Michael Saylor popisuje, jak ho chaos během pandemie přivedl k Bitcoinu

Zakladatel a výkonný předseda společnosti Strategy, Michael Saylor, podrobně popsal dramatické události roku 2020, zejména pandemické lockdowny a bezprecedentní měnové zásahy centrálních bank. Všechny zásadně změnily jeho pohled na finanční systémy a přiměly ho k radikálnímu kroku: přesunu firemní hotovosti do Bitcoinu.

Saylor uvedl, že během pandemie prožil hlubokou existenciální krizi ohledně toho, jak chránit hodnotu majetku v době, kdy vlády po celém světě reagovaly na zdravotní krizi agresivními fiskálními a měnovými opatřeními.

V rozhovoru s psychologem Jordanem B. Petersonem, zveřejněném v pondělí, popsal, jak jej začal pronásledovat pocit, že nejde jen o boj proti viru, ale o něco hlubšího a systémového.

„Nebyla to válka proti COVIDu, byla to válka proti měně,” prohlásil Saylor s odkazem na rozsáhlé intervence americké centrální banky (Fed) a dalších institucí, které zaplavily ekonomiku nově vytvořenými penězi.

Uvedl, že tehdejší prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb a prakticky neomezené likvidity představovalo neviditelnou, ale velmi účinnou formu přerozdělování bohatství od těch, kdo drželi hotovost, směrem k těm, kdo vlastnili riziková finanční aktiva.

V jednom z e-mailů svým zaměstnancům v té době označil pandemická omezení jako ničivá pro duši a ochromující. Lidé byli podle něj donuceni přijmout novou realitu, ve které se omezil nejen jejich pohyb, ale i možnost plánovat budoucnost. Tato situace vytvořila propast mezi takzvanou Main Street, běžnou ekonomikou, a Wall Street, která se díky zásahům centrálních bank dokázala rychle vzpamatovat a dokonce profitovat.

Rok 2020 podle Saylora jasně odhalil, že zatímco malé podniky byly ničeny lockdowny, investoři a finanční elity nejenže přežily, ale často své pozice posílily. Tato nerovnováha, umocněná politikou levných peněz, ho přiměla pochybovat o smyslu držení tradičních měnových rezerv.

„Naše jediná jistota byla hotovostní rezerva ve výši 500 milionů dolarů. Ale v prostředí nulových sazeb ta jistota nic nevynášela. Doslova nic.”

Šílenství s tištěním peněz a kolaps výnosu hotovosti

Saylor podrobně popsal, jak po vyhlášení lockdownů v březnu 2020 zažil paniku, která byla nejen fyzická, ale i mentální a ekonomická. „Zažili jsme něco jako ekonomický úder na solar,” řekl.

V tu chvíli ale začal vnímat, že reakce trhu byla neobvyklá. Zatímco lidé přicházeli o práci a malé podniky se zavíraly, akciové trhy začaly stoupat, až se během několika měsíců vrátily na předpandemické úrovně. To považoval za nejzvrácenější věc, jakou si lze představit.

Podle něj se nejednalo o přirozené zotavení, ale o výsledek hyperinflace finančních aktiv, jak to nazval. Fed a další centrální banky totiž masivně nakupovaly aktiva a poskytovaly likviditu. Tato strategie zvýhodňovala ty, kteří již byli na trhu přítomní. Tedy investory, korporace, finanční instituce. „Burzovní hráči bohatli v přímém přenosu, zatímco reálná ekonomika krvácela.”

Saylor si uvědomil, že držet hotovost v tomto prostředí znamená jistou ztrátu. „Měl jsem aktivum, které přestalo přinášet výnos. A to bylo samo o sobě varovné znamení. Musel jsem si vybrat mezi rychlou a pomalou smrtí.”

Válka proti měně a hledání alternativy

Začal uvažovat o tom, co vlastně znamená uchovat bohatství. „Trvalo mi 30 let, než jsem ty peníze nashromáždil. Proč bych měl jen přihlížet, jak jejich kupní síla mizí před očima?” posteskl si.

Hledal aktivum, které není závislé na rozhodnutích centrálních bank. Nechtěl vlastnit státní dluh, protože měl pocit, že se stává obětí monetární politiky. Zamýšlel se nad nemovitostmi, akciemi i alternativními investicemi jako je umění. Ale všechno bylo podle něj už příliš předražené. Realitní trh zažíval cenový boom, stejně jako akciové indexy.

„A jak najít Picassa nebo Moneta za půl miliardy dolarů za přijatelnou cenu?” poznamenal s jistou ironií.

Uvědomil si, že potřebuje aktivum, které bude likvidní, zaměnitelné a zároveň odolné vůči inflaci. Něco, co přežije dekády a přitom nepodléhá žádnému konkrétnímu státu.

Začátek bitcoinové cesty a nová firemní strategie

Rozhodnutí padlo ve chvíli, kdy se obrátil na Erica Weisse, svého přítele a zakladatele Blockchain Investment Group. Právě Weiss byl tím, kdo mu pomohl zorientovat se ve světě kryptoměn.

Zajímavé je, že ještě v roce 2018 Saylor považoval bitcoin za bezcenný scam coin. Ale události roku 2020 ho přiměly změnit názor.

Začal se do problematiky ponořovat naplno. Sledoval videa, poslouchal podcasty, četl knihy. Brzy došel k přesvědčení, že Bitcoin představuje nástroj k uchování hodnoty, který není pod kontrolou žádné vlády.

Uznával, že dosud nejtradičnějším takovým nástrojem bylo zlato, ale Bitcoin podle něj přinášel výhodu digitální formy, snadného převodu a pevného množství.

V srpnu 2020 MicroStrategy provedla první velký nákup Bitcoinu: 21 454 mincí za 250 milionů dolarů. Od té doby se nákupy stupňovaly a firma se stala největším korporátním držitelem Bitcoinu na světě. Podle veřejně dostupných údajů služby Saylor Tracker nyní Strategy vlastní 582 000 BTC, což představuje hodnotu přibližně 63 miliard USD.

Saylor uzavírá, že rozhodnutí přesunout firemní rezervy do Bitcoinu nebylo jen obchodní, ale i morální a filozofické. Vnímal to jako způsob, jak čelit finančním rizikům a zároveň se postavit proti systému, který podle něj nespravedlivě odměňuje ty, kdo jsou nejblíže k tisku peněz. V jeho očích je Bitcoin nejen technologií, ale i hnutím za ekonomickou suverenitu a spravedlnost.