El Salvador dál drží jednu z největších státních bitcoinových rezerv na světě. Její velikost však v posledních měsících vyvolávala otázky kvůli dohodě s Mezinárodním měnovým fondem. Země totiž měla v rámci úvěrového programu omezit další akumulaci bitcoinu z veřejných prostředků.
Přesto její bitcoinová zásoba dál rostla a v listopadu 2025 oznámila nákup 1 090 BTC za zhruba 100 milionů dolarů. Nyní IMF přinesl vysvětlení, které má tuto zdánlivou nesrovnalost objasnit. Nové bitcoiny podle fondu nefinancoval stát, ale soukromí dárci.
IMF potvrzuje: veřejné peníze se nepoužily
Mezinárodní měnový fond 3. září uvedl, že El Salvador předložil dokumentaci potvrzující původ bitcoinů přidaných do rezerv po první revizi úvěrového programu v červnu 2025. Podle IMF šlo o soukromé dary a nikoli o další nákupy financované z veřejných prostředků.
Tím se fond snaží vysvětlit, proč bitcoinová rezerva země rostla navzdory podmínkám úvěrového programu. IMF zároveň uvedl, že další akumulaci nad rámec řádně zdokumentovaných darů neočekává.
Pro El Salvador jde o důležité potvrzení. Pokud by totiž nové bitcoiny skutečně nakupoval stát z veřejných peněz, mohlo by to představovat problém z hlediska podmínek programu.
Záhada nákupu za 100 milionů dolarů
Největší otázky vyvolal listopad 2025. El Salvador tehdy oznámil přidání 1 090 BTC v hodnotě přibližně 100 milionů dolarů. Jednalo se o největší jednodenní přírůstek bitcoinových rezerv, který země do té doby oznámila. Celková zásoba se tím dostala na 7 474 BTC.
Problém spočíval v načasování. Jen několik měsíců předtím totiž El Salvador uzavřel s IMF dohodu v hodnotě přibližně 1,4 miliardy dolarů, jejíž součástí bylo omezení dobrovolné akumulace bitcoinu veřejným sektorem.
Navenek tak vznikl poměrně jasný rozpor. Státní bitcoinová rezerva rostla, zatímco podmínky programu další nákupy z veřejných prostředků nepovolovaly.
Nynější vysvětlení IMF tento rozpor částečně odstraňuje. Fond tvrdí, že dokumenty předložené salvadorskými úřady potvrdily, že přírůstky po první revizi pocházely ze soukromých darů.
IMF chtěl bitcoin pod kontrolou
Dohoda s IMF nebyla zaměřena pouze na samotné nákupy bitcoinu. El Salvador se zároveň zavázal omezit veřejnou roli v celém bitcoinovém projektu.
Podmínky programu například počítaly s ukončením veřejné účasti v peněžence Chivo a s omezením používání veřejných prostředků. IMF také požadoval transparentnější evidenci bitcoinů držených státem.
V dokumentech IMF se přitom dobrovolná akumulace vztahuje na nákup i těžbu bitcoinu veřejným sektorem. Naopak do této kategorie nespadají například bitcoiny získané prostřednictvím zabavení majetku nebo jiných zákonných opatření.
Právě proto je nynější vysvětlení o soukromých darech pro pokračování programu důležité. Nejde totiž pouze o to, kolik BTC El Salvador vlastní, ale také kdo jejich pořízení financoval.
Chivo přechází do soukromých rukou
Další významnou změnou je samotná peněženka Chivo. IMF uvedl, že většinový podíl a provozní kontrolu převzal soukromý provozovatel.
Salvadorská vláda si ponechává menšinový podíl a zároveň odpovědnost za úschovu aktiv zákazníků. Tím se podle fondu výrazně omezuje přímá účast státu v projektu Chivo.
Tento krok zapadá do širšího procesu, jehož cílem je snížit veřejné finanční riziko spojené s bitcoinovým projektem. IMF zároveň požaduje lepší transparentnost při evidenci BTC v jednotlivých státních peněženkách.
El Salvador stále drží více než 7 700 BTC
Podle aktuálních údajů se bitcoinová rezerva El Salvadoru pohybuje kolem 7 765 BTC. Aktuální přehled držby uvádí tento stav ke 4. září 2026.
Při ceně bitcoinu kolem 80 000 dolarů by taková zásoba měla hodnotu přibližně 621 milionů dolarů. Počet BTC je přitom výrazně vyšší než v době uzavření dohody s IMF.
Právě tento rozdíl byl hlavním důvodem, proč se otázka financování dalších bitcoinů opakovaně vracela. Nyní IMF tvrdí, že za přírůstkem nestály nové veřejné nákupy, ale soukromé dary.
Bitcoinová strategie Bukeleho pokračuje, ale jinak
El Salvador se stal v roce 2021 první zemí, která přijala bitcoin jako zákonné platidlo. Prezident Nayib Bukele následně prosazoval dlouhodobou strategii pravidelného nakupování BTC.
Dohoda s IMF však tuto politiku výrazně změnila. Už v roce 2025 fond uvedl, že veřejný sektor nemá bitcoin dobrovolně dále akumulovat a že jeho držba má zůstat pod kontrolou.
To ovšem neznamená, že El Salvador musí své stávající bitcoiny prodávat. Současná strategie spíše odděluje státní držbu BTC od nového financování prostřednictvím veřejných peněz.
Závěrem: Co ukáže další vývoj bitcoinových rezerv
Celý případ je zajímavý hlavně tím, jak obtížné může být u státních bitcoinových rezerv rozlišit mezi samotným růstem držby a způsobem, jakým k němu došlo. El Salvador dnes vlastní více než 7 700 BTC, ale podle IMF za přírůstky po červnu 2025 nestály veřejné prostředky. To je zásadní rozdíl.
Podle mě je zároveň dobře, že IMF požaduje větší transparentnost. U státního majetku nestačí pouze zveřejnit počet bitcoinů. Důležité je vědět, odkud jednotlivé mince pocházejí, kdo je kontroluje a jaké závazky s nimi souvisejí.
Zajímavé bude sledovat především další vývoj. IMF nyní výslovně říká, že další akumulaci nad rámec zdokumentovaných soukromých darů neočekává. Pokud se tedy bitcoinová rezerva El Salvadoru začne znovu výrazně zvyšovat, bude velmi důležité vysvětlení jejího původu.
Co si myslíte o bitcoinové strategii El Salvadoru a vysvětlení IMF? Věříte, že další růst rezerv skutečně pochází ze soukromých darů? Dejte nám vědět v komentářích.
Mějte trh pod kontrolou
Sledujte bitcoin, kryptoměny, on-chain data i makroekonomiku na jednom místě