Rozvoj umělé inteligence už není pouze závodem o nejvýkonnější čipy. Stále důležitější překážkou se stává dostupnost stabilní elektřiny pro datová centra.
Podle amerického ministerstva energetiky spotřebovala datová centra v roce 2023 přibližně 4,4 % elektřiny v USA. Do roku 2028 by jejich podíl mohl vzrůst na 6,7 až 12 %, především kvůli rychlému rozšiřování výpočetní infrastruktury pro AI.
Technologičtí giganti si zajišťují elektřinu na desítky let
Největší technologické společnosti už reagují dlouhodobými smlouvami a přímou podporou nových elektráren. Microsoft uzavřel dvacetiletou dohodu s Constellation Energy, která má umožnit obnovení provozu prvního bloku elektrárny Three Mile Island. Zařízení přejmenované na Crane Clean Energy Center má po spuštění dodat do sítě výkon 835 megawattů.
Amazon se vydal podobným směrem. Společnost v roce 2024 koupila za 650 milionů USD datový kampus sousedící s jadernou elektrárnou Susquehanna. Následně rozšířila smlouvu se společností Talen Energy, která má AWS postupně dodávat až 1 920 megawattů bezemisní elektřiny do roku 2042.
Google uzavřel partnerství s Kairos Power na výstavbu série malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem až 500 megawattů. První zařízení má podle plánu začít dodávat elektřinu kolem roku 2030.
Meta mezitím po vlastním výběrovém řízení oznámila dohody se společnostmi Vistra, TerraPower a Oklo. Vedle podpory nových reaktorů chce prodlužovat provoz stávajících jaderných elektráren.
Tyto kroky neznamenají, že by americká síť bezprostředně kolabovala. Ukazují však, že technologické firmy nevěří, že jim běžný proces výstavby zdrojů a připojení k síti zajistí požadovaný výkon dostatečně rychle.
Největším omezením může být čas, nikoli kapitál
Lawrence Berkeley National Laboratory evidovalo na konci roku 2025 přibližně 8 200 projektů čekajících na připojení do americké sítě.
Historická data ukazují, že 75 % kapacity přihlášené mezi lety 2000 až 2020 bylo nakonec z pořadníků staženo. Důvodem mohou být rostoucí náklady, dlouhé schvalování, nedostatek přenosové kapacity i změny ekonomiky jednotlivých projektů.
To vytváří zvláštní situaci. Technologické společnosti mohou mít dostatek hotovosti na servery, pozemky i samotnou výstavbu, ale bez garantovaného přísunu elektřiny nelze nové kapacity uvést do provozu.
McKinsey odhaduje, že datová centra zaměřená na AI budou do roku 2030 vyžadovat kapitálové výdaje kolem 5,2 bilionu USD. Část těchto investic proto stále častěji míří také do elektráren, rozvoden, přenosových vedení a chlazení.
Mezinárodní energetická agentura očekává, že globální spotřeba elektřiny datových center do roku 2030 vzroste na zhruba 945 TWh, tedy více než dvojnásobek současné úrovně.
V USA mají datová centra vytvořit téměř polovinu růstu poptávky po elektřině do konce desetiletí.
AI boom tak může změnit nejen technologický sektor, ale i energetiku. Vedle výrobců čipů se do centra pozornosti dostávají provozovatelé elektráren, dodavatelé síťových zařízení, společnosti budující přenosovou infrastrukturu a firmy schopné nabídnout dlouhodobě dostupnou energii.
Prozkoumejte energetické akcie na platformě XTB