Může se Bitcoin stát rezervním aktivem centrálních bank? Deutsche Bank věří, že ano

Analytici Deutsche Bank se zamýšlejí nad tím, zda by se Bitcoin mohl vedle zlata stát věrohodným rezervním aktivem centrálních bank. Poukazují přitom na rostoucí vyspělost trhu, pokrok v regulaci a sílící institucionální adopci kryptoměny.

Podle zprávy zveřejněné v pondělí 22. září těžila obě aktiva v roce 2025 z geopolitické nejistoty, otázek ohledně nezávislosti americké centrální banky a oslabujícího dolaru. Tyto faktory vynesly cenu zlata na rekordních 3 820 dolarů za unci a Bitcoin v srpnu přes 123 500 dolarů. Analytici argumentují, že Bitcoin dnes sdílí se zlatem klíčové rysy – omezenou nabídku, vysokou likviditu a absenci rizika protistrany.

Autoři studie Marion Laboure a Camilla Siazon uvedli, že existuje prostor pro koexistenci zlata a Bitcoinu na rozvahách centrálních bank do roku 2030. Připomínají také, že i zlato si muselo projít obdobím vysoké volatility, než se pevně etablovalo v rezervních portfoliích.

Diverzifikace rezerv a rostoucí síla Bitcoinu

Poptávka centrálních bank po zlatě v roce 2025 vystoupala na zhruba 36 000 tun. Zároveň de-dolarizační trendy a zájem o alternativní uchovatele hodnoty přinesly rekordní příliv kapitálu jak do zlatých, tak do bitcoinových ETF. Současný vývoj posiluje argument pro diverzifikaci rezerv mimo americký dolar.

Deutsche Bank zdůrazňuje také výhody Bitcoinu, mezi které patří snadná přenositelnost a minimální náklady na úschovu v porovnání s fyzickým zlatem. Schválení spotových ETF ve Spojených státech posílilo jeho legitimitu a některé země, například Salvador, Ukrajina, Bhútán nebo Kazachstán, již začaly národní bitcoinové rezervy budovat.

Na úrovni amerických států přijaly Texas a Arizona zákony umožňující financování vlastních rezerv. Americká vláda zároveň představila plán vytvoření suverénní bitcoinové rezervy. Ta má vycházet ze 207 000 BTC zabavených v rámci trestních řízení a být doplněna o další nákupy v rámci tzv. BITCOIN Act.

Přesto zde zůstávají rizika. Bitcoin je stále mnohými vnímán jako spekulativní aktivum s častými prudkými propady, kybernetickými hrozbami a omezeným využitím v platebním styku. Analytici upozorňují, že méně než 30 % aktivity Bitcoinu je skutečně transakční.

Některé velké evropské centrální banky možnost jeho držby odmítly a předseda Fedu Jerome Powell potvrdil, že americká centrální banka jej podle platné legislativy vlastnit nemůže.

Deutsche Bank tak stanovila pět podmínek, které by mohly umožnit Bitcoinu stát se rezervním aktivem: doplňkovost ke zlatu, nižší volatilita, neohrožení dominance dolaru, historický precedens postupné adopce a trvalý zájem investorů.

Podle závěru banky by do roku 2030 mohl Bitcoin skutečně vstoupit na rozvahy mnoha centrálních bank vedle zlata, a to díky postupně budované regulaci, rostoucí likviditě a důvěře trhu.