Bitcoin strmě roste nad 68 000 USD, v cestě stojí už jen 72 000 USD

Bitcoin právě nyní strmě stoupá nad 68 000 USD, což znamená průlom ze stranového boxu, ve kterém se cena BTC nacházela po mnoho týdnů. Mnoho týdnů se trh prakticky nikam nepohnul, takže z technického hlediska jde o velký úspěch.

Cenový růst je samozřejmě doprovázen solidním short squeezem. Jakmile je z miniaturní volatility naopak vysoká volatilita, šťouchne se do toho velmi snadno. Likvidace pak způsobí cenový impuls, který máte nyní před sebou.

Cena byla skřípnutá mezi klouzavými průměry

Na třídenním grafu se cena bitcoinu dlouho držela pod stodenním i dvousetdenním klouzavým průměrem nepřetržitě od 7. listopadu 2025. Obě křivky se mezitím sblížily a vytvořily společnou rezistenční zónu medvědího cyklu, o kterou se poslední pokusy o růst zastavily.

Zespodu cenu podpíral padesátidenní průměr, takže se prostor k pohybu zužoval z obou stran. To je ideální prostředí pro velký cenový pohyb, o čemž jsem pár týdnů mluvil.

Graf již není úplně aktuální, ale stále platí, že dokud cena BTC nevzroste nad 72 000 USD, může jej technika trhu zase skřípnout zpátky dolů.

Co bych proto sledoval nejvíc, jsou objemy při aktuálním pokusu o růst. Pokud se cena k rezistenční zóně dostane znovu se slabými objemy, půjde spíš o zavírání shortů než o příliv nového kapitálu a scénář s nižšími cenovými úrovněmi zůstane ve hře.

Kdyby se naopak bitcoin nad tu zónu dostal a udržel se tam aspoň dva týdny při rostoucím objemu, byla by to první skutečná změna režimu od loňského listopadu a svoji tezi bych musel přepsat.

Zlato bitcoinu utíká, korelace se ale vrací

Zlato v posledních letech kopírovalo pohyby bitcoinu docela věrně, a to až do podzimu loňského roku. Tehdy se cesty obou aktiv rozešly a stojí za povšimnutí, že bitcoin šel do kytek o několik měsíců dřív než zlato. Znovu tak potvrdil roli kanárka, který zapíská dřív, než se problém projeví jinde.

Devadesátidenní korelace obou aktiv teď zase míří vzhůru z hlubokého záporu, ve kterém se držela od začátku letošního roku. Čtu to jako dobré znamení, protože ke sbližování obvykle dochází ve chvíli, kdy si oba trhy odbyly svoje čištění. Zlato je ovšem v cenovém růstu evidentně napřed a bitcoin se teprve musí přidat.

Tahle mezera mezi oběma aktivy je zároveň jedním z hlavních důvodů, proč nevěřím scénáři úplného kolapsu. Zlato se drží nad 4 000 USD za unci a roste v prostředí vysokých reálných výnosů, tedy za podmínek, které mu historicky nesvědčí.

Pokud do něj kapitál teče i navzdory tomu, jde spíš o obavu z fiskální situace než o klasický útěk od rizika. A z téhle obavy bitcoin dřív nebo později těží také, jen s několikaměsíčním zpožděním, které jsme právě v obráceném gardu viděli na cestě dolů.

Rainbow chart u bitcoinu indikuje dno cyklu

Rainbow chart řadí bitcoin do pásma označeného jako výprodej a nákupní příležitost. Je to jeden z mála ukazatelů, u kterého se dá snadno říct, že indikuje dno aktuálního cyklu.

Akorát že těch duhových grafů vzniklo za ta léta tolik, že je rozumné brát je s nadsázkou. Každý autor si logaritmická pásma poskládá tak, aby seděla na jeho tezi, a s každým dalším cyklem se navíc celá konstrukce posouvá jinam.

Užitečnější než samotné pásmo mi ale přijde sledovat, jak dlouho v něm cena vydrží. V roce 2018 i v roce 2022 se bitcoin v téhle části duhy držel několik měsíců. Beru proto rainbow chart jako hrubé vodítko, že se pohybujeme ve správné cenové oblasti.

Největší riziko: Náklady na obsluhu dluhu USA míří k 1,7 bilionu USD

Kdyby šly náklady na obsluhu amerického dluhu obchodovat jako běžné aktivum, byl bych podle mě dávno bohatý. Projekce BofA počítá s tím, že úrokové platby amerického ministerstva financí vyšplhají v roce 2028 až na 1,7 bilionu USD ročně, pokud sazby zůstanou tam, kde jsou. Letos v červenci šlo o 1,4 bilionu a scénář, ve kterém by pětiletý výnos klesl ke 3,25 %, by tuhle částku udržel zhruba na dnešní úrovni.

Pro srovnání, ještě na konci minulé dekády stály úroky americký rozpočet jen několik stovek miliard USD ročně. Za necelých deset let se tedy tahle položka zněkolikanásobila a stala se z ní jedna z největších výdajových kapitol vůbec.

Pro bitcoin z toho plyne nepříjemná mechanika. Ministerstvo financí musí každý rok refinancovat obrovský objem dluhu, a čím vyšší kupón u toho nabídne, tím atraktivnější je bezrizikový výnos ve srovnání s aktivy, která žádný výnos negenerují.

Dokud tedy střední část výnosovky neklesne ke 3 %, konkurují americké dluhopisy bitcoinu i zlatu opravdu tvrdě. Zároveň ale platí, že takový tlak nemůže vydržet věčně, protože rozpočet tak vysoké úroky dlouhodobě neunese. Historickým řešením bývá měkčí měnová politika a to je přesně prostředí, ve kterém tvrdá aktiva vyhrávají.