí. V poslední době však začal nakupovat také širší skupinu tokenů, protože očekává, že přínosy rozvoje AI se mohou projevit napříč kryptoměnovým trhem.

Zajímavou roli v jeho úvahách hraje dogecoin. Visser jej sleduje jako ukazatel návratu zájmu drobných investorů. Právě retailoví investoři podle něj mohou být důležitou součástí dalšího širšího růstu, protože jejich návrat často signalizuje, že se nadšení znovu šíří mimo úzkou skupinu profesionálních obchodníků.

Pro sledování trhu si Visser sestavil také rovnoměrně vážený index 42 tokenů a čtyř veřejně obchodovaných akcií. Podle jeho vyjádření tento soubor od června překonával výkonnost bitcoinu. Plánuje přitom nadále držet všechny jeho složky.

Takový přístup naznačuje, že se nesoustředí pouze na jednu konkrétní kryptoměnu. Snaží se zachytit širší vývoj trhu a rozložit své sázky mezi více projektů. Samotná dosavadní výkonnost jeho indexu ale nezaručuje, že bude stejným tempem pokračovat i v budoucnu.

Soukromí a ochrana identity získávají na významu

Další oblastí, na kterou Visser sází, jsou kryptoměny zaměřené na ochranu soukromí. S rozvojem AI totiž podle něj poroste také význam zabezpečení osobních údajů a digitální identity.

AI nástroje mohou usnadnit práci s informacemi, ale zároveň mohou zvýšit riziko podvodů, zneužití identity a dalších forem digitálního útoku. Čím více úkolů budou lidé svěřovat automatizovaným agentům, tím důležitější bude schopnost bezpečně ověřovat uživatele a chránit citlivá data.

Visser proto sleduje projekty jako Zcash a Monero, které se zaměřují na různé způsoby ochrany soukromí při používání kryptoměn. Nejde přitom o sázku na jedinou společnost, ale o širší přesvědčení, že potřeba soukromí může v digitální ekonomice narůstat.

Tato oblast však přináší i regulatorní nejistotu. Technologie zvyšující finanční soukromí mohou mít legitimní využití, současně ale vyvolávají otázky kolem dodržování pravidel proti praní špinavých peněz a financování nelegální činnosti. Budoucí vývoj proto nebude záviset jen na technologiích, ale také na tom, jak se k nim postaví regulátoři a finanční instituce.

Závěrem: AI nemusí znamenat jen růst technologických akcií

Visserova teze stojí na zajímavé myšlence. Největší přínosy umělé inteligence nemusejí připadnout pouze firmám, které vyrábějí čipy, provozují datová centra nebo vyvíjejí samotné modely. Pokud AI agenti skutečně začnou ve větším měřítku provádět finanční transakce, může vzrůst význam platebních sítí, digitálních aktiv a tokenizovaných finančních nástrojů.

Zároveň bychom neměli zaměňovat technologický pokrok za automatický růst cen kryptoměn. Vyšší využití určitého systému nemusí vždy znamenat odpovídající růst hodnoty jeho tokenu. Rozhodovat bude konkrétní způsob využití, ekonomika jednotlivých projektů, konkurence i regulace. Stejně tak mohou kryptoměny během prudkého výprodeje na akciových trzích oslabit, i když jejich dlouhodobý příběh zůstane zachován.

Za nejzajímavější považuji rozšíření investičního pohledu od samotných AI společností k infrastruktuře a službám, které mohou kolem umělé inteligence vzniknout. Pokud se AI agenti stanou běžnou součástí digitální ekonomiky, kryptoměnový trh může získat nové případy využití. Zatím však jde o scénář, jehož skutečný rozsah teprve uvidíme.

Myslíte si, že umělá inteligence nakonec pomůže kryptoměnám překonat výkonnost technologických akcií, nebo je tato představa příliš optimistická? Dejte nám vědět v komentářích.👇